Back to Top

Oddíl Vlčci

Kronika Olší

Naše 78. schůzka - 9.6.2022 - rostliny

Další schůzka už probíhala normálně na Olší, i když poprvé za 2 měsíce bylo počasí takové nejisté. I tak jsme ale vyrazili na hřiště. Sešli jsme se, veverky: Ellinka, Anetka, Nikolka, Julinka, Natálka, Kačenka a Štěpánka, kamzíci: Matěj, Vašek, Tobík a Tomášek, rysové: Eliška a Barča. Na hřišti jsme si povídali o rostlinách a kytičkách, protože někteří v této oblasti mají mezery a je důležité si je doplnit, aby mohli plnit odborky. Děti po družinách musely donést co nejvíce rostlin, které zvládnou pojmenovat a musím říct, že veverky se svými 12ti, mě ohromily. Nechyběla pampeliška, kopřiva, sedmikráska, rozrazil, pantoflíček, bříza, jitrocel, jetel, kopretina, hluchavka, pryskyřník a další...ani ostatní se nenechali zahambit. Pak už jsme soutěžili, kdo najde tu či onu rostlinku rychleji. A když už snad každý zvládl najít a pojmenovat jitrocel či jetel, nechala jsem děti chviličku odfrknout při hraní. Někdo lezl na prolézačkách, jiní hráli fotbal holky proti klukům, kde nakonec kluci vyhráli 3:1. Uvidíme, jaká bude příště odveta. Pak následoval přesun na úřad, kde jsme si za odměnu dali meloun a děti pokračovaly ve vymalovávání omalovánek s tématikou rostlinek a kytiček. Tobík a Vašík pak věnovali volný čas k plnění odborky znalec zvířat a znalec rostlin. Oběma se povedlo splnit vše a pokud příště donesou list do herbáře, obdrží ode mne nášivky odborek. Myslím, že na táboře nebude Ellinka a Barča jediné, co budou mít slibový šátek :)

 

Výprava záchranáři 3.-5.6.2022

Výprava záchranáři proběhla první červnový víkend na srubu, tam kam v létě jezdíme na tábor.  První na místo dorazila Iva a Bára s dětmi a společně připravily srub na příjezd ostatních a vybalili věci. Postupně na místo přijížděli další a další vlčci - Sofinka, Natálka, Lenka, Stázinka, František i Pepík, Štěpánka, Míša, Eliška, Nikolka, Nelinka, Bára, babi Andrea a Rozárka. Děti z Jihlavy v doprovodu Petra přišli od silnice po svých - byly to Anička, Alenka, Viky, Ella, Max, Dan, Kristýnka a Pepa. Každý si připravil ležení - někdo ve srubu, někdo v zavazadlovém prostoru auta - a po večeři jsme se všichni přesunuli do táborového kruhu. Zde jsme si povídali o první pomoci, o důležitých číslech, co musí obsahovat hovor na tísňovou linku. Dokonce jsme si i pustili pár záznamů z linky 155. Zbytek večera již probíhala volná zábava. V sobotu ráno dorazili ještě Táďa a Nelča, Tobík a Hynek s Janou. Po snídani - chleba s nutelou - jsme se přesunuli opět do táborového kruhu, kde jsme si říkali o krvácení a jak ho zastavit a děti i si zkusily používat tlakový obvaz a vázat drobné řezné rány. Nakonec byla vyhlášena soutěž, zda z Ivy a Báry dokáží děti udělat mumie. Musím říct, že se jim to povedlo. Mumie pak měly za úkol pochytat děti a děti zase musely před mumiemi utéct. Vše přerušil až příjezd dobrovolných hasičů z Batelova, kteří dětem přijeli ukázat techniku. Děti viděly, co se vozí v hasičském autě a co se na co používá. Dokonce si mohly zastříkat hadicí i na kbelíky, to si myslím, že je bavilo ze všeho nejvíce. Hasiči jim také vyprávěli o tom, co vše musí dělat. Před obědem jsme se s nimi rozloučili a mohli jsme se s chutí pustit do jídla - brambory a sekačka. Dalším, kdo dojel na místo byla Dáša, Tomášek, Miška a Nelinka, nejmenší vlček. V poledňáku pak ještě Julča, Klára, Áďa a Pája. Po poledním klidu a malém fotbálku dětem i instruktorům pověděl Zdenda, záchranář z Jihlavy, co dělat při bezvědomí a resuscitaci. Děti si pak vše zkoušely v praxi a dospěláci pokračovali ve školení první pomoci. Po svačině a drobném dešti si zkusili děti sádrování pod vedením Julči. Najednou to po tábořišti chodilo sáder :) Před večeří ještě proběhlo závěrečné přezkoušení, kdy družiny běhaly po 4 stanovištích, kde plnily různé úkoly (resuscitace, poranění nohy, krvácení i test), všechny družiny se do toho pustily a všem to vydařilo a ani déšť nám to nezkazil. Po večeři probíhal program ve srubu i venku. Venku si mohly děti zkusit namaskovat své zranění pomocí těsta a umělé krve a musím říct, že to tam za chvilku vypadalo jak na válečné frontě. Večer proběhla ještě pod vedením Petra stezka odvahy a pak už alou do pelechu. V neděli už se balilo a uklízelo, a když se nám moc nechtělo, museli jsme jet domů - podotýkám, že někteří si ještě jednou namaskovali rány a tak někteří rodiče měli mále infarkt :)

 

Naše 77. schůzka - 2.6.2022 - Pokémoni na Řídelově.

Od září máme k dispozici srub na Řídelově, ale ještě jsme se tam pořádně nedostali. A už vůbec ne s dětmi z Olší. Už zde byli instruktoři na brigádě i jihlavské děti na družinovce, ale my stále nic. Bylo na čase to změnit. Proto dnešní schůzka byla naplánovaná do Řídelova. Sešli jsme se - veverky: Kačenka, Štěpánka, Stázinka, Julinka, Ellinka, Natálka, Julinka, Nikolka  a Anetka. Kamzíci: Vašek, Matěj a František. Rysové: Barča, Rostík a Eliška. Sraz byl klasicky v 16hod., tentokrát ale před obecním úřadem v Řídelově. Odtud jsme se pěšky přesunuli přes louku až na okraj lesa. Po pár metrech už jsme mezi stromy uviděli dřevěnou boudu - náš srub. Srub i nejbližší okolí jsme si prohlédli a dětem se tu moc líbilo. Pak jsme jim oznámila, že houští nedaleko odtud se skrývají neznámé příšerky, a že našim úkolem je je pochytat. Děti běhaly a nosily kartičky s příšerkama - pokémonama. A protože tyto karty jsou novým hitem mezi dětmi, nechala jsme poté děti, aby si je rozdělily. Po svačince jsme se vydali na průzkum pod skalnatou strž. Po návratu zpátky k boudě byla volná zábava, kdy děti v závěru schůzky dostaly balíček kartiček, jako dárek ke dni dětí, který byl včera. Pak už jsme se museli vrátit zpět k obecnímu úřadu. Lenka i Dana si během schůzky udělaly zkoušku mlčení. 

 

Naše 76. schůzka - 26.5.2022 - Zvířata

Poslední květnová schůzka byla v mnohém jiná. Já jsem na ni původně neměla dorazit, a tak se její přípravy ujala Lenka. Nakonec jsem na schůzku taky přišla, ale celá byla v režii Lenky :) Sešli jsme se, kamzíci: Franta, Matěj, Vašek a Tobík, veverky: Julča, Julinka, Amálka, Anetka, Niky, Ellinka, Rozárka a Stázinka, rysové: Eliška, Barča a Rostík. A na takovém malém hostování Oliver z pražských skautů. Já, Vašík a Stázinka jsme se pustili do nováčkovské zkoušky mlčení, což se nám nakonec povedlo, i když mě teda až na druhý pokus. Prvně jsme vyrazili za Olší k rybníku "Paňáku", kde jsme nakrmili páreček labutí s mladými. Pověděli jsme si něco o vodním ptactvu i o labutích samotných. Potom jsme se po louce přesunuli na kameňák, kde jsme si zahráli několik her. Družinky měly za úkol si zapamatovat, co nejvíce karet a sestavit stejnou řadu, také měly po slalomu, který tak úplně nedopadl podle přestav :), získat kartu z pexesa a na konec přišla strategická hra - získávání stejných párů karet. A protože čas kvapil, museli jsme se vrátit. Závěr schůzky patřil povídání si o pokřiku, kdy Oliver nás seznámil s tím jejich. Myslím, že na pokřiku musíme zapracovat, protože by bylo hezké naše akce zakončovat pokřikem. Uvidíme, co se nám podaří vymyslet.

 

Olešský desetiboj - 21.5.2022

Na 21.5.2022 byl naplánován 2. Olešský desetiboj. Jsem ráda, že to konečně vyšlo, protože v posledních 2 letech byl již xxx krát zrušen kvůli pandemii kovidu. Naštěstí vyšlo i počasí, takže nakonec bylo ideální počasí na sportování. Kromě vlčků se mohly desetiboje zúčastnit i ostatní děti z Olší a okolí, a tak se to tu dětmi jenom hemžilo. Za vlčky soutěžili: Barča, Ellinka, Julinka, Míša B.,  Eliška, Vašík, Matěj, Tomášek, Natálka, Stázinka, František, Nelinka V., Rozárka K., Pepík a Filip. Hynek, Štěpánka a Kačenka bohužel na poslední chvíli omarodili. I instruktoři od vlčků nemohli chybět, a tak kromě mě tu moc pomáhali i Lenka, Jana, Dana, babi Andrea, Bára,  Áďa i Stáňa s Tinkou. Bez nich bychom to těžko zvládli. A nesmím zapomínat i na ostatní dospěláky, co se zapojili!!! I těm moc děkuji. Celkem na desetiboji soutěžilo 58 dětí a to v deseti disciplínách - vis, lehy/sedy, skok, hod do dálky, překážkový běh, dřepy, lukostřelba, hod na přesnost, sprint a dálkový běh. Výkony byly úžasné, kdy musím vyzvednout například dřepy za min., kdy rekord bylo neuvěřitelných 76 dřepů za 60s, což nechápu. Ale ani vlčci nezaháleli - Barča byla nejlepší ve visu a taky dřepů udělala neuvěřitelných 60, Ellinka jen o 2 méně, a společně s Filipem zvládli nejlépe lukostřelbu. František byl úžasný v hodu na přesnost. Stázinka skákala jako správná veverka a Míša B., Tomášek i Vašík předváděli skvělé výkony.  Všichni vlčci ukázali, že jim sport jde. Po odsoutěžení disciplín se hrál fotbal děti x dospělí, kdy nakonec děti vyhrály. Potom už následovalo předávání diplomů , medailí a cen, kdy na stupních vítězů nechyběli ani vlčci. V nejmenší kategorii Julinka obsadila 2.místo a Natálka 1. místo. Děti si poté užívaly zábavu, pila se limonáda, jedly se párky v rohlíku a děti neúnavně běhaly a běhaly a běhaly. Myslím, že jsme si krásně zasportovali a užili si to.

 

 

Naše  75. schůzka - 19.5.2022 - nováčkovské zkoušky, odborky

Další schůzka je tu a opět je hezky a my vyrážíme ven, tentokrát na kameňák. Veverky: Amálka, Anetka, Ellinka, Julinka, Niky a Stázinka, kamzíci: Máťa, František a Vašek, rysové: Rostík a Barča. Děti už naprosto neomylně doráží na kameňák. Zde si sedáme a povídáme si o nováčkovských zkouškách a o odborkách. Na našem letošním táboře totiž proběhne první slib a první vlčkové dostanou svůj slibový šátek, a to už něco znamená. Dokonce budou letos slibovat i někteří instruktoři. Děti jsou tak nadšené, že okamžitě všechny drží zkoušku mlčení, tj. že musí vydržet 1 hodinu mlčet. Nakonec se to povede Rostíkovi, Nikolce a Anetce. Ostatní to i přes několik pokusů nezvládli. Ale snažili se všichni. Rostík si ještě udělal i odborku znalec rostlin. Kromě odborek a nováčkovských zkoušek jsme hráli spoustu her - na lišky, stavění domečku, paměťovou hru aj. Čas nakonec utekl jako voda a spousta dětí odešla s tím, že budou držet přes týden zkoušku pevné vůle, tak jsem zvědavá, jak to dopadne, mě totiž zbývá už jen pár hodin a zkouška bude za mnou :)

Naše 74. schůzka - 12.5.2022 - ptáci

Je nádherné počasí a tak dnešní schůzku můžeme opět trávit venku. Scházíme se v těchto počtech: veverky: Ellinka, Julča, Amálka, Anetka, Julinka, Stázinka, Nikolka, Kačenka a Štěpánka, kamzíci: Vašek, Matěj, František, Tobík, Jáchym a Kryštof, rysové: Eliška, Rostík a Barča. Vyrazili jsme směrem k rybníku Hadrava a cestu jsme si krátili plněním úkolů z oblasti ptačí říše. Děti poznávaly ptáky podle zvuku, podle peří i podle obrázků. Běhaly i cvičily. U Hadravy jsme si dali pauzu na svačinku a na další úkoly, tentokrát se týkaly vodního ptactva. Za odměnu děti dostaly malinkaté čokoládky z obrázky zvířat z naší přírody, a to zvířátek žijících právě u rybníka. Potom jsme se pomalu vypravili náročnou cestu zpět, kterou jsme si opět zpestřili úkoly. 

 

Naše 73. schůzka - 5.5.2022 - Hvězdy

Na první květnovou schůzku jsem si připravila povídání si o noční obloze. Sešli jsme se v těchto počtech: rysové - Barča a Rostík, kamzíci: Vašek a Matěj, veverky: Julinka, Ellinka, Amálka, Anetka, Štěpánka, Kačenka, Nikolka a Rozárka. A protože bylo teplo, zůstali jsme na schůzku venku. Hned na začátku jsme se občerstvili bezovou limonádou, která na úřadě zbyla po čarodějnicích a vyrazili jsme na hřiště. Posedali jsme si a já dětem vyprávěla o noční obloze, hvězdách a souhvězdí a byla jsem mile překvapena, kolik toho děti o noční obloze ví. Dokonce věděly, že podle Polárky se ná najít sever, a že mohou sloužit hvězdy i k orientaci. Potom jsme se přesunuli na tenisové hřiště, které je vyasfaltované, a tak trošku připomíná noční nebe. Děti si vzaly malou nápovědu v podobě kartičce s vyobrazeným souhvězdím a taky křídy a začali na "obloze" malovat souhvězdí. Místo hvězd jim sloužili pampelišky či kameny a spojnice mezi hvězdami dělaly děti křídou. Někteří nakreslili 2 souhvězdí a měli hotovo, ale takový Vašek a Rostík, ty namalovali souhvězdích hned několik. Vašík nakonec udělal rekord se 16ti souhvězdími a právem byl vyhlášen nejlepším znalcem hvězdné oblohy. Po malování souhvězdí jsme se pověnovali úklidu hřiště a pak také tréninku na olešský desetiboj, který nás čeká koncem května. Děti si zkusily vis na tyči, a i tato disciplína jim šla skvěle. Vítězem byl Vašík nakonec s časem 2:37 min, kdy v těsném závěsu byla Anetka, Nikolka, Barča a Ella. Po malé občerstvovací pauze jsme si zahráli běhací hry jako je rybičky, rybičky a čáp ztratil čepičku. Konec schůzky už patřil volné zábavě na hřišti, kterou každý trávil jinak. 

 

Naše 72. schůzka - výlet do Mrákonína - 28.4.2022

Poslední dubnovou schůzku jsme měli na programu vlakové a autobusové spojení. Sešli jsme se celkem v hojném počtu, rysové: Barča, veverky: Ella, Julča, Štěpánka, Kačenka, Nikolka, Natálka, Julinka, Eliška, Anetka, Amálka a Rozárka, kamzíci: Matěj a Vašek. Prvně jsme si vysvětlili, jak, kde a proč hledat spojení. Děti se podívali na klasický autobusový řád i na vytisklé údaje z portálu idos.cz, naučily se, na co si dát pozor, co mít u sebe a jak se v dopravních prostředcích chovat. A abychom si vše ukázali v praxi, nasedli jsme na autobus do obce Mrákotín a užili si krátkou  cestu autobusem. V Mrákotíně jsme si zašli na výbornou točenou zmrzlinu, která je vyhlášená široko daleko. Když jsme se dostatečně posilnili, vyrazili jsme zpátky na Olší pěšky. Měli jsme totiž ještě nějaký čas, než jel autobus zpátky. Prošli jsme se do Dobré Vody a tam jsme opět nasedli do autobusu a nechali se na Olší popovést. Zbytek času jsme ztrávili na schůzce tím, že jsme šly na hřiště, kde jsme si malinko zasportovali.

 

Naše 71. schůzka - rostliny, stromy - 21.4.2022

Blíží se konec dubna a venku je tento týden opět docela hezky, proto i tentokrát vyrážíme ven. Scházíme se v těchto počtech: rysové: Barča a Rostík, kamzíci: Matěj a Vašek, veverky: Ella, Julie, Kačenka, Julča, Natálka, Amálka a Anetka. Společně vyrážíme k psímu hřbitovu, který je 2 km od Olší hluboko v lese. Děti šlapou, po cestě poznávají rostliny, keře i stromy, plní nejrůznější úkoly i malé soutěže. Poměrně rychle nacházíme psí hřbitov a také prozkoumáváme obrovské kameny v okolí. U jednoho nacházíme "kešku" a tak děti vyměňují drobné předměty za věci z "kešky". Vracíme se jinou cestou zpátky, kdy největším úkolem je najít křemen. Všem se to nakonec daří a na lanové hřiště docházíme obtěžkáni křemeny. Ještě si chviličku pohrát na hřišti a zase alou zpět. Po cestě nás bere Danča ke kravám podívat se na malé, včera narozené, telátka. Děti, které se nebojí, si je i pohladí. Pak už opravdu jdeme k úřadu a schůzka končí. Dnes budou děti určitě spát jako zabité, protože mají v nohách minimálně 4 km. 

Brigáda na Řídelově - 15.4.2022

Od září máme v podnájmu boudu a kus lesa u obce Řídelov. Abychom sem mohli začít pravidelně jezdit, bude nutné to tu trošku uzpůsobit našim potřebám. Bouda je sice krásná, ale uvnitř není dostatek místa. Po dohodě s majitelem můžeme vnitřek předělat z dvou dvoupatrových postelí na dvě patra. Místa bude hned dost. Bára a Rampa vyrazili na místo už ve středu 13.4., aby si Rampa naměřil, co potřebuje a také aby pokácel suchý strom, který se bude v pátek zpracovávat na dřevo na topení. V pátek přijíždí na místo první Bára, Iva, Dominik a Kuba, hned vzápětí se tu objevuje Bára, babi Andrea a taky Nela. A jelikož Kačenka bydlí, co by kamenem dohodil, i ona, Mirka, Petra, Natálka a Julinka se k nám připojují. Všichni jsou vybaveni nářadím, zásobou vody i jídla. Na nic nečekáme a hned si rozdělujeme úkoly. Mirka a Petra začnou připravovat táborový kruh, my ostatní jdeme sbírat odpadky, a že jich tu je. Všichni včetně dětí plníme jeden pytel za druhým, až jich je na okraji louky pořádná halda. Pak dojíždí na místo Petr, který veze i skříně od Stáni. Bára s Petrem vytahují skříně ven z auta a jdou donést pokácená části stromu na cestu. Zde je Petr krátí na špalíčky, které nosíme k boudě. Zde probíhá sekání dřeva, které jde od ruky jak Barče, Báře, tak i Ivě, holky by se i pohádaly, kdo půjde sekat. Navštěvuje nás i Stáňa s Martinem, jedou ve službě okolo, a Stáňa neodolá, aby si nějaké to polínko taky neposekala. Babi Andrea zatím vyklízí boudu a připravuje vše, na to, abychom mohli dovnitř dát skříně. A jelikož dřeva je opravdu hodně, protože Petr pořezal i padlou břízu, začíná Kuba, Nelča a Dominik rovnat dřevo pod postel a jde jim to přímo skvěle. Pak umisťujeme obě skříňky a hned to uvnitř vypadá skvěle. Poté následuje pauza na oběd, kávu a poté Petr a Bára Vidláková odjíždí. Na místě už zůstáváme jen holky, pokračuje sekání dřeva, jeho rovnání, úklid u táborového kruhu, dělání dřeva na topení v ohništi, úklid latríny, ale i průzkum okolí. Počasí se začíná horšit a my máme hotovo právě včas, neboť přichází průtrž mračen. Nám to ale nevadí, jsme pod střechou a pokračujeme umýváním nádobí a rovnáním do skříněk. Kolem 16h přijíždí zpátky Barča, doděláváme co musíme a pro dnešní den brigáda končí. Rozloučíme se a chceme odjíždět, když si Iva všimne Rampy. Zdravíme se s ním, ukazujeme mu, co jsme udělali a on si ještě něco málo přeměřuje. Pak už opravdu končíme. 

O

Velikonoční tvoření - 14.4.2022

Po dvouleté kovidové přestávce opět můžeme uspořádat velikonoční tvoření. Velikonoční tvoření je akce, kam kromě vlčků chodí i ostatní obyvatelé z Olší. Jednak se s místními potkáváme a také můžeme naoplátku něco udělat pro obec. Letošní rok nám přálo počasí, a proto i účast byla obrovská. Veverky: Julinka, Ellinka, Barča, Bára, Anežka, Amálka, Anetka, Nikolka, Kačenka a Stázinka, kamzíci: Vašík, Matěj, František, Pepík, Tobík, Rostík, Dominik a Kuba. Krom vlčků se akce zúčastnilo mnoho dalších maminek, tatínků i dětí z obce. Ještě že bylo hezky a mohly být některé stanoviště venku. Děti mohly zdobit vajíčka několika technikami - barvení s přírodninami v cibuli, zdobení košilkami, zdobení ubrouskovou technikou, zdobení voskem i barvení a zdobení obtisky. Dále si mohly vyrobit několik zápichů - kuřátko, vejce, zajíce nebo ovečku. Nechyběla ani dekorace velikonočního kuřátka a také pletení velikonoční pomlázky. Nově jsme zařadili i zdobení velikonočních perníčků, které mělo obrovský úspěch. Všechy výrobky byly moc hezké a povedené a já doufám, že se příští rok opět všichni potkáme na dalším tvoření.

Jarní výprava - 8.-10.4.2022 (Rampa)

Jarní výpravu si pro nás připravil Rampa a tentokrát jsme se vypravili dost daleko, náš cíl byl zámeček v malé obci jménem Lesní Hluboké, která leží nedaleko Velké Bíteše. Sraz byl v pátek v 17h, ale všichni jsme se sešli až kolem 18h. To už Rampa měl vše nachystané, uvnitř bylo teplo, pokoje připravené, herna vytopená...jen začít tvořit. Na výpravě jsme se sešli - kamzíci: Dominik, rysové: Barča a Rostík, bobři: Nelinka, Natálka, Martínek, Terezka a Anička, veverky: Kačenka, Ella, Nikolka a Rozárka. Za dospěláky se zúčastnili: Rampa, Barča, Bára, babi Andrea, Iva, Ivča a Petr. Děti si hned začaly v herně malovat a taky hrát stolní hry. V 19h jsme si dali společnou večeři, to už jsme všichni byli ubytovaní. Kolem 21h byla večerka. Děti se těšily tak, že ani nemohly dospat a tak vstávaly už po 6h. Snídaně byla formou švéckých stolů - chleba i rohlíky, marmeláda, máslo, tvrdý sýr, ale i výborná škvarková pomazánka. Dopoledne jsme strávili na zámečku a to především tvořením - děti pletly pomlázky, vyráběly velikonoční přání, zdobili vajíčka...nechaly naklíčit fazolky atd. Děti také začaly řešit záhadu zamčené truhly a objevovaly různá znamení po zámku. K obědu jsme si dali zeleninovou polévku s noky a taky bramborovou kaši se sekanou. Po poledním klidu jsme se vypravili na procházku k devíti křížům. Počasí bylo jako na houpačce, chvíli sněžilo, pak foukal silný vítr, pak zase svítilo sluníčko. U křížů jsme nechali jednu pomlázku, jako uctění památky bílé paní, která nám nechávala znamení po zámku. Cestu zpět jsme si trošku prodloužili, ale protože bylo hodně zima, tak jsme na svačinu již byli zpátky. Před vchodem do zámku na nás čekal vzkaz od bílé paní. Ve sklepeních na nás čekalo něco málo z jejích zásob a taky klíč k truhle. Ta ale byla prázdná, uvidíme ráno, řekli jsme si. Po svačině se tvořilo a kluci si pro nás také připravili opičí dráhu, která vedla přes všechny pokoje, pokračovala jízdou po matraci ze schodů dolů a končila dole v patře. Děti se do toho pustily s vervou a šlo jim to báječně. Vše přerušila až večeře. Potom se pokračovalo a závěr dne byl věnován soutěži týmů, kterou vedla babi Andrea. Po náročném dni všichni brzo usnuli. Ráno opět budíček po 6h, na programu byl tentokrát úklid, balení, snídaně, ale i otevření truhly, kde byl sladký poklad, vyhlášení výsledků opičí dráhy - vyhrála Barča a za kluky Dominik a také pokračovalo tvoření - zdobení perníčků. Těsně před odjezdem jsme ještě zahráli kuličky a pak už byl na řadě poslední nástup a výprava končí. Už teď se ale těšíme na další výpravu.

 

Naše 70. schůzka - 7.4.2022 (opakování)

Dnes už jsme se opět vypravili ven, i když počasí se trošičku mračilo.  Děti měly slíbeno, že se půjde na lanové hřiště. A abychom si taky trošičku něco zopakovali, na stromy v okolí jsem rozvěsila obrázky zvířat, rostlin, lesních plodů, hub, stop i mapových značek. Tentokrát se nás sešlo o něco víc než minule, kamzíci: Vašek, Rostík a Matěj, veverky: Barča, Ella, Julča, Bára, Natálka, Julinka, Kačenka, Amálka a Anetka. Děti jsem rozdělila do dvou týmů a postupně běhaly do lesa pro zadané obrázky. O pouhé dva body vyhrálo družstvo, kde byli kluci. Všechny děti si ale zasloužily sladkou odměnu. Pak už byl prostor pro volnou zábavu na lanovém hřišti. Na závěr schůzky jsme se přesunuli zpátky do klubovny, kde jsme si zahráli několik her - přefoukávanou, kde je mince nebo poznej zvíře...ani jsme se nenadáli, a byl tu konec schůzky. Tentorkát se však neuvidíme až za týden, ale rovnou zítra na výpravě.  

 

Naše 69. schůzka - 31.3.2022 (BESIP)

Poslední srpnovou schůzku musíme vzhledem k počasí strávit v klubovně. Tentokrát se věnujeme BESIP-bezpečnosti silničního provozu. Sešli jsme se v těchto počtech, kamzíci: Vašek, Míša, Tobík a Matěj, veverky: Barča, Ellinka, Kačenka, Štěpánka a Julinka. Nejprve jsme si vysvětlili, co to BESIP vůbec je. Všichni vlčci jezdí na kole nebo alespoň na koloběžce, a tak je důležité, aby věděli, jak se mají jako řidiči  chovat, jak má být jejich "vozítko" vybaveno, co jsou to dopravní předpisy a tak dále. Kromě jízdního kola a bezpečnostní přilby jsme si také pustili několik videí o cyklistech i crashtesty na přilby. Poté následovalo poznávání dopravních značek a běžné situace v dopravě. Závěr schůzky patřil rozdání drobností od PČR a také střelbě na cíl. Stříleli jsme z makety policejní pistole na kuličky a dětem to šlo perfektně. Doufám, že si odnesou z dnešní schůzky něco málo o bezpečnosti, to je věc, co se jim v životě určitě neztratí.

Naše 68. schůzka - 24.3.2022 (Mapa)

Je tu další týden a další schůzka. Je opět hezky a tak vyrážíme do přírody. Téma dnešní schůzky je mapa a busola. Scházíme se v těchto počtech, mravenci: Julinka, Julinka, Máťa a Pepík, lišáci: Rostík, František, Vašek a Míša, veverky: Barča, Bára, Ella, Natálka, Štěpánka, Kačenka a Anetka. Hned před úřadem rozdávám dětem zalaminované mapy a busoly a děti zkouší číst v mapě a taky ji naseverovat. Pak už jen říkám pokyny, kudy mají jít, zda po turistické značce, či silnici, zastavujeme se a děti hledají to co mají v mapě tak ve skutečnosti, tu je to kaple, tu křížek, pak zase rozcestí a opět uznat, že jim to jde skvěle. Nakonec naši trasu malinko změní harvestory, ale nám to nevadí. Bradlo, skalní útvar a cíl dnešní výpravy, dobýváme brzy. Zde nám ještě František a Vašek ukazují schvanou "kešku" a šup šup zpět, ať ještě stihneme dětské hřiště. Na dnešní schůzce si ještě kluci vymysleli, že na letošním táboře budou družinkou s názvem Kamzíci, takže možná změníme název družiny z lišáků na kamzíky :) uvidíme ještě, jak se nám rozhodnou holky. Návrh pro družinu velkých je "rysové", se kterým přišla Barča a Rostík a Nelča a Táďa se přidali.

 

Naše 67. schůzka - 17.3.2022 (úklid obce)

Dnes opět vyrážíme ven, nečeká nás dnes ale naše obvyklá činnost, ani žádné opékání buřtů nebo procházka, tentokrát budeme sbírat odpadky. Scházíme se v těchto počtech, Mravenci: Julinka, Stázinka a Máťa, lišáci: Vašek, František, Tobík a Míša, Veverky: Barča, Ella, Kačenka a Štěpánka. Začínáme v klubovně, kde jsou na stole připraveny různé odpady, sklo, porcelán, PET lahve, igelity, bio odpad, baterie, alobal, plechovky....a děti mají za úkol je roztřídit a barevné papíry tak, podle toho, do jak barevné popelnice patří. Děti vše rozdělí téměř bez chyby, vysvětluji jim, v čem je důležité třídění a recyklace a taky, proč do přírody odpadky nepatří. Na závěr si říkáme, jak dlouho trvá některým odpadům, než se v přírodě rozloží. Pak už hurá na to, nasazujeme rukavice a začínáme sbírat a odpadky přibývají rychlostí blesku. Mezi nejzajímavější kousky patří golfový míček, hrnec, stará hra, kufřík od nářadí, i mega igelit. Musím děti pochválit, protože se do všeho pustily s vervou a chutí a po nich zůstala jen krásná příroda. Jsem na ně pyšná. Závěr schůzky jsme strávili na hřišti, kde si děti zaslouženě pohrály a taky dostaly sladkou odměnu.

 

Naše 66. schůzka - 10.3.2022 (stopy)

Krásné jarní počasí přetrvává a my se opět na naši schůzku vydváváme ven, místo toho, abychom tvrdli v klubovně. Scházíme se v těchto počtech - Mravenci: Máťa, Julinka a Kryštof, Lišáci: Vašek, Jáchym a Rostík, Veverky:Barča, Ella, Amálka, Anetka, Bára, Štěpánka a Kačenka. Tentokrát vyrážíme na okruh kolem Mašátových rybníků a cestu si krátíme jednak vyplňování "jarní procházky", kdy každý obdrží papír, kde zaškrtává věci a zvířata, co vidí a jednak jsou po cestě rozmístěny obrázky zvířat, rostlin i stop. U Mašátových rybníků se posilňujeme svačinou a také obdivujeme bledule. Pak už přicházíme ke kameňáku,  kde hrajeme bojovku na letadlo a pašeráky. Děti musí na vytyčené místo - letiště, tajně a nenápadně propašovat svůj lísteček z jarní procházky a umístit ho do letadla (mezi kameny), musí si počínat zvlášť opatrně, aby je nezahlédla a nechytila ostraha letiště (Bára). Dětem se bojovka líbí, tak ji ještě opakujeme, pak ale už je čas odebrat se zpátky. Schůzka končí a my se těšíme na příští týden.

 

Naše 65. schůzka - 3.3.2022 (buřty)

Je březen a čas neuvěřitelně letí. Venku je sluníčko, i když zima a naše schůzky se pomalu, ale jistě přesouvají ven. Dnes jsme se s Lenkou shodly, že bychom mohli jít na procházku a opéct si buřtíky. Scházíme se v těchto počtech, mravenci: Julinka, Julinka, Máťa, Stázinka, Pepík, Viktorka, Anežka a Rozárka, lišáci: Rostík, Vašek, Franta a Tobík, veverky: Natálka, Barča, Bára, Ella, Anetka, Kačenka a Amálka. Od úřadu vyrážíme směrem k rybníku Hadrava a po cestě si opakujeme stromy a rostliny, protože i když je těsně po zimně, je toho v přírodě hodně co k vidění. Přicházíme na nové tábořiště, kde je obrovské místo pro oheň, stojí zde konstrukce pro týpýčko a i je zde udělané krásné sezení. Vytahujeme buřtíky a připravujeme oheň. Netrvá to dlouho a oheň hoří a opékají se první buřtíky. První spálí svůj rohlík Matěj hned vzápětí za ním je Ellinka. Poté co je přiložená zbylá březová kůra se i z dospěláckých buřtů stávají pěkní černoušci :) Zbylý čas trávíme hraním si v přírodě, kdy konec schůzky posouváme na 18h. Pak už nás čeká jen cesta zpět. Těšíme se na příští týden. 

 

Výprava na Ježkovec - 25.-27.2.2022 (Bára Vok.)

Poslední únorový víkend nás čekala první vícedenní výprava v tomto roce. Tentokrát jsme vyrazili na úplně nové místo - chata Ježkovec u Krasonic. Zapůjčenou jsme ji dostali od pana Kováře, který za půjčení celého areálu nechtěl vůbec nic. První na místo přijíždí Bára, Julinka, Ellinka a Barča a celý areál si přebírá od paní provozní. Dostává pokyny a poté začíná vše připravovat na příjezd prvních vlčků. Dalšími na místě jsou Natálka, Sofinka a Tobík, hned po nich Ivča, Kuba a Dominik, pak už jezdí jeden vlček za druhým - Janča s Hynkem, Filda, Kačenka, Vašík a také plné vozidlo vlčků z Jihlavy - Petr, Viky, Max, Ellinka, Jirka a Anička. Také doráží Natálka, Viktor a Kryštof. Přijíždí také David, kterého přivedla Stáňa, a který by nám měl na táboře vařit. Doufám, že se mu s námi bude líbit. Ani Bára s Nelčou nesmí chybět. Ještě Ivča, Martínek a Terezka. Rampa s Rostíkem doráží na s menším zpožděním. Nakonec doráží Lenka, Pepík, Stázinka a František. Každý se po příjezdu ubytuje, buď na jednom z dvou pater nebo v jednom ze dvou apartmánů. Potom následuje večeře, kdo si co dovezl a pak společný program venku. Už je tma a my se scházíme před chatou, máme jen pár baterek. Ivča nám čte první část příběhu o vlčkovi, který hledal lesní moudrost. Poté pokračujeme po svíčkách po cestě nedaleko chaty až k silnici. Celkem nás čekají 4 zastávky a 4 další části příběhu - světlo lásky, síly, krásy a pravdy. Pak už celý vyzmrzaní jdeme zpátky dovnitř. Tam nás čeká Stáňa, která mezitím dorazila a my vůbec nechápeme, jak se jí to povedlo, aniž by si jí kdokoliv všimnul. Chvilku ještě hrajeme společenské hry, malujeme nebo dobýváme to či ono patro, pak ale přijde pokyn na čištění zubů a převlečení do spacího. Čeká nás první noc na Ježkovci. Ráno vstáváme, respektive děti vstávájí, už v 6.30 hod. a tak s prvními nedočkavci jdeme uklízet stoly a chystat snídani - chleba s máslem a marmeládou a čaj. Po snídani Bára vyhlašuje, že která polovina chaty bude mít lépe uklizeno, bude při dopolední procházce dělat špióny. To by jste neviděli, jakým úprkem děti vyráží uklízet, a jak uklízí...Nakonec měly obě poloviny uklizeno tak pěkně, že si roli špiónů zkusili úplně všichni. Po nutném škrábání brambor a balení věcí na dopolední procházku v 9.00 hod. stojíme před chatou. Stáňa nám domluvila malé překvapení v podobě návštěvy policejního nehodářského auta. A tak čekáme a čekáme a už vyhlížíme skoro u silnice, když se konečně v 9:40 hod. přiřítí policejní auto. Policista a policistka nám vše ukazují, co vše auto umí a co vše mají a taky jak se poutá pachatel - Stáňa :) . A také od nich dostáváme jako dárek reflexní pásek. Děkujeme, a protože je opravdu větrno a zima, vyráží první skupina na "šipkovanou". Skupina z Olší to bere hodně poctivě a šipky dělají snad co 50 cm :) sem tam nějaký ten úkol a v polovině trasy se skupiny prohodí a také se posilní jablkem a sladkým řezem. Cesta zpátky je zakončená výstupem strání k chatě, kdy tuto cestu nám ztěžuje všudypřítomné  ostružiní. My nejsme ale žádné srábotky a tak chatu těsně před obědem dobýváme. Krom tedy Lenči s Pepíkem, s kočárem to vážně nešlo. V chatě na nás čeká kromě oběda - sekaná s bramborem a okurkou - i Dáša, Tomášek a Miška. Všichni jsme si moc pochutnali a je tu polední klid. Po něm nás čeká bojová hra. Děti jsou rozděleny do tří skupin - růžový, oranžový a modří. Každý tým má po chatě schované 4 díly zprávy, kterou musí najít, poskládat, a protože je v morseovce, tak také vyluštit. Zprávu všechny týmy nachází a sestavují poměrně rychle. S luštěním je to horší, ne všichni znají morseovku, proto jsou po chatě schované nápovědy. První nakonec ven vyráží tým růžových v závěsu s oranžovými. Venku se od Báry dozvídají další pravidla hry. Ve zprávě stálo, že kdo se chce večer najíst, ten si zaběhá, musí objevit stanoviště a získat suroviny, pak už si bude při přípravě večeře jen pískat. Celkem je v okolí chaty 5 stanovišť - knihovna, mlým, sad, farma, elektro a mlýn. Nejprve se musí objevit stanoviště knihovna a v ní recept, pak už se podle receptu získávají jednotlivé suroviny. Netrvá to dlouho a kolem chaty pobíhají děti s vejci, mlíkem i jahodami. V těsném závěru vítězí tým růžových a jako malou výhodu získávají mixér. Všichni se přesouváme do chaty na svačinu - rohlík s paštikou a okurkou. Po svačině pokračuje soutěžení týmů ve znalostních disciplínách, abychom si zopakovali, co umíme. Opakujeme zvířata, zdravovědu i uzly a vše je proloženo sportovními a dovednostními úkoly. Dokonce přichází i 2 úkoly pro dospěláky, aby se děti pobavily a dospěláci nenudili. Mezi klukama vyhrává Petr a mezi holkama Bára Vok., pak už je čas připravit konečně večeři, na což se děti moc těší. Za chvilku už to všude voní palačinkami a netrvá to dlouho a děti už se ládují. Nechybí jahody, broskve, borůvky, nutela ani šlehačka. Po chutné večeři je na programu tancování a společenské hry. Jako večerní program je připraveno promítání fotek z táborů, na které se všichni těší. K tomu nesmí chybět popcorn. Myslím, že všichni si fotky užíváme a těšíme se z nich i z videí, které Petr pouští. Jsme zase chvilku zpátky na táborech. Pak už nás čeká spánek. V noci musí odjet Viky, jelikož zvrací a zřejmě chytla střevní virózu. Ráno snídáme zbylé palačinky, bylo jich opravdu mraky-díky Dáše a Davidovi, a pak už nás čeká jen úklid a balení. Děti ještě chvíli hrají hry venku a pak po 11h začínáme postupně odjíždět. Bylo to moc fajn.

Naše 64. schůzka - 24.2.2022 - Uzly

Po jarních prázdninách je tu opět další z našich schůzek, tentokrát na téma uzly. Scházíme se v těchto počtech, mravenci: Máťa, Stázinka, Pepík a Julinka, veverky: Barča, Ella, Kačenka a Štěpánka, lišáci: Vašek, František a Rostík. Venku je nádherně, svítí sluníčko a je příjemně teplo, úplné jaro. Vyrážíme proto ven, jdeme na kameňák a tam si říkáme o uzlech, jak uchovávat provazy, jak vážeme jednotlivé uzly a na co je používáme. Začínáme liščí smyčkou, to je podle mě ten nejjednodušší uzel. Všechny děti, teda až na Pepíka :) , zvládají uvázat uzel bez sebevětších problémů. Pak zkoušíme ještě dračí smyčku a pohádku o drakovi a princezně a vše zakončujeme rybářskou spojkou pro nás tzv. "autíčky". Poté si zahrajeme na schovku a také honičku, kdy si navzájem bereme ocásky. Dětem se vůbec nechce zpátky, ale bohužel čas už se nachýlil a schůzka končí. Tentokrát se uvidíme už zítra, kdy začíná víkendová výprava na Ježkovec.

 

Naše 63. schůzka - 10.2.2022 - Sázení semínek

Máme tu další schůzku a naštěstí se nás tentokrát sešlo více než minule. Mravenci: Julinka, Stázinka, Julinka a Matěj, Lišáci: Rostík, Vašík a František, Veverky: Barča, Ella, Kačenka, Štěpánka, Natálka, Anetka a Amálka. A protože bylo dnes hezké počasí, dalo by se říct, že téměř jarní, tak jsme opět vyrazili ven. Děti si s sebou na schůzku donesly různé dobroty pro zvířátka, a proto jsme vyrazili na kameňák ke krmelci, kde jsme zvířátkům dobroty dali. Řekli jsme si taky, co zvířátkům dávat můžeme a co ne, a taky proč. V boudě jsme si ukázali obrovské vosí hnízdo, a taky si děti mohly prohlédnout, jak vypadá uvnitř. Pak děti poprosily, zda nemůžou chvíli stavět domečky a já jsem souhlasila. Protože jsme ale měli ještě program i v klubovně, za 15 minut jsme šli zase zpět. V klubovně si děti rozebraly květináčky a semínka, kdy největší boj byl o semínka melounu, papriky a rajčata zase tak moc na odbit nešla. Na stole se rozdělal pytel s hlínou a mohlo se začít sázet. Děti si připravené a zasázené květináčky donesly domů a já jsem strašně zvědavá, komu ze semínek vyrostou rostlinky a ještě víc zvědavá, zda někomu v létě začnou rostlinky i plodit. 

 Naše 62. schůzka - 3.2.2022 - Palačinky

Je tu další schůzka a děti si minule vybraly, že by rády vyráběly na schůzce něco k jídlu. Proč ne, řekla jsem si a naplánovala přípravu palačinek. Bohužel, zase se nám do programu neplánovaně vložil koronavirus a tak se začaly postupně téměř všechny děti odhlašovat. Nakonec nás zbývala jen hrstka, a proto jsem se rozhodla, že tentokrát uděláme schůzku u mne doma v Krahulčí, není potřeba tu totiž 2 h před schůzkou topit, aby zde bylo teplo. Sraz byl proto v 16h v Krahulčí. Sešli jsme se opravdu ve skromných počtech, mravenci: Julinka a Jéňa, lišáci: Rostík a Míša a veverky: Ella a Bára. Nejprve si vlčci trošku pohráli s legem, není divu, lego běžně na schůzce nemáme. Mezi tím jsem společně s Ondrou připravili těsto na palačinky a mohla začít samotná výroba. Byla to taková malá manufaktura. Někteří připravovali palačinky, jiní mazali a Julinka všem nakrájela jahody. Pak už nezbývalo nic jiného, než palačinky sníst :) Vypadalo to úžasně a určitě to i skvěle chutnalo. Pak si ještě všichni pohráli a schůzka mohla skončit, snad se příště sejdeme ve větších počtech.

 

Naše 61. schůzka - 27.1.2022 - Sáňkování

Poslední lednovou schůzku jsme naplánovali ven, je krásná zima a tak je potřeba užít si trošku těch sněhových radovánek. Sešli jsme se u úřadu, ale přesunuli jsme se na kopec za ves, tam kde na jaře pálíme čarodějnice. Je to vskutku obrovský kopec. Sešli jsme se v těchto počtech, mravenci: Pepík, Julinka, Stázinka a Matěj, lišáci: Rostík, František a Vašík, veverky: Barča, Ellinka, Kačenka, Amálka a Anetka. Někteří měli boby, někteří zase lopaty, ale na své si přišli úplně všichni. Jen já jsem byla chvílemi trošku ve stresu, protože to všem jezdilo hodně rychle a ani karamboly na sebe nenechaly dlouho čekat. Jen jsem doufala, že zdravovědu z minula nebudeme muset použít v praxi. Nejbláznivější a nejrychlejší jízdu předvedl Matěj na svých bobech s volantem, kdy projel až mezi domy k penzionu. Naštěstí to byla jedna jízda a pak už to bylo zase přiměřeně rychle. :) Nakonec jsme na místě vydrželi téměř celou schůzku a to i přes to, že začalo drobně mrholit a sněžit. Na úřad jsme se přesunuli až za tmy a kdyby to bylo na dětech, jezdíme ještě teď.

 

 

Naše 60. schůzka - 20.1.2022 - Zdravověda

Dnes jsme se opět věnovali zdravovědě, protože jsme minule určitě nestihli všechno. Sešli jsme se v následujících počtech, mravenci: Julinka, Anežka, Rozárka a Stázinka, lišáci: Rostík, František, Vašík a Tobík, veverky: Barča, Ellinka a Barča. Začali jsme malým opakováním z minula a musím říct, že děti vše hravě a úplně s přehledem zvládly a zapamatovaly si. Vždy mě to strašně potěší a dodá energii do dalších schůzek. Někteří dokonce doma "školily" rodiče v první pomoci. Pak už jsme se začali bavit o zlomeninách, podvrknutí, naštípnutí a všelijakých dalších úrazech končetin. Pak jsme si popsali a rozdělili obvazy a řekli si k čemu jednotlivé obvazy slouží. A abychom si jenom nepovídali, vzala jsem trojcípí šátek a ukázala dětem, na co všechno je užitečný. Nejen že se může u úrazů ruky použít jako závěs, ale můžeme díky němu svázat nohy k sobě při úrazech nohou, může sloužit jako hodně provizorní obvaz, dá se z něj udělat tzv. "pacička" i věneček při otevřených zlomeninách či cizích tělesech v dlani. Děti samosebou napadlo i použití ve slunečném počasí jako pokrývka hlavy nebo jako rozlišovací znamení týmů. Pak už děti s šátkem pracovali sami, a šlo jim to moc hezky. Další na programu byly obvazovací techniky - rukou, prstů, nohou i hlavy a taky práce s dlahami. I tohle šlo dětem skvěle a tak jsem vyhlásila soutěž o nejlepší ofačování mumie. Jako mumie byl zvolen Tobík a všichni se snažili ho zafačovat, co nejlíp to šlo. Jak se jim to povedlo, to se podívejte na fotky, ale můžu prozradit, že mumie to byla parádní! V závěru schůzky jsme si ještě ukázaly jak se vyrábí sádrová dlaha, kdy jako model šla Julinka. Pak už jen všechno zopakovat, dát pokyny k další schůzce, rozloučit se a opět domů. 

 

Naše 59. schůzka - 13.1.2022 - Zdravověda


Dnešní schůzku budeme věnovat zdravovědě a první pomoci. Jednu schůzku na toto téma jsme již na podzim měli, tak na něj můžeme navázat. Sešli jsme se v těchto počtech, mravenci: Julinka, Máťa, Stázinka a Rozárka, veverky: Bára, Ella, Nikolka, Amálka, Anetka, Barča, Štěpánka a Kačenka, lišáci: Vašík, František a Rostík. Na začátku jsme si zopakovali, co je první pomoc a v čem je důležitá, taky jsme si zopakovali všechna důležitá čísla. Potom jsme se podívali, že do mobilního telefonu si můžeme nainstalovat aplikaci záchranka, která je velice prospěšná. A protože, abychom mohli dobře poskytnout první pomoc, je důležité ji umět přivolat, začali jsme povídáním o tom, jak přivolat záchranku, co je důležité a proč. A že takový hovor může situaci hodně prospěti či ji hodně zkomplikovat jsme si ukázali na nahrávkách přímo z linky 155. Děti správně poznaly, kdy zúčastnění dělali věci dobře, a kde naopak jednali úplně špatně. Pak jsme si začali povídat o bezvědomí a resuscitaci, je pravda, že je to na začátek takové složitější, ale je to věc, se kterou se můžeme všichni setkat, a takový záklon hlavy, může někomu opravdu pomoci. Krom výkladu jsme si pustili i video z ukázkou a taky jsme si to celé mohli vyzkoušet přímo v klubovně, protože Bára s sebou měla resuscitační figuríny. Dospělou figurínu jsme pracovně nazvali Karel a já jsem dětem ukázala, jak se vše správně provádí, i jsme si řekli, že rytmus je stejný, jako písnička rolničky, rolničky, kterou si děti hned začaly prozpěvovat. Pak už přišlo na řadu dělat KPRku v akci a dětem to moc šlo, je pravda, že dospělou figurínu utáhnul správně jen Rostík a taky dospěláci (i ty jsme zapojili), ale malého Karla (figurínu miminka) zvládli správně resuscitovat i mravenečci, a jak jim to panečku šlo. V závěru jsem ještě zopakovalo to nejnutnější. Děti se chtěli podívat ještě na další videa k první pomoci a pak už byl čas se zase rozloučit. V první pomoci ale budeme pokračovat i příště. Musíme se pořádně učit, v červnu nás čeká výprava Záchranáři. 

 

 

Naše 58. schůzka - 6.1.2022 - zvířata


Konečně se můžeme zase sejít na schůzku! V prosinci naše vlčky ochromil koronavirus do té míry, že se v podstatě všechny naše schůzky musely zrušit. Děti i instruktoři byli buď pozitivní nebo v karanténě. Teď už je ale vše v pořádku a tak doufám, že se nám podobné opatření již vyhnou. Sešli jsme se v následujících počtech, mravenci: Julinka, Rozárka, Stázinka, Matěj a Pepík, lišáci: Rostík, Vašík a Fanda, veverky: Barča, Ella, Bára, Kačenka, Štěpánka, Nikolka, Amálka a Anetka. A protože jsme minule procvičovali zvířátka, navázala jsem na toto téma. Na začátku jsme zopakovali něco málo z minula a pak už pokračovali ve výkladu. Zvířátka kromě poznávání podle obrázku můžeme poznávat i pomocí různých jiných věcí - děti si vzpomněly, že můžeme poznávat zvířata podle zvuků. To bylo v přeplněné klubovně téměř nemožné, ale když děti byly chviličku potichu, mohli jsme si to pomocí knížky se zvuky zvířat vyzkoušet. Dalším poznáváním, bylo poznávání podle stop, které děti ovládají naprostě skvěle. Povídali jsme si také o poznávání zvířátek podle stop v přírodě, kdy jsem dětem řekla co v přírodě vidí, a ony hádaly zvíře - např. na louce vyrostl hliněný kopeček....děti správně uhodly, že jde o krtka. A protože ve vlčkách máme i krabici, která je plná kožešin zvířátek a taky paroží, zubů, pláství i ulit, mohly se děti podívat a taky poznávat zvířata podle toho, co jsme si ukazovali. A šlo jim to moc dobře. V závěru schůzky jsme si ukázali ještě peří a všichni naši vlčkové obdrželi jedno paví pero,které pro nás zajistila Ivča z Brna. Děti se mohly rozhodnout, zda si paví pero zalaminují či nikoliv. A protože jsme dostali od Lenky i kalendář se zvířaty, děti si obrázky vystříhaly a buď si je mohly zalaminovat, nebo doma použít na výrobu vlastního listu do encyklopedie. Schůzka utekla jako voda a už se můžeme těšit na příště, kdy nás bude čekat první pomoc.

 

18.12.2021 - Jednodenní vánoční výprava (Stáňa)


V prosinci nás ještě čekala poslední výprava v tomto kalendářním roce. Na starost ji měla Stáňa a myslím, že si připravila moc hezkou výpravu. Sraz byl o půl 10 v obci Kostelec a tak se musely obě naše skupiny na místo přesunout vlakem. Vlčci z Olší jeli vlakem z Telče a jihlavští vlčci vyrazili z Jihlavy. Sotva děti nasedly do vlaku už měly někteří potřebu svačit a pít, řekla bych, že ve vlaku asi nejlíp chutná. Vystupujeme v Kostelci a přesouváme se k místnímu obchodu, kde jihlaváci čekají na ostatní. Konečně v 9.30 hod. jsme všichni na místě a kromě nás všech tu jsou i Stáni kamarádi Tomáš a Filip, oba dva s dětmi a jedním loveckým psem. Tomáš je myslivec a Filip mu bude dělat asistenta. Jihlavští vlčci všem ukazují, jak se umí krásně pomocí čísel spočítat. Pak už vyrážíme na cestu vzhůru do kopce, mimo obec, pěkně do přírody. Po cestě do kopce si musíme dělat přestávky, protože hlavně pro kočárky je to velice náročná cesta. Myslivec Tomáš nás na zastávkách učí, jak se chovat v lese, co můžeme zvířátkům nosit za dobroty, k čemu slouží posedy i krmelce a taky jak se chovat, pokud v lese najdeme mládě. A protože jsou Vánoce a taky proto, že každý v batohu nese nějakou tu dobrotu pro zvířátka, zastavujeme i u krmelce, kde zvířátkům doboty necháváme. Sešlo se tu toho plno, kaštany, jablka, kedlubny, mrkve, zrní i slunečnicová semínka. To budou mít letos zvířátka bohatého Ježíška :) Tomáš nás dále upozorňuje na to, že je nejlepší jídlo jen tak položit do krmelce či na zem, nesmíme ho věšet na žádné provázky, protože by pak provázky mohly zvířátkům ublížit. Vyvarovat se máme také suchému pečivu, to většinou venku navlhne nebo zplesniví a je tudíž pro zvířátka taky nebezpečné. Po krátké pauze pokračujeme kolem rybníků do lesa, kde zůstáváme. Je potřeba připravit oheň a tak děti z lesa, jak mravenečci nosí kameny i dřevo. Netrvá to dlouho a už hoří oheň. Vyndaváme kotlík a trojnožku a Stáňa se začíná shánět po vodě, pohužel došlo asi k nějaké komunikační chybě, a tak máme vody míň než bychom potřebovali. Jsme ale vynalézavý a tak použijeme vodu, co si neseme na pití, co z toho, že je trošku ochucená citronem či šťávou....krom 2 instruktorek, to stejně nikdo nepoznal. Dáváme vařit polívku z pytlíku, která všem přišla moc k chuti. Nezbyla ani kapka. Děti hned čas využívají pro hru nebo stavění domečků a nikomu se ani nechce zpátky. Poté, co místo uklidíme, vyrážíme zpět do Kostelce. A protože cesta vede hlavně z kopce, jsme zpátky o poznání rychleji. Protože máme čas, krátíme si ho svačením, povídáním a hraním v čekárně na nádraží. Na rozloučenou dostaneme bonbóny přátelství a vlakem odjíždíme každá skupina na jinou stranu. Moc jsme si to užili.

 

  

 

Naše 57. schůzka - 25.11.2021 - (Zvířata)

Je tu poslední schůzka v měsíci listopadu a my se scházíme v těchto počtech, mravenci: Julinka, Stázinka, Matěj, Pepík a taky nový člen Honzík Binek, lišáci: Rostík, Tobík, Vašík, František a Míša, veverky: Barča, Ella, Štěpánka, Anetka a Amálka. Tentokrát máme na programu povídání si o zvířatech , a protože i v Jihlavě mají stejné téma, nemůžeme zvířátka poznávat podle parohů a kůže, ale volíme trošku jiné povídání si. Rozdělujeme si zvířata do skupin na savce, ptáky, obojživelníky, plazi, ryby a hmyz. U každého druhu si říkáme, jaké jsou hlavní poznávací znaky a taky se snažíme vyjmenovat co nejvíce zástupců. A opět mě děti překvapují, kolik toho ví. Pak hrajeme hru, kdy si já a i ostatní dospěláci myslí zvíře a snaží se ho pomocí nápověd přiblížit ostatním a děti hádají, co je to za zvíře. Velice dobře to šlo Ellince a úplně nejvíc asi Matějovi :) Poté si ještě zahrajeme hru multitrio les, kde děti sbírají na své archy kartičky s obrázky zvířat i rostlin. A aby nám to šlo lépe, jsme rozděleni do 2 skupin, jedna pracuje se mnou a druhá s Ondrou. V závěru schůzky si děti ještě přály malovat obrázky zvířátek a tak vyhlašujeme soutěž o nejhezčí obrázek. Dana nám ještě donesla moc dobré koblížky a taky chleba s pomazánkou a tak dneska nikdo nemá hlad a všichni si přišli na své. V úplněm závěru mě dospěláci a děti překvapují a přejí mi k včerejčím narozeninám, dostávám krásné dárky a o dobrůtky v podobě ořechů v čokoládě se hned rozděluji :) Všichni mě moc potěšili a já se už nemůžu dočkat další schůzky.

 

 

 Naše 56. schůzka - 18.11.2021 - (Šifry, morseovka)

Listopad máme v polovině a naše schůzky naštěstí stále pokračují, bohužel, v dalších týdnech to nevidím moc růžově. Tento týden nás čekalo téma morseovka a šifry, pro někoho to bylo opakování, pro někoho to bylo téma úplně nové. Sešli jsme se opět v nemocí oslabené sestavě, mravenci: Julinka, Pepík, Máťa a Stázinka, lišáci: Vašík, Fanda, Rostík a Míša, veverky: Barča, Ellinka, Amálka a Anetka. Bylo nás poměrně málo, ale na tohle téma možná i dobře. Začínáme povídáním, co to takové šifry jsou a na co je můžeme použít, a kde se s nimi potkat. Pak začínáme morseovkou, protože pro děti je nejbližší. Je super, že kromě tří dětí už všichni umí číst. Opakujeme co je krátká a dlouhá slabika a jak se slabikuje. Pak už děti vzpomínaly na nejrůznější písmena a jejich překlad do morseovky, šlo jim to skvěle, a pokud nevěděly, tak jsem ji pomocné slovo řekla, a oni zkoušely vymyslet, jak budou tečky a čárky. Pak jsme si ještě ukázali, že morseovka jde napsat xxx dalšími způsoby než pomocí teček a čárek, a že kromě psané formy může být i vysílaná pomocí baterky, vlajek...či pomocí zvuku. Pak už jsme se přesunuli ke klasické šifře. Všichni měli za úkol na papír si napsat svoje jméno např. VAŠEK a toto napsat v morseovce. Potom ho napsaly děti ještě odzadu KEŠAV....to bylo legrace, připadala jsem si jako v nějaké cizí zemi se spoustou zajímavých jmen...např. Aráb, Alle, Lachim... Dalším úkolem bylo zašifrovat pomocí šifry objedno....vždy napíšeme jedno písmeno dobře, druhé jakékoliv, třetí dobře....např. JULINKA.... JSUVLEIDNSKZA...to už na papíře vypadá jako holý nesmysl. Chudák František....tomu málem nestačil ani papír...jak dlouhé má jméno. Závěr schůzky už patřil tajným zprávám, to jsou takové, které na papíře nejsou vidět. Děti si správně vzpomněly, že už jsme se učily psát tajnou zprávu pomocí citrónové šťávy, kterou když zahřejeme nad svíčkou či na kamnech, vyjeví se. Dnes jsme k tomu přidaly další 2 způsoby tajné zprávy - 1) psaní mlékem a 2) zpráva napsaná bílou voskovkou. Mléko se odhaluje stejně jak citrónová šťáva nad plamenem, voskovka naopak tak, že zprávu přemalujeme barvou, my použili vodové barvy. A děti si samosebou vše vyzkoušely. To bylo na úřadě najednou tajných zpráv, jak citrónovou šťávou, tak mlékem...které jsem díky žehličce hned pomohla odhalit, tak i voskovkami, které si děti dokázaly odhalit samy. Ani jsme se nenadáli a byl tu konec schůzky. Tak zase příště se budu těšit. 

 

Naše 55. schůzka - 11.11.2021 - (KPZ)

Je tu další týden a já netrpělivě očekávám všechna vládní opatření a nařízení a jen se modlím, aby tato situace vydržela co nejdéle, a nemuseli jsme řešit problém jako v minulém roce a to je zákaz činnosti. Dnešní schůzka připadla na svátek Sv. Martina a tak si pro nás Lenka nachystala na závěr schůzky i lampiónový průvod právě s tématem Sv. Martina. Krom všech nemocí a neduhů nás začínají trápit i členové v karanténě a tak se nescházíme v plném počtu, nicméně dorazili - mravenci: Máťa, Rozárka, Julinka a Stázinka, lišáci: Vašík, Rostík, Míša a František, veverky: Barča, Ella, Bára, Anetka a Kačenka. Dnes si na schůzce vyprávíme o KPZtce, co to je a co by v ní také mělo být. A protože většina vlčků svou KPZtku ještě nemá, dáváme se do její výbory. Děti si rozeberou plechové krabičky, a protože jsou všechny dost podobné, ozdobí si je různými nálepkami a z druhé strany víčka buď podepíší nebo zde uvedou telefonní čísla na IZS složky. Pak už postupně dáváme do KPZtek, co je potřeba, složený papír, provázek, křídu, sirky, jehlu a niť, vatový tampón, obvaz i náplast, gumičky, hřebík i igelitový pytlík. Určitě jsme na spoustu věcí zapomněli, ale ty si tam už dodají děti doma. Byli zde i tak šikovní vlčci, že vyrobili KPZtky nemocným kamarádům nebo sourozencům - a tak o svou KPZtku nepřišla ani Štěpánka, Máťa, Rozárka a ani Nikolka. A ti, co KPZtku ještě nemají, nemusí zoufat, krabiček i náplní je ještě dost. Pak jsem ještě dětem rozdala papír, kde bylo nakresleno, co má být v KPZtce a děti tam jednu věc měly za úkol dokreslit. A pak už nás čekal lampiónový průvod, který připravila Lenka. Celkem byla 5 stanoviť a na každém jsme se dozvěděli něco o svátku Sv. Martin - co je to za svátek, jaké jsou symboly, jaké tradice....a musím říct, že opět si toho děti dost zapamatovaly. Na posledním stanovišti na všechny účastníky pochodu jak vlčky, tak místní děti (přidal se k nám totiž i Honzík s maminkou a Viktorka s babičkou a dědečkem) čekala truhlička s odměnou. V truhličce byl kromě zlatých čokoládových penízků i vzkaz od Sv. Martina.....Sladká odměna pro vás....p.s. na sníh si ještě budete muset počkat! Potom už jsme se odebrali k úřadu a pak každý domů. 

 

Jednodenní výprava - k prameni Dyje - 6.11.2021 (Barča V.)

Na první sobotu v listopadu byla naplánovaná jednodenní výprava k prameni Dyje. Výpravu měla na starosti Barča Vidláková a musím říct, že ji naplánovala a připravila moc dobře. Sraz byl v 10 hodin na rozcestí v blízkosti pramene. Sešli jsme se v těchto počtech - Olší: Bára, Barča, Ellinka, Julinka, Dana, Máťa, Vašík, Kačenka, Lenka, Pepík, Stázinka, František, Klára, Amálka, Anetka, Linda, Rampa, Rozárka, Nikolka a Rostík. Jihlava: Barča a Nelča a z Brna dorazila Iva, Dominik a Kuba. V místě, kde jsme se sešli, byla v ten den i zastávka klubu českých turistů a tak si mohly děti do notýsků dát i razítko. Barča, která pro nás připravovala trasu, měla malinko zpoždění a tak jí zastoupila vedoucí oddílu Bára. Vysvětlila nám, co nás dnes čeká, a že teď se vypravíme na procházku, při které budeme hledat obrázky zvířátek a ptáků, ale také to, co do přírody nepatří. Přešli jsme silnici a pokračovali v cestě a hned po několika metrech na nás čekaly první obrázky. Vždy jsme si o daném zvířeti či stopě něco málo řekli a pokračovali jsme dál. Tedy my jsme šli a děti přímo běžely....hold každý chtěl svůj obrázek stůj co stůj. Netrvalo to dlouho a došla Barča, která si vedení celé výpravy převzala. A jak bylo vidět, čekat nás měla náročná cesta. Barča totiž měla boty a část nohavic úplně od bláta. Co bychom ale byli za vlčky, kdyby nás tohle mělo zastavit. Pokračovali jsme proto v cestě, hledali obrázky zvířat, ptáků i odpadky a hračky co do lesa nepatří. Cesta byla čím dál více bahnitá, až jsme místy zvolili raději pochod lesem. Musím, ale vyzdvihnout šoférské dovednosti a odvahu Lenky, protože s Pepíkem v kočáru trasu prostě opět dala, jako klobouk dolů. Po cestě proběhla svačina a později i oběd. Na rozcestí se rozdělal oheň a všichni jsme si opekli buřtíky, a jelikož byla dnes v lese opravdu zima, i jsme se trošku ohřáli. Děti si pak volnou chvíli krátily stavěním domečků a pevností, které se jim povedly. Po odpočinku jsme pokračovali v cestě, která již nebyla blátivá a navíc jsme se dostali mimo les a tak jsme se i pěkně ohřáli na sluníčku, které svítilo celý den. Došli jsme až na louku, kde nám Barča řekla, že se nacházíme v blízkosti pramene a že máme hledat nějaký hodně košatý strom. Dětem se to povedlo, a když uviděly, že jsou u cíle, dokonce i běžely. U pramene se pustila Bára a Iva do čištění pramene od listí a děti se k nim s radostí přidaly. Pak jsme se posilnili svačinou a zahráli několik malých her. Úspěch měli hry jako rybičky, veverky, policisti a demonstranti i uzel. Dětem se ani nechtělo skončit. Čas ale plynul jako voda, takže ještě společné foto u pramene a šup zase dál. V 16 hodin jsme byli na místě a mohli jsme se rozejít každý ke svému vozidlu a odjet domů. Výprava se nám moc líbila!

 

 

Naše 54. schůzka - 4.11.2021 - Mapa

Scházíme se po 14ti dnech, jelikož na minulý čtvrtek připadl státní svátek. Téma dnešní schůzky je mapa a mapové značky. Pro některé to bude jen opakovaní a pro jiné úplná novinka. Stále máme hodně nemocných dětí, i přes to se scházíme v těchto počtech. Mravenci: Julinka, Stázinka a Julinka. Veverky: Barča, Ella, Natálka, Kačenka, Barča, Amálka a Anetka. Lišáci: Rostík, Vašík a Fanda. Na začátku schůzky se dětí ptám, na co si myslí, že schůzka bude a ony odpovídají....že asi něco z buzolou a taky s mapovými značkami, když se totiž rozhlídnou pořádně, na stole leží mapy a taky buzoly a všude po klubovně jsou na různých místech schované mapové značky. Začínáme si vyprávěním o tom, co to vlastně mapy jsou a proč je máme. Pak už přecházíme k obvyklému....jak se na mapě vyznačuje les, jak vodní plocha a jak třeba pole. Děti to zvládají skvěle, včetně malých mravenečků. Potom již následuje ode mne vyřčená mapová značka a úkolem dětí je jí najít v klubovně a poté i na mapě, kterou mají tři skupiny před sebou. Musím, říct, že není mapová značka, kterou by alespoň někdo neznal a jsem na děti moc pyšná. Ještě si říkáme něco o vrstevnicích a už je na řadě si vše zopakovat a máme před sebou kreslení map. Každý dostává na stůl ubrus a barvy a taky čtvrtku. Pak už dětem nechávám pustit na uzdu fantazii, jediná podmínka je, aby na mapě byl les a taky alespoň jedna mapová značka, což téměř všichni dodrží. A protože se kreativitě meze nekladou, máme mapy města, i turistickou mapu, máme mapu, kde les je vyznačen růžově a řeky zeleně a máme i mapy plné portálů na průchod do jiných světů :) Moc se dětem mapy povedly. Pak už zbývá jenom uklidit, kdy děti, co měly domalováno dřív si krátí čas hraním pexesa. Opět dnešní schůzka utekla jako voda a my budeme muset končit. Ještě že se s některými už v sobotu potkáme na jednodenní výpravě k pramenům řeky Dyje. 

 

 

Naše 53. schůzka - 21.10.2021 - Vitamínová bomba

Máme tu konec října a nemocných přibývá, nejen běžných nachlazení, ale i koronavirová čísla bohužel jdou rychle nahoru. Zařazuji proto pro tento týden schůzku s názvem vitamínová bomba. Už jednou jsme ji měli a měla veliký úspěch. Vzhledem k nemocím se scházíme v těchto počtech. Mravenci: Máťa, Julinka, Rozárka a Róza. Veverky: Barča, Ellinka, Amálka, Anetka, Nikolka a Kačenka. Lišáci: Vašík, Rostík a Míša. Když se scházíme uprostřed stolů na úřadě jsou už vyskládány různé dobroty, všechny možné druhy ovoce a zeleniny, je tu pečivo, šunka i sýr, mazadla i limonády. Děti mají tentokrát za úkol připravit si svou vlastní svačinu. A protože máme i pododborku vaření, můžou si splnit hned nějaký ten úkol.  Nejprve si děti vybírají pečivo, někdo ho zvládne překrojit sám, jiný si nechá pomoci, mazat ale zvládají všichni a to i Julinka s Máťou. Pak si každý bere na co má chuť, někdo šunku, jiný sýr nebo vysočinu. Svačinky se dozdobují zeleninkou a máme tu hned několik lákavých svačin v podobě lodiček, kočiček, myší či obličejů. Pak ochutnáváme některé druhy zeleniny a to by jste nevěřili, co dav udělá s dětmi. Jakmile si vezme jeden, ostatní taky neváhají. Potom už přicházejí na řadu ovocné špízy, na které se všichni moc těší. Krájíme jablka, hrušky, ananas, kiwi, jsou zde mandarinky, hrozny, jahody, borůvky i maliny.....no úplná vitamínová bomba. A jako překvapení na závěr, tatínek od Rozárky přináší čokoládovou fontánu a děti si můžou špízy doladit čokoládou....to ožívá i Rozárka Vidláková a olizuje se až za ušima. Myslím, že není dítě, které by nemělo pusu od čokolády. Potom si děti ještě ze zbylých surovin připravují svačiny na druhý den do školy a pak už následuje úklid a odchod domů. Příští týden je státní svátek, takže se sejdeme až v listopadu. 

 

 

Naše 52. schůzka - 14.10.2021 - Podzimní tvoření

Podzim je v plném proudu a nás čeká naše obvyklé podzimní tvoření. Na úřadě se scházíme už o trošičku dříve a tvoříme i s lidmi a dětmi z Olší. Přichází Dvořákovi - Maruška, Mikuláš a Honzík, Ďáskovi - Zdenka, Kristýnka a Davídek a taky Lucka s Rozárkou. Ve 4 na úřad přichází i vlčci a to v hojném počtu. Mravenci: Stázinka, Julinka, Máťa a Julinka. Veverky: Barča, Ellinka, Amálka, Anetka, Natálka a Barča. Lišáci: Rostík, Míša, Vašík, Tobík a Fanda. Na výběr děti mají hned z několik stanovišť, kde můžou tvořit. Můžou vydlabávat dýně, můžou si vyrábět strašidýlka z novin a látky, je zde obtiskávání listů, stvoření haloweenských strašidel z ruliček od toaletního papíru, jsou zde kamínky ubrouskovou technikou i lampiónky z PET lahví....Děti vystřídají všechna stanoviště - kdy mi přijde, že vždycky si vyberou všechny to stejné.... Nakonec domů odchází a po 18h a to ověnčeni spoustou výrobků. Ani my to pomalu do auta ani nemůžeme naložit. Myslím, že se tvoření vyvedlo, jen s těmi lampióny jsme ven nešli, protože bylo mizerné a deštivé počasí. Slíbila jsem ale dětem, že o lampiónový průvod nepřijdou, že si ho dáme na nějaké další schůzce!

 

 

 

Naše 51. schůzka - 7.10.2021 - Zdravověda

Máme tu další týden a čeká nás další schůzka. Tentokrát schůzka na téma zdravověda. Bohužel nemocných dětí přibývá a to nejen ve škole, ale i ve vlčkách, takže se nás tentokrát schází jenom pár. Mravenci: Julinka a Máťa, Veverky: Barča, Ellinka, Amálka, Anetka, Kačenka. Lišáci: Míša, Rostík, Vašík a Fanda. Začínáme zase úplnými začátky a to je jaká telefonní čísla jsou ta tísňová, jaká složka má které a při jakých případech volat hasiče, kdy policii a kdy záchranku. Taky si říkáme, co takový telefon má obsahovat a proč, na co si dát pozor a co určitě nedělat. Nikdo z dětí si ale telefonát, pochopitelně imaginární, nechce vyzkoušet a já je trápit nechci. Pokračujeme v poznávání těla, děti rozděluji na holky a na kluky a každá skupina dostává cedulky s částmi těla a oni mají za úkol tyto připevnit na správná místa. Za chvíli tu už stojí Vašík a Kačenka oblepeni cedulkami. Téměř všechno bylo správně. Potom děti přiřazovaly k telefonním číslům kartičky s obrázky a pak už jsem je nechala tvořit obrázky na téma první pomoc a složky integrovaného záchranného systému. Dětem se moc povedly a zdobí nástěnku v naší klubovně. Zdravovědě se budeme určitě věnovat zase někdy příště, protože jsme jí zdaleka neprobrali celou.

 

Výprava do Radíkova - 1. - 3.10.2021 (Petr)

Sraz byl v pátek v 17:00 hod. v Radíkově, č.p. 6 - u Petra na chalupě. Po příjezdu jsme si vybalili věci a k večeři jsme si připravili buřty na grilu. Po výborné večeři a třech pohádkách šli děti po 20h spát. Večer byla instruktorská rada - příprava na sobotní odborky. V sobotu ráno děti vstávaly v 6 hod., což ne všichni uvítali. Po snídani - chleba s marmeládou a kakao - jsme se vydali na špionážní výpravu, na které jsme si procvičili tajné značení v přírodě, pochodové značky a po cestě ještě instruktoři dětem ukazovali stromy, rostliny, zvířata....aby je trošičku připravili na odpolední plnění odborek. Šipky připravoval Petr, Natálka a Sofinka a cestu nám zpříjemnili mnoha úkoly, nejzajímavější bylo asi nalezení svačiny :) K obědu byla sekaná s bramborem a děti se jí už nemohly dočkat. Po poledním klidu se děti pustily do plnění odborek - zvířata - a to hned na dvou stanovištích, mapa, orientace a morseovka, rostliny, stromy a houby a zdravověda a taky ještě sportovní část. Jelikož na každém stanovišti toho bylo poměrně hodně, všichni všechno nestihli, ale to nevadí, plntit odborky můžeme celý rok. Po svačině část dětí šla hrát hru a část zůstala plnit odborky. Při hře se ale o provaz nešťastně poranil Maxík, naštěstí to nebylo ale nic vážného. Poté jsme se už všichni přesunuli do tepla dovnitř, kde instruktoři připravovali k večeři guláš a děti s některými instruktory hrály nahoře hry. Po večeři musela odjet Bára s dětmi, jelikož malá Barunka měla teplotu. Prostě a jasně - Bára nechtěla uklízet :) :) :) Děti se najedly a po celém náročném dni šly spát. Instruktoři si dali taneční kurz pod vedením Natálky a Sofči. V neděli děti opět vstávaly hodně brzo - v 6.30 hod.. Po snídani - chleba s paštikou nebo máslem a čaj - se začalo balit a uklízet a mezi 10 a 11 h se odjíždělo domů. 

Zapsala: Dáša a Lenka

 

 

Naše 50. schůzka - 30.9.2021 - Houby

Máme tu naši 50. schůzku, a protože je podzim, čeká nás opakovaní našich hub. Bohužel, letos houbařům počasí moc nepřeje a tak krom hnojníka a pár prašivek neroste prostě vůbec nic. Nevzdáváme to, a v místěch, kde se normálně krčí křemenáči, kozáci či bedly schovávám obrázky hub. Scházíme se v těchto počtech: Mravenci: Julinka, Máťa, Julinka a Natálka. Veverky: Barča, Ellinka, Kačenka, Štěpánka, Natálka, Amálka, Anetka. Lišáci: Rostík, Míša, Tobík, Vašík a Tomášek. A protože je pěkně, po nástupu u úřadu, zopakovaní si toho, co na houby máme mít oblečené, co s sebou na houby vzít a jak se chovat, vyrážíme směr kameňák. Po cestě nejen poznáváme houby, ale také opakujeme stromy z minulého týdne. Musím říct, že si jich děti pamatují většinu. Jsem na ně moc pyšná. Po příchodu na kameňák dávám rozchod a děti staví domečky z přírodního materiálu a nebo si prostě jen tak hrají v lese. Je nádherné počasí a my s maminkami trošku litujeme toho, že s sebou nemáme špekáčky. Přijde mi, že čas uběhl, že ani nevím jak a musím zavelet, jdeme zpátky, což se pochopitelně setkává s obrovskou nevolí. Před úřadem ještě všem připomínám, že zítra je výprava do Radíkova, a pak už se rozcházíme každý domů. 

 

 

Naše 49. schůzka - 23.9.2021 - Stromy

Máme tu třetí schůzku a tentokrát nám vyšlo přímo parádní počasí. Od rána svítí sluníčko a ani odpoledne tomu nemá být jinak. Měním proto původní plán pro mokrou variantu na variantu krásného počasí. Bohužel pořád je dost vlčků nemocných, proto se scházíme v nižších počtech. Mravenci: Julinka, Máťa, Julinka Veverky: Barča, Ellinka, Kačenka, Štěpánka, Barča a Natálka. Lišáci: Vašík, Rostík a Míša. S některými ještě před zahájením schůzky dokončujeme draky z minulého týdne, respektive pouze navazujeme šňůrky na pouštění, a protože kromě sluníčka i trošku pofukuje, vyrážíme ke hřišti draky vyzkoušet. První nahoře je překvapivě drak Barči a Rostíka, kteří si ho dělali úplně sami, klobouk dolů před tím, co dokázali. Nakonec se přesouváme pouštět draka všichni, a musím říct, že létají úplně všichni draci. Sem tam se některý zamotá, zlomí se mu tyčka či skončí v trnkách, my se ale nevzdáváme a pokračujeme v pouštění. Nakonec vše musím ukončit já, abychom taky stihli něco z toho, co mám v plánu. Dnes nás čeká povídání a poznávání stromů. Začínáme hned na kopci, určujeme všechny stromy a keře, co vidíme a nebo co potkáme cestou ke hřišti. Děti dokonce ochutnávají trnku, jestli opravdu chutná tak "divně", jak říkám. Někdo jí sní bez problémů, někdo prská všude okolo. Děti si také sbírají listy, které budu chtít zalaminovat na památku. Pod kaštanem se strhne doslova boj o to, kdo najde a bude tak mít svůj kaštan. Bohužel čas se hodně krátí, a tak se vracíme zpátky na úřad. Zde ukazuji dětem další dřeviny, krom jilmu a topolu úplně všechny co mohou ve volné přírodě vidět. Ukazujeme si větvičky, plody i zalaminované listy. Děti se ale nemůžou dočkat, kdy si udělají své vlastní. Vše jsme nakonec stihli, rozdala jsem fólie, někomu menší a někomu větší, děti si do nich naskládaly listy a já jim pak jejich výtvor zalaminovala. A tak si děti donesly domů na památku lístečky a doufám, že rodičům řekly, z jakého stromu jsou, protože po dnešní schůzce by to měli všechni vědět.

 

 

Naše 48. schůzka - 16.9.2021 - Draci

Dnešní schůzku jsem věnovala výrobě draků a to hlavně s ohledem na nestálé počasí a předpověď deště. A protože školní rok je v plném proudu, objevili se u našich vlčků první nemoci a neduhy. Proto se nás sešlo o poznání méně, než minulý týden. Mravenci: Julinka, Máťa, Stázinka a Pepík, Lišáci: Tobík, Vašík, František, Míša a Rostík, Veverky: Amálka, Anetka, Barunka, Barča a Ellinka. Protože je podzim výroba draků se přímo nabízí. Takže jsem rozdělila děti do 4 týmů - 1. tým vedla Klárka a byla v něm Amálka, Anetka a Barča, 2.tým vedla Lenka a byli v něm Stázinka, František a Míša, 3. tým byla samostatná jednotka Rostík a Barča a poslední tým jsem vedla já a byli tam Ellinka, Julča, Tobík, Vašík a Máťa. Nejprve jsem dětem vždy ukázala, jaký bude postup a oni pak pokračovaly samy. Nejprve bylo potřeba spojit dřevěný kříž, udělat zářezy a pak natáhnout šňůrku. Pak už se postupy lišily, někdo obkresloval draka na papír a někdo se pustil do ocasu. Dětem i dospělým to šlo velice dobře. Netrvalo to dlouho a klubovna byla plná draků. Naposled bylo potřeba draky namalovat a hlavně se domluvit na společném obrázku. Celou schůzku jsme zakončili společným fotem. Draky jsme nechaly v klubovně doschnout a pokud bude příště počasí, zkusíme je pustit, věřím, že určitě budou krásně létat. A Rostíkovi s Baruškou patří veliká poklona, protože zvládli draka udělat úplně sami.

 

Naše 47. schůzka - 9.9.2021 - záchranná stanice Telč

Je tu další školní rok a já jenom budu doufat, že bude v mnohém lepší než ten minulý. Budeme doufat, že se budeme moci normálně scházet, bez omezení a vládních nařízení a zákazů. Na první schůzku jsme vyrazili do záchranné stanice v Telči. Sraz byl před stanicí v 16:00 hod.. Sešli jsme se v hojném počtu - mravenci: Julinka, Natálka, Máťa, Rozárka, Rozárka, Honzík, Stázinka a Pepík, lišáci: Tobík, Filda, Vašík, František, Tomášek, Rostík, Míša a Hynek, veverky: Ellinka, Štěpánka, Kačenka, Natálka, Barča, Amálka, Anetka, Sofinka a Nikolka. No bylo nás požehnaně. Ve stanici nás přivítal pan Dvořák, který dětem pověděl o významu záchranné stanice, co má stanice za úkol i jak se chovat, když najdeme zraněné či opuštěné zvíře. Pak nám ukázal i zvířátka v záchranné stanici - jak již domácí, tak ta divoká, děti měly možnost vidět poštolky, výra, kunu, motáka, káně i krkavce. Jako bonus nám pan Dvořák dal ptačí peří, které využijeme na poznávání dravců. Poté se děti mohly ještě podívat na shozy zvěře a zkusit si zatroubit na roh, což nejvíce ze všech asi šlo Vašíkovi. Poté jsme se s panem Dvořákem rozloučili a slíbili jsme mu, že mu nasušíme nějaké pečivo pro zvířátka. Zbytek schůzky probíhal před záchrannou stanicí a děti kreslily křídami zvířata, kdy některé byly velmi povedené. Příští schůzka už nás čeká tradičně na Olší a já se už nemůžu dočkat.

 

1.8.-14.8.2021 - TÁBOR - STAROVĚKÉ ŘECKO

Letos jsme se vydali na tábor do starověkého Řecka, kdy kromě Olympiády nás čekal i úkolo od samotného Zeuse - najít a zavřít Pandořinu skříňku.

 

Naše 46. schůzka - závěr 24.6.2021

Sotva jsme se po veliké pauze začali scházet, je tu poslední schůzka v tomto školním roce, který byl více než netradiční. Na poslední schůzku mají děti připraveno slavnostní ukončení na hřišti, kde na ně kromě nejrůznějších dobrot čeká i pizza. Sešli jsme se v následujících počtech mravenci: Julinka, Máťa a Stázinka, veverky: Amálka, Adélka, Kačenka, Štěpánka, Baruška a Ellinka, lišáci: Tobík, Vašík, Hynek, Míša a Franišek. Bilancujeme nad uplynulým rokem a povídáme si o táboře, který nás čeká. U toho baštíme, až nám břicha pomalu nestačí. A abychom jenom nejedli a nefutrovali se, rozhodneme se na hřišti trošičku uklidit, rozdělujeme se na holky a kluky a prvním úkolem je vysbírat sportovní vybavení - schválně,který tým bude úspěšnější. Děti běhají a nosí vše, co některé děti nechaly venku, a že toho bylo plno. O fous vyhrávají kluci, přichází úkol č. 2, který tým nasbírá na hřišti více odpadků, a to na plné čáře vyhrávají holky. A protože nás na táboře čeká olympiáda, co se trošičku nepřipravit? Soutěžíme ve visu, kde děti předvádějí neskutečné výkony a taky ve dřepech a dalších disciplínách. Ani se nenadějeme a je tu konec schůzky. Takže ahoj a na táboře se budeme těšit.

 

 

Předtáborová brigáda na srub a jednodenní výprava v jednom :) - 18. - 20.6.2021

Konečně se můžeme sejít i jinak než na schůzce, je tu výprava, pro většinu sice jednodenní, ale i tak. Jelikož letos realizujeme první vlastní podsadové stany, je třeba tyto natřít, a nejlépe to půjde na srubu, kde je plno místa, zázemí a zároveň je sem naplánovaná sobotní jednodenka. Kromě podsad se musí do tábora stihnout postavit i Řecký chrám, takže je to jasné. Před výpravou a po ní proběhne i předtáborová brigáda. Sraz na srubu je od 15 hod. nicméně já, Baruška, Ellinka i Julinka na místo dorážíme již po druhé hodině. Odemykáme srub, vybalujeme věci a chystáme ležení. Ještě je čas tak hledám místo pro chrám a chystám ho - vymetám šišky a klacky a taky doslova pižlám pařez, co překáží. Ještě nemám hotovo a na místo přijíždí Bára s Nelinkou. Bára staví stan a Nelinka blbne s holkama. Pak už sedíme, jdeme mrknout do severáku a pořád čekáme na Petra a podsady, když v tom píííp - sms - Píše Petr, zdržím se, dorazím v 17h. Baruška už je nervózní a nemůže se dočkat. Na místo přijíždí Stáňa s návštěvou a tak je doprovázíme část cesty ke Kotrbě, my se za silnicí otáčíme a jdeme zpět, kdy cestou nahoru uklízíme z cesty všechny klacky a musím říct, že holčičky to vzaly fakt poctivě. Na srubu probíhá malá svačina a konečně přijíždí i Petr. Začíná akce "Z". Natíráme podsady a je tolik malých pomocníků, až na mě ani nevyjde štětec :) Na místo přijíždí, respektive přichází i Iva s Kubou a Domčou, takže štětců je fakt málo :) Musím ale říct, že se děti snaží a moc jim to jde. Mezi námi, podsady vypadají úplně úžasně a jsem moc pyšná na všechny, kdo se zapojili do schánění peněz, nebo kdo jakkoliv pomohl. Děti to po nějaké době přestává bavit a užívají si hraní na srubu a my pokračujeme, dokud všechny podsady, nejsou jednou natřené. Druhý nátěr bohužel nejde udělat, takže končíme. V tu chvíli na místo dojíždí Rampa, Rozárka, Rostík, Nikolka a Áďa, ale je moc pozdě začínat stavět chrám. Takže rychlá večeře a pak už alou začít uspávat. Ráno někteří vstávají už o půl sedmé a tak připravujeme snídani pro všechny - chleba s ramou a tvrdým sýrem a pak pokračujeme v natírání stanů. Postupně se budí všichni ze srubu, takže před 9h již jsme vzhůru a po snídani všichni. I poslední stany mají nátěr hotov a tak bude zbývat už jen jedna strana. Do tábořiště se postupně trousí jeden vlček za druhým - Jířa, Vojtíšek, Pepíno, Šimon i Simča, Viktorka, Ellinka i Maxík, Natálka, Kryštof i Viktor, Natálka, Tobík i Sofinka, Kačenka s Mirkou i Štěpánka s Pájou. No je nás tu požehnaně, někteří jsou už jako doma, jiní tu jsou úplně poprvé. Nechám všechny ještě rozkoukat, ale pak již pískám nástup, všechny s Jířou vítáme, vysvětlujeme jim co nás čeká a na co dát pozor, přeci jenom se tu bude i pracovat. Pak už vyrážíme si prohlídnout tábořiště - pěkně latrýny, srub, jídelnu, umývárku, louku i táborový kruh. Zde si sedáme a já a pak Jířa přestavujeme postupně všechny vlčky. Bavíme se také o táborových řádech a povinnostech. Následuje svačina a pak výprava do okolí - na zříceninu hradu Janštejn, kdy po cestě zkoušíme oddílové signály. Na Janštejně po skupinkách lezeme na věž. Poté se vracíme zpět a čas do oběda krátíme stavěním domečků a pevností, a musím říct, že děti byly velice kreativní :) Na místo dojíždí i Lenka, Fanda, Stázinka, Pepík a Vašík. Už se i ozývá motorovka a Rampy koncert může začít, chrám doslova roste před očima a musím říct, že Rampovi, Petrovi, Pepínovi a Šimonovi to jde skvěle a Stánička jim taky je co platná. Oběd byl vynikající, jen Stáňa a Bára místo jídla natírají poslední nátěr na podsady. Po poledním klidu vyrážíme k hraničnímu potoku se trochu osvěžit, cestu si opět krátíme signály ... (schovat se) a -. (nástup). U touláků zastavujeme si a vysvětlujeme si, proč je potok hraniční. Odkládáme u boudy věci a alou do potoka. Než jsem se nadála byl zástup vlčkou v potoce a pěkně hurá po proudu. Některým se brouzdání v potoce doslova líbilo a je fakt, že netrvalo dlouho a byli tu první, co se v potoce zmáčeli víc, než chtěli. Když jsme dostatečně ochlazeni, sedíme u touláků a díky Pepínovi a Šimonovi si pochutnáváme na výborných sušenkách. Dokonce jsme na boudě objevili vážku těsně po vylíhnutí a tak jí můžeme sledovat pěkně zblízka až do chvíle, než jí uschnou křídla a vydává se do světa. Po příchodu do tábořiště pijeme a děti posilněny ovocem jdou do táborového kruhu. Zde celý den shrnujeme, dětem rozdáváme sladkou odměnu a také obálky. V každé obálce je pozvánka na tábor, která každá má jednu ze 4 barev. A děti i my se dozvídáme rozvržení skupin pro letošní tábor - modří - Mykéňané, fialoví - Trójané, červení - Sparťané, žlutí - Athéňané. Pak už každý čas krátí jinak a postupně začínají děti odjíždět. Na místě zůstavají Bára, Baruška, Ellinka, Julinka, Iva, Kubík, Dominik, Rostík, Rozárka, Nikolka, Nelinka, Rampa a babi Andrea. Bára a Iva dodělávají chrám, respektive pobíjejí jeho zadní stěnu prkny, samosebou za asistence dětí, Rampa se naopak chopil přípravy večeře (špekáčky na vidlích), docela jsme si to chlapsky a žensky rozdělilii :) Po večeři se jedeme koupat ke Kotrbě, což bylo po horkém dni naprosto skvělé. Kotrba byla teplá a mokrá až na dno, vůbec se nám odtud nechtělo. Po příchodu ještě pokračujeme v obíjení chrámu a pak poměrně brzo zalézáme na kutě. Ráno vstáváme o poznání déle a jsme v jednom kole, přenést podsady na louku na sluníčko, sbalit, umýt nádobí, uklidit srub i okolí....a pak dlouhé čekání na Rampu, odjel pro náhradní bombu, ale vůbec se nám nevracel a celá stavba stála na něm. Během dopoledne odjíždí holky Vokřínkovi s tatínkem, pak odjíždí i Bára Vidláková. Když přijíždí Rampa vrháme se do práce. Kolem poledne už odjíždí Iva s klukama a pak babička s dětma, zůstávám jen já a Rampa a z posledních zbytků materiálu doděláváme chrám. Poté už odjíždí Rampa s Áďou a já s holkama dodělávám poslední práce a pak odjíždíme do Jihlávky vráti klíče od srubu Tondovi. Byl to moc hezký víkend.

 

Naše 45. schůzka - vodní bitva - 17.6.2021

Další čtvrtek je tu a máme tu tropický den. Co podnikneme, abychom se úplně neuvařili??? Než dojdem do nejbližšího lesa, budeme úplně zavaření. Chvilku přemýšlím a napadá mě vodní bitva, to by se mohlo dětem líbit, a je rozhodnuto! Scházíme se v těchto počtech veverky: Barča, Ella, Julča, Emička, Stázinka, Kačenka, Rozárka, Nikolka a Štěpánka. Lišáci: Kubík, Vašek, Máťa, František, Míša a Rostík. Dnes mám i parťáka Rampu a taky skvělou asistentku pro plnění balónků  - Danču (moc děkuji). A aby to nebylo jen tak, musí si děti munici - balónky zasloužit. Plní různé úkoly, jako třeba oběhnout hřiště, udělat dřepy, lehy/sedy, kliky, vylézt na horolezeckou stěnu i se třeba sklouznout, krom úkolů odpovídají i na spoustu zapeklitých otázek na téma, co se učíme ve vlčkách - takže například ze zdravovědy, mapa, morseova abeceda, stopy, rostliny, nářadí i třídění odpadu,myslím, že jsme na nic nezapomněli. A zase je musím pochválit, děti byly úžasné a zase nebylo nic, co by nevěděli (krom snad holubinky :) ). Za každé splnění úkolu či správné odpovědi dostávají balónky. Poté se přesouváme jedno družstvo k jedné brance, druhé družstvo k druhé brance a na hvízdnutí můžeme začít! Suchý nevyvázl nikdo, ani já - přijde mi, že jsem byla nejlepší terč :) potom už se jen převléct do suchého a ještě chvilku si užíváme na hřišti - střílí se z luku, hází se na koš, jezdí na klouzačce, hraje se v písku i se hraje fotbal. Konec schůzky je tu a příště nás čeká poslední.....to to zase uteklo!

Naše 44. schůzka - balení věcí - 10.6.2021

Týden utekl jako voda a zase je tu čtvrtek a naše pravidelná schůzka. Venku je nádherně, takže mě hned napadá, konečně si postavíme ten stan, který loni kvůli dešti několikrát nedopadl. Ve středu večer balím doma vše, co budeme potřebovat, abychom se naučili správně sbalit batoh, spacák i postavit stan. Ve čtvrtek se scházíme v těchto počtech - veverky: Ellinka, Barča, Julinka, Stázinka, Štěpánka a Natálka. Lišáci: Tobík, Vašík, Máťa, František, Tomášek, Míša a Hynek. Ještě nejsme ani všichni a začíná pršet, co pršet začíná lít jako z konve. Úprkem mizíme na hřiště, kde jsem naštěstí vše rozložila pod střechou, takže pohoda pohoda, v klidu v klidu. Jsme vlčci a my si vždycky poradíme. Začínáme tím, co máme mít s sebou sbalené na schůzku, na jednodenní výpravu i na výpravu na celý víkend, ukazujeme si KPZtku a slibujeme si, že si ji příští rok (pokud nás zase covid nezastaví) společně vyrobíme. Pak už následuje balení spacáků a všichni se toho zhostili velice dobře. Pak následuje balení batohu na vícedenní výpravu. Děti správně místo kufru berou krosnu a taky vytřídí věci, co do batohu nepatří. Někomu líp někomu malinko hůř, ale všem se nakonec batoh sbalit podaří. Pak už jen umět postavit stan! I to se nám daří - krom teda vypnutí - protože to na zámkové dlažbě fakt nejde :) Děti jsou opět naprosto úžasné a vše zvládají skvěle. Schůzku zakončujeme soutěží, kdo nejdéle vydrží ve visu a já jsem se nestačila divit. Rekord měl Tomášek, který vydržel téměř dvě a půl minuty. Ale nebyl sám, komu se podařilo pokořit hranici 2 minut, byl to i Vašík a Barča a Hynek k tomu neměl daleko. I já jsem se nakonec nechala strhnout a byla jsem ráda za 1 minutu a 2 sekundy :) ještě budu muset potrénovat. Schůzka končí a také přestává pršet, uvidíme, jaké počasí bude příští týden.

Naše 43. schůzka - oheň - 3.6.2021

Je tu další týden, prázdniny se nezadržitelně blíží a my máme další naši schůzku. Počasí nám naštěstí přeje, svítí sluníčko a v podstatě je oproti minulým několika týdnům nezvyklé horko. Měla jsem spoustu nápadů, co dělat, nicméně vzhledem k teplotě, se dnes uchýlíme do stínu lesa. Scházíme se před úřadem opět ve 4hod. odpoledne. Ještě před schůzkou si Fanda stihnul parádně rozbít koleno, takže jakož to pacient, zůstal odpočívat doma. Jinak jsme se opět sešli v hojném počtu. Veverky: Baruška, Julinka, Emička, Stázinka, Natálka, Štěpánka, Nikolka, Kačenka, Rozárka, Anetka a Amálka. Lišáci: Vašík, Máťa, Pepík, Tomášek, Hynek, Míša a Rostík. Tak jak loni kluci válcovali holky, tak po covidové přestávce to je naopak. Na nic nečekáme a vydáváme se směrem na kameňák. Po příchodu si děti usedají na lavičky kolem ohniště a já zjišťuji, že jsem doma nechala klíče od boudy, naštěstí je hezky, tak přístřeší před deštěm dnes jistě potřebovat nebudeme. Vysvětluji dětem, jak se dělá oheň a co je k tomu zapotřebí. Respektive se dětí ptám a ony mi to říkají, nosí jednotlivé věci - jako chrastí, březovou kůru i klacky. Vysvětlujeme si, kde se může oheň dělat, a kde ne a taky kdy by se oheň rozdělávat neměl. Taky si něco málo říkáme o popáleninách a bezpečnosti u ohně. V mezičase Hyneček objeví mrtvého slepýše a tak se všichni kocháme a i největší strašpytlové se odvažují si ho pohladit. Já asi 20x zopakuji, že slepýš není had, ale ještěrka se zakrnělými nožičkami. Pak už přijde na věc samotné opékání špekáčků. Dětí je tolik, že máme málo opíkáčků a tak vyhlašuji soutěž, kdo nepeče, staví z přírodního materiálu domeček nebo pevnost. Což vyburcovalo některé děti, co opékaly špekáčky k tomu, aby ho opekli co nejrychleji, aby mohly také stavět. Baruška třeba razí teorii, co je černé, to je opečené, a za chvíli se k ní přidává i Hynek a jeho rohlík. Za chvíli jsou děti po jídle a už zde začínají růst domy a pevnosti různých velikostí i tvarů. Vše zpestřuje Emička slovy mám klíště a já jsem ráda, že máme s sebou lékárničku - vytahuji jedno, dvě, tři klíšťata a říkám si, kde ta holka před schůzkou chodila....když nakonec vytáhneme Emičce 8 klíšťat, už jenom kroutím hlavou. Musela jsem jí jednotlivá místa označit dezinfekcí betadine (žlutí), aby maminka doma věděla, kde všude klíšťata měla. Naštěstí nikdo jiný si kamaráda z lesa neodnesl. V 17:45 hod. ukončuji soutěž a musí uznat, že všechny stavby jsou parádní a zaslouží si odměnu - příště budou bombóny. Pak už se všichni vracíme zpět a můžeme se těšit na příští týden!

 

Naše 42. schůzka - morseova abeceda - 27.5.2021

I tento týden nám přeje počasí a venku je nádherně, svítí sluníčko, a když trochu fouká, je moc hezky. Scházíme se ještě v hojnějším počtu než minule - veverky: Barča, Ellinka, Julinka, Emička, Stázinka, Nikolka, Rozárka, Štěpánka, Kačenka, Atetka i Amálka. Lišáci: Tobík, Kubík, Vašík, František, Pepíček, Míša, Hynek a Rostík. Tentokrát jsme vyrazili na kopec nad Olším, kde se pálí čarodějnice. Po cestě do kopce jsme dělali zastávky a opakovali jsme si kytičky. Když jsme konečně vystoupali na kopec posadili jsme se a trochu se posilnili. Já jsem dětem začala vyprávět o morseovce, o tom, že se tak kódují písmena abecedy, a že se to celé dělá pomocí teček a čárek. Pak už jsme u slov zkoušeli vytleskávat počet slabik a taky děti poznávaly, zda se jedná o krátkou či dlouho slabiku, tedy zda to bude tečka nebo čárka. Dětem to moc šlo a taky si hodně pamatovali již z minulého roku. Pro děti byla potom připravena hra. Rozdělili se na 2 týmy - lišáci a veverky a měli za úkol v okolí najít svou zprávu (oranžový nebo zelený papír), která byla rozstříhána na 5 dílů. Když zprávu našli, museli ji složit a nalepit na čtvrtku. Pak už nezbývalo nic jiného, než zprávu vyluštit. V nedalekém lese pak byly na stromech pověšeny na čtvrtkách písmena abecedy, pod nimi pomocné slovo a taky jak se píše v morseovce. Děti neúnavně běhaly a hledaly všechna písmena. Nakonec se jim téměř současně podařilo vyluštit zprávu, ve které byl poslední úkol. Musely z přírodního materiálu vyrobit obrázek našeho oddílového znaku - tj. lesní moudrost s vlčí stopou. A musím říct, že se toho oba týmy chopily úplně skvěle a jejich výtvory stály za to. Pak už jsme si povídali o tom, co to ten náš oddílový znak znamená. V závěru schůzky jsme si ještě zkusili morseovku v praxi, kdy jsem střídavě pískala signály schovat se (...) a nástup (-.). A dětem to moc šlo, Vašík dokonce se schoval tak, že by ho vůbec nikdo nenašel. Pak už jsme přes lanové hřiště vyrazili zpátky do Olší a už se těšíme na příště.

 

 Naše 41. schůzka - opakování - 20.5.2021

Hurá je to konečně tady, po téměř půl roce se může opět scházet na schůzkách i akcích a můžeme společně vyrážet na výpravy do přírody, učit se i tvořit, sportovat i hrát hry. Je to sice podmíněno několika opatřeními, ale ty lehce zvládneme, a pokud nám bude přát počasí, jistě vše proběhne bez chybičky. První schůzka měla proběhnout již před týdnem, ale počasí se rozhodlo, že bude pršet a pršet a pršet, a vzhledem k tomu, že na úřad kvůli epidemii nesmíme, musela se schůzka zrušit a mě nezbylo nic jiného, než netrpělivě sledovat počasí. Sraz byl v 15:50 hod. u úřadu případně 16:00 hod. u penzionu u Posádů. V 15:45 se obloha zatáhla a začaly padat první kapky vody. Byla jsem zoufalá, nicméně asi za 2 minuty přestalo pršet a obloha se začala projasňovat, schůzka bude!!! Jelikož družinka mravenečků dostatečně poporostla, můžou její členové doplnit lišáky a veverky, proto od teď máme pouze 2 družiny. Dokonce máme nové členky do družiny veverek. Na schůzku dorazili - veverky: Barča, Ella, Julinka, Emička, Nikolka, Anetka, Amálka, Štěpánka, Rozárka a Kačenka, lišáci: Kubík, Vašík, Máťa, Frata a Rostík. No sešlo se nás požehnaně a to tady nebyli zdaleka všichni. Pro děti jsem připravila procházku na psí hřbitov, kdy po cestě plnili zadané úkoly, kterých bylo celkem 11, na konci je čekala sladká odměna. Trošku jsem se bála, abychom vše do 18 hod. stihli, přeci jen to byla procházka na 4 km. Nicméně děti plné energie vyrazily tak, že jsme je museli zastavovat, aby tolik neběžely. Plnili všechny možné úkoly - sledovaly pochodvé značky, zopakovaly si důležitá telefonní čísla, šly po stopách, poznávaly rostliny, houby, lesní plody, stromy, ale i zvířata žijící u vody. Dokonce musely vydržet na další stanoviště jít naprosto potichu, aby dostaly sladkou odměnu a musím říct, že to zvládly úplně všichni. Taky luštily morseovku, četli z mapy, rozhodovaly co patří do KPZtky a co ne, no prostě plnily jeden úkol za druhým a šlo jim vše naprosto skvěle. I novým členkám, které se ihned perfektně zapojily a vůbec nebylo poznat, že jsou s námi po prvé. Na psí hřbitově jsme postavili mohylu, vyfotili se a dokonce jsme našli i "kešku". Cestu zpět nám krátiy další úkoly a pak jsme u posedu nalezli sladkou odměnu ve formě lentilek. Dokonce jsme měli ještě deset minutek čas, tak jsme navštívili lanové hřiště, pak už zpátky na úřad, rozloučit a můžeme se těšit na příští týden.

 Zdobení stromečku 24.12.2020

Již trošku tradičně jsme se sešli na Štědrý den na úřadě v 10h. Letošní zdobení stromečku bylo ale zase o trošku jiné. Na to, že tradičně chybí sníh už jsme si tak trošku zvykli, že by ale mrholilo, to se ještě nestalo. I přes nepřízeň počasí dorazila Baruška, Ellinka a Julinka a taky Tomášek s Natálkou a teta Renča. S malým zpožděním pak Rampa, Linda, Rostík, Nikča, Rozárka a nově i Áďa, sestřenice dětí. Děšť nedéšť, vypravili jsme se na Kameňák zakrmit zvířátka. Netrvalo dlouho a byli jsme na Kameňáku, sice nás nebylo moc, ale i přes to se v krmelci objevilo snad všechno, od suchého pečiva, semínek pro ptáčky, mrkve, kaštany, salát, jablka, brambory….no snad vše na co si můžete vzpomenout. Dokonce kousek od nás proběhly dvě srnky. A protože počasí bylo opravdu špatné a pršet začínalo čím dál více, přesunuli jsme se zrychlenou chůzí zpět na úřad. Po cestě se Ellinka s Tomáškem strkala tak, že Ellinka skončila celá v největší kaluži a musela se komplet převléci. No hlavně že se nestalo nic horšího. Na úřadě jsem se osušili a než se ohřál oběd – bramborový guláš, tak se hráli hry – multitrio les. Dětem se to moc líbilo a ani moc nechtěli hru kvůli obědu přerušovat. Nakonec ale všichni guláš snědli a dospěláci si i přidali. Po obědě jsme ještě chvíli poseděli, hráli jsme znovu hry, malovali si a cpali se cukrovím, abychom se v 13:30 hod. rozloučili, popřáli si krásné Vánoce a každý se odebral domů. Snad se v novém roce co nejdříve zase sejdeme.

 40. schůzka - Vánoční schůzka 2020

Sotva jsme minulý týden začali znovu chodit na schůzky, už je před námi poslední schůzka v tomto kalendářním roce. Navíc epidemiologická situace se stále zhoršuje a kdo ví, jak to s námi bude v novém roce. Tentokrát jsme se sešli v těchto počtech: mravenci - Rozárka K., Rozárka V., Julinka, Máťa a Stázinka, (Pepík), lišáci: Tobík, Vašík, Tomášek, František, Rostík a Hynek a veverky: Baruška, Ellinka a Nikolka. Schůzku jsme začali ozdobením malého umělého stromečku. Děti se do toho daly s vervou a tak za chviličku už stromeček byl nazdobený a rozsvícený. Pak si každý vybral svou skořápku a svíčku a vyrobili jsme si lodičky. Ty jsme poté pouštěli v hlubší pánvi. To děti moc bavilo a každý nakonec měl alespoň tři lodičky - prostě jedna nikdy nestačí. V mezičasech jsme uzobávali cukroví, taky slaňáky a taky nějaké to ovoce a zeleninu. Kdo chtěl vědět jak na tom v novém roce bude, rozkrojil si jablíčko a já můžu říct, že alespoň půlka z nás bude v novém roce zdravých. :) a ta druhá půlka jablíčko nerozkrajovala, aby jste si nemysleli, že měli křížek. A protože se čas nachýlil, odebrali jsem se před úřad, kde jsme prskali prskavky, na to se děti těšily moc a zase, kdo neměl alespoň tři, jako by tam nebyl. Následovalo zpívání koled, především rolničky, rolničky a pak už jsme se přesunuli zpátky na úřad. Zde na nás pod stromečkem čekala hromada dárků od vlčkovského ježíška. Byly zde notýsky, oddílová trička i čepice, knížky, tripexeso i kartičky s ptáky. Děti si hnedka vzali své notýsky a začali si je různě zdobit a malovat a na úřadě bylo najednou téměř hromové ticho. Musím říct, že mi zde bylo moc krásně a už se těším, až příští týden vyrazíme na štědrý den zdobit stromeček. 

39. schůzka - opékání buřtů

Hurá, hurá, hurá – konečně po víc než dvou měsících se můžeme sejít a podniknout něco vlčkovského. Je pravda, že můžeme jenom ven, protože 10lidí uvnitř bychom naplnili víc než dvakrát, ale my vyrážíme ven i přes nepřízeň počasí. To nám opravdu nepřeje, do tří hodin je relativně dobře, ale poté už začíná mrholit. I přes to všechno se scházíme v neuvěřitelných počtech – mravenci: Julinka, Natálka, Máťa, Stázinka, Rozárka, Áďa a všichni držte se Pepík (kterému mu byl pouhý jeden týden a byl to tak nejmladší vlček na schůzce vůbec), lišáci: Vašík, Jáchym, Kryštof, František, Tomášek, Rostík a Nikolas, veverky: Barča, Ellinka a Nikolka. Déšť nás nezastavuje a vyrážíme na kameňák, kde rozděláváme oheň a rodiče opékají buřty a děti si užívají volnosti v lese. Na jídlo se přesouváme do boudy, kde šero řešíme baterkami v mobilních telefonech. Musím uznat, že dát si takhle špekáček 10.12. má své kouzlo. Po jídle děti opět mizí v lese a my je už téměř ve tmě nemůže dostat zpátky na úřad. A to musím podotknout, že v tuhle chvíli už hustě prší. Naštěstí děti mají zimní oblečení a kombinézy, které nepromoknou. Na úřadě zůstávají některé děti a jiné odjíždí už domů. Děti hned malují a opět stejný problém, nemůžeme je dostat domů…..není se čemu divit, po dvou měsících…. Slibuju jim na příště vánoční schůzku a poté se už opravdu rozloučíme.

 

38. schůzka - stromy

Září uteklo jako voda a je tu říjen a naše první říjnová schůzka. Krom schůzek jsme měli na konec října a začátek podzimních prázdnin naplánovanou další výpravu na srub. Minule jsme si to moc užili a tak jsme si to chtěli co nevidět zopakovat. Vše se ale nakonec vyvinulo úplně jinak. Teď ale zpátky ke schůzce. Říkala jsem si, že bude škaredé počasí a tak si na úřadě vyrobíme draky a půjdeme je nějakou další schůzku pouštět, ale počasí bylo naopak moc hezké a tak jsem své plány musela přehodnotit. Sešli jsme se v těchto počtech – mravenci: Julinka, Máťa, Stázinka, Rozárka, lišáci: Vašek, František, Rostík, Míša B., Míša, Nikolas a Hynek, veverky: Barča, Ella, Emička a Nikolka. Hned co se nám povedlo se sejít jsme vyrazili k Horálkům na sběr kaštanů. Zde Ondra vylezl na kaštan a několikrát zatřásl a tak bylo hned co sbírat. A děti začaly připomínat mravenečky, kteří hledají v trávě perličky. Taška se začala po chviličce plnit kaštany. Musím děti pochválit, v trávě snad nezůstal jediný kaštan. To budou mít zvířátka v zimě radost. Potom jsme se přesunuli na sportovní hřiště a zde si zahráli několik her. Závěr schůzky už jsme strávili na úřadě, kde jsme podle větví poznávali snad všechny naše stromy a keře (jen Olše a Jilm chyběly….je pravda, co by dělala Olše na Olší J). Děti měly za úkol přiřaďovat lístečky k příslušným větvičkám a musím je opět pochválit, i takový akát, jasan nebo třeba hloh nakonec určily. Myslím, že i někteří dospělí koukali, jak jim to šlo. V šest hodin jsme se rozloučili a nikoho by ani ve snu nenapadlo, že se uvidíme až po víc než dvou měsících. Další schůzku jsem musela zrušit, jelikož jsem měla holky v karanténě a všechny další naše akce – schůzky i výpravu na srub už zrušila vládní opatření. Je to letos opravdu zvláštní rok, kdy se musíme vyrovnat s nemožností se scházet a podnikat spolu dobrodružství. My se ale nedáme a vydržíme!

 

 37. schůzka - lanové hřiště

První schůzka po výpravě byla pochopitelně plná dojmů a zážitků z uplynulé výpravy. Děti byly rozjívené a venku bylo stále příznivé počasí a tak jsme mohli vyrazit ven. Tentokrát jsem dala na přání dětí, které nezvolily nic jiného než lanové hřiště. Sešli jsme se v hojném počtu, mravenci: Julinka, Máťa, Stázinka a Natálka, lišáci: Vašík, Tobík, Filda, Tomášek, Rostík, Míša B., Míša, Nikolas a Hynek, veverky: Barča, Ellinka, Emička a Nikolka. Je pravda, že nám trvalo poměrně dlouhou dobu než jsme se sešli, což je trošku nešvar letošního roku, sraz je o půl páté a stejně dřív než ve třičtvrtě nevyrazíme. Budeme muset na tom zapracovat, jelikož na schůzku máme hodinu a půl a takto se zbytečně připravujeme o čas. Po cestě jsme si opakovali různé věci, jako jsou především stromy a rostliny a taky houby. Děti byly plné energie a tak jsme na lanovém hřišti zvolili nejprve běhací rybičky rybičky pojďte domů, následovaly další hry a úkoly. Nejvíce se dětem líbilo, když mě mohly trefovat šiškami J. Poté si někdo užíval lanových překážek a někdo si zahrál na schovávanou. A jelikož už byl závěr září, pomalu se začalo v lese smrákat. Vypravili jsme se tedy zpět, kdy jsme si po cestě zopakovali signály tichou poštou. Na úřadě jsme si ještě připomněli, že v neděli nás čeká Olešský desetiboj. Pak už jsme se museli rozloučit. Bohužel epidemiologická situace se zhoršovala a po poradě se starostou obce musel být desetiboj zrušen a už podruhé přesunut na neurčito. My ale vydržíme a snad na jaře se desetiboje dočkáme. 

18.-20.9.2020 – výprava na srub

Hned v září jsme naplánovali výpravu na srub. Po pravdě se nám po tábořišti moc stýskalo a těšili jsme se na víkend s kamarády, i s těmi, co s námi na Olší na schůzky pravidelně nejezdí. Sešli jsme se v následujícím pořadí, vlčci Olší: Barča, Ellinka, Julinka, Vašík, František, Stázinka, Rostík, Nikolka, Rozárka a Bára, Rampa a Lenka, vlčci Jihlava: Vojtíšek, Verča, Natálka, Ellinka, Anička, Pepíno, Jířa a Petr. A pak vlčci a další kamarádi, kteří s námi na schůzky pravidelně nejezdí, ale rádi se přidají na oddílové akce, přijeli Brňáci J Miška, Dáša, Kubík a Ivča a pak Julča s Kubou a ani vedoucí tábora Kočka nechyběla. Někdo přijel v pátek, někdo až v sobotu, někdo v sobotu odjel a někdo až v neděli, to ale není důležité a vypsání by trvalo půl stránky. Důležité je, že jsme se v dobré náladě sešli v pátek odpoledne na srubu. První na místě byly holky z Brna, pochopitelně, mají to nejdál J následovaly je Bára a holky a až poté konečně dorazila Jířa s dětma a klíčema J My si čas na klíče krátili sbíráním hub, které byly doslova na každém kroku. Hned jak to šlo, otevřela se brána a pak už i srub. Připravovali jsme ležení, děti běhaly po okolí a i na dřevo jsme stihly dojít. K večeři jsme si opekly buřty a jen co se setmělo, zahnali jsme děti do postele. Pohádka nesměla chybět a ani o písničku děti ochuzené nebyly. Pak následovala rada dospělých a večerní posezení a klábosení. Ráno vstávali první jihlavští vlčci a tak se s Jířou postarali o výbornou snídani – chleba s marmeládou. Po nezbytné ranní hygieně a snídani, jsme vyrazili na dřevo a poté už jsme rozděleni do dvou skupit – jihlavská a olešská – vyrazili na šipkovanou s úkoly. První volila trasu jihlavská skupina a musím říct, že se toho vůbec nebála. Terén byl velice náročný, řekla bych, že místy až drsný, kdy jsem obdivovala těhotnou Lenku, že zvládá v tomhle terénu s břichem vůbec jít a taky jsem obdivovala děti, že vůbec dokáží nějaké šipky objevit. Dokonce i nějaké úkoly jsme splnili, ale je fakt, že pak jsme sešli ze značené cesty a došli jsme k toulákům, kde jsme chtěli zkusit najít šipky na cestě. Za boudou ale čekala druhá skupina a tak jsme věděli, že jsme u cíle. U touláků jsme posvačili a role si pro změnu vyměnili. Snažili jsme se šipky dělat velké a čitelné, aby se už bloudění neopakovalo. Děti to bavilo a tak připravily spoustu úkolů, jako jít po čtyřech, nasbírat šišky, šiškami trefovat Petra….a tak…..Aby jste si nemysleli, Petr u touláků hodil Dášu do potoka a ona se musela i s Miškou vrátit  zpět, tak jsme mu to chtěli trošku oplatit! Po návratu na srub byl výborný oběd – sekaná se sýrem a brambory. Následoval polední klid, který každý vyplnil jinou činností, někdo odpočíval, někdo střílel lukem, jiní vegetili na louce. Po obědě se k nám přidal ještě Maty, vnouček Julči. Odpoledne následovala bojová hra v severáku – boj o vlajky. Úkolem bylo získat z vytyčeného prostoru všechny vlajky a nenechat se chytit. Jednou útočily děti na dospěláky, jindy dospěláci na děti. Vše se několikrát opakovala a já jsem si říkala, že nevím, kdo večer odpadne dřív! Po svačině totiž následovala příprava na Olešský desetiboj, který nás za týden čekal. Pro děti bylo připraveno sedm disciplín (běhání jsme záměrně vynechali, protože si ho při sportu užily až až) – skok, vis, lehy/sedy, dřepy, hod, lukostřelba a hod na přesnost. U každé disciplíny byl dospělák a děti dostaly kartičky a jednotlivé disciplíny obcházely. Dočkali jsme se mnoha nečekaných výsledků, kdy i třeba malá Julinka udělala za minutu přes 30 lehů/sedů, Pepíno byl skvělý ve dřepech, Nikolka ve visu, no prostě, nebyl tu nikdo, kdo by v něčem nezabodoval. Dokonce i dospěláci se nechali vyhecovat a Petr se pustil do dřepování, kdy udělal 50 dřepů, no na Pepínových 100 neměl a Bára chtěla porazit Petra, tak dřepovala a dřepovala, což po téměř probdělé noci nebylo vůbec jednoduché, ale 49, 50,51,52….je to tam teď klidně může umřít, ale ne…..ona pokračovala až na 101, kdy se s klepajícími nohami sesunula (stehna cítila ještě týden po výpravě J ) a aby toho nebylo málo přišla Jířa a vystřihla asi 130 dřepů a vypadalo to, že se ani moc nezdadýchala….no co Petře….budeš muset ještě trénovat. Poté děti obdržely diplomy a někteří začali odjíždět. Pro ostatní byla nachystána večeře. Poté jsem si myslela, že děti odpadnou, ale ony neúnavně běhaly, střílely z luku a jinak si hrály, takže do pelechu jsme je museli zahánět. Po o poznání klidnější noci následoval budíček a klasický nedělní program, balení, úklid, jídlo a odjezd. Bára a Jířa ještě na místě zůstaly a šly s dětma na procházku na Janštejn a do severáku na houby, evidentně se jim domů vůbec nechtělo, a není divu!

36. schůzka – oslava

Dnešního dne jsme měli na schůzku vyrazit na hřiště v obci a zasportovat si, zkusit si splnit nějakou zkoušku z odborky sportovce, ale vše bylo nakonec úplně jinak. Počasí ten den bylo opravdu hodně vrtkavé a tak chvilku bylo celkem hezky a chvilku lilo jako z konve. Takže jsme program přesunuli na úřad. A jelikož má v záři narozeniny Emička i Kubík Svátkovi, chtěli připravit pro vlčky malou oslavu. Maminka i s oběma oslavenci připravila na úřadě dobroty, ovoce, dort i dobré pití a tak přicházející vlčci se už nemohli dočkat. Dorazily i další nové tváře, tak doufám, že se jim s námi bude líbit. Mravenci: Julinka, Stázinka a Máťa, lišáci: Kubík, Rostík, Míša, Fratišek, Vašík a nováčci Míša a Nikolas, veverky: Baruška, Ellinka, Emička, Nikolka a nová posila Maruška.  Schůzku jsme začaly oslavou, protože děti by se stejně na nic jiného nesoustředili. Zazpívali jsme písničku hodně štěstí zdraví a předali drobné dárky. Pak už Emička rozdala dort a děti jedly, pily a bavily se. Po nějaké chvíli jsem začala lehce s opakováním z minula. Natrhala jsem si do košíčku pár hub (mezi nimi i mochomůrku či holubinku) a zkoušela jsem, jestli si děti něco pamatují. Musím je pochválit, protože věděly vše a tak jsem zařadila i poznávání fotografií, poté i zvířat a rostlin. Po tomto opáčku jsem se ptala, zda si pamatují, co je potřeba si sbalit na schůzku, co na jednodenní výpravu a co na výpravu na celý víkend. Sem tam si někdo přibalil něco, co zase tak úplně nepotřeboval, ale ve směs to bylo vše dobře. Dokonce si i pamatovali, co je KPZtka a co v ní má být a hned to pohotově vysvětlovali novým členům. Pak jsem všem připomněla, že zítra odjíždíme na výpravu na srub, a že se na všechny moc těšíme. Bylo vidět, že natěšená nejsem sama, že jsou natěšené i děti a i někteří rodiče. Venku se mezitím udělalo hezky a tak jsme posledních dvacet minut strávili venku za úřadem, kdy jsme novým členům ukazovali naše oddílové signály nástup -. a schovat se … Po prvé tápali i ostřílení táborníci, když jsme vše ale zopakovali po třetí, to by jste koukali, jak všichni věděli co mají dělat. Kdyby si nenachýlil čas konce, možná bychom tam běhali ještě teď.

35. schůzka  – houby

Konečně je to tady, je po prázdninách a my se můžeme opět scházet k naší činnosti. A jelikož je podzim, houbařská sezóna je v plném proudu, jen na čase si zopakovat houby. Ještě před schůzkou vyrážím na obhlídku okolí a nacházím nemalé množství hub – křemenáče, kozáky, praváky, ale i bedly, hřiby hnědé, mochomůrku červenou a taky mnoho dalších. Letos jsme začátek schůzky prodloužili až na 16:30, aby stíhala i Emička, která před tím ještě chodí na florbal. Hned na první schůzku se nás sešlo dost, mravenečci: Julinka, Natálka, Máťa, Stázinka a i Rozárka K., lišáci: Tobík, Vašík, Filda, Frata, Rostík a Tomášek, veverky: Barunka, Ellinka, Emička a Nikolka. Na začátku jsme si řekli, co je dobré mít na houbaření na sobě a proč a také do čeho houby sbíráme a do čeho ne. Zopakovali jsme si také, jak se v lese chováme, a že houby které neznáme, nesbíráme, ale ani do nich nekopeme. Šli jsme stejně jako loni, cestou kolem hřiště, kdy už u posledních chalup v ulici, jsme našli první kozáky a křemenáče, u křemenáčů byla cedulka, „to jsou naše houby na našem pozemku“, té jsme se zasmáli a pokračovali ke kontejneru a dále k rybníkům Na Bejkovci. Lísek pod kontejnerem byl z pravé strany plný hub a našli jsme od hadovky počínaje po praváky konče. Jen na hrázi rybníků na nás čekalo nemilé překvapení. Hříbky, které tu ještě před hodinou rostly, někdo stihl posbírat, a tak tu na nás čekala jen hromada odkrojků. Ale vlčci i přes tohle všechno našli dva zapomenuté praváky a nejmíň dva kozáky. Pak ještě zaběhnout na rožek pro bedly a zase pěkně s úlovkem zpátky na úřad. Časově jsme to měli tak tak, na úřadě ještě houby hezky rozdělit a pak už byl čas se rozloučit. 

27.7.-8.8.2020 - Tábor - Zlatá Horečka

 

Procházka na psí hřbitov – 30.6.2020

Jelikož nám naše čtvrteční schůzky chyběli, rozhodli jsme se, že se sejdeme a vypravíme se na malou procházku po okolí Olší. Sešli jsme se v následujících počtech: Baruška, Ellinka, Julinka, Tomášek, Natálka, Renča, Hynek a Jana. Od úřadu jsme vyrazili kolem lanového hřiště a Vokřínkovi studánky do zdejších lesů. Už po cestě jsme zjistili, že hub roste plno a začali jsme je sbírat. Našli jsme bedly, praváky i pančáky, dokonce i pár lišek. Pochod nám díky tomu trval o trošku déle, ale nám to vůbec nevadilo. Počasí nám přálo a v přírodě je prostě krásně. Už z dálky bylo vidět, jak uprostřed lesa vedle cesty trčí obrovský trojúhelníkový kámen. Psí hřbitov, takové tajemné místo. Hyneček sbírá „kešky“ a tak jsme mu pomohli tuto „kešku“ najít. Hyneček s maminkou nám potom vysvětlili princip „keškování". Cestou zpět jsme opět sbírali houby, bylo jich tolik, že jsme to málem ani neunesli J. Celou procházku jsme zakončili na hřišti, odkud jsme děti zase vůbec nemohli dostat domů. Už se všichni těšíme na tábor, už aby to bylo.

 Naše 34. schůzka - vyhodnocení celoročního bodování

A je tu konec školního roku a tím i našich schůzek. Dnešní schůzku jsem kromě her venku taky měla v plánu taky vyhodnoti celoroční bodování. Dorazili jsme v těchto počtech, mravenci: Natálka, Julinka, Máťa a Stázinka, veverky: Emička, Ellinka, Baruška a Nikolka, lišáci: Vašík, Filda, František, Tomášek, Rostík a Hynek. Hned po příchodu děti viděly na stolech rozložené ceny za celoroční bodování a mohly si je prohlédnout. Já už jsem měla bodování vyhodnocené a jako takovou malou pomocnou berličku měla sloužit znalostní soutěž na hřišti. Děti soutěžily a bojovaly jako o život a vůbec si užívaly krásný slunečný den venku. Tedy tentokrát s malým rozdílem, že se pořád ptaly, kdy už půjdeme pro ceny na úřad. Vítězem celoročního podování, kde hrála roli účast, plnění úkolů i znalosti, vyhrál Rostík a v těsném závěsu za ním byla Baruška, Ellinka a Nikolka. Ceny byly ale nachystány pro všechny, bez ohledu na umístění. Jen vybírat si mohli chodit od prvního místa. Byly zde knížky o přírodě, omalovánky, fixy, pexesa, tvořivé sady…co jen si člověk může představit J Každý vlček se těšil, až na něj dojde řada. Závěr schůzky již patřil užívání si dárků a cen. Všem moc děkuji za úžasný rok plný poznání a zážitků a jsem ráda, že jsme to i přes karanténu zvládli!

Naše 33. schůzka - palačinky

Tentokrát jsme sešli v této sestavě, Mravenci: Stázinka, Julinka, Natálka a Máťa. Veverky: Emička, Ellinka, Baruška a Nikolka. Lišáci: Rostík, Franta, Filda, Vašek, Tobík, Kubík a Míša. Počasí dneska připomínalo spíš aprílový duben než půlku června. Jak kdyby si to počasí letos vyměnilo. Dubnová karanténa byla samé slunce a zato červen je ubrečený, až hrůza. Ještě že máme tolik témat, které můžeme podnikat, i když je škaredě. Na dnešek jsem zvolila odbornost kuchtík a výrobu palačinek. Je to letos podruhé, kdy se „vaření“ věnujeme a vím, že děti to moc baví a ještě raději jsou, když se pak můžou pustit do jídla. Hned jak jsem dětem oznámila, že budeme vyrábět palačinky, bylo to jako v úle. Jeden odvažoval mouku, jiný cukr, někdo se učil rozbíjet vajíčka, jiný nalíval olej a mléko. Když došlo na mixování, vyzkoušeli si to postupně všichni, takže naše palačinky byly nepromixovanější na světě. Potom už následovalo samotné dělání palačinek v palačinkovači, kde si každý svou palačinku vyrobil. Kdo zrovna nedělal palačinku, krájel jahody, či chystal šlehačku. V jednu chvíli jsem si říkala, že je velká škoda, že nemáme alespoň 5 palačinkovačů. Fronta ještě nebyla u konce a byla tu další na přídavek. Dokonce jsme museli udělat novou dávku, kterou bravurně a bez pomoci a radění zvládla Emička s Tobíkem! Klobouk dolů, jak si vše krásně zapamatovali! Nakonec bylo palačinek tolik, že Vašík s Máťou ještě vzali domů taťkovi k večeři! Všichni ostatní si dnes večeři doma odpustili .

 

Naše 32. schůzka - rostliny

Venku je krásně, a proto dnešní schůzku strávíme venku. Sešli jsme se v následujících počtech, Mravenci: Julinka, Natálka a Máťa. Veverky: Nikča, Barča, Ella a Emička. Lišáci: Rostík, Míša, Filda, Vašík, Tomášek, Kuba a Hynek. Rostík, Vašík i Filda se pochlubili svými KPZtkami, které si stihli za týden vyrobit. Musím říct, že Filda vyrobil spíš KPbednu – stlouklou z prkýnek, měl v ní dokonce i kladívko… J trošku jsme mu musela vysvětlit, jak by měla taková KPZtka vypadat. Chtěla jsem, aby si jí nechal na úřadě, aby se s ní nemusel celou cestu tahat, ale nechtěl…takže možná po dnešní schůzce zjistil, že někdy menší a lehčí je lepší J Když jsme se konečně všichni sešli, vyrazili jsme nahoru na kopec, kde se pálí čarodějnice. Cestu nahoru jsme si krátili poznáváním všech možných druhů rostlin. Zase a opět se budu opakovat, ale myslím, že všechny děti mají úžasné znalosti a znali všechny rostliny – pantoflíček, jetel, kopretinu, řebříček, jitrocel, pampelišku, sedmikrásku, šípek a i stromy zvládali bez problémů. Po příchodu na kopec si všichni zasloužili odměnu v podobě melounu, který jsem táhla na zádech v batohu. Všichni jsme si moc pochutnali, zahráli si nahoře hry, i se šli podívat za boudu na díru v zemi, která kdysi bývala zemljankou. Potom už zpátky po modré značce. Samosebou nechyběla kratičká zastávka na lanovém hřišti a konec schůzky je tu….

Naše 31. schůzka

Je tu další týden a další schůzka, tentokrát s vyhlídkou nestálého počasí. Je červen a jeden by očekával, že bude venku příjemně teplo a bude svítit sluníčko. Ale opak je pravdou, stejně jako loni nám počasí moc nepřeje. Nám to ale nevadí a i přes to se scházíme v těchto počtech - mravenci - Julinka, Natálka, Máťa a Stázinka, veverky - Ellinka, Baruška a Nikolka, lišáci - Tobík, Filda, Vašík, František, Tomášek, Rostík a Hyneček. Jelikož ze začátku nepršelo, tak jsme vyrazili na hřiště, kde jsme hráli různé hry, hru na čísla, hru, kdy vlčci vybíhali pro šátek, vždy, když znali odpověď na zadanou otázku. A také jsme si zahráli novou hru na smradláka. Musím říct, že Tobík nehledě na to, že měl mít klidový režim ohledně kotníku, běhal i přes všechno okřikování jak drak :) Všichni ostatní mě opět dokázali překvapit, jelikož znali odpovědi na všechny moje otázky. Po nějaké době začalo pršet a museli jsme se urychleně přesunout zpátky na úřad. Tam jsme si posedali a já jsem dětem řekla něco málo o výpravě, která proběhla, o tom, jak nyní musí doma pomáhat a za to budou dostavat čárky na kartičku, na táboře se čárky změní na dolary. Také jsem dětem řekla, že na tábor si musí obstarat kostým na téma divoký západ. Poté jsme si začali vyprávět o KPZtce - krabičce poslední záchrany, co v ní má být, zahráli jsme si kimovku, zda si děti pamatují, co v ní bylo a pak si každý namaloval obrázek svojí KPZtky. Než jsme se nadáli už byl konec schůzky, slíbila jsem dětem, že kdo mi příště donese ukázat svou KPZtku, dostane do bodování hned 4 smajlíky. Tak jsem zvědavá, kdo se příště pochlapí :)

 

Výprava na srub - 30.5.2020

Z víkendové výpravy se nakonec kvůli koronaviru a také kvůli předělávání kamen stala pouze výprava jednodenní. Na místo jsem přijela s Julinkou, Baruškou a Ellinkou již v 8:30 hod. a postupně vše připravila na příjezd ostatních. Hlavně bylo vzhledem k nízké teplotě, potřeba rozdělat oheň v krbu. Postupně přijížděli ostatní - Jířa, Verunka, Vojtík, Pepa, Stáňa, Tinka, Milan, Sofinka, Petr, Viktorka, Annička a Elinka, Sofinka a Tobík, Julča a Kuba a Daník, Rampa, Rostík, Nikolka, babi Andrea, Bára, Jarda i Nelinka, Lenka a Fratišek se Stázinkou, Dana a Máťa a Vašík, i Dáša, Víťa, Míša a Tomášek, Ivana, Ondra, Dominik a Kubík a přijel i Ondra a Míša a nechyběla ani hlavní vedoucí Lenka. No nebylo nás málo a to nás na tábor bude ještě o 6 lidí více, na akci totiž nemola dorazit Emička se sestřenicí Eliškou a taky všichni Horálkovi. Po seznámení se, jsme si prošli tábořiště a ukázali, kde co máme. V táborovém kruhu jsme se znovu představili a něco málo o sobě řekli. Po svačině jsme již začali hrát seznamovací hry. Kdy největší úspěch měla hra na "smradláka", kdy si myslím, že se úplně prolomily ledy. Poté následoval oběd, výborný buřtguláš s chlebem a polední klid. Počasí bylo opravdu objednané a po celém propršeném týdnu konečně svítilo sluníčko. Po poledním klidu, nám na louce Stáňa přečetla dopis od svého kamaráda, a my se konečně dozvěděli téma letošní celotáborové hry:

"Milá Stanislavo, jak víš, rozhodl jsem se před dvěma lety vyrazit na dlouhou a strastiplnou cestu. Mé srdce dobrodruha a cestovatele mě v mé domovině neudrželo. Veškerý svůj majetek jsem prodal a našetřené nemalé úspory investoval do vybavení a na cestu na západ za moře. Cesta byla opravdu náročná a stála mě daleko více peněz, než jsem si myslel. Teď ale vím, že stála za to. Nemůžu najít ani ta správná slova, jak bych ti popsal zdejší krajinu, jsou zde nekonečné prérie, po kterých se prohání tisíce bizonů, husté lesy plné zvěře, nad kterými se tyčí vysoké hory, na jejichž vrcholcích sníh neroztává ani v létě. Divoký západ, je označení, který zdejší krajinu zcela vystihuje! Vlci, medvědi i jeleni, se zde pohybují tak běžně, že na ně narazíte téměř kdekoliv. Kam jen oko pohlédne je samá divočina a pustina. Výjimkou jsou zdejší obyvatelé - indiáni. Ty můžete vidět jak v horách, tak na prériích. Já jsem se naučil s nimi vycházet, ale jsou tu tací, kteří si myslí, že si k nim mohou dovolit všechno. Pak se přátelští indiáni mění v bojovníky a nikoho neušetří. Dost ale bylo povídání o zdejší krajině. Mám pro tebe důležitou zprávu! Je to úplná novinka a tak doufám, že se ti dopis dostane co nejdříve. V lednu letošního roku byl v oblasti zvané Kalifornie - mužem jménem James Marshall - při stavbě pily objeveno zlato. Zpráva o tomto objevu se šíří rychlostí blesku a už v tuto chvíli je zde tisíce hledačů zlata. Nejdříve se zlato dalo najít přímo na prérii, kde se povalovalo jako běžné kamení. V tuto chvíli se začíná s těžbou zlata přímo ze zlatonosných řek a potoků. Využil jsem svého vlivu a svých peněz a koupil jsem si půdu, na samé hranici Kalifornie. O tuto půdu neměl nikdo veliký zájem, protože sousedí s rozlehlým územím indiánů. Já ale věřím, že zde dokážu vybudovat malé město, a ze zdejších říček a potoků vyrýžuji nemalé množství zlata! Byl bych moc rád, kdyby si za mnou přijela a se vším mi pomohla. Tvůj elán a energie je nakažlivá! Pokud víš i o dalších osobách, v jejichž krvi koluje krev dobrodruhů, budu jenom rád! Zkuste nashromáždit dostatek peněz a vybavení na cestu a já se budu těšit na váš příjezd!!! Posílám ti několik valounů zlata, které jsem zde našel, jako důkaz toho, že mluvím pravdu!

Těším se na tebe, tvůj John Wain"

Jak několikrát při čtení zaznělo....je to hustý. Takže děti je potřeba našetřit nemalé peníze na cestu. Jak na to, každý vlček dostal malou kartičku, kam mu rodiče čárkou potvrdí jeho pracovní nasazení v domácnosti či škole. Například utře nádobí a dostane čárku na kartičku. Čárky se při vstupu na tábořiště změní v dolary, takže čím víc čárek, tím lepší, jelikož povolení a víza budou něco malé zlatokopy stát.

Po čtení jsem si zahráli tématickou bojovku na indiány a kovboje (na způsob hry letiště), kdy po hře byla jedna starana nadšených a neúnovaných dětí a druhá strana úplně vyřízených rodičů - indiánů. Ale co, hlavně že se všichni dobře bavili. Po svačině - tatrance s jablkem - jsme vyrazili všichni na procházku na Janštejn. Pak už bylo vono a každý ho vyplňoval jak chtěl. Mezi 16:00-17:00 hod. byl odjezd. Bylo to super, a myslím, že nejen já se už nemůžu dočkat léta!

Naše 30. schůzka - zvířata/rostliny

Konečně, po obrovské pauze jsme se mohli opět sejít všichni společně na naší schůzce. Doufám, že taková to vynucená pauza nás potkala pouze letos, a že něčemu obdobnému již nebudeme muset čelit. Jsem ale ráda, že i během této pauzy vlčci pracovali a nenechali se zlomit! První schůzka po koronavirové pauze se nesla v duchu zvířátek a rostlin a to hlavně díky nové hře Multi trio, kterou jsem pro Vlčky pořídila. Sešli jsme se v těchto počtech, mravenci: Julinka a Máťa, veverky: Baruška, Ellinka a Emička a lišáci: Vašík, Hyneček, Rostík a Kuba. Než jsme se sešly, tak děti využily chvíli času pro malování a omalovávání a pak už jsme se pustili do hraní/učení. Hra, kterou jsem pořídila, má mnoho varient, a my ani zdaleka všechny nezkusili. Než jsme ale začali hrát, rozdělili jsme se na kluky (všichni kluci kromě Kubíka) a pak holky (s Kubíkem). První soutěž spočívala v tom, kdo nejrychleji pozná ukazovanou kartičku (zvíře, rostlina, strom, mapová či pochodová značka), byla jsem úplně v šoku, jak rychle a nahlas dokáží děti křičet správné odpovědi :) Nakonec zvítězily v této soutěži holky a my mohli pokračovat. Herní kartičky jsme rozmístili na stůl v kruhu a každý házel kostkou, padlo mu nějaké číslo a o tolik v kruhu postoupil, pokud správně pojmenoval danou kartičku (zvíře nebo rostlina) získal ji pro sebe. Dětem to šlo, i když ne vždy se trefily, ale například Máťa správnou odpověď - zvonek - na kytičku - řekl tak automaticky, že mi spadla brada :) Tato hra byla více méně vyrovnaná. Poté každý vlček dostal loto kartu se 6 obrázky a já jsem tyto karty schovala někde po "klubovně", každý měl za úkol tyto kartičky co nejdříve najít. V této soutěži exceloval Kubík. Pak už jsem nechala dětem prostor pro malování a tvoření. Myslím, že jsme si to dnes užili!

 

Hurá!!!

Konečně, ještě poslední týden a budeme se moct zase scházet všichni společně na našich schůzkách. Vlčci chtěla bych vám moc poděkovat, že jste plnily úkoly, co jsem vymyslela a chtěla bych poděkovat i rodičům! Věřím, že teď už bude vše jednodušší :) Pro všechny, 30.5. proběhne jedodenní výprava na srub a úvod k celotáborové hře! Tento týden nás čeká týden ve znamení odbornosti SPORTOVEC!

Úkoly pro tento týden - 19.5.-28.5.2020 - sportovec

Znalostní úkol: V našich odbornostech a dovednostech máme odborku sportovec, většina z vás už má 1st. splněný, co takhle zkusit splnit alespoň 10 úkolů ze st. 2?

Výtvarný úkol: Nakresli svůj nejoblíbenější sport!

Manuální úkol: Pomocí barevných papírů - vystříhaných do geometrických tvarů - na bílý papír vytvoř symbol pro nějaký sport. - viz obrázek

Foto úkol: Vyfotíš někoho jak sportuje, nebo vyfotí někdo tebe při sportování?

Sportovní úkol: Už jsme za dobu karantény udělali mnoho sportovních úkolů a tak zkusím najít něco, co jsme nedělali...vynechali jsme úplně úkoly plavací a potápěcí, vím, že ani to teď ještě nemůžeme pořádně realizovat, ale co zkusit, jak dlouho vydržíš bez vzduchu, taková malá příprava na potápění.

Výzva týdne: Vydržíš ve visu na tyči víc, než 30 s nebo dokonce více než 60 s ???

Začíná květen

a já pokaždé, když píšu nové úkoly na nový týden na naše stránky doufám, že je to naposledy a že už se příště uvidíme na našich schůzkách společně. Zatím to tak ale nevypadá, jelikož můžeme tvořit skupinku pouze 10 osob, a když pominu nás 4, tak už by vás moc přijít nemohlo :( tak počkáme, protože zatím s ohledem na nástup do práce nejsem schopná, udělat více než jednu schůzku za týden. Ale věřím, že to vydržíme, a že už vše nebude trvat moc dlouho. Minulý týden byl ve znamení mapy a šifer, jsem ráda, že se plno z vás vypravilo hledat sladkou odměnu, někdo jel na kole, někdo autem a jiní pěšky. I tento týden se hodně sportovalo a taky se luštili a psali zprávy v morseovce. Moc děkuji za krásné fotky, které mi posíláte. Tento týden budeme věnovat odbornosti táborník. Už se těším, jak se vám povede v jednotlivých úkolech.

Úkoly pro tento týden - 1.-7.5.2020 - táborník

Znalostní úkol: K táboření neodmyslitelně patří vaření a příprava pokrmů v přírodě, když jsme měli v zimě schůzku a měli jste si připravit sami svačinu a ovocný špíz, šlo vám to přímo úžasně, zkuste tento týden taky pomoct něco připravit k jídlu, někdo si zvládne nachystat sám snídani nebo svačinu, nebo udělat třeba pomazánku, jiný už zvládne třeba oškrábat brambory nebo dokonce pomoct mamince uvařit oběd. V našich odborkách je vaření věnováno hodně úkolů a vy si je určitě bez problémů můžete splnit.

Výtvarný úkol: Zkus na papír namalovat, co všechno patří do KPZ (nevíš co to je KPZ a co do ní patří? zkus se podívat do knížečky Zápisník mladého zálesáka)

Manuální úkol: Zvládneš sám bez pomoci sbalit svůj spacák?

Foto úkol: Nenajdeš mezi svými fotkami nějakou z táboření ve stanu nebo třeba pod širákem?

Sportovní úkol: Zvládneš "dobýt" nějaký pořádný vrch v okolí? Schváleně, kdo vyleze na největší kopec, vrch či horu :)

Výzva týdne: Vlčci, kdo z vás zvládne tento týden přespat mimo domov bez svých rodičů (u kamaráda, babičky, tety...)

Ahoj všichni,

nevím jak vám, ale mě už to samotnou doma teda vůbec nebaví. Vždyť mě moc potěší, když vidím vaše fotky a nebo čtu vaše příspěvky a vidím, že nezahálíte a plníte týdenní úkoly. Pevně věřím, že se již opatření uvolní a budeme se moct sejít na schůzku a užít si to všechno společně. Malá informace pro rodiče, koncem května měla proběhnout víkendová výprava na srub, kde měl proběhnout předúvod k táborové hře. Pokud uvloní opatření, proběhne akce jen v sobotu 30.5. jako jednodenní výprava na srub, v případě, že se opatření uvolní až v červnu, bude zvolen náhradní termín. Červnový desetiboj jsme se po zvážení rozhodli přesunout na měsíc září, jelikož na tuto akci byla loni obrovská účast. Nebojte, určitě o desetiboj nepřijdete!

Úkoly pro tento týden - 24.-30.4.2020 - mapa/šifry

Znalostní úkol: Domluvíš se a vyrazíš s někým na šipkovanou??? Zrovna to je jedna z činností, kterou můžeme v nouzovém stavu podniknout :) Takže procvičte si pochodové značky, a pokud by někdo chtěl, my jsme k dispozici :) (buď šipky připravíme nebo po nějakých rádi vyrazíme)

Výtvarný úkol: Zvládneš sám namalovat mapu? Může to být mapa třeba k pokladu, podmínka je, že na mapě by měl být vyznačen les, vodní plocha, skála a zkuste přidat jednu mapovou značku :)

Manuální úkol: Napíšeš pro ostatní vzkaz v morseovce?

Foto úkol: Kdo vyfotí nejhezčí fotku z plnění úkolů pro tento týden?

Sportovní úkol: Kolik zvládneš udělat za 2 min. lehů/sedů? (pokusů může být několik, počítá se ten nejzdařilejší za týden).

Výzva týdne: zvládneš rozluštit morseovku a dle mapy najít odměnu?

Zdravím všechny Vlčky!

Ahoj, ahoj a ahoj!!! Nevím jak vám, ale mě už je to doma teda neskutečně dlouhé, ne že bych se nudila a neměla co dělat, ale chybí mi naše čtvrtky i akce co jsme měli podniknout a co nás čekaly. Když je venku hezky, a musím říct, že je to naštěstí dost často, snažíme se plnit úkoly do Vlčka, co jsou na daný týden. Ale ještě se nám nikdy nepodařilo splnit úkoly všechny J Jsem ráda, že úkoly nás plní víc a moc děkuji všem za krásné fotky co posíláte. Tomášek s Natálkou malovali, chystali Velikonoční výzdobu i kraslice, Vojtíšek s Verunkou taky nezahálí a zdobili kraslice, pletli pomlázku i trávili čas venku. Mamka a tatínek Rozárky se na Velikonoční pondělí pěkně osvěžili v Hadravě, kluci Mikuláš a Honzík poslali vymrskání, alespoň na dálku. Emička s Kubíkem pekli, vařili i trávili hodně času venku. Rostík, Nikolka i Rozárka taky nezahálí a poslali nám krásnou velikonoční fotku. I Hyneček doma má krásnou výzdobu a místo chození najezdil na kole neskutečně kilometrů. A určitě i ostatní, se kterými nejsem v kontaktu nezahálí. Podle posledních zpráv by snad měli být tábory otevřené, takže pomalu začínáme dělat na tom našem. Jsem ráda, že se nám pomalu vrací vaše táborové přihlášky J Kdo ji prosím neodevzdal a plánuje s námi jet, prosím pošle nebo doručte ji do konce dubna.

Úkoly pro tento týden - 16.-23.4.2020 - zvířata

Znalostní úkol: Tento týden budete mít za úkol ve svém okolí nebo při procházkách najít, alespoň 3 stopy pobytu zvířat (krtinec, rozrytá louka, díra ve stromu od strakapouda, ohryzaná šiška od veverky…)

Výtvarný úkol: Namaluj, vybarvuj nebo vyrob své nejoblíbenější zvířátko z lesa!

Manuální úkol: Vyraž na procházku a při ní zkus někde nějaké zvířátko nakrmit, můžeš donést nějakou dobrotu domácím zvířátkům v ohradě, nakrmit pečivem třeba kačeny nebo ryby v rybníku, nebo se alespoň postarej o svého domácího mazlíčka.

Foto úkol: Zvládne někdo z vás vyfotit volně žijící zvíře? (labuť, kačeny, broučky, motýl nebo snad něco většího?)

Sportovní úkol: Tento týden vyražte na kolo a zkuste se pochlubit, kolik km jste za týden najezdili!

Výzva týdne: Zkus se doma vyspat místo v posteli, třeba na karimatce a ve spacáku na zemi v pokoji J

Karanténa stále trvá!

Ahoj, ahoj, ahoj! Karanténa stále trvá a já věřím, že už to nebude na dlouho. Jsem pyšná na všechny vlčky i na všechny rodiče, že to všechno zvládáte, a že se nevzdáváte, sama za sebe vím, že to není vždy úplně jednoduché :) Věřím, že venku nás čekají krásné slunečné dny a budeme moci vyrazit do přírody. Minulý týden jsme věnovali péči o životní prostředí, odpadkům i třídění. Vím, že někteří vlčci nelenili a zapojili se s námi do obvyklých týdenních úkolů a vy se můžete podívat na fotografie, jak se jim dařilo. Tento týden se budeme především věnovat blížícím se Velikonocům, takže úkoly protáhneme až do Velikonočního pondělí, které bude mít letos bohužel dost netradiční průběh. Kvůli karanténě musíme zrušit tradiční velikonoční tvoření, ale věřím, že si každý doma něco vytvoříme a malou inspiraci najdete ve fotkách pod textem.

Téma týdne (2.4.-13.4.2020): Veselé Velikonoce!

sportovní úkol: ujdšte během těchto 12 dnů během procházek alespoň 6 km (jednotlivé procházky se mohou sčítat), schválně, kdo nachodíte nejvíce!

výtvarný úkol: nakreslete/namalujte na papír formátu A4, co nejhezčí velikonoční kraslici, už teď se těším na vaše výtvory

Manuální úkol: k Velikonocům patří neodmyslitelně zdobení kraslic a pletení pomlázky. Zkuste tedy i vy vyzdobit alespoň jednu velikonoční kraslici, holky můžete jí pak třeba v pondělí dát tatínkovi nebo dědečkovi. Technik na zdobení velikonočních kraslic je fůra, ať už jde o zdobení vajec voskem, barvení, barvení v cibuli, kdy použijeme různé lístky, zdobení košilkami, obtisky, bavlnkami i kořením, ale i třeba ubrouskovou technikou, co si vyberete vy??? No a pokud kluci nebudou chtít zdobit vajíčka, mohou uplést pomlázku, může být z 8 nebo 9 proutků a určitě se najde doma někdo, koho můžete v pondělí vyšupat!

foto úkol: kdo vyfotí nějakou Velikonoční výzdobu???

znalostní úkol: během procházek v přírodě, kdy budete plnit sportovní úkol zkuste najít následující věci z přiloženého seznamu.

výzva týdne: Venku už má být moc hezké počasí, zkusíme si během následujícíhc dní opéci špekáček? První a zároveň poslední co jsem letos měla, byl s vámi na kameňáku při naší poslední schůzce! A pokud někdo nemá kde, využijte kameňák a pokud budete chtít i zázemí boudy, stačí se domluvit a vyzvednout si tady klíče. My tam pravidelně docházíme a děti se tam neskutečně vyřádí.

Už se moc těším na vaše fotky!!!

Karanténa pokračuje!

Týden je za námi a konec karantény je v nedohlednu, bohužel v Telči máme již touhle dobou několik potvrzených případů koronaviru a tak je potřeba opravdu vydržet! Minulý týden bylo téma rostliny-jaro je tu. Nevím jak ostatní, my jsme některé úkoly splnily. A vím, že jsme nebyly jediné. Vím že Rostík s Nikolkou sázeli semínka, Hyneček sbíral předměty do plata od vajíček a třeba Vašík s Máťou ráno cvičili rozcvičku :) Někteří šili tolik potřebné roušky, jako třeba Svátkovi či Krejčovi. Můžete se ostatně podívat na fotografie. I tento týden nás čeká několik úkolů, a kdo bude chtít, může si je splnit, ale určitě to není žádná povinnost :)

Téma týdne (27.3-2.4.2020): Životní prostředí

sportovní úkol: ve zdravém těle zdraví duch, zkuste během celého týdne (pěkně postupně a můžete sčítat - 1.den 20, 2.den 50....) nadřepovat 250 dřepů, zvládne to někdo???

výtvarný úkol: zkuste využít k nějakému výtvoru předmět z domácnosti, který by se jinak musel vyhodit. Bude to taková výtvarná recyklace :)

manuální úkol: na jaře vždy probíhá úklid přírody i kolem silnic, letos kdo ví jak to všechno bude, když situace je taková jaká je, zkusme tedy při procházce přírodou posbírat to, co tam nemá co dělat, stačí malá taška nebo sáček.....každý zvednutý a vyhozený předmět má smysl!!! Taková Rozárka již sbírala tento týden!

foto úkol: kdo vyfotí ten největší čurbes co našel v přírodě???

znalostní úkol: zkuste roztřídit do příslušných kontejnerů tyto odpady: PET lahev od limonády, zelená lahev od vína - nevratná, čirá sklenice od přesnídávky, krabice od mléka, ohryzek od jablka, plechovka a karton. (kontejner zelené, bílé, hnědé, oranžové, modré, žluté a černé/šedé barvy).

výzva týdne: pokuste se splnit nováčkovskou zkoušku MLČENÍ - vydrží někdo 1 hodinu bez jediného hlasitého zvuku???? Za den maximálně 3 pokusy! To jsem zvědavá, jak si s tím poradíte!!!

Už se moc těším na vaše fotky!!!

Karanténa

Ahojky Vlčci,

moc vás všechny zdravím a moc mě mrzí, že kvůli karanténě musíme zrušit naše čtvrteční schůzky a také některé akce co nás měly čekat. Doufám, že toto omezení brzo pomine a zase se uvidíme. Aby jste se úplně nenudili, rozhodla jsem se pro vás připravit na každý týden (pro nás od čtvrtka do čtvrtka) nějaké téma s úkoly a výzvami. Je jenom na vás, zda se k nám připojíte a budete plnit úkoly s námi. Byla bych moc ráda za fotky z činností nebo s vašimi výtvory, vždy po daném týdnu, bych je vyvěsila na internetu, aby jste viděli, jak se ostatním dařilo a mohli se pochlubit se svými výtvory. Nic z toho, co budeme dělat není domácí úkol a nemusíte to dělat, je to jen něco, čím si můžete zkrátit volnou chvíli a měli by jste to dělat s chutí :) Každý týden bude mít nějaké téma, stejně tak jako mají naše schůzky. Budou zde úkoly manuální, sportovní, výtvarné, znalostní, foto úkoly a vždy i nějaká ta výzva týdne či speciální úkol. Ani zde nemusíte plnit vše, ale můžete pokud chcete :). Budu se moc těšit na vaše fotky, a pokud by někdo chtěl, můžete napsat i třeba kroniku, za ten týden plnění různých úkolů, nebo nějaký ten váš zážitek. Ráda vše přidám na stránky :)

Takže téma týdne (19.3-26.3.2020): ROSTLINY - aneb jaro je tu

sportovní úkol: ve zdravém těle zdraví duch, zkuste i vy, hned ráno po probuzení zacvičit si kratičkou rozcvičku, schválně, kdo to vydrží celý týden! Je to taková malá příprava na tábor, takže VSTÁVAT A CVIČIT!!!

výtvarný úkol: zkuste namalovat, vyrobit, vystříhat a nalepit nějakou tu jarní kytičku, zvládnete to??? Už teď se těším na vaše výtvory!

manuální úkol: většina z vás si na úřadě zasela semínka různých rostlin, v tuto chvíli by měla být některá naklíčená a již by měly být vidět první rostlinky. Úkolem každého je, přesadit z květináčků jednotlivé rostlinky buď do samostatných kelímků, nebo do nějaké větší nádoby či truhlíku. Pokud jsou mezi vámi i tací, co nesázeli nic, zkuste si vy nějaké to semínko zasadit, nebojte, třeba i v obyčejné parice je jich spousta.

Foto úkol: vyfoť svou nejoblíbenější jarní kytičku

znalostní úkol: vyražte ven do přírody a pořádně se rozhlédněte kolem sebe, zkuste při procházce nasbírat do prázdného plata od vajíčka tyto věci: větvička kočiček, kamínek-křemen, smrková šiška, kousek březové kůry, větvička z borovice, větvička s jehnědy, šnečí ulita, kvítek sedmikrásky, vrbový proutek, mech (viz přiložené foto) - samosebou chápu, že po Telči se budou některé věci shánět těžko, tak vy Telčáci :) doplňte v případě potřeby o vlastní předměty.

výzva týdne: pokuste se splnit nováčkovskou zkoušku PEVNÁ VŮLE - vydržet týden bez sladkostí, televize, počítači či mobilu - zvládne to vůbec někdo???

Už se moc těším na vaše fotky!!!

Naše 29. schůzka - procházka a buřty

Dnešní schůzka připadla na jarní prázdniny a tak byla v mnohém výjimečná. Začínala již o hodinu dříve a čas konce nebyl vůbec dán. Tentokrát jsem si vymyslela, že vyrazíme na procházku po okolí a vše zakončíme opékáním špekáčků. Počasí bylo po propršené středě jak objednané. Nebe modré, svítí sluníčku, jen ten vítr je trošičku silnější. My se ale nedáme a scházíme se v netradičních počtech - mravenci: Julinka, Máťa a Stázinka, veverky: Baruška, Ellinka, Emička a Verunka, lišáci: Vojtík, Filda, Tobík, Kubík, Franta, Vašík, Hyňďa a za jestřábi i Sofinka. I maminky s námi tentokrát vyrazili a tak nás byla přímo banda, byla tu Jířa, Janča, Stáňa, Lenka, Lucka i Danča. Od úřadu jsme vyrazily směrem ke kontejneru a děti automaticky chtěly pokračovat na kameňák, ale já je tentokrát nechala jít po cestě, abychom se trošku prošly. Když jsme byly u Borovenského kopce tak jsme se u potoka podívaly na nádherně vykvetlé bledule. Následovalo společné foto u rozcestníku a pak už okolo Mašátových rybníků pozadu na kameňák. Poslední zastávka byla u liščí nory, které je jen kousek od naší boudy. Pak už jsme pokračovaly k boudě, kde jsme rozdělaly oheň, hlavní ohnivci byla Jířa a Stáňa, kterým se i přes nesnadný začátek podařilo oheň rozdělat. Všichni už netrpělivě čekaly, a proto první buřty, které chtěly děti jíst snad nebyly ani ohřáté, natož opečené. Když jsme se dosytosti nacpaly, tak se děti rozběhly po okolí a hrály si a my maminky jsme poseděly v klidu u ohně. Poté už jsme zavelely k odchodu. Myslela jsem, že schůzka skončila, ale my se plynule přesunuly na hřiště, kde zábava pokračovala a až poměrně pozdě jsme děti zahnaly do domovů. Jak kdyby někdo tušil, že další společná schůzka bude bůh ví kdy....

Naše 28. schůzka - rostliny

Už jsem jakž takž v pořádku a tak můžu převzít schůzky zase já, i když Ondra si nevedl vůbec špatně a určitě dostane v budoucnu více prostoru! Téma dnešní schůzky byly rostliny a stromy. Sešli jsme se v následujících počtech - mravenci: Julinka, Stázinka a Máťa, lišáci: Kubík, Vašík, Franta, Tomášek, Míša, Hyňďa a Pepík, veverky: Baruška, Ellinka, Emička a Maruška. Nejprve jsme šli ven, jelikož už je hezky a není potřeba trávit celý čas zavření na úřadě. Venku jsme se zastavovali na různých místech a ukazovali si různé rostlinky a kytičky, co již vyrostly. Musím říct, že děti jsou po zimě plné energie a tak lítají a běhají a jsou vůbec celkově rozjívené, takže jsem brzy zjistila, že do programu musíme zapojit více běhu. Během cesty jsme si několikrát zkusili signál schovat se - v morseovce ... a také jsme nasbíranými šiškami trefovali Ondru, myslím, že až povede schůzku on, mám se na co těšit. Dalším úkolem na běhání bylo doběhnout k dopravní značce a zjistit co na ni je. Kdo odpověděl správně dostal dobrotu. A protože děti byly opravdu hooodně plné energie, vyrazili jsme potom na hřiště, na chviličku se vyřádit. Závěr schůzky jsme ztrávili na úřadě, kde jsme seli různá semínka do připravených květináčů. Každý měl dva nebo tři a vybrat si mohli z následujích semínek: papriky, meloun, dýně, okurku, slunečnice a nějaké blíže neurčené květiny od nás ze zahrady. Všichni, i ti nejmenší mravenci se s úkolem popasovali velice dobře a já jsme jenom zvědavá, jak jim budou rostliny růst.

Naše 27. schůzka - balení věcí

Poslední únorová schůzka byla v něčem hodně výjimečná. Jelikož já jsem nebyla po zdravotní stránce na tom dobře a nemohla bych celou schůzku vést, vzal ji za mě Ondra, který se se vším poprar přímo báječně. Sešli jsme se v následujících počtech mravenci: Máťa a Julinka, Lišáci: Vašík, Rostík, Míša, Filda, Tobík a Hyňďa, veverky: Baruška, Maruška a Ellinka a za Jestřábi dorazila i Natálka. Jelikož i tentokrát bylo venku příjemně teplo vyrazili jsme ven. Ondra již po cestě děti úkoloval různými sportovními úkoly, aby mohl podle bodů vybrat dva kapitány pro bojovou hru. Tu jsme odehráli za kontejnerem u odbočky na kameňák. Cesta byla hranice a na každé straně cesty si jeden z týmů připravil pevnost pro vlajku a ty vlajky měl každý tým dvě. Úkolem bylo, uhlídat své pevnosti s vlajkou a druhému týmu vzít nepozorovaně jeho vlajky. Bylo to super a i přes náročný terén proběhla bojovka bez zranění. Poté ještě Ondra dětem vysvětlil, jak se pohybovat v náročném terénu a pak již následoval přesun na úřad. Venku pomalu zapadlo sluníčko a tak jsme se potřebovali i trošku ohřát. Na úřadě Ondra pokračoval a vysvětlil dětem co je důležité sbalit si na schůzku, na jednodenní výpravu i na výpravu přes noc. Děti za úkol dostali nalepit si do chytrého notýsku lísteček, kde měli vše rozepsané. Myslím, že se schůzka Ondrovi moc povedla a může ji zase někdy za mě vzít!

Naše 26. schůzka - opakování

Sice je ještě únor, ale počasí je vyloženě jarní a tak neváhám a po mnoha schůzkách strávených na úřadě vyrážíme tentokrát ven. Scházíme se v těchto počtech: mravenci: Julinka, Máťa a Stázinka, lišáci: Vašík, Rostík, Hyňďa, Míša a František, veverky: Baruška a Ellinka. Není nás mnoho, jelikož bacily pořád řádí a to nejen v řadách dětí, ale i maminek. Na úřadě si necháváme batůžky a bereme mapu a busolu pro strýčka příhodu. Před úřadem rozdávám čísla a vysvětluji dětem postup, když já řeknu 0, tak oni budou pokračovat. Pro mě to bude jednodušší než počítat děti běhající všude okolo. Než vyrážíme, procvičujeme s dětmi morseovku, pomocné slovo k jednotlivým písmenům a zjišťuji, že jim to jde moc dobře. Poté už pokračujeme směrem k novému lanovému hřišti. Po cestě děti divočí a lítají ze stráně na stráń a máme co dělat, abychom jim stačili. Po cestě ještě pomocí busoly zjišťujeme, kde je sever. Všem se to daří a já jsem ráda, že to od minule nezapomněli. Na hřišti mají děti chvilku rozchod a já s maminkou Dančou, Jančou a Lenčou chystám hru. Na stromy umisťujeme zalaminované cedulky se zvířaty, mapovými značkami, pochodovými značkami, morseovkou i stopami. Děti rozdělujeme do dvou týmu - tým č. 1 Hyneček, Baruška a Ellinka, tým č. 2 Míša, František, Vašík a Rostík. Vždy jedna dvojice dostane zadání např. mapová značka pramen a vybíhá do lesa a hledá mezi lístečkami na stromech příslušnou kartičku, kdo z dvojice kartičku najde první, veme ji a donese dospělákovi. Děti vše chápou velice dobře a já nestačím ani hlásit kartičky, jenž mají donést. A až na pár malých chybiček, vše nosí správně. O maličký kousek vyhrává družstvo č. 1, dostává bonbony a kamarádsky se rozděluje i s druhým týmem. Poté ještě chvilka hraní než sundáme připínáčky a už alou zase zpátky. Na úřadě bereme batůžky a vyrážíme domů.

Naše 25. schůzka - busola a mapa

Venku je krásně a tak dneska na půlku schůzky vyrážíme ven. Scházíme se překvapivě na všechny nemoci okolo docela v hojném počtu, mravenci: Máťa a Stázinka, lišáci: Vašík, Míša, Rostík, Franta, Kubík, Filda a Hynek, veverky: Barča, Ellinka a Emička, Nikolka, jestřábi: Natálka a Sofinka. Všichni společně vyrážíme na kameňák, abychom donesli lesním zvířátkům nějaké ty dobroty do krmelce. Už se blíží čas, kdy budeme moct celou schůzku trávit venku a ne zavřeni na úřadě. Myslím, že už se všichni pořádně těšíme. Jdeme celkem svižně a tak na kameňák přicházíme brzy. Zde vytahujeme z batohů nejrůznější dobroty, suché pečivo, mrkve, jablka, brambory i suché kaštany a děti vše rovnají u krmelce a dávají do korýtka. Někteří z mravenců se pouští do starého pečiva :) Poté se všichni společně vyfotíme a pak už alou zpátky na úřad. Nanosíme dřevo a pořádně přiložíme, jelikož jsme promrzlí. Potom se rozdělujeme ke dvěma stolům a já vytahuji mapy. Opakujeme to co už umíme a k tomu přidáváme první informace o busole. Co to je, na co to je a co s ní můžeme dělat. Všichni si zkouší dát prasátko do chlívečku a tím zjistit kde v klubovně máme sever. Všem včetně Máti to jde skvěle. Potom zkoušíme naseverovat mapu a i to se každému podaří. Hledáme různé mapové značky a já se nestačím divit, co všechno dětem uvízlo od minule v paměti. Závěr schůzky patří výtvarnému tvoření na téma mapa. Každý na svou čtvrtku kreslí svou vlastní mapu, co mají všechny výtvory společné je to, že jejich mapa musí obsahovat les, vodní plochu i s potokem či řekou, musí zde být louka nebo pole, cesty i nějaká ta mapová značka. Dětem to jdem moc hezky a za chvíli tu jedna hezčí mapa než druhá. Škoda, že dneska musíme končit včas, jelikož já musím za nemocnou Julinkou, děti by malovaly mapy furt pryč. Bylo to dneska prima.

Naše 24. schůzka - vitamínová bomba

Je tu únor a chřipková epidemie je v plném, i proto máme zde trochu vitamínové téma. I přes nemoci jsme se sešli v následujících počtech, mravenci: Julinka, Natálka a Máťa, lišáci: Pepa, Míša, Vašík a Tomášek, veverky: Baruška, Ellinka a Maruška. Že je nás málo je znát a pohodlně se vejdeme ke dvěma spojeným stolům. Hned po příchodu děti vidí stůl v obležení nejrůznějších dobrot. Vypadá to, že na dnešek je naplánovaná pořádná hostina. Začínáme tím nejdůležitějším, když se jedná o jídlo. Je potřeba aby si všichni pořádně umyli ruce. Mytí rukou vede teta Maruška, veterinářka a děti pod jejím vedení si umí "chirurgicky" umýt ruce. Musím říct, že to je jednoduché, ale účiné. Dále si povídáme o vitamínech, co to je a proč jsou důležité. Taky neopomeneme připomenout smrkání a kašlání s rukou před pusou, protože většina to stále nedělá. Děti už se nemůžou dočkat až se pustí do nachytaných dobrot. Začínáme svačinou a tak trošku plníme odborku táborník-vaření. Každý si vybere nějaké pečivo, zkušenější ho i přepůlí a všichni namažou čím chtějí, někdo měkkým sýrem, někdo lučinou a někdo obyčejným máslem. Vršek každý zdobí dle své fantazie a chuti, najednou tu jsou šuknovo-sýrové kočičky s vousky z pažitky, jsou zde krásné bagetky s hvězdičkami ze sýru i rytíř s mečem z mrkve. Někdo dělá obličej jiný jenom klasickou housku. Co mají ale všichni společné je to, že se s chutí do svých výtvorů pouští a baští až mají boule za ušima. Já osobně asi ode dneška nechávám připravovat svačinu a snídaně děti a mám vyhráno, vše bez řečí snědí a nic nezbude. Poté pokračujeme ve vyrábění. Tentokrát nás čeká vitamínový špíz. Nakrájíme všechno možné ovoce a zeleninu a děti napichují dle své chuti na špejle. Je to krása. Děti vybírají jahody, maliny, hrozny, jablka, hrušky, banány, pomeranče i mandariny, někteří mezi vše zakomponují i mrkev, ředkvičky, salátovou okurku i třeba papriku. Jsou to nádherné špízy jen oči přechází. Někteří vše rovnou jedí a na doma si vyrábí ještě další. Myslím, že jsme si naši dnešní schůzku užili a já teď už vím, že jídlo budeme muset zapojit častěji!

Naše 23. schůzka - výroba dobrot pro ptáčka

Na poslední lednovou schůzku jsme dorazili v těchto počtech, mravenci: Julinka, lišáci: Filda, Tobík, Hyňďa, Tomášek, Kuba, Míša, veverky: Barča, Ella a Emička. Nejprve jsme si na úřadě nechali svoje batůžky a společně jsme na chviličku vyrazili ven. Naštěstí bylo hezky a tak jsme si to užívali. Po cestě jsme hledali všechny možné a nemožné stopy, ať už to byla stopa psa, nebo člověka, byla zde stopa auta i traktoru. Když jsme došli k nám na zahradu bylo o zásobu stop postaráno. Mohli jsme se podívat na stopu psa, která vypadá trochu jako stopa vlka, byla zde stopa kočky a taky stopy kačeny a slepic, které jsou podobné stopám bažantů. Poslední stopou co jsme objevili byla stopa ovce, která je totožná se stopou muflona. Poté jsme se přesunuli zpět na úřad, kde jsme si sundali bundy a šli se pořádně umýt. Poté jsme se rozdělili na lišáky a veverky, jen tentokrát u veverek byl i Kubík. Každé družstvo mělo někde v místnosti klubovny schováno 5 lístečků. Holky lístečky růžové a kluci lístečky modré. Děti běhaly po klubovně a hledaly a hledaly. Šlo jim to rychle a tak za chviličku ležela na stole rozstříhaná zpráva v morseovce. Děti ji přilepily na papír, aby se jim dobře luštila. A pak začal závod kdo z koho. Obě družstva se snažila, ale holkám to šlo o poznání líp, a je znát, že některá děvčata už znají kódy v tečkách a čárkách k jednotlivým písmenkám. Holky nakonec vyhrály a ze zprávy jsme se dozvěděli, že budeme vyrábět dobroty pro ptáčky. Na sporáku jsme rozehřáli rostliný tuk a poté do něj přidali směs zrníček pro venkovní ptactvo. Vše jsme dobře promíhchali a napěchovali do ruliček od toaletního papíru, které byly ze spodní strany uzavřeny. Ještě jsme k tomu přidělali provázek, aby se to po ztuhnutí dalo pověsit na strom. Byli tu i tací, co vyrobili hned několik trubiček pro ptáčky. To se naši opeření kamarádi pomějou!!!

Naše 22. schůzka - deskové hry

Druhou lednovou schůzku jsme věnovali hraní deskových her, ale hezky všechno po pořádku. Sešli jsme se 16.1.2020 tentokrát před úřadem. Za mravedečky dorazily Julinka a Natálka, za lišáky Tobík, Filda, Vašík, Tomášek, Míša, Rostík a Hyneček a za veverky tu byly Baruška, Ellinka a Nikolka. Všichni společně jsme nejprve za úřadem posbírali všechny odpadky, co se tu váleli už od silvestra, kdy tu byl ohňostroj, hned to tu vypadalo mnohem lépe. Potom jsme si vzali jablka a vyrazili za úřad krmit naše ovečky. Ovečky se seběhly hned jak nás viděly a jablíčka jim moc chutnaly. Potom jsem dětem vyndala jedno jehňátko, aby si ho mohli pochovat a nebo třeba pohladit a hned tu stála fronta dětí. Teta Janča všem udělala krásnou fotečku a už alou do tepla na úřad. Zde jsme si odložili a všichni si pořádně umyli ruce. Potom jsme se rozdělili do několika skupinek a každá z nich hrála jinou stolní hru, někdo hrál pexeso, někdo člověče nezlob se a někdo také carcassonne. Než jsme začali hrát tak jsme ještě zopakovali rozdělení zvířátek podle druhu, které jsme se učili minule. Pak už jsme se dali do hraní. Dětem to šlo velmi dobře, a musím říct, že třeba carcassonne, které hrála většina poprvé, dopadl skvěle. Také jsem zapomněla říct, že Hyneček donesl po dvou týdnech plyšového sokola, a předal ho Vašíkovi, který ho teď bude mít na starost a říkal, že ho vyveze na hory. Myslím, že i dnešní schůzku jsme si užili a už se těšíme na příště!

Naše 21. schůzka - zvířata

První schůzka v roce 2020 proběhla 9.1.2020 a sešli jsme se v následujících počtech - mravenci: Natálka, Julinka, Máťa a Stázinka, lišáci: Vašík, František, Tomášek, Rostík, Míša, Hyneček a Kubík a veverky: Baruška, Ellinka a Emička. Téma této schůzky byly zvířata, ale ne poznávání zvířat podle obrázků, stop či zvuku, to už jsme měli. Tentokrát jsme si povídali o zvířatech a jejich dělení na savce, ptáky, plazi, obojživelníky, ryby a hmyz. Před tím než jsme začali jsme si ještě povídali, co kdo dostal od ježíška - to byla směs hraček i oblečení, nejčastěji to ale byla stavebnice lego. Pak už jsme začali rozmotávat složitosti ohledně dělení zvířat. Děti s trochou pomoci dali dohromady, že savci se rodí živí, sají mléko a mají převážně srst, že ptáci mají 2 končetiny jako křídla, létají, líhnou se z vajec a tělo jim pokrývá peří. Narozdíl od nich plazi mají tělo pokryté šupinami, můžou mít i krunýř, též se líhnou z vajec a jak nezapomenul dodat strejda Ondra, všichni bez vyjímky umí plavat, což jsem ani já nevěděla. Dále tu byli obojživelníci, kteří žijí jak na souši tak ve vodě, líhnou se z vajec, které nemají pevný obal a jsou kladena do vody. Nevylíhne se žába ale pulec, tělo mají pokryté kůží s "puchýřky", a na některé není radno šahat. Ryby žijí jenom ve vodě, dýchají žábrami a na těle mají šupiny, místo končetin mají ploutve. Poslední skupinou je hmyz, nejpočetnější skupina, kteří jsou buď okřídlení či nikoli a dělí se na mnoho podskupin jako třeba motýli, pavouci, brouci....takový spojovací znak je to, že nemají kosti. Pak si každý vybral obrázek nějakého zvířate, který vystříhl a nalepil na čtvrtku, pak o něm něco málo zjitil a napsal na čtvrtku či to tam namaloval. Dětem se to moc povedlo. Závěr schůzky patřil hře - hledej míček. Všichni se schovali na záchodě a já v místnosti schovala malý míček, poté ho děti hledaly a kdo ho našel, ten si v tichosti sedl, aniž by ostatní upozornil kde je. Kdo našel míček první, ten mohl v dalším kole míček schovávat. Kdybych to neukončila, asi bychom schovávali doteď :) Musela jsem dětem slíbit, že příště budeme pokračovat. Tak zase za týden

 

Zdobení stromečku pro zvířátka - 24.12.2019

Poslední akcí v roce 2019 bylo štědrodenní zdobení stromečku pro zvířátka v lese. Jelikož spousta z nás má již na Štědrý den nějaký svůj program či rodinné tradice, věděla jsem, že účast nebude velká. Ale pro nás je tak trošku tradiční projít se do lesa a donést něco zvířátkům, takže proč nevyrazit. S námi - já, Baruška, Ellinka a Julinka - vyrazili také teta Renča, Tomášek a taky Natálka a vše uzavírali Vidlákovi - teta Linda, strejda Tomáš a nesměli chybět Rostík, Nikolka a taky malá Rozárka. Sešli jsme se na obecním úřadě a odtud jsme pohodovou chůzí vyrazili na kameňák. Zde jsme do nově zbudovaného krmelce zvířátkům dali všechny možné dobrůtky, suché pečivo, mrkve, jablka, brambory i kaštany. Dokonce i trošku zrní a slunečnicových semínek pro ptáčky a ani seno nesmělo chybět. Pak už se děti pustily do hraní a my je odtud jen s těží dostávali. Pokračovali jsme přes louku zpátky do vsi a po cestě jsme ještě navštívili naše ovečky, kterým jsme dali trošku sena. Poté už jsme celí promrzlí zavítali na úřad. Zde jsme se ohřáli a děti si začaly omalovávat a my jim zatím ohřáli oběd - buřtguláš a šišky s mákem. Bylo to krásný štědrodenní společný oběd a myslím, že nejen já, byla nadšená. Po obědě jsme si ještě zobli cukroví - no zlaté prasátko asi nikdo neuvidí - a pak už jsme poklidili a s přáním krásných a veselých Vánoc jsme se rozešli každý do svých domovů.

Naše Vánoční schůzka

Poslední naše schůzka v roce 2019 byla zároveň jubilejní 20. schůzkou. Sešlo se nás tentokrát celkem dost, za mravenečky dorazili: Máťa, Julinka a Natálka, za veverky: Baruška, Ellinka a Nikolka a za lišáky to byli: Tobík, Filda, Vašík, Tomášek, Hyneček, Rosťa a Míša. A za jestřábi tu byla Natka. Celá schůzka byla laděna ve vánočním duchu a tak první co jsme společně udělali, bylo nazdobení stromečku, zdobili jsme perníčky, slaměnými ozdobami, kouličkami i citrusy a během chvíle tu stál krásný stromeček. Poté si každý udělal lodičku z vlašského oříšku a hurá jdeme pouštět. Máme napuštěný veliký lavor a děti odtud nemůžeme dostat, dokonce někteří mají těch lodiček i více. Čas se nám nachyluje a my krájíme jablíčka, kdy všichni mají krásnou hvězdičku a tak pojídání cukroví prokládáme jablíčkem. Venku už je krásně tma a tak vyrážíme ven, kde společně prskáme prskavky a pod vedením Natálky zpíváme vánoční koledy. Za chviličku se na úřadě objevuje světlo a my se jdeme podívat. Stromeček svítí a pod ním jsou pro všechny připraveny dárečky. Některé jsou pro každého, jiné si děti užijí v rámci kroužku. A na co se můžou v novém roce těšit? Dostaly buzoly, mapy, knížky, stolní hry, omalovánky, výtvarné potřeby, pexesa, ale i plyšového sokola. Ten byl pouze jeden a tak jsme se rozhodli, že si ho děti doma budou střídat, bude to takový putovní sokol. Potom už děti malovaly, hrály hry, uzlovaly a prostě si užívaly poslední schůzku. A ani tentokrát jsme neskončili včas a schůzku si protáhli. Co mi ještě zbývá je popřát vám všem krásné Vánoce a do roku 2020 vám přeji hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

Naše 19. schůzka - opakování

Dnešní schůzku jsem věnovala opakování všeho, co jsme zatím probírali, a když jsem schůzku chystala, zjistila jsem, že toho nebylo vůbec málo. Je znát že už se pomalu a jistě blíží zima a že bacily začínají řádit, jelikož se na dnešní schůzku zase omluvilo chodně vlčků. Sešli jsme se v následujících počtech, mravenci - Julinka a Natálka, lišáci - Tomášek, Míša, Rostík a Vašík a veverky - Baruška, Ellinka a Nikolka. Děti jsem rozdělila do dvou družstev - první družstvo s kapitánem Rostíkem - Rostík, Míša, Tomášek a Nikolka a druhé družstvo s kapitánem Baruškou - Baruška, Ellinka a Vašík. Děti vždy dostaly nějakou kategorii - zvířata, stopy, rostliny, řemeslník, zdravotník, táborník apod., a zvolili číslo otázky a nebo úkolu. Ten pak musely splnit. Museli poznat zvířata i rostliny, přižadit lístečky s názvem rostlin k jednotlivým větvičkám, šiškám i kůře, poznat zvíře podle parohů i zvuků, říct jak ošetřit některé zranění, vyluštit zprávu v morzeovce, umět číst z mapy, ale i třeba zatlouct hřebík či poznat nářadí. Za správnou odpověď nebo splněný úkol dostávaly děti šišku, která byla na konci potřeba jako munice. Dětem vše šlo od ruky a musím říct, že ti kdo byly na schůzce si pamatují skoro vše. Sice se trošičku více dařilo družstvu Barušky, ale nakonec v šiškovém rozstřelu vyhrálo družstvo Rostíka. Jako odměnu měli možnost si vybrat ze sladkých dobrot a také možnost si vybrat aktivitu na schůzku v příštím roce. Na výběr měli buď horolezecká stěna v panském dvoře v Telči, nebo návštěva záchranné stanice v Telči, nebo pořádná klouzačka na kopci za vsí, pokud napadne sníh. Rostíkovo družstvo zvolilo návštěvu záchranné stanice a družstvo Barušky poté sáňkovačku za vsí, tak snad bude taky letošní zimu sníh. Příště nás čeká jubilejní 20. schůzka a zrovna to bude schůzka vánoční a také poslední v tomto roce, takže doufám, že si ji užijeme stejně jako všechny před tím.

 

Adventní tvoření 7.12.2019

Až na druhý adventní víkend letos připadlo adventní tvoření. Jelikož se nás posledně na tvoření sešlo na úřadě více než dost a už byl problém se sem vejít, zvolila jsem tentokrát dva časy, první od 14hod. do 16:30 hod. pro vlčky a pak od 16:30 hod. pro ostatní z obce, abychom si všichni v klidu zatvořili a nikde se nemačkali. Z vlčků tentokrát dorazili - za mravence: Julinka, Natálka, Rozárka a Honzík, za lišáky: Tobík, Kubík, Tomášek, Hyneček a Vojtík, za veverky: Baruška, Ellinka, Emička a Verunka a za jestřábi: Radim, Julča, Miki, Natka, Sofča, Terezka i Kristýnka. A samozřejmě dorazili i další. Tentokrát jsme mohli vytvořit svícen, kdy na výzdobu květináče jsme zvolila ubrouskovou techniku, která se na podzim líbila, dále také stromeček z velké borové šišky, která byla nastříkaná na zeleno, tavnou pistolí přitavena na dřevo a dozdobena dle fantazie dětí. Pak si také každý mohl nazdobit perníčky a to musím říct, že se dětem líbilo moc, a taky jim moc chutnala poleva, kterou většina ujídala přímo ze zdobičky. A samozřejmě nesmělo chybět ani vánoční přání, které letos děti buď razítkovaly bramborou, kterou dle vykrajovátka upravily v razítko, nebo použily inkoust a zmizík. A musím říct, že inkoustová přání mě doslova nadchla. Vypadala naprosto úžasně a dětem se moc povedla. Vůbec všechno se jim moc povedlo. Po půl páté jsme se obě skupiny sešly venku u obecního vánočního stromu, který je letos úžasný a společně jsme ho nazdobili. Poté jsme si zazpívali dvě koledy a začali odpočítávat od 10 do 0, abychom rozsvítili stromeček. Je pravda, že během odpočítávání několikrát zablikal :) asi kvůli dramatičnosti a poté už se rozzářil. Myslím, že jsme si dnešní den moc užili.

Naše 18. schůzka - uzly

Poslední listopadová schůzka byla zaměřena na uzlovaní. Minule se nás sešlo nečekaně hodně a naopak tentokrát se nás sešlo pomálu. Mravenci: Julinka a Natálka, lišáci: Míša a Tomášek, veverky: Baruška, Ellinka, Maruška, Nikolka a Nelinka. Na začátku schůzky jsme trošku zopakovali morseovku a taky něco málo z mapy a pak už jsme si začali vyprávět o lanech, provazech i provázkách. Jaký je mezi nimi rozdíl, jak je skladujeme a jak se motají. Pak každý dostal svou vlastní uzlovačku, kterou bude nosit pravidelně s sebou na schůzky a mohli jsme začít uzlovat. Nejprve jsme zkusili jen obyčejný jednoduchý uzel, a už tady jsme narazili na pár dětí, kteří ho neuměly udělat. A tady bylo strašně dobře, že nás právě dnes bylo jenom malinko, mohla jsem v klidu všem po jednom ukázat, co jsem potřebovala, aniž by ostatní nějak moc dlouho čekali. Pak už jsme přišli k samotným uzlům, řekli jsme si, kde jednotlivé uzly využijeme a jak na ně. Jako první zkoušíme lodní smyčku a ti starší jí zvládají s pomocí a někteří posléze i sami, ti mladší jenom se mnou. Je super, že se zapojují i maminky Maruška, Linda a Renča a uzlují s námi a s chutí. Následuje liščí smyčka, kterou vážeme na násadu od koštěte a tady děti válí a všichni zvládají uvázat liščí smyčku a to hned několikrát. Pak si ukazujeme ambulák a křížovou spojku a dokonce Baruška ambulák na poprvé uvazuje. S ostatními vážu já. Pak vážu rybářskou spojku - autíčka a děti zkouší, jak se uzlíky po zatáhání spojí. Poslední je dračí smyčka a tady vyprávím pohádku o jezeře, draku a princezně. Zde zkouší hlavně maminky a dětem uzel ukazuji já, to už je vyšší dívčí a na tento typ uzle si budou muset děti ještě počkat, než ho uváží samy, ale jestli jim to půjde jako vše ostatní, nebude to zas za tak dlouho :) Nakonec malé opáčko na závěr a jdeme tvořit. Rozdělujeme se na dvě skupiny, jedna, která netvořila notýsky na lístečky a druhá která je již má. Míša, Maruška, Nikolka a Nelinka tvoří notýsky a jde jim to od ruky a Baruška, Ellinka a Tomášek tvoří na papírový tácek koláž s vánočním stromkem. Mravenečci tvoří dle vlastní fantazie :) Nakonec byla skupina s notýsky rychlá a svůj stromek si vyrábí také, i když trošku přetahujeme. Příště schůzka není a čeká nás Mikuláš, společně se sejdeme až 7.12. na adventním tvoření.

Naše 17. schůzka - mapa

Blíží se konec listopadu a na schůzky venku můžeme na nějaký čas zapomenout, budeme se muset spokojit s úřadem a programem uvnitř. Tentokrát jsem zvolila téma mapa. Dostavili jsme se v těchto počtech - mravenci: Julinka, Natálka, Stázinka a Máťa, veverky: Ellinka, Baruška, Nikolka a Emička, lišáci: Tobík, Filda, Kubík, Vašík, Franta, Tomášek, Rostík, Hyňďa a Míša, jestřábi: Natálka a Sofinka. Tentokrát se nás sešlo opravdu hodně. Na začátku jsme si zopakovali morseovku, jelikož jsme ji minule dělali poprvé, opakování je hold matkou moudrosti. Pak už jsme se začali věnovat mapě, co to mapa je a k čemu je dobrá. Také jsme si řekli, že existuje hodně druhů map a že každý z nás má doma alespoň jednu. Pak už jsme řešili, co na takové mapě je a jak třeba vypadá les, louka či pole. Děti hledaly nejen mapové značky, ale třeba i rybníky a kopce. Zkusili jsme si vysvětlit co jsou to vrstevnice a jak zjistíme, kde je kopec prudší. Pak už se děti učili mapu složit. Následovalo vyrábění růžice světových stran na dřevěnou destičku, což šlo všem hezky od ruky. Snad už každý bude vědět, že máme sever, jih, východ a západ. Potom jsme vše uklidili a zahráli si dvě hry. První byla hra pamatovací, kdy se děti rozdělily do dvou družstev a uprostřed nich na stole byly pod šátkem schované různé předměty, děti měly za úkol zapamatovat si co nejvíce předmětů. Pak následovala hra foukaná, děti zůstaly rozdělené do dvou družstev a každé družstvo stálo na jedné straně stolu a snažili se sfouknout zmuchlaný papír ze stolu na straně soupeře. To byla velká legrace a i Máťa se hned zapojil do hry, která ho evidentně moc zaujala. Pak už se čas nachýlil a my se museli pro tentokrát rozloučit.

Výprava do okolí anebo po vlčích stopách

Na listopadový státní svátek připadla naše první výprava do okolí. Sešli jsme se u úřadu v Olší v 10:00 hod. respektive, sešli jsme se už o chviličku dříve, abych zatopila a až přijdeme z venku, abychom se ohřáli. Zrovna dneska foukalo jako hrom. A právě i z tohoto důvodu mi deset minut před desátou zvoní telefon a volá teta Jířa, jsme před Olším a je tu spadlý strom přes cestu, nemáš pilu? Přemýšlím a ano, na úřadě je ruční pila, beru ji, sedám do Horálkovic auta a jedu. Už je nás tu více a tak společnými silami přeřezáváme dva stromy a Jířa s Verunkou a Vojtíškem i Jana s Hyňďou mohou projet. Tak je 10:00 hod. a my se scházíme v těchto počtech - mravenci - Julinka a Natálka, veverky - Ellinka, Baruška, Verunka a nová členka Štěpánka, lišáci - Filda, Vašík, Tomášek, Míša, Hyneček a Vojtík. Když už jsme konečně všichni na místě, jsme oblečeni, vyrážíme na cestu. Já dětem odvykládám legendu k dnešní výpravě o tom, jak vyrážíme po stopách vlka, který nás provede po svých oblíbených místech v okolí Olší, jak cestou prověříme své znalosti a dovednosti na několika stanovištích. Když to zvládneme, tak vždy obdržíme část mapy, která nás dovede ke sladkému pokladu. První stanoviště je u lanového hřiště a naším úkolem je zdolat všechny překážky, kdy každý si musí vybrat jednu. Vše se nám daří a jen těžko vlčky dostávám na další cestu. Naštěstí obdržená mapa je motivuje k cestě, navíc každý z nich chce stopu vlka na památku. Pokračujeme oklikou k Bradlu a po cestě nás čeká stanoviště druhé, kde máme za úkol se rozhlédnout a pojmenovat vše, co vidíme. I tady děti excelují a my dostáváme druhou mapu a stoupáme k Bradlu. Před skalou je další zastávka, kde tvoříme z přírodního materiálu domečky pro skřítky. Tady je hlavní stavitelkou pasovaná teta Jířa a společně s dětmi rostou stavby jedna hezčí než druhá. Poté se jdeme na skálu podívat na sochu čerta, a protože tu fouká o sto šest, mizíme a tentokrát již ne po stopách vlka, ale po modré turistické značce. Těsně před posledním stanovištěm čekáme než Bára vyřídí telefon a čas krátíme svačinou. Pak už nás čeká poslední úkol, vyjmenovat, co by děti jedli v lese, kdyby se zde museli uživit. A protože nedaleko na stromě vidí točeňák, většina odpovídá - buřty,špekáčky, točeňák. Po chvíli se ke správným odpovědím dobereme a pak už hledáme 8 surovin pro dnešní oběd. Ty děti nachází téměř okamžitě, stejně tak i sladký poklad podle map. Pak už alou z kopce dolů na úřad, kde děti malují a dospěláci vaří. Po společném chutném obědě - díky všem maminkám - tu máme vědomostní qvíz a taky zpětnou vazbu o tom, co se komu líbilo a co by chtěl příště dělat. Pak ještě rodělujeme sladký poklad. Myslím, že se dnešní den moc povedl a doufám, že si to brzy zopakujeme.

Naše 16. schůzka - Morseovka

Na druhé listopadové schůzkce jsem se rozhodla věnovat čas morseovce. I tentokrát jsme se sešli v hojném počtu. Za mravence dorazili Julinka, Natálka, Máťa a Stázinka. Za lišáky dorazil Kubík, Tomášek, Vašík, František, Rostík a Pepík. Za veverky dorazila Baruška, Ellinka, Nikolka, Maruška a Emička. Poprvé za námi přišel Míša, který bude chodit do lišáků a s ním jeho tatínek Ondra, který je skaut a tak tam s námi byla další fundovaná osoba a bylo to znát. Sedli jsme si k jednomu stolu a mravenečci si odešli malovat a tvořit ke stolu jinému. Vysvětlili jsme si, co to ta morseovka vlastně je, že je to kódování písmenek abecedy pomocí teček a čárek. Dále jsme si řekli, že v morseovce existují pomocná slova a díky tomu, lze snadněji určit počet čárek a teček. Například že písmeno A má pomocné slovo AKÁT. Další krok v našem snažení bylo toto slovo zkusit vytleskat po slabikách pěkně A-KÁT - tj. 2 slabiky. Když jsme zvládali jakž takž vytleskávat, přesunuli jsme se k poznávání dlouhých a krátkých slabik - a znova A-káááááááááááááát - tzn. .- . S tím jsme chviličku bojovali, ale po několika písmenech se ti starší a ti z mladších, kteří nám neodešli k malování, začali chytat a už jsme to zvládali pěkně. Až jsem byla sama překvapená, kolik toho takto malé děti zvládají. Naučili jsme se písmena A, D, E, I, K, M, N, O, R, S a T. Otázka je, kolik si jich budeme pamatovat příští týden, ale opakování je matkou moudrosti a bez toho úspěchu nedosáhneme. Poté jsem dětem vysvětlila, jak udělat tajnou zprávu nebo vzkaz pomocí citrónové šťávy. Vzali jsme několik citrónů a tyto vymačkali, do šťávy jsme namočili štětce a už psali na papír vzkaz nebo malovali obrázek. Chvíli jsme počkali, než šťáva zaschne a najedou byl papír prázdný a čistý. Poté jsme nad svíčkou vzkaz objevili. Strejda Ondra nám poradil, že oni dávali papír přímo na pláty kamen a i tak se vzkaz poměrně rychle ukázal. Kamna jsme neměli a tak jsme to zkusili na sporáku a vida, i tady to fungovalo. A to by nebylo odhalování tajné zprávy nad svíčkou, aby jsme alespoň 2 papíry nepropálili :) Naštěstí se vše uhasilo a my si mohli užít zbytek schůzky v poklidu.

Naše 15. schůzka - opakování

V listopadu nás čekala naše první schůzka, a protože i tentokrát nám počasí přálo, šli jsme ven. Byla tu totiž pro nás připravená opakovací stezka, abychom si zopakovali, co jsme se od září učili. Sešli jsme se tentokrát v těchto počtech - mravenci - Julinka, Natálka a Máťa, lišáci - Vašík, Filda, Tobík, Kubík, Hyneček, Tomášek a Pepa, veverky - Baruška, Ellinka a Maruška. Stezka začínala za úřadem a první co jsme si procvičili a zopakovali byly pochodové značky, děti si vše krásně pamatovaly a tak jsme po značkách došli až k prvnímu stanovišti - stopy. I tady děti bez zaváhání vyjmenovaly všechny stopy. Cesta nás vedla k novému lanovému hřišti a my plnili další úkoly. Následovali stromy a keře podle plodů a až na černý bez, zase všichni bez chybičky. Pak následovala zdravověda, kde už jsem musela dětem trošku pomoct. U hřiště nás čelo stanoviště s obilninami, které jsme ještě nebrali, ale někteří již jednotlivé druhy poznávali. Pak už zbývalo jen stanoviště s růžicí světových stran, hub a mapových značek. A i když děti šly, tedy spíše utíkaly, na konci stezky už nás začalo obklopovat šero. Ještě jsme tedy zopakovali signál z morseovky ... (schovat se) a po chvilce váhání jsme i tohle zvládly. Při cestě zpátky jsme na chvíli zašli na hřiště a pak už se v improvizovaném dvojstupu přesouvali zpět na úřad. Po cestě jsme ještě zkusili posílat signály tichou poštou jako třeba zákaz mluvení (na konec došlo zákaz vězení) nebo taky mluvení povoleno, či Kubík tu má mamku....no to byla legrace. Na úřadě jsme si ještě řekli pár organizačních věcí k nedělní výpravě a pak už alou všichni domů.

Podzimní tvoření a lampiónový průvod - 1.11.2019

Letošní podzimní tvoření jsme uspořádali až první listopadový den. Sešli jsme se na obecním úřadě v Olší již v 16:00 hod.. Zde už bylo vše nachystáno. Mohli jsme si vybrat hned z několika stanovišť, jako například papírové zápichy, ježek skládaný z barevného papíru, podzimní omalovánky, výroba piškvorek ze dřeva a zátek od limonád, ale také jsme mohli vyrábět lucerničky ubrouskovou technikou, mohli jsme si vyrobit z prostěradla ducha či housenku ze suchých listů. A samozřejmě ani vyřezávání dýní nemohlo chybět. Stanovišť tedy bylo dost a i nás se tentokrát sešlo hodně. Za mravenečky dorazila: Julinka, Natálka, Máťa, Honzík i Stázinka, za lišáky: Filda, Kubík, Vašík, Franta, Tomášek, Vojtíšek, Pepa, Hyňďa i Rostík, za Veverky: Baruška, Ellinka, Emička, Verunka, Nikolka i Maruška a z jestřábů: Julinka, Mikuláš a Terezka. Přišlo i pár lidí navíc, takže úřad praskal ve švech a příští tvoření se budeme muset trošku lépe zorganizovat :) Každý se vrh někam a za chvíli už byl úřad plný lucerniček, zápychů, duchů i piškvorek. Když jsme se dosytosti vyřádili při tvoření, přišel na řadu lampiónový průvod anebo cesta za světlem lesní moudrosti. Při oblékání si Ellinka sáhla na krb, takže o pozdvižení a křik nebyla nouze. Když se situace trošku uklidnila přečetli jsme si část příběhu o mladém vlčkovi, který se vydal za poznáním lesní moudrosti a my jsme poté též vyrazili za jednotlivými světly lesní moudrosti. První světlo mělo barvu červenou a bylo to světlo lásky, učí nás kamarádství, činit dobré zkutky, ale i vážit si rad starších. u Svátků jsme si přečetli další část příběhu o vlčkovi a pokračovali jsme tentokrát po světle modré barvy - světlo síly. To nás učí odvaze, statečnosti, síle činů i myšlenek, ale i čestnému a nesobeckému jednání. Před kontejnerem nás čekal další část příběhu. Pak už následovalo zelené světlo - světlo krásy. Které nás učí nejen vážit si krásy přírody kolem nás, ale i krásy sama sebe, učí nás v ruchu dnešního světa se zastavit a rozjímat. A jak jinak než že ani před rybníčky nemohla chybět další část příběhu. Poté už se před námi objevilo poslední světlo žluté barvy, bylo to světlo pravdy, to nás učí pravdomluvnosti, čestnému jednání a to, že máme hrát vždy podle pravidel. U boudy na kameňáku byla vyvěšena poslední část příběhu o vlčkovi a o tom, jak nakonec našel a poznal všechny zákony lesní moudrosti a také jak našel své nové území, kde založil vlastní smečku. Trošku symbolicky i my jsme byli na místě, kde jsme se rozhodli zbudovat naši "základnu" pro naše výlety za poznáním a i my zde máme svou vlastní smečku. Poté jsme se přesunuli do boudy, kde byl pro všechny nachystán teplý mošt od tety Danči. Poté co jsme se posilnili, jsme se vypravili zpět k úřadu, kde si každý pobral své výrobky a vyrazil na cestu k domovu. Musím poděkovat jestřábům, kteří pro nás cestu světla rozsvítili.

Naše 14. schůzka - topograf značky

I další naše schůzka byla provázena sluníčkem a doslova letním počasím. Sešli jsme se na úřadě v násedujících počtech - mravenci - Julinka, Natálka a Máťa, veverky - Ellinka, Baruška, Emička a Nikolka, lišáci: Filda, Tobík, Kubík, Vašík, Tomášek, Rosťa a Hyňďa, moc jsme se tu ale nezdrželi a rovnou jsme vyrazili po šipkách. Tématem dnešní schůzky totiž byla odbornost topograf a my začali značkami. Cestou nás provázely různé pochodové značky - jako jdi tímto směrem, odboč vpravo nebo vlevo, dopis 5 kroků nebo třeba tudy nechoď, rozděl se a také konec značení. Značky nás dovedli až na kopec, kde se pálí čarodějnice. Zde jsme se občerstvili a já dětem ukázala mapové značky. Děti při druhém pokusu věděly úplně vše a moc mě tím překvapily. Následovala bojovka v lese. Rozdělila jsem děti do dvou stejně silných družstev, každý dostal papír, na kterém byly sepsány mapové značky a byl zde prostor pro tajenku. V lese byly po stromech připnuty lístečky, na kterých byly namalovány mapové značky a také vždy nějaké písmeno z abecedy - např. kostel = A. Děti se rozběhly po lese a hledali příslušnou značku a také písmeno. Někteří znali mapovou značku, ale už moc neznali písmena abecedy a tak nám je kreslili rukou či do jehličí. Nakonec v infarktovém závěru o pár vteřin zvítězil tým Emičky. A protože se snažili úplně všichni, sladkou odměnu dostali každý vlček. Pak jsme si pobalili věci a šli zpátky do Olší, tentokrát po modré turistické značce, aby těch značek dneska nebylo málo :) Schůzku jsme zakončili na novém lanovém hřišti, které vzniká pod kopcem. Děti si to moc užívaly a ani jsme je nemohli dostat zpět do vsi, takže i tentokrát jsme neskončili včas. Příští týden nás čeká podzimní tvoření a lampionový průvod a já už se nemůžu dočkat. :)

Naše 13. schůzka - opékání buřtů

Jelikož na čtvrtek 17.10.2019 hlásily předpovědi krásné počasí, naplánovala jsem na schůzku opékání špekáčků a úklid na kameňáku. Jelikož bylo krásně, sešlo se nás tentokrát dost - Julinka, Natálka, Stázinka, Baruška, Ellinka, Maruška, Nikolka, Vašík, František, Tomášek, Rostík, Pepa a dorazila i sestřenice Vašíka Rozárka s maminkou. Sešli jsme se na úřadě, odkud jsme se procházkovým tempem přesunuli na kameňák. Zde jsme otevřeli boudu, kam se někteří podívali vůbec poprvé. Pak děti poklidili okolo, protože se sem tam ještě někde válel odřízlý kus prkna nebo nějaká větší tříska. Pak už vlčci posbírali dřevo i chrastí na oheň a já jsem jim už po několikáté osvětlila, jak se takový oheň staví, a kde taky oheň rozdělávat můžeme, a kde ne. Bylo zde několik zájemců o rozdělávání ohně a jako první se přihlásil Rostík. Říkala jsem si, že na každého dojde, jelikož minule nám to škrtání úplně nešlo. Nicméně Rostík zapálil oheň, jak se říká na první dobrou, a na ostatní se bohužel nedostalo, ale slibuji všem, že příště, až bude na programu oheň, dostanou příležitost všichni, i kdyby jsme těch ohňů měli připravit více. Pak už se každý chopil opíkáčku a hurá na to. Už za malou chvíli to tu všechno vonělo a i mě se začaly sbíhat sliny. Přeci jen příležitostí opéci si špekáček na ohni už zase tolik nebude. Potom, co se děti posilnily, vyrazili do lesa na dřevo a šišky. Předháněly se, kdo dotáhne větší větev a donese více šišek, myslím, že bude celý rok čím topit :) a šišky na podzimní tvoření už také sbírat nemusím :) Jediné co nám trochu kazilo náladu byl čas, který se nezadržitelně nachýlil a my museli jít zpátky. Škoda, ani hru jsme tentokrát nestihli. Cestu zpět ještě zpestřily nejmenší holky neobvyklou zastávkou, a tak jsme se tentokrát rozešli už u kontejnerů. Už dneska se ale těším na příště!

Naše 12. schůzka - zdravověda

Tentokrát jsme se sešli v následujících počtech - za mravence dorazila Julinka, Stázinka a na část schůzky i Matěj. Za lišáky tu byli Vašík, František, Rostík, Tomášek a Hyneček. Za veverky tu byly Ellinka, Baruška, Maruška i Nikolka. Tentokrát jsme měli na programu zdravovědu. Někdo by mohl namítat, že děti jsou ještě malé na nějaké základy první pomoci, ale já myslím, že začít se dá v každém věku a jen se to musí dětem dobře podat a také začít od toho nejjednoduššího. Takže úplně na začátek jsme si říkali něco o tísňových linkách a jednotlivé linky jsem se snažila dětem co nejvíce přiblížit - jako třeba telefonní číslo na hasiče je 150 - 0 jako rybníček, 158 - 8 jako pouta a také 155 - 5 jako invalidní vozík. A pokud chceme znát jenom jedno číslo, bohatě stačí 112 - kdy nejjednodušší je představit si toto číslo jako příklad v matematice - 1+1=2 (112). Dále jsme si říkali, kdy volat na tísňové linky a že volání jen tak blokuje tísňvou linku. Pak jsem dětem rozdala úkol na příště, kdy mají vyobrazená zranění rostříhat a nalepit do notýsku. Děti alespoň viděly, to o čem jsme si následující čas povídaly. Začali jsme říznutím, které zažili úplně všechny děti, ať už šlo o říznutí od nože, škrabky, papíru či trávy. Postup byl následující, ránu umýt, vydesinfikovat a v případě potřeby i zalepit. To samé platí i pro odřené koleno, které jsme taky zažili úplně všichni. Už jen některým z nás ale tekla z nosu krev a tak děti bedlivě poslouchaly, co musí udělat. Takže předkloníme hlavu, držíme nos a případně chladíme studeným hadrem na čele či za krkem. Někteří doporučují i smrkat. Pak jsme si říkali, co dělat když máme třísku, kdy tuto vyndáme a místo vydesinfikujeme. A taky co dělat když si z lesa doneseme klíště. Klíště vyndáme speciálními kleštičkami případně pinzetou, místo vydesinfikujeme a hlavně si někde poznamenáme, kdy a kde klíště bylo. Kromě klíštěte nás může "poranit" i hmyz jako třeba vosa, včela či komár. Řekli jsme si jaký je rozdíl mezi jednotlivými štípnutími a co dělat. Pak už zbývalo jen osvětlit co je puchýř a jak postupovat, když ho máme -vyčistíme a přelepíme, pokud je nutné tento propichovat, tak pouze sterilní jehlou. Myslím, že pro tentokrát jsme si toho řekli až dost a tak jsme přešli na praktické ukázky vybavení lékárničky i na samotné obvazování a zalepování drobných ran. Také jsme malovali obrázky na téma první pomoci. Musím říct, že i tentokrát to dětem šlo moc dobře a myslím, že tu máme pár budoucích doktorů či doktorek.

Naše 11. schůzka – zvířata

První říjnová schůzka proběhla 3.10.2019 a dostavili jsme se v následujících počtech - mravenečci - Rozárka, Stázka, Natálka a Julinka, veverky - Baruška, Ellinka, Emička, Nikolka a Maruška, lišáci - František, Vašík, Kubík, Tomášek, Hyneček a Rostík. Téma tentokrát bylo poznávání zvířat a tak trošku příprava na odborku znalec zvířat. Některé děti už přinesli první kila nasbíraných kaštanů a tak mají k odborce skvěle nakročeno. Děti poznávaly zvířata podle obrázků a snažila jsem se jim vysvětlit rozdíl mezi savci, ptáky, plazy, obojživelníky a hmyzem. Děti poznaly úplně všechny zvířátka a udělali mi tím velkou radost. Poté jsme přešli na poznávání podle shozených paroků, podle rohů a peří. To už sem tam něco děti nevěděly. Následovalo poznávání podle zvuků a tam jsme koukali i my dospělí. Poslední poznávání bylo poznávání stop, které jsme měli nedávno a bylo vidět, že děti to mají stále v paměti. Pak už jsme se přesunuli k tvoření z podzimního listí. Děti listy obtiskávaly nebo lepily a tvořili z nich různá zvířátka, ať už lišky, motýly, tak i třeba slony. I obtisky se jim moc vydařily. A já pevně věřím, že když se příště dětí zeptám na otázky z odborek - znalec zvířat, že všichni budou vědět a odborky si splní :).

Výlet na Roštejn - 28.9.2019

V 10:00 hodin jsme se sešli u vstupu do Roštejnské obory. Na místě jsme se sešli já, Baruška, Ellinka a Julinka. Teta Linda, Rostík a Nikolka, teta Renča, strejda Tomáš, Tomášek a Natálka a taky teta Jířa a s ní Verunka a Vojtíšek, kteří bydlí v Brtnici u Jihlavy. Teta Jířa se mnou chodila do oddílu Vlčata a má tak spoustu zkušeností. Vojtíšek a Verunka budou takový dálkový členové našeho oddílu, na schůzky pochopitelně dojíždět nebudou, ale jejich mamka jim vše vysvětlí a naučí je doma a na akce sem tam dorazí :), stejně jako tentokrát. Na Roštejn jsme se vypravili trasou, která vede přímo Roštejnskou oborou. Po cestě děti plnily řadu úkolů a taky poznávaly vše kolem sebe. Cesta nám rychle utíkala a za nedlouho jsme stáli u hradu. Zde jsme ještě posbírali pár kaštanů, nasvačili se a pak už alou na prohlídku přírodovědné expozice. Čekalo na nás obří mraveniště, noční les, poznávání ptáků, hmyzu i stromů. Děti si mohly poslechnout myslivecké vábničky, poznávali zvíře podle stop, ale také mohly prozkoumat, jaký je rozdíl mezi rohem a parohem, mohly se z nich stát myslivci i vyrazit na houby. Celá trasa byla plná úkolů a kvízů a my jsme je poctivě plnily. Když jsme celou trasu poctivě prošli a dosytosti se vydováděli, rozhodli jsme se dojít si na malé občerstvení do místní restaurace, kde si každý dal jídlo dle své chuti. Po jídle jsme vyrazili pomalu zase k vozidlům, cestu jsme si krátili sběrem kaštanů a taky hub. I když to ze začátku nevypadalo, nakonec se udělalo krásně a my si užili nádherný den v přírodě plný poznání!

Naše 10. schůzka - výroba draka

Dne 26.9.2019 proběhla již naše 10.schůzka, tentokrát jsme vyráběly draky. Dostavili jsme se v následující sestavě, za mravenečky Julinka, Máťa, za veverky Emička, Ellinka, Baruška a Nikolka a za lišáky Tobík, Filda, Kubík, Vašík, František, Rosťa, Hyneček a Tomášek, za jestřábi později dorazila i Natálka a Sofinka. Na začátku schůzky proběhla taková malá oslava, kterou si pro všechny nachystala Emička, Kubík a jejich mamka Lucka. Pro děti si připravili spoustu dobrot, limonádu i dva obrovské a moc dobré koláče, které byly místo dortíků. Kubík oslavil v září čtvrté narozeniny, Emička oslavila narozeniny již osmé. Po oslavě jsme se již všichni pustili do díla. Jelikož k podzimu neodmyslitelně patří pouštění draků, rozhodla jsem se, že si s dětmi draky vyrobíme. Většina lidí dnes draka totiž kupuje a vyrobit draka ani neumí. Rozdělili jsme se proto na čtyři menší skupiny - teta Danča a s ní Franta, Vašík a Tobík, teta Jana a s ní Hyneček, Filda a Tomášek, teta Linda a s ní Rostík, Kubík, Emička a Nikolka, a poslední skupinu jsem vedla já a byly tam Ellinka, Baruška a Julinka a přidaly se k nám pak i Sofinka a Natálka. Každá skupina měla k dispozici dvě dřevěné tyčky, provázek, balící papír, krepový papír i barvy. Nejprve jsme vzali jednu tyčku, kterou jsme nechali v celé délce a druhou tyčku jsme o 1/3 zkrátili. Potom jsme z tyček svázali kříž. Na kraji tyček jsme udělali kleštěmi zářezy a po celém obvodu jsme natáhli provázek, který utvořil rám draka. Pak jsme draka obkreslili na balící papír, vystřihli a přilepily. Pak už jenom poskládat z krepového papíru dostatek harmonik na ocas a také draka namalovat. Děti byly moc šikovné a za chvíli už byl úřad plný draků, a to jeden lepší než druhý. Teď už jenom, aby se někdy příště udělalo hezky a mohli jsme je vyzkoušet!

Naše 9. schůzka - Houby

19. září 2019 proběhla naše druhá schůzka v tomto školním roce. Tentokrát na téma poznávání hub. Všichni jsme se sešli na úřadě, za mravenečky dorazila Julinka, Natálka, Stázinka a Rozárka, za veverky Baruška, Ellinka a Maruška, která byla poprvé, za lišáky to byl Tomášek, Hynek, František a Pepa, bráška Marušky, který byl rovněž poprvé. Na úřadě jsme si ukázali, jak dopadlo naše odlévání stopy z předchozí schůzky, a musím říci, že se to povedlo moc a už se těším, že zase někdy nějakou tu stopu odlejeme. Poté jsem dětem rozdala vytisklé houby na papíře, pro ně jako úkol, který si mají do příště, případně co nejdříve nalepit do "chytrých" notýsků. Poté už jsme vzali košíky, nůž a vyrazili na houby. První kousky na sebe nenechaly dlouho čekat, už před naším vjezdem se v břízkách krčilo několik kozáků. Na zahradě jsme pak našli i žampiony. Když jsme popošli kousek dál směrem ke kontejneru, našli jsme křemenáče, píchavky a několik dalších kozáků. Děti byly neskutečné, neunila jim ani ta nejmenší houbička. U kontejneru odbočujeme směrem na kameňák a hned u cesty jsou další křemenáče, jedna hadovka smrdutá a první bedla. Pokračujeme dále na hráz, kde nalézáme kozáky i první praváky. Trošku osamoceně se tu pod břízkami schovává ryzec kraví a taky mochomůrka červená. Ani jednu z těchto houbiček nesbíráme. Víme, že jedovaté a neznámé houby do košíku nepatří. Také děti ví, co si na houby ideálně obléci, proč a taky do čeho houby sbírat a jak se při houbaření chovat. Pokračujeme kolem lesa a nacházíme další píchavky, klouzky, babky, praváky, kozáky i hřiby kováře. Tady jsou houby snad na každém kroku a největšího praváka nalézá teta Lenka. Na louce pak je bedla vedle bedly a tu největší ukořisťuje Hyneček. Košíku už máme plné a taky čas se nám pomalu nachílil ke konci. Proto se vracíme zpět a po cestě nacházíme ještě nějaké ty houbičky. Na úřadě pak probíhá rozdělení úlovku a myslím, že v nejedné domácnosti bude dnes či zítra výborná večeře.

Naše 8. schůzka - STOPY

První schůzka v letošním školním roce - 2019-2020 byla zaměřena na stopy. Hned napoprvé se nás sešlo požehnaně - družina Mravenců - Julinka, Natálka, Máťa a Stázinka, družina Lišáků - Tobík, Filda, Kubík, Vašík, František, Tomášek, Hyneček a nový člen Rostík, za Veverky dorazily - Baruška, Ellinka, Emička a nová členka Nikolka - sestra Rostíka, s nimi i jejich maminka Linda. Nejstarší družina Jestřábů bude v letošním roce fungovat už jako pomocní instruktoři u družin a na první schůzku dorazila Sofinka. Schůzka začala na úřadě nezbytnými informacemi o tom kdo jsme, co děláme a proč. Potom jsem dětem rozdala sešity - svět nečeká za vrátky, pojďme cvičit se zvířátky - je to projekt SOKOLU, kdy děti budou celý rok cvičit a plnit sportovní a jiné úkoly a za ně dostávat do sešitů nálepky. Pak už jsme si povídali o stopách, co vůbec taková stopa je, kde ji můžeme najít, a o tom, které zvíře jakou stopu zanechá. Také jsme si řekli, že kromě stop - otisků nohou - mohou v přírodě najít i stopy po přítomnosti zvířat, jako je např. rozrytá louka, krtinec, hnízdo, parůžek, okousaná šiška či otlučený strom. Pak už jsme vyrazili na stopařskou výpravu. Hned za úřadem nacházíme první stopu a děti dobře odhadují, že se jedná o stopu kachny - cca za 50m ji nalézáme v rákosí, poté plníme první sportovní úkol a nalézáme druhou stopu, kdy děti moc neví, koho je, až obrázek prozradí, že se jedná o vydru, následuje přechod rozbouřené řeky po lávce či kamenech a další neznámá stopa, ze které se později vyklube stopa kočky. Zkoušíme pochod za stížených podmínek - noc či silný protivítr (chůze poslepu a pozadu) až málem přehlídneme stopu srny, kterou děti bezpečně poznají. Vysvětluji dětem nový oddílový signál a to ... "schovat se", kdy musí po zapískání, co nejdříve se schovat. Dětem to po pár pokusech jde parádně a i stopa lišky není zase takový oříšek. Následuje hod mezi kužely a další známá stopa, tentokrát divočáka. Poté vstupujeme do lesa a hned na úvod musíme překonat cca 15 m ostružinové džungle, děti jsou skvělé a jde jim to moc dobře a kousek za ostružinami se krčí divočák. Už nás čeká jen skok přes překážku a poslední stopa, kde se dělí děti na ty, co si myslí, že jde o stopu zajíce, a ty kdo si myslí, že je to stopa veverky. Nakonec