156. Schůzka - nerosty a horniny

  

155. Schůzka – nerosty a horniny

 

Družinovka Rysové – přežití v divočině

Účast: Bára, Ella V., Julie, Eliška Ž., Nela, Kuba B., Jirka, Ella M.

První akce pro rysáky v tomto školním roce je tu! Již v červnu jsme si pro ně naplánovali družinovku ve stejném duchu jako měli bobři s kamzíky. Myslím, že je potřeba, aby si k tomu každá družinka přičichla a vyzkoušela si v praxi věci, o kterých se přes rok učíme. Družinovka tentokrát proběhla na naši základně v Řídelově, kam se zase tak často nejezdí a to z důvodu nízké kapacity chatky. Na družinovku je to tady ale dostačující. Sraz byl v 17h před obecním úřadem v Řídelově, odkud jsme se na chatku dostali pěšky. Jediná Nelča neměla pořádný batoh, tak jako druhé zavazadlo měla sbalený kufr na kolečkách, což vedlo k všeobecnému veselí. Po příchodu na chatku si děti vybalily věci a hned jsme se pustili do programu. Zahájili jsme to celé povídáním, co je k přežití v divočině potřeba a proč a řekli si, jak bude tento víkend potřeba. Jelikož rysáci jsou zkušení táborníci, výběr vybavení jsme přeskočili, neboť tady by tito mazáci opravdu chybu neudělali. Jejich první úkol bylo připravit ohniště, a jelikož zdejší bylo úplně zarostlé trávou, kterou sice Filip kosou vysekal, ale nebylo i tak vhodné k rozdělání ohně. Musím říct, že založit ohniště kdekoliv jinde je brnkačka, ale tady z těch drnů vytahat kameny, znovu ohniště vykopat a naskládat vše zpět, to byla opravdu dřina. Kdo nemakal na ohništi, nosil dřevo, chrastí i březvou kůru. Dalším úkolem bylo totiž rozkřesat oheň a to na přírodní troud. Problém byl, že po týdenním dešti byl troud pořád ještě trošku navlhlý a tak jsme křesali a křesali a ne a ne nám to chytnout, i instruktoři se notně zapotili, než se jim podařilo vykřesat oheň, ale udržet ho, to byl trošku problém a tak jsme byli rádi, že se to Filipovi povedlo a mohli jsme si všichni opéct na ohni točeňák. Večer jsme poseděli u ohně a až když byla hodně tma a zima, tak jsme se přesunuli spát do boudy. Děti vstávají brzy, a tak alespoň s programem nemusíme dlouho čekat. Připojila se k nám ještě Pája a Kuba. Kolem 8 h už vycházíme podle mapy směr Mirošovská studánka, kde nabereme do kanystrů pitnou vodu, kterou budeme potřebovat. Dětem práce s mapou a busolou jde, možná i proto, že se to jak v Olší, tak v Jihlavě na schůzkách dělalo. Po kilometru a půl nacházíme studánku a v její blízkosti i dřevěnou sochu orla. Cesta zpět je už o poznání složitější a těžší, neboť děti musely nést jeden desetilitrový kanystr a dva pětilitrové. Nakonec docházíme zpět k chatě a můžeme se konečně nasnídat. Již po cestě děti sbíraly vhodný materiál na troud. Po snídani pak začíná program „přežití“ – je nutné nasbírat materiál na oheň, na kterém budeme celý den vařit. Taky je nutné zhotovit trojnožku, aby bylo na co pověsit kotlík. Výroby trojnožky se s Bárou chopil ještě Jirka a Ella M. a šlo jim to skvěle. Ostatní zatím nanosili hromadu dřeva i chrastí. Pak přišlo na řadu opět rozkřesávání ohně, kde se všem dařilo o poznání lépe než včera, neboť troud byl dneska suchý. Oheň nakonec první rozkřesala Barča a Julinka, ale i ostatním se to povedlo! Jirka byl vybraný jako topič a ostatní se vrhli do práce – bylo potřeba nakrájet salám, cibuli, ale i oloupat a nakrájet brambory, prostě vše, co je na takový buřtguláš potřeba. Nebýt Julinčina pořezaného prstu, bylo to bez ztráty kytičky. Jinak vše šlo jak po másle. Pod vedením Martina se nám na ohni vařil parádní oběd. V mezičase jsme proto začali s nošením materiálu na stavbu přístřešku. Oběd byl vynikající, a ani nevadilo, že byl trošičku později. Polední klid jsme si užívali na sluníčku. Po obědě se již stavěl přístřešek, kdy Filip zvolil schválně složitější konstrukci, aby děti viděly, že těch možností je opravdu moc. Nakonec se přístřešek podobal spíše malé chatě J a ještě je na něm spousta práce, nicméně stavba to byla parádní. Večeře – špagety – byla zase v režii dětí i Martina a byla zhotovena opět na ohni, bylo to o dost rychlejší než na kamnech. Já musím uznat, že jsem měla z vaření špaget na ohni strach, ale nebyl vůbec zapotřebí, dopadlo to famózně a jak řekl Filip – to nebylo přežití, ale přežrání J Večer už byla volná zábava a opět jsme seděli společně u ohně. V neděli už bylo na programu balení a úklid, děti volný čas ještě využily k zdokonalení přístřešku a šiškované. Rysové byli moc šikovní a určitě to nebylo jejich poslední „přežití v divočině“!

  

 

154. Schůzka – pochod na Javořici, práce s mapou a buzolou

Účast: rysové: Bára, Ella, Eliška M., Eliška Ž., Filip, Nela, kamzíci: Kuba B., Kuba M., Eda, Julie

Celý týden pršelo a tak naše schůzka – dobytí Javořice – byla v ohrožení. Naštěstí středa a i čtvrtek byly již slunečné a tak se vyrazit mohlo. Sraz byl nejpozději v 16:00 hod. v Řásné u hájenek. Každý člen dostal svou buzolu a do oběhu se dali i 4 mapy. Nejprve jsme si zopakovali cestu u velké mapy, co u hájenek stojí. Zjistili jsme, že půjdeme po modré a zároveň po zelené značce, ale ejhle….jdeme a jdeme a najednou zjistíme, že jdeme jen po modré. Naštěstí u rozcestníku vede šipka….300 m k zelené značce a tak si oddychujeme, že se nemusíme vracet a děti dostávají první lekci – je důležité se opravdu koukat kudy jdeme. Po cestě na každém rozcestí severujeme mapy, abychom zjistili zda opravdu jdeme dobře a kam máme odbočit a vysvětlujeme dětem důležitost tohoto kroku. U odbočky na Míchovu skálu se posilňujeme, ale dlouho nelelkujeme a pokračujeme ve výstupu. Javořici už před sebou krásně vidíme a tak nám metry ubíhají pod nohama. Posledních pár metrů dokonce vybíháme! Vrchol je dobyt a my si můžeme dát zasloužený odpočinek a občerstvení. Domlouváme se na příští rok, že zde přenocujeme a zažijeme zde východ slunce. Pak už pokračujeme zpět, tentokrát kolem studánky Páně a pak dále už po nevyznačených cestách. Přesto všechno jsme úspěšně došlo do cíle, kde jsme byli v čase 18:05 hod.,což je úžasný čas na těch 7 km chůze J Super to bylo!

 

 

153. Schůzka – seznamovací, teorie příprava pochodu, práce s mapou a buzolou

Účast: rysové: Bára, Ella, Eliška M., Eliška Ž., Filip, Tobík, Nela, kamzíci: Kuba B., Kuba M., Matěj, Tomáš, Julie a veverky: Terezka

V letošním roce máme poprvé schůzky rozdělené, v úterý mají schůzky veverky, které si tu první schůzku užily v muzeu a povídali si o hmyzu, a kamzíci a rysové mají schůzky ve čtvrtek. A to hlavně z důvodu, aby mohly mít úkoly náročnější a mohli se tak připravovat pomalu na roli instruktorů. První schůzka byla zpočátku seznamovací, kde jsme hráli spoustu zajímavých a nových her. Na schůzce byli hned tři instruktoři – Bára, Pája a Natka, tak to šlo vše jak po másle. V druhé polovině jsme si řekli nějaká pravidla, jak to bude chodit a seznámili se s novými body za bodování a taky s povinností uklízení klubovny. První našim úkolem bylo, naplánovat příští schůzku – která měla být dobytí Javořice, nejvyššího vrcholu Vysočiny. Děti ve skupinkách dostaly mapu, a měly za úkol najít nelepší cestu na vrchol od hájenek v Řásné, měly zjistit, jak bude cesta dlouhá, jak nám to potrvá časově, a kde se půjde nejvíce do kopce. Dětem to šlo báječně, a když trošku ne, poradili jsme mi dospěláci. Pak jsme si taky zkusili a zopakovali práci s buzolou, jak zjistit, kde je sever, jak naseverovat mapu. A protože máme nově k dispozici dost buzol, tak si to každý mohl zkusit s tou svou. A protože byly děti šikovné, mohly si za odměnu vybrat a nechat nálepky, co jsme v klubovně našli a co jsme dostali. Úplný závěr schůzky pak patřil úklidu, kterého se děti zhostily skvěle. Už se těším na příští týden na pochod na Javořici.

 

Jednodenní výprava – Jelení hora

Hned první naše aktivita po táboře byla jednodenní výprava na Jelení horu. Obě skupiny, jak Olší, tak Jihlava jsme vyjeli tentokrát vlakem a obě skupinky měli i shodně sraz 8:15 hod.. Olší dojelo do Hodic, kde byla zastávka, kde jsme se měli sejít o 15 min. dřív a tak čas využili k seznámení se, neboť mezi námi byly nové i staro-nové tváře. Přivítali jsme novou instruktorku Páju Bloudíčkovou a taky novou veverku Terezku, zpět k instruktorské činnosti se též vrátila Natálka Zamazalová, za což jsme moc rádi. Ani jsme se nenadáli a byli tu kamarádi z Jihlavy. Je pravda, že dětí nepřijelo mnoho…jen Max, Ella a Filip – nový člen, ale to vůbec nevadilo. Doprovodil je Vojta, Andy a Martin. A protože jsme byli všichni, mohli jsme vyrazit na cestu na Jelení horu. Za potokem si převzalo mapu duo Filip a Filip a neohroženě se postavilo k navigaci zbytku oddílu. Cestu jsme prokládali povídáním si o jelenu evropském a zajímavostmi o něm, kdy každá družina měla k dispozici vytištěné a zalaminované materiály. Družina rysů měla také úkol po cestě na horu nasbírat kvalitní přírodní troud na rozdělávání ohně. Počasí nám přálo a tak jsme si užili spousty sluníčka. Netrvalo to ani dlouho a dorazili jsme úspěšně na vrch jelení hory. Bylo zde příjemné posezení a všemu vévodila veliká dřevěná socha jelena. Odložili jsme si batohy a úkolem rysů bylo rozkřesat oheň křesadlem na troud, který si nasbírali, ostatní měli za úkol nanosit dostatek dřeva a také přichystat opíkáčky. Musím říct, že rysům se oheň podařilo rozdělat na prvních pár škrtnutí, a i ostatní z družiny, co si tuto aktivitu zkoušeli - uspěli velice brzy. A jelikož to zajímalo i ostatní, zkusil si to postupně každý, kdo měl zájem. K obědu si děti vybalily jídlo z domova a kdo chtěl, mohl si opéct na ohni špekáček. Po obědě dostaly děti malý testík o jelenovi – který vyplňovaly po družinách a taky obrázek jelena, který měly vymalovat pouze přírodním materiálem. Instruktoři zatím měli radu, kde řešili plán výprav na první pololetí a taky další organizační věci. Testík se nejlépe povedl rysům a hned v závěsu byly překvapivě veverky. Kamzíci s bobry mají ještě sem tam mezery. Pak už následovala cesta zpět, kterou každá družina musela zvládnout s mapou sama. Sešli jsme se až v Hodicích na návsi, kde jsme si společně dali výbornou točenou zmrzlinu. Posilněni a zchlazeni jsme šli zpět na nádraží, kde nám pán, co tu bydlí, ukázal na zahradě „muzeum železnice“. Viděli jsme toho spoustu a pán toho měl i hodně na srdci, až jihlavská skupina skoro nestihla odjezd vlaku. Olší zde ještě 15 minut počkalo a mohlo si expozici lépe prohlídnout, pak už jen cesta vlakem a první výprava byla úspěšně za námi! Bylo to fajn a těšíme se na příště.

 

Tábor 2024 - Škola čar a kouzel v Bradavicích

 

Výprava na srub – Zelené peklo

Poslední výpravu letošního roku měla na starosti Stáňa a celá byla ve vojenském duchu. Už ve věcech, co měly mít děti s sebou nesměly chybět maskáče, a nebo alespoň zelené oblečení. Bylo to úžasné pozorovat postupně děti, které přijely na srub, jak jsou úžasně oblečené – všichni v maskáčovém. A obvyklé barvy jako modrá, růžová či červená chyběly. Byla jsem na děti hodně pyšná, byla to radost pohledět. Počasí nás překvapilo silnou bouřkou a přívalovým deštěm, až museli instruktoři vytopenou jídelnu vyskládat podlážkami. Nakonec ale i déšť ustal, a tak mohl začít program v duchu pochodování a hlášení, což si Stáňa coby velitel, užívala. Jediné, co nás při tom neustále rušilo, byly muňky, to by se člověk uplácal a udrbal. Ani repelent nepomáhal. Rádi jsme nakonec zalezli nahoře ve srubu do spacáků. Ráno už bylo počasí o poznání lepší a vykukovalo dokonce i sluníčko. Po snídani se k nám připojili i vojáci pod vedením kpt. Veverky, kteří na srub přijeli s vojenskou technikou a měli pro nás připravený moc hezký program. Měli pro děti připravené 3 stanoviště – na jednom se prohlížela vojenská technika, na jednom se střílelo s dlouhých airsoftových zbraní a na posledním děti dělaly kliky a lehy/sedy. Vše se vyhodnotilo a první tři (v našem případě čtyři) obdrželi ceny – prvním byl Tomášek Horálek, druhý Dominik a třetí byli Kuba Konečný a Julinka. Všechny vrchní příčky tak obsadili kamzíci. Je vidět, že toto jsou jejich disciplíny. Odpoledne pak bylo ve znamení očekávaného útoku, na který nás upozornila rozvědka v podobě Vojty. Útok měl být proveden chemicky a tak by se strach dal krájet. Nakonec i díky Medovině (malý psík) jsme útok zaznamenali včas a po vyluštění tajenky jsme navíc získali i nějaké dobroty (které se tedy musely prvně dekontaminovat), ale pak přišli vhod. Než se udělala večeře, tak jsme ještě byli u přístřešku kamzíků, který jsme jim pomohli opravit. Po večeři tak mohli jít ti, kdo chtěli zažít noc pod přístřeškem, zpět k přístřešku a strávit zde noc. Společně s nimi zde byla i Bára. Ostatní si od Réni poslechli povídání o zdravovědě. Neděla už byla klasicky ve znamení úklidu a balení.

  

152. Schůzka – poslední schůzka

Účast: veverky: Lucinka, Nikolka, Maruška, Dorotka, Stázinka, Pepča a Izy, kamzíci: Julie, Vašek, Matěj, Kuba M., Jára, Matěj N., Eda, Kuba B. a Tomášek, rysové: Bára, Ella, Nelča, Eliška M., Eliška Ž. a Hynek

Poslední schůzka byla naplánovaná ještě před poslední výpravou, jelikož já jsem ten další týden již nemohla. Počasí nám přálo a tak jsme si užili krásného letního počasí. Nejprve jsme šli na hřiště, kde bylo pro děti připravené pohoštění v podobě melounu, slaňáků, řezů i pizza nesměla chybět. Navíc den schůzky vyšel na narozeniny hned tří vlčků – Elišky Ž., Lucinky a Nikolky. Děti jedly a pily a užívaly si dětského hřiště. Já se od nich snažila zjistit, co by je na schůzkách nejvíce bavilo, co bychom mohly v září podniknout a na co se nejvíce těší na tábor. A protože k poslední schůzce neodmyslitelně patří i vyhlášení bodování, nesmělo chybět ani letos. Prvních šest si letos odneslo kromě plyšáka a lega taky hezkou knížku – tyto místa obsadili Bára, Ella, Eliška, Nelča, Julča a František. Ale i ostatní se mohli těšit z hezkých dárků. Nyní nás čeká už jenom výprava na srub – zelené peklo, kterou připravuje Stáňa a pak už jsou tu prázdniny a dlouho očekávaný tábor. Snad ministr kouzel školu otevře a my si budeme moci užít magické dobrodružství.

 

151. Schůzka – Lenka

Text: dodá Lenka

 

150. Schůzka – dopis na ministerstvo kouzel, výroba pohárů

Účast: veverky: Lucinka, Nikolka, Maruška, Dorotka, Stázinka a Izy, kamzíci: Julie, Vašek, Matěj, Kuba M., Jára, Matěj N., Eda, František, Kuba B., rysové: Bára, Ella, Nelča, Eliška M., Eliška Ž., Tobík a Hynek

Hned na úvod schůzky jsme si přečetli denního věštce, číslo, které vyšlo v červnu. Víc znepokojivé zprávy ani nemohly přijít. Smrtijedi ve zničujícím útoku zničili školu čar a kouzel v Bradavicích. Při bitvě zahynuli hned 3 osoby – 2 bystrozorové a jeden profesor. Podle informací z novin je zřejmé, že škola bude uzavřena a nikdo neví, zda bude pro letošní rok otevřena. To nás velice znepokojilo, neboť většina vlčků do ni měla v létě nastoupit. Rozhodli jsme se proto pro neplánovanou akci a to napsat dopisy samotnému ministru kouzel. V dopisech jsme prosili o znovu otevření školy a děti své prosby zdůvodňovaly všelijak – např. tím, že se chtějí učit umění čar a kouzel, nebo tím, že se chtějí naučit se bránit smrtijedům a nebo, že se chtějí zapojit do boje. Zda budou dopisy vyslyšeny nevíme, ale doufáme že ano. Potom si děti vyráběly poháry dle své chuti. Byl totiž den dětí a počasí nám nedovolilo vydat se na zmrzlinu do Mrákotína. Ale nám to nevadilo a zařídili jsme se takto. Každý vybral zmrzlinu jakou má rád, ovoce, zda si dá šlehačku či nikoliv a nesměla chybět ani čokoláda. Za chvíli už byla klubovna plná pohárů, jeden lepší než druhý a děti se oblizovaly až za ušima, dokonce zbylo i na přídavek. Ke konci schůzky dorazila i Lenka a Pepča a i pro ně se pohár našel.

  

 

Brigády – natírání podsad

Vokřínkovi, Mlčákovi, Korešovi, Novákovi, Nelča N., Bloudíčkovi, Železnovi, Míša a Viky i Filip, Lenka a František

Letos nám s natíráním podsad a vybavení do stanů strašně moc pomohli rodiče a také děti samotné. Natíralo se hned několikrát a tak se na každého dostalo. A musím říct, že práce šla všem moc od ruky a pokaždé jsem se nestačila divit, jak rychlo to bylo natřené. Všem moc děkuji za pomoc, neboť bez vás, bych to natírala ještě teď J

 

149. Schůzka – houby

Účast: veverky: Lucinka, Nikolka, Maruška, kamzíci: Julie, Vašek, Matěj, Kuba M., Jára, rysové: Bára, Ella, Nelča, Eliška M., Eliška Ž.

Počasí pro dnešní den je, jak kdyby byl právě apríl. Chvilku prší, pak zase ne. A já si říkám, půjdeme ven nebo ne. Nakonec přestává pršet a tak píšu rodičům, aby si vzaly děti s sebou na schůzku holínky, že se půjdeme podívat do lesa, zda najdeme nějaké houby. Zprávu bohužel čte tak polovina rodičů, ale vyrážíme ven i tak, budeme doufat, že se nikdo moc nezmáchá. Na první houby nemusíme dlouho čekat a na našich obvyklých místech nacházíme jak křemenáče, tak praváky. U rybníků na bejkovci se pak krčí v trávě i praváček a na rohu u kameňáku je celá obr rodina kovářů. Ani jsme takový velký úlovek nečekali. Zbytek schůzky trávíme na kameňáku. Z hub měli nakonec největší radost rodiče, kteří si je rozebrali domů.

 

  

148. Schůzka – malování přírodními materiály, kopec nad Olším

Účast: veverky: Stázinka, Izy, Lucinka, Nikolka, Dorotka, kamzíci: Julie, Vašek, Matěj, Kuba M., Kuba B., Jára, František, rysové: Bára, Ella, Nelča, Eliška M., Eliška Ž. a Tobík

Máme před sebou další schůzku, a protože je venku hezky, vyrážíme tentokrát na kopec nad Olší. Máme to tam rádi, je tam zázemí v podobě stolů a lavic, ohniště, bouda i narozeninový kamen, který slouží jako prolézačka. Cestou si pěkně šlápneme, neboť kopec nahoru není nic pro padavky. Po cestě si krátíme stoupání sbíráním rostlin, které známe. Nahoře si dáváme občerstvení v podobě pití a svačiny a pak už zadávám dětem úkol – pomocí přírodního materiálu vymalovat obrázek s vlky. Děti se pouštějí do práce a musím říct, že nikdo svou práci neodfláknul. Jako barvy byly použity uhel, tráva i květy rostlin. Jeden obrázek byl hezčí než druhý. I když musím říct, že někteří vzali to malování poctivě – a vypadali, jako by je právě pustili z pekla. Závěr schůzky jsme strávili dole na lanovém hřišti.

 

 

Družinovka rysové

Text: dodá Stáňa

 

Družinovka Kamzíci-bobři

Účast: Dominik, Kony, Kuba M., Kuba B., Eda, Matěj, Julie

Na letošní družinovku vyrazili kamzíci společně s družinkou bobrů. Místem společné družinovky byl srub a tématem bylo „přežití v divočině“, což vzhledem k deštivé předpovědi bylo trefné. Sešli jsme se v pátek okolo 17 h na srubu, vybalili si věci, navečeřeli se a program mohl začít. Prvním úkolem každé družiny bylo vybrat si vhodné vybavení, a aby to nebylo tak jednoduché, tak vybavení bylo k dispozici o mnoho více, než byl povolený počet kusů. A nic z toho nebyla vyloženě „kravina“. Každý tým si mohl vybrat 10 ks vybavení, kdy 11 ks byla lékárnička. Museli počítat s tím, že si o víkendu museli zajistit pitnou vodu, museli si uvařit, postavit přístřešek …a mnoho dalších. Obě družiny si tak vybraly kanistr, kotlík, závěs na kotlík, troud, křesadlo, polní lopatku, lano, sekeru, mapu i busolu. V podstatě vše podstatné, co bylo potřeba. Vysvětlili jsme dětem, že pro přežití v divočině jsou důležité 4 věci – pití, potraviny, přístřeší a vybavení. Vybavení si družiny vybraly, teď bylo důležité si zajistit pitnou vodu. Děti správně řekly, že kdyby měly řešit pitnou vodu v divočině, že by se pokusily najít studánku s pitnou vodou. Pokud by tam studánka nebyla, lze v krizových případech použít i vodu z potoka, je nutné vodu ale přefiltrovat a také převařit, než by jsme ji mohli vypít. Než vodu ale nabereme, je nutné se podívat proti proudu, zda tam není něco, co by mohlo vodu znečistit. Čeho bychom se měli ale vyvarovat je voda ze stojatých vod, jako je např. rybník. Vodu lze získat i zachycením dešťové vody nebo rosy či odpařením z rostlin. Úkol dětí byl ale jednodušší, v mapě, kterou si vybraly z vybavení, musely najít pitnou studánku, která je v dostupné vzdálenosti od srubu, k té dojít s kanistrem a nabrat vodu, tu pak dovést (mohli si půjčit káru a kotouč) zpět ke srubu. Po cestě pak měly do PET lahve nabrat i špinavou vodu z kaluže či z potoka. Kamzíci se přesvědčili, že je důležité po cestě sledovat mapu, neboť pak se nemůže stát, že studánku přejdou a zbytečně nachodí více kilometrů. I načepování vody a dostání kanystru na káru nebyla jednoduchá úloha a dovést kanistr v pořádku zpět na srub byla námaha, že si to nikdo nedovedl představit. A co si budeme povídat, jeden kanystr by na víkend těžko stačil. U srubu jsme si pak zkusili přefiltrovat špinavou vodu pomocí pet lahve a taky hygienického tampónu. Výsledek byl překvapivě dobrý, nicméně zdaleka by se nejednalo o pitnou vodu. Poté měli děti za úkol si připravit třísky na oheň a tak se sekalo v bordeláku a taky se rozdělával oheň – dnes sirkami a za použití též tampónu. Zítra již o tyto vymoženosti děti přijdou. Příjemně unaveni uleháme k spánku v očekávání, co nás čeká zítra. Budíme se do lehce deštivého dne a tak předvěst přežití v divočině bude stát za to. Nasnídali jsme se buchet z domova, ještě hezky pod střechou. Pak už nám Bára zadala úkol. Sbalit si s sebou důležité věci, které uznáme za vhodné (krom věcí na přespání). Museli jsme opustit „tábořiště“ a dle azimutů si najít nové a bezpečné, sem se totiž blížilo nebezpečí (jaké, to jsme nevěděli). Instruktoři s napětím očekávali, co si děti sbalí s sebou ….zda ty výborné buchty nechají v táboře, či si je vezmou. A nevzali, sbalili si důležité věci, i vybavení, které si včera vybrali, ale jídlo je vzít nenapadlo. Venku se trošku rozpršelo a tak naše cesta po azimutech stála za to, kord když někteří se s busolou teprve učili. Instruktoři vydrželi a nepomohli a tak jsme se museli několikrát i vracet. Nakonec jsme ale nové tábořiště našli a zvolili si místo, kde bude ohniště a kde přístřešek. Jelikož pořád pršelo, rozhodli jsme se nejprve připravit ohniště a rozdělat oheň. Ohniště jak bobři tak kamzíci vyrobili fakt parádní, dostatečně hluboké, vyskládané kameny….Teď už bylo na čase rozdělat oheň, ale problém byl v tom, že k dispozici měly obě skupiny jen křesadlo a přírodní troud, což vzhledem k dešti byla šílenost. Obě skupiny se s tím praly velice statečně a trpělivě křesaly a křesaly….několikrát to vypadlo nadějně, ale nakonec jsme se dočkali až po 45 min. usilovné práce. O to větší radost to byla. Museli jsme oheň pomalu přesunout do ohniště a opatrně přikládat, neboť dřevo bylo opravdu mokré. Naštěstí se nám povedlo oheň udržet a mohlo se začít s přípravou oběda. Za úkol bylo uvařit buřtguláš. S bobry byl Filip a s kamzíky Bára a Iva. Obě skupiny se přípravy oběda zhostili skvěle a opravdu (až na míchání a dochucování) byl oběd na dětech. A jelikož u kamzíků byli instruktoři dva, mohla Bára s částí družiny začít budovat přístřešek. A jelikož se hlad dostavil ještě před uvařením oběda, byla vyslána četa zpět do tábořiště pro zásoby, mise byla úspěšná a tak ten největší hlad byl zahnán. Oběd přišel na řadu až o trošku později….a musím říct, že lepší buřtguláš jsem dlouho nejedla. Všichni se olizovali až za ušima. Po poledním klidu se obě skupinky dali do stavby přístřešku a šlo jim to dobře, i když kamzíci měli náskok z dopoledne. Nebýt bouřky, která se přihnala, přístřešky by byly hotové. Bohužel průtrž která přišla byla obrovská a tak jsme se vypravili zpět do tábora, neboť takovou bouřku v lese nechtěl riskovat nikdo. Večer jsme si pak za odměnu dali u srubu grilovačku, kterou připravil Filip a my si dali pořádně do nosu. Večer jsme lehli do spacáků unavenější než včera. Neděle byla už ve znaku úklidu a balení. Samosebou jsme byli i zkontrolovat přístřešky a ohniště. Většina dětí sem pak vzala i rodiče, aby ukázaly, co postavily a kde vařily. Byl to parádní víkend a nebýt počasí, neměl chybu. Na druhou stranu, kdo rozdělal oheň za deště přes křesadlo a přírodní troud, ten je borec a může na sebe být neskutečně pyšný, stejně tak jako ti, co si uvařili tak famózní guláš!

  

 

147. Schůzka – venkovní bojovky

Účast: veverky: Lucinka, Nikolka, Maruška, Dorotka, Stázi a Izy, kamzíci: Vašek, Matěj P., Matěj N., Eda, Kuba B., Kuba M., František, Jára a Julie, rysové: Bára, Ella, Eliška M., Eliška Ž. a Nelča

Minulý týden jsem dětem slibovala, že si konečně dáme schůzku plnou bojovek a jiných sportovních her. Jen tedy zrovna dneska nebylo úplně nejideálnější počasí. Ale nám to nevadilo, a tak jsme si zahrály několik zajímavých bojovek. Jednou z těch, co děti nejvíce baví je bojovka na opičáky. Z dětí se vyberou jeden až dva opičáci, kteří ve vytyčeném území hlídají „kokosy-teniskáky“, ostatní děti se jim je snaží ukrást. Pokud se opičák někoho dotkne, musí dotyčný kokos opičákům vrátit. Hra měla veliký úspěch a o to, kdo bude hrát opičáka, byla doslova bitka. A tak jsme hru několikrát opakovali, dokud se všichni nevystřídali. Pak následovala další bojovka na lišky. Děti si vzaly šátky, daly si je za pas a šátek představoval liščí ocas. Z dětí byl vybrán jeden až dva lovci, jejichž úkolem bylo ulovit co nejvíce lišek (získání co nejvíce liščích ocasů). I tahle bojovka měla obrovský úspěch a musela se několikrát opakovat, aby se všichni mohli na pozici lovce vystřídat. Závěr schůzky byl věnován hraní na hřišti a také fotbalovému zápasu holek proti klukům, kdy o jeden gól vyhrál tým holek, což vzbudilo velké pozdvižení. Budeme muset asi zápas příště zopakovat.

 

 

146. Schůzka – oheň (rozdělávání ohně, buřty)

Účast: veverky: Stázinka, Izy, Lucinka, Nikolka, Dorotka a Maruška, kamzíci: Vašík, Matěj, Julie, Kuba M., Eda, František, rysové: Bára, Ella, Eliška M., Nelča, Tobík a Eliška Ž.

Je tu další týden a naštěstí i tentokrát je venku krásně. Vydáváme se na kameňák a tématem dnešní schůzky je rozdělávání ohně. A protože rozdělat oheň sirkami umí kde kdo, ukázali jsme si dneska, jak rozdělat oheň křesadlem, což je o poznání složitější. A abychom i to složitější měli ještě složitější, rozhodla jsem se křesadlem rozdělávat přírodní troud. Ideálním je suchá tráva, čibuk, nastrouhaná březová kůra či jiný obdobně hořlavý materiál. První oheň jsem zapálila já sama, abych dětem ukázala, jak na to. Všichni jsme si opekli buřta, rohlík nebo chleba, podle toho, na co kdo měl chuť. Když jsme se dosytnosti najedli, tak začaly děti zkoušet rozdělávat oheň křesadlem samy. Každý si musel najít větší kůru a taky si donést přírodní troud. Pak už zbývalo jen trpělivě křesat a křesat, dokut se nepovedlo udělat dostatečně kvalitní jiskru, která by zažehla oheň. Nakonec se to povedlo úplně všem a já na ně jsem opravdu pyšná. A musím říct, že někteří mají rozdělávání křesadlem, jako svou mistrovskou disciplínu. V závěru měla každá družina za úkol postavit ohniště, jak by dle nich mělo ideálně vypadat. Některá družina měla ohniště lepší, u jiné je ještě co zlepšovat. A jelikož čas už se nám opět nachýlil, nezbývalo než uklidit, bezpečně uhasit oheň a vypravit se zpátky ke klubovně.

 

 

Veverky Roštejn

Účast: Stázinka, Nikolka, Lucinka, Izy, Maruška a Dorotka

Text: dodá Lenka

 

145. Schůzka – stezka na psí hřbitov

Účast: veverky: Dorotka, Lucinka, Nikolka, Beátka, Stázinka a Pepča, kamzíci: Vašek, Matěj P., František, Kuba B., Julie a Jára, rysové: Bára, Ella, Nelča a Eliška Ž.

O víkendu nám počasí nepřálo, ale teď už je zase hezky. Vyrážíme proto ven. Připravená stezka plná úkolů nás vede směrem na psí hřbitov. Po cestě děti plnily různé úkoly – překládaly morseovu abecedu, poznávaly stromy i mapové značky, zvířata u vody i rostliny, které našly na louce. Procházku jsme si užívali. Na psí hřbitově jsme se porozhlédli a nemohla chybět ani společná fotografie. I cestu zpět lemovaly úkoly, které děti hravě plnily. Na poslední zastávce na ně čekala sladká odměna v podobě bonbónů, kterými nikdo nepohrdl J Ke klubovně jsme dorazili s menším zpožděním, ale to naštěstí nikomu nevadilo.

 

Kamarádská stezka s oddílem Vlčat z Jihlavy - 20.4.2024

Konečně jsme se dostali a je tu sobota a s ní společná stezka s kamarády z Vlčat. Bohužel počasí nemohlo být horší, prší a je zima jak blázen. Ještě že byla zvolená i mokrá varianta. Místo na srub tedy jedeme do Nové Vsi, kde vše probíhá v místní bývalé základní škole, kterou jsme si zapůjčili. Bude to trošku těsnější, ale to by bylo, aby to nedopadlo. Bára, Réňa a Stáňa vše chystají a čekají na příjezd prvních vlčků, kteří se kolem 9 hod. začínají trousit. Před desátou hodinou nás doplnili vlčata, která přišla ze srubu. Bára a Renča si berou slovo, všechny vítají a vysvětlují, jak vše bude probíhat. Nachystaných je celkem 10 stanovišť - dřeviny, zvířata, stopy, rostliny a houby, zdravověda, zručnost, mapa a pochodové značky, uzly, šifry a stavění stanu. U každého stanoviště byl nějaký instruktor - buď od vlčků nebo od vlčat. Téměř všichni si stačili projít stanoviště před obědem, jen asi 4 týmy pokračovaly po výborném obědě, o který se postarala vlčata - těstoviny s boloňskou omáčkou. Až se dětem dělaly boule za ušima. Po poledním klidu se pokračovalo v různých soutěžích, bohužel pořád uvnitř. Nakonec se jako nejlepší ukázala družina Lasiček z Vlčata, ale naše 2 týmy rysů se rozhodně nenechaly zahambit a zůstaly od prvního místa pouhý 1 bod. Pak už proběhlo vyhlášení, každý dostal diplom za účast a odměnu, která byla tatranka, bonbóny, nálepky vlků a odznak vlka. Pak už jsme se s vlčaty rozloučili. Oni pokračovali na srub, kromě nejstarší družiny holek, která nám pomohla s úklidem. Bylo to fajn a doufáme, že si to někdy zase zopakujeme.

Naše 144. schůzka - stromy, rostliny, houby - 18.4.2024

Ještě se párkrát vyspíme a čeká nás ověření si našich znalostí na kamarádské stezce s Vlčaty. Proto dnešní schůzku věnujeme opakování stromů, rostlin a hub. A jelikož počasí je nestálé a vypadá to, že bude pršet. Chystám všechna stanoviště v klubovně. Sešli jsme se v těchto počtech - rysové: Barča, Ella, Eliška Ž., Eliška M., Nelča a Hynek, kamzíci: Julča, František, Vašek, Matěj P., Eda, Kuba B., Kuba M., veverky: Beátka, Izy, Dorotka, Maruška, Niky, Lucinka a Stázinka. Děti se rozdělily na skupinky po 4 členech a vyrazily na jednotlivá stanoviště. Před klubovnou byly připravené obrázky rostlin, v kuchyni pak stanoviště houby, které poznávaly děti jednak podle fotek a jednak podle dřevěných modelů, dále bylo v kuchyňce stanoviště poznávání rostlin podle plodů. V hlavní místnosti pak bylo stanoviště poznávání stromů podle listů, větve, šišek i plodů. I tentokrát musím říct, že to šlo dětem moc dobře, i když kluci mají ještě hodně co zlepšovat a byla tu jedna čtyřka, od které bych si asi houby nasbírat nenechala. Věřím ale, že jim v hlavách něco zůstane, a že v sobotu to bude mnohem lepší. Závěr schůzky patřil stolním hrám.

Naše 143. schůzka - opakování zvířata, stopy a stavění stanu 11.4.2024

Jelikož se blíží společná kamarádská stezka s Oddílem Vlčat z Jihlavy, je potřeba se na ni trošku připravit a zopakovat si některé věci, co jsme se už během podzimu naučili, či si je zopakovali. Dnešní schůzka tak bude věnovaná opakování zvířat, stop a také si zkusíme postavit stan. Sešli jsme se naštěstí v hojném počtu rysové: Barča, Ella, Nelča, Tobík, Eliška Ž. a Hynek, veverky: Niky, Lucinka, Beátka, Maruška, Dorotka, Izy a Stázinka, kamzíci: Matěj, Eda, Matěj P., Julie, Vašek, Kuba B., Jára a František. Společně jsme došli na hřiště, kde jsem děti rozdělila do skupinek po čtyřech, poté se každá ze skupinek vydala na jedno stanoviště, splnit daný úkol, který byl nachystán. Velcí kluci Hynek, Tobík, Vašek a Matěj vyrazili jako první zkusit postavit stan, což se jim nakonec po pár nápovědách povedlo. Ostatní mohli zkusit své štěstí při poznávání zvěře podle kožešin, na další stanovišti poznávání podle paroží, hnízd apod.. Jedním z dalších úkolů bylo rozpoznat pobytové stopy zvěře. Nechybělo ani poznávání ptáků podle peří a třídění zvířat podle tříd - a hledání vetřelce v podobě raka - který do žádné dané třídy nepatřil. Nejtěžším ze všech stanovišť se nakonec ukázaly stopy, které dětem dělaly nejvíce potíží, nakonec ale všichni stanoviště (byť s malou nápovědou) zvládli. Myslím, že si v žádném případě neuděláme ostudu a že čtveřice Barča, Ella, Julča a Eliška Ž. ukáží, že u nás jsou děti "nabušené" vědomostmi. 

    

Naše 142. schůzka - mapa, pochodové značky 4.4.2024

Jelikož dnes panuje venku škaredé počasí, doslova aprílové, bude naše schůzka probíhat uvnitř. Sešli jsme se v těchto počtech: rysové: Barča, Ella, Eliška Ž. a Hynek, kamzíci: Vašek, František, Matěj P., Kuba B., Kuba M., Julie a Jára, veverky: Maruška, Dorotka, Izy, Stázinka, Lucinka, Nikolka a Beátka. Na dnešní schůzku byly naplánované pochodové značky a mapa, abychom si to trošku procvičili na tábornickou stezku. Počasí nám ale moc nepřálo, bylo zataženo a hrozilo, že každou chvíli začne pršet. Přesto jsme na chvíli s křídami vyrazili na hřiště, kde jsme se učili kreslit a poznávat pochodové značky - jdi tudy, tudy nechoď, rozděl se, odboč vlevo....ale i poznat, jak vypadá taková vlčkovská šipka. Stihli jsme to tak tak, neboť začalo pršet a my se urychleně přesunuli zpět do klubovny. Zde jsme si zopakovali základy mapy, jaká barva co znamená, co jsou to vrstevnice a jak vypadají mapové značky, kterým jsme věnovali více času. V závěru si pak každá družina zkusila naseverovat mapu a každý vlček si zkusil najít pomocí busoly sever. Kdo měl hotovo, trávil posledních pár minutek tím, že vytvářel svou vlastní mapu plnou mapových značek. 

 

Naše 141. schůzka - velikonoční tvoření s rodiči - 28.3.2024

Letošní velikonoční tvoření bylo pojato trošku jinak, neboť ze strany rodičů byl veliký zájem podniknout něco společně a velikonoční tvoření je k tomu jako stvořené. Tentokrát jsme se v klubovně sešli již před 16 hod., a kromě dětí dorazili i rodiče. Klubovna byla plná v cuku letu. S dětí dorazily tyto: rysové: Barča, Ella, Nela, Tobík, Hynek, Eliška M. a Eliška Ž., kamzíci: Matěj P., Vašík, Matěj N., Eda, Kuba M., Jára, František a Julie, veverky: Lucinka, Nikolka, Dorotka, Maruška, Beátka, Stázinka i Izy. Tradičně bylo nachystáno mnoho technik, jak zdobit vajíčka - košilky, barvení v barvách a obtisky, barvení v cibuli, ale také zdobení voskem, které bývá každý rok nejoblíbenější. Kromě vajíček si děti mohly uplést svou pomlázku, kdy musím vyzdvihnout Dorotku, která to zvládla úplně sama, aniž bych jí musela radit. Ale i další děti byly samo sebou moc šikovné a stačilo trochu napovědět a za chvíli bylo hotovo. Kromě pomlázek a vajíček si děti a rodiče mohly udělat spoustu dalších velikonočních dekorací, jako např. veselý věnec na dveře, zápichy i veselé velikonoční ptáčky. Netrvalo to dlouho a klubovna byla plná překrásných výrobků. Každý rok se nepřestávám divit, jaké jsou děti šikovné a kreativní. A o rodičích to platí dvojnásob. Jsem moc  ráda, že jsme si dnešní schůzku společně užili a věřím, že si ji příští rok zase společně zopakujeme. 

 

Naše 140. schůzka - úklid obce a okolní přírody - 21.3.2024

K jaru kromě rozkvetlých rostlinek a velikonočního tvoření patří také úklid přírody. Ani u nás na schůzce nesmí tento program chybět. A musím říct, že mezi dětmi je schůzka, kde uklízíme, vůbec jednou z nejlepších. Sešli jsme se v těchto počtech: rysové: Barča, Eliška Ž. a Ella, kamzíci: Julinka, František, Eda, Vašík, Matěj P., Kuba B. a Jára, veverky: Stázi, Dorotka, Maruška a Izy. Než jsme vyrazili vstříc sběru odpadků, tak jsme si před klubovnou pověděli, do jakého kontejneru patří jaké odpadky, proč třídíme a co do kontejnerů nepatří, byť by se to na první pohled nemuselo zdát. Také jsme si připomněli, na co si dát pozor, na co nesahat, k čemu přivolat dospěláka a taky proč. A jelikož Marušky malý bráška chtěl jít s námi stůj co stůj, přidala se na dnešní schůzku k námi maminka Marušky a mladší brácha. Při úklidu přírody, je každá ruka dobrá. Takže jsme si nasadili rukavice, vzali igelitové pytle a vyrazili nejprve uklidit obec, hřiště a pak i blízké okolí směrem ke Kamennému vrchu. Jako již tradičně se soutěžilo o "nejzajímavější" odpadek, kterým se nakonec stala obrovská plastová figurína, která se válela v remízku rozdělená na několik částí. Děti si proto zahrály na detektivy a chvíli sbírali důkazy a hledali části "mrtvoly". Tak se do toho zabraly, že ani nechtěly pokračovat dál. Nakonec se ale nechaly přesvědčit a mohly jsme si dát krátkou přestávku na svačinu a pití. Pak už zbýval čas pouze na cestu zpět k úřadu a hurá domů. Odvoz nashromážděných odpadů zařídila Danča, za což moc děkujeme.

 

Naše 139. schůzka - 7.3.2024 - Uzly

Dnešní počasí bylo chladné a tak jsem se rozhodla věnovat schůzku programu v klubovně. I přes veškeré nemoci a nachlazení se nás sešlo hodně rysové: Barča, Ella, Nelča, Eliška Ž., Hynek a Eliška M., kamzíci: František, Kuba B., Matěj, Vašek a Julča, veverky: Nikolka, Dorotka, Maruška, Beátka, Izy a Stázinka. Než jsme se vrhli na uzlování, tak jsme si pověděli něco o provazech a provázcích a na co všechno jsou potřeba, a taky to kde všude uzly v životě využíváme. Pak jsme si řekli, jak se takové provazy uchovávají a naučili se je smotávat, tak jak se správně má. Vašík všem ukázal, že to není vůbec nic složitého. Pak jsme si pustili krátké video o 7 základních uzlech, kde se děti dozvěděly nejen jak uzel uvázat, ale taky k čemu takový uzel využijeme. Pak už přišlo na řadu samotné uzlování, z čehož jsem měla popravdě strach, neboť jsem byla tentokrát sama a dětí tu bylo jako smetí. Nicméně strach byl zbytečný, dětem to šlo moc hezky, a když byl náhodou nějaký uzel těžký, rysové velice ochotně pomohli mladším kamarádům. Za co jsem byla velice ráda. Jako první jsme vázali vůdcovskou smyčku, pak ambulanční uzel, v případě některých to byla prvně křížová spojka. Pak už asi nejlehčí z uzlů - liščí smyčka. A pak už nás čekaly složitější uzly - jako byla dračí smyčka, kterou např. Julinka s Beátkou zvládly úplně snadno. Kromě dračáku jsme si zkusili i tzn. "autíčka" nebo-li rybářskou spojku, kdy hlavním uzlovačem byla Ellinka s Barčou. Na to, že uzly moc často neděláme, musím před všemi smeknout. Pak si děti uklidily uzlovačky a papír do notýsků s nákresem základních uzlů a posledních pár minut si mohly zahrát stolní hry, či si namalovat obrázek. Pak už následoval úklid klubovny a hurá domů.

   

Výprava do Řečice - 1. - 3.3.2024 - Zdravověda

Březnovou výpravu pro nás nachystala Lenka s Dášou a tématem celé výpravy byla zdravověda. Sešli jsme se v kulturním domě v Řečici. Po příjezdu na místo jsme si rozložili ležení a taky jsme se navečeřeli. Po večeři jsme se rozdělili na dvě poloviny, kdy první šla na program s pracovnicemi Sdílení a druhá půlka měla program v hlavním sále. Pracovnice Sdílení z Telče si pro děti připravily poutavý program, kdy měly s sebou spoustu pomůcek, včetně postele pro pacienta. Děti zjistili, jak se s daným pacientem v domácí péči zachází a co vše se pro něj dělá. Také si zkusily, jak se píchá injekce, bere krev, chodí pomocí chodítka i se svezly na invalidním vozíku. Celé povídání bylo velice zajímavé a my jsme za něj byli moc rádi. Pak se skupinky vyměnily, aby ani jedna o něco nepřišla. A protože se večer hodně nachýlil, šlo se poté na večerní hygienu a jelikož byly děti moc hodné, tak se jim na dobrou noc promítla pohádka. V sobotu ráno jsme hned po výborné snídani od Lenky slyšeli povídání na téma první pomoc. Pak jsme se rozdělili na družinu rysů a zbytek, kdy rysové vyrazili pod vedením Lenky na trasu, a nechávali nám pochodové značky a spoustu zpráv s úkoly na téma první pomoc. Kamzíci, veverky i bobři je po nějaké době následovali. Čekání si krátili plněním odborek a nováčkovských zkoušek. Gratulace všem, kdo uspěli. Procházka byla plná legrace a moc jsme si ji užili, po cestě jsme odpovídali na otázky ze zdravovědy a taky se navíc učili kytičky i stromy. Závěr byl k radosti všech dětí na hřišti, kde jsme si ještě před obědem pohráli. K obědu byli těstoviny ala špagety a taky polední klid. Po poledním klidu nám záchranář Dvořák ve videích vysvětli základy první pomoci u bezvědomí, resuscitace, masivního krvácení i dušení. Jeho svérázný styl si budeme pamatovat ještě dlouho. Pak následovala svačina a konečně se děti dostaly do situací, kde si první pomoc mohly vyzkoušet v praxi. Čekala na ně 3 stanoviště - resuscitace a bezvědomí s Ivou, masivní krvácení a obvazové techniky s Lenkou a dopravní nehoda včetně modelové situace s Bárou a Filipem. Dětem to moc šlo a myslím, že se toho spoustu naučily. K večeři byly výborné hotdogy a poté ještě večer ve znamení disco tanců. Neděle byla již tradičně ve znamení úklidu, balení a odjezdu. 

   

Naše 138. schůzka - 29.2.2024 - Rostliny

I když je ještě únor, jaro je nezadržitelně tady. Proto jsme i my, na tuto skutečnost reagovali. Sešli jsme se v těchto počtech rysové: Barča, Ella, Nelča, Eliška a Niky, veverky: Lucinka, Nikolka, Stázinky, Izy a Dorotka, kamzíci: František, Eda, Matěj, Vašek, Matěj, Kuba M. a Jára. Schůzka začala v klubovně, ale po úvodních slovech jsme se přesunuli ven. Protože venku bylo hezky vydali jsme se na hřiště najít nějakou tu rostlinku na živo, ať se na ně nemusíme dívat jen na obrázku. Měli jsme štěstí a už po cestě na hřiště jsme našli sněženky, bledule i sedmikrásky. Jaro už bude opravdu tady. Na hřišti jsme, nelibosti všech, minuli kolotoč, klouzačku i houpačky, a pokračovali jsme na louku za hřištěm. Zde dostala každá družinka úkol, najít do 5ti minut co nejvíce druhů rostlin. Překvapivě vyhrála družina kamzíků s 9 ks, což překvapilo i mě. Důležité totiž bylo, aby je zvládli pojmenovat. Ale ani rysové a veverky nezůstali pozadu....objevil se tu jitrocel, pampeliška, jetel, řebříček, kontryhel, sedmikráska, kopřiva, hluchavka, ale i ostružiník či kočičky z vrby jívy. Pak jsme se, chtě nechtě, vrátili do klubovny, kde se děti učily poznávat květiny a rostliny - podle květu i podle listu a ukázali jsme si také jedovaté rostliny, které lze najít v ČR. Závěr schůzky patřil k tradičně oblíbenému sázení semínek - tentokrát okurky, rajčat, melounu, máty a petržele a každý měl také za úkol zasadit kaštan. Dětem to šlo opravdu dobře, a ani moc hlíny jsme nenatrousili po klubovně :) . Každý si své zasázené semínka odnesl domů, uvidíme, komu semínka vyrostou, a taky kdo zvládne na rostlinkách vypěstovat plody. 

 

Naše 137. schůzka - 22.2.2024 - Ryby

    

Naše 136. schůzka - 7.2.2024 - Vitamínová bomba

Konečně se děti dočkaly a máme tu jednu z nejoblíbenějších schůzek vůbec - vitamínová bomba. Sešli jsme se v těchto počtech rysové: Hynek, Barča, Ella, Eliška, Nelča a Eliška Ž., kamzíci: Matěj, Vašek, Eda, Matěj, Julča, František, Kuba M. a Jára, veverky: Lucinka, Nikolka, Beátka, Dorotka, Izy a Stázinka. Hned po příchodu do klubovny bylo všem jasné, co se bude dneska dělat, neboť na stole leželo mnoho druhů zeleniny a ovoce, pečiva i pochutin na něj. Prvně si všichni museli pořádně umýt ruce, tak jak je to třeba, než jdeme pracovat s jídlem případně než půjdeme jíst. Pak už bylo vše na fantazii dětí, zadání bylo, vyrobit si nějakou dobrou chutnou svačinku, kde budou využity, alespoň 3 druhy zeleniny. Děti se hned pustily do práce a byli tu zajímavé svačinky - kapřík, kočičky, holčičky, myši, žáby i strašáci. Talíře se hemžily všemi barvami a dětem jejich výtvory moc chutnaly. A protože na stole bylo jídla stále dost, mohly děti vyrobit svačinku i pro sebe na druhý den do školy a nebo malou večeři pro tatínka či maminku. Pak už byla na řadě část druhá, kdy děti vyráběly ovocné špízy, které jsme jim trošku zakáply čokoládou - to byl boj o ovoce - jahody, borůvky, maliny, ananas, banány, jablka i citrusy mizely ve velkém. Jeden špíz nikomu nestačil a někteří mysleli i na své rodiče či sourozence. Rodičové se nestačili divit, co všechno jim dětičky připravily. 

  

Výprava na Ježkovec plná kouzel- 26.-28.1.2024

První výprava tohoto kalendářního roku směřovala na, nám již moc dobře známé místo, Ježkovec u Krasonic. Vždycky si tu užijeme spoustu legrace a zábavy a všichni se sem moc těší, a to jsme ani nevěděli, co nás zde bude tentokrát čekat. První na místě byl Filip, Bára, Barča, Ellinka a Julča a vše přichystali. Postupně se začali sjíždět ostatní, a že nás tentokrát bylo. Sešlo se celkem 10 rysů, 8 bobrů, 5 kamzíků a 7 veverek, no plný Ježkovec nás byl. Po ubytování všech přítomných na galerie i do apartmánů jsme se sešli v hlavní hale na večeři, u které nás Bára seznámila s pár organizačními věcmi, co se smí a co ne....a proč ne...Když už jsme se chystali, že se pustíme do nějakého programu, ozvala se z venku rána. Když se pootevřely dveře, tak jsme uviděli dým a za ním Filipa v kabátě. Tohle bylo zvláštní "antré" i na Filipa a tak jsme byli zvědaví, co nám poví. Filip nám začal vyprávět, že k nám přišel z Bradavic - ze školy čar a kouzel. Moc se nám tomu nechtělo věřit, ale on pokračoval...že zde dělá profesora a učí zde péči o kouzelné tvory. Dokonce měl v ruce i hůlku, a když pokračoval ve vypravování, byl jeho příběh čím dál více uvěřitelný. Přišel mezi nás, protože jsme byli vybráni, abychom se zúčastnili projektu Brumbála, kterým chce zjistit, kolik kouzelnického talentu je mezi mudly. Víkend strávíme v duchu kouzel a zkusíme si nejeden bradavický předmět. A protože by toto všechno sám nezvládl, pomůžou mu jeho dvě bývalé spolužačky, které sice žijí mezi mudly a kouzla moc nepoužívají, ale pro tento víkend udělají výjimku. Všechny nás zajímalo, kdo to bude....nakonec se ukázalo, že bývalými studentkami jsou Bára - studentka Zmijozelu a Iva - studentka Havraspáru. A hned to dokázaly perfektně provedeným kouzlem Expelliarmus. Pak už jsme byli rozděleni do "družin" a každá družina měla za úkol zodpovědět pár otázek v krátkém kouzelnickém kvízu. Pak si musela každá družina vyrobit erby v barvách své družiny, které si později připnuli na trička. Zbytek večera byl plný všetečných otázek a odpovědí a povídání si o Bradavicích. Samo sebou nechyběla ani soutěž o nejkrásněji vymalovaný obrázek. Sobota začala velmi brzy ráno, neboť děti zřejmě nemohly nedočkavostí ani dospat. Již před šestou hodinou se začalo ozývat brebentění a smích. K snídani jsme si dali chleba s marmeládou a nebo ramou a teplý čaj. Pak následoval úklid kolejí a jejich hodnocení, kdy nejlépe byla uklizená galerie kamzíků a kluků rysů a kluci mohli dostat buď obyč bonbón, nebo si mohli zatočit a riskovat pak jednu z bertíkových fazolek 1000x jinak. Většina točila a vytočila si nějakou dobrotu v podobě sople či šnečího slizu ....fůůůj. Poté už jsme vyrazili na první hodinu, která probíhala venku - byly to kouzelnické formule a našim úkolem bylo na vytyčené trase najít všechny kouzelné formule, správně je zapsat a zkusit si jich co nejvíce zapamatovat. Úkol to byl přetěžký neboť venku foukal vítr severák a udržet papír bylo téměř nemožné. Rádi jsme se vrátili do tepla srubu, kde jsme si dali výborný oběd od Ivči. Po poledním klidu nás Filip a Bára vyzkoušeli z toho, co jsme si zapamatovali. Nejvíce bodů získali kluci rysové a mohli tak znovu točit. A protože není kouzelník či čarodějka bez hůlky, i my jsme dostali svou cvičnou hůlku - nebyla to ta pravá od Olivandra, neboť tu získávají jen studenti Bradavic, ale i ta naše mohla po dobu výpravy kouzlit. Děti se pustily do díla a hned tu byly hůlky, jedna hezčí než druhá. A když už máte hůlky a znáte kouzelné formule, může se začít kouzlit. Byly připraveny 4 stanoviště - na jednom se cvičilo s Ivčou kouzlo Expelliarmus, na druhém u Filipa se cvičilo kouzlo Lumos a Nox, u Petra venku se cvičilo kouzlo Ztuhni a u Báry na galerii se cvičila omračovací a ochranná kouzla. Musím říct, že dětem to šlo báječně, odzbrojené hůlky létaly vzduchem, světlo se zhasínalo a rozsvěcelo doslova na povel a Bára se kácela k zemi při použití omračovacích kouzel. Venkovní honička obohacená o kouzlo Ztuhni také stála za to. Ani se nám nechtělo na svačinu, ale hlad je hlad. Pak následovala klidnější hodina a to péče o kouzelnické tvory. Prvně jsme měli za úkol vypsat co nejvíce kouzelných tvorů - vítězové opět mohli točit a doufat v dobré bonbóny. Pak už následovala práce ve skupinách a vymýšlení a kreslení nových druhů kouzelných tvorů. A musím uznat, že pod rukama dětí vznikala úžasná díla - létající bazilišek, vlkohad, myš Dobby, duhová Koko....tříhlavý tygr a strašlivá příšera. Každá družina zvíře nejen nakreslila, ale i nás seznámila s jeho kouzelnými vlastnostmi. Tentokrát bonbón dostali úplně všichni, neboť nešlo vybrat pouze nejhezčí obrázek, všechny totiž byly krásné. Výuka už byla skoro u konce, zbývalo pouze uvařit zadaný lektvar, zádrhel byl v tom, že postup v receptu byl napsán tajným písmem, takovým který se běžně v Bradavicích učí. Někdo musel luštit morseovku, jiní měli šifry. Nakonec svůj recept získali všichni a po večeři jsme se pustili do přípravy lektvarů. Bobři vařili odpuzovač - který trošku připomínal hrnečku vař...Kamzíci připravovali Lesní vůni - která kromě změny barvy, provoněla celý sál. Veverky připravovaly Lávový elixír, který byl neskutečnou podívanou a rysové měli nejsložitější lektvar - Merlinovo želé, které ti odvážnější z nás, mohli v neděli dopoledne ochutnat. Lektvary se moc povedli a někteří si zapsali recept domů, že ho zkusí připravit rodičům (no jsem zvědavá, kde seženou sušená motýlí křídla a nebo prášek ze lvího zubu). Po přípravě lektvarů se šlo spát, byl to náročný den a všichni se tak těšili do postelí. Na dobrou noc děti poslouchaly první kapitolu knížky Harry Potter a kámen mudrců. V neděli ráno se vstávalo o trošku dýl než v sobotu. Snídani pro nás připravili kamzíci a kluci rysové, kteří brebentili nejvíce. Kdo měl sbaleno, mohl jít na snídani. Pak už se uklízelo, balilo a chystalo vše na odjezd. Na závěr se s námi kouzelníci rozloučili, sdělili nám, že nás doporučí pro studium v Bradavicích, ale že neví, kolik dalších mudlů v kurzu uspělo. Také nám Filip řekl, že nám bude muset vymazat paměť a vzal si na to velké dřevěné poleno - mazadlo. Naštěstí než poprvé udeřil, použily na něj Barča s Ivčou kouzlo - "Zapomeň" a nám tak zůstaly vzpomínky na tento báječný víkend. Uvidíme....třeba se nám všechna naučená zaklínadla ještě budou hodit :)

    

Naše 134. schůzka - výroba masek - 25.1.2024

Tentokrát se nás na schůzce sešlo jenom pár, neboť některé zastihla nějaká střevní viróza. Sešli jsme se veverky: Izy, Stázinka, Pepča, Lucinka a Nikolka. Kamzíci: Matěj N., Matěj P., Vašek, Kuba B., Eda a Kuba M., rysové: Nelča a Eliška. Lenča, která měla tentokrát schůzku na starosti si pro nás připravila povídání o masopustu, doplněné i video ukázkou. Pak už přišlo na řadu tvoření masopustních masek, jejichž tvoření jsme měli o něco ztížené tím, že Bára již odvezla všechny nůžky kvůli výpravě. Lenka se nedala ale rozhodit a vyslala domů rychlého posla - Stázinku - která byla v cuku letu zpět i s nůžkami. Pak už začaly vznikat masky - jedna hezčí než druhá. Děti se do toho zabraly natolik, že se jim ani nechtělo domů. Někteří, třeba jako Izy, vyráběla masku ještě dlouho po oficiálním konci schůzky. 

  

Naše 133. schůzka - vesmír/hvězdy - 18.1.2024

Je tu další lednová schůzka a téma, kterému jsme se dlouho nevěnovali - a to byl vesmír. Sešli jsme se v těchto počtech rysové: Ella, Tobík a nově i Nelča, která byla přeřazena z veverek. Kamzíci: Vašek, Matěj, Kuba B., Kuba M., František a Julie a veverky: Stázinka, Pepča, Izy, Lucinka, Nikolka a Dorotka. Na začátku schůzky jsme si pustili 20 min video-dokument o vesmíru, který byl strašně dobře zpracovaný a dozvěděli jsme se plno zajímavých informací. Taky jsme mohli, během sledování dokumentu, odpovídat na různé otázky. Po skončení videa měla i Bára spoustu všetečných otázek, na které jsme však zvládli hravě odpovědět. Pak jsme si ještě povídali o hvězdách a souhvězdí a ukazovali jsme si některá přes takovou vyřezanou kartičku a tak se nám souhvězdí pomocí baterky projektovala na zeď. To se nám moc líbilo. Pak už jsme měli za úkol nakreslit - tentokrát temperovými barvami - nějaké vesmírné těleso či hvězdy. Netrvalo to dlouho a klubovna byla plná úžasných obrázků, které jako by z nebe spadly přímo k nám na zem. Tak tak, že jsme potom našem malování stihli ještě uklidit klubovnu, než tu byl konec schůzky. 

 

Naše 132. schůzka - bruslení - 11.1.2024

Venku mrzne a praští a tak jsme další schůzku naplánovali na ven - a půjdeme bruslit. Za úřadem máme malou nádrž, která je osvětlena veřejným osvětlením, tak nám ani tma nebude vadit. Sešli jsme se v těchto počtech - rysové: Barča, Ella a Eliška, veverky: Nelča, Niky, Lucinka, Dorotka, Stázinka i Izy, kamzíci: Kuba M., Eda, Vašek, Matěj, František i Julinka. Všichni měli s sebou brusle a tak se bruslilo o sto šest. Na jedné půlce se hrál hokej, což vzhledem k noční době, černému puku a tmavému ledu byl dost nadlidský úkol a na druhé půlce se bruslilo, jezdil se slalom a vůbec to bylo takové klidnější. Dětem šly obě aktivity výborně a překvapilo mne, jak i prvňáčci krásně bruslili. Myslím, že tu nebyl jediný vlček, kterého by na konci schůzky neboleli nohy. Nikomu to ale nevadilo, protože jsme si to neskutečně užili.

   

Naše 131. schůzka – šifry – 4.1.2024

První schůzka v novém roce připadla na 4.ledna. Sešli jsme se v následujících počtech veverky: Stázinka, Pepča, Lucinka, Nikolka, Beátka a Izabelka, kamzíci: Vašík, Matěj P., Fratišek, Kuba B., Kuba M. a Julinka, rysové: Barča, Eliška, Tobík a nově v družince rysů můžeme přivítat i Ellinku a Nelču, kteří postoupili do rysů z veverek. Dneska jsme se s dětmi věnovaly šifrám a morseovce. Každá družina dostala papír s abecedou, kde měli za úkol vypsat pomocná slova v morseovce a taky jejich kód v tečkách a čárkách. Když náhodou nějaká družina nevěděla, musela si dané písmeno oddřepovat. Rysové, kromě dvou písmenek zvládli hravě a rychle celou abecedu, zato kamzíci si víc než polovinu museli odsportovat. Veverky, jako nejmenší, dostali na pomoc zápisník malého zálesáka. Kdo měl tabulku vyplněnou, mohl vyrazit po klubovně hledat rozstříhanou zprávu. Každá družina ji měla ve své barvě. Zprávu bylo třeba složit a poté morseovku vyluštit. Délka zprávy byla podle šikovnosti a stáří družiny. Po vyluštění zprávy bylo na řadě vyluštění 6 různých šifer (pozpátku, ob jedno, morseovka jinak, čínština, kříž a zlomky). Všichni, včetně prvňáčků, se úkolu zhostili na výbornou, a všechny šifry nakonec rozluštili. Pak dostaly děti na vybranou, buď si malovat, a nebo mohly zašifrovat nějakou zprávu pro mě. Kdo se pustil do šifrování, vysloužil si bod do celoročního bodování navíc. Kdo to nestihl na schůzce, může to ještě dohnat doma.

 

Naše schůzka 130. schůzka – 21.12.2023 – Vánoce u Vlčků

Poslední schůzka před Vánocemi je tu a nás čekají již tradiční Vánoce u vlčků. Děti si měli s sebou donést jablíčko a taky trošku cukroví, aby měly co mlsat. Sešli jsme se v těchto počtech rysové: Barča, Eliška a Tobík, veverky: Ella, Nelča, Izy, Stázinka, Pepča, Dorotka, Nikolka a Lucinka, kamzíci: Vašek, Matěj P., František, Matěj N., Kuba B., Kuba B. a Julča. Na začátku schůzky jsme si u stromečku naservírovaly všechny druhy cukroví, ať může ochutnávat, co naši kamarádi doma pečou. Já jsem zatím za asistence některých nedočkavců začala chystat lodičky ze skořápek z ořechů. Když jsem měla hotovo, zeptala jsem se dětí, jaké mají nejraději cukroví a co si úplně nejvíc přejí od Ježíška. Panečku, to bylo různých dárku, kdy asi úplně nejvíc převládalo lego. Pak jsme si každý rozkrojil jablíčko, abychom zjistili, zda budeme v příštím roce zdravý. Co čert nechtěl, Nelča a Tobík měli v jablíčku křížek, můžu říct, že jsem křížek viděla poprvé v životě. Ještě že…dneska nebyl Štědrý den J. Následovalo pouštění lodiček, což je vždy největší zábava. Museli jsme to nakonec ukončit, abychom mohli jít ven prskat prskavky a taky si zazpívat koledy. Když jsme se pak vrátili zpátky, pod stromečkem byly dárečky od Ježíška. Děti se pustily hned do rozbalování. Dostaly různé hry, plakát s rysem, ale i zápisníky pro zálesáky, které si mohly odnést domů. Konec schůzky už patřil hraní různých nových her.

 

Jednodenní vánoční výprava – 16.12.2023

Stáňa si pro nás i letos připravila každoroční vánoční jednodenní výpravu. Tentokrát jsme se sešli v 10h u odbočky na Vysokou, což je asi 10 km od Jihlavy směrem na Třešť. My z Olší jsme tam pro jistotu byli už o půl hodiny dřív a tak nás to pěkně vyfoukalo. Stáňa nás pak všechny přivítala a vysvětlila nám, že se dnes potkáme se slavným italským režisérem a jeho asistentkou. Proto jsme netrpělivě vyrazili na cestu k rybníku Okrouhlík. Cesta nám rychle ubíhala a my si po cestě po družinkách měli připomnět vše, co jsme si říkali o křesťanských Vánocích na schůzkách. Netrvalo to dlouho a byli jsme na místě. Zde opravdu čekal režisér i asistentka a moc si přáli, abychom jim zahráli divadlo, jak to bylo doopravdy s Ježíškem. Šla každá družina zvlášť a nechyběly ani kulisy, které děti z Olší na schůzce vyrobily. Všechna čtyři představení byla moc krásná a vzhledem k tomu, že to byla čistá improvizace, nemělo to chybičku. Pak přišli na řadu i instruktoři, kteří sice měli kostýmy, ale jejich „netradiční“ Vánoce pod vedením Stáni a Filipa, ty opravdu stály za to. Bohužel se vůbec nedrželi faktů, takže z toho vznikla pěkná taškařice, kterou ukončil sám režisér. A protože jsme dostali pořádný hlad, tak jsme zašli do místní hospůdky, kde jsme si dali výborný vývar. Pak jsme ještě chvilku poseděli a děti si koupily nějaké další pochutiny a limču. Pak už následoval pochod zpátky a velké loučení. Letos to byla naše úplně poslední výprava.

  

Naše schůzka 129. schůzka - 14.12.2023 – Vánoční tvoření II.

Protože jsme naše minulé tvoření nestihli, pokračovali jsme v něm i na další schůzce. Sešli jsme se v těchto počtech: rysové: Barča a Eliška, veverky: Ella, Nelča, Lucinka, Nikolka, Dorotka a Beátka, kamzíci: Kuba B., Kuba M., Vašík, Matěj P. a Julinka. Kromě navlíkání sněhuláků, vyškrabování, dřevěných ozdob se tentokrát vyráběli o vzkazy pro naše blízké a kamarády. Děti napsaly nějaký vzkaz nebo nakreslily obrázek, vložily ho do obálky a pak už si jen vybrali pečetní vosk a taky raznici, aby se obálka mohla zapečetit. Musím říct, že u pečetění byla po celou dobu pořád fronta. Každému se to líbilo a každý si chtěl vyrobit alespoň 3 vzkazy. Já jenom doufám, že ti kdo je obdrželi, že byli moc rádi. Příští týden nás už čeká poslední schůzka v tomto roce, a kdo ví třeba nás navštíví i Ježíšek.

 

Naše schůzka 128. schůzka - 7.12.2023 – Vánoční tvoření I.

Každý rok pořádáme vánoční tvoření a ani letos tvoření nesmí chybět. Pro děti je připraveno hned několik možností, co si vyrobit. Tentokrát jsme v těchto počtech rysové: Barča, Eliška a Tobík, veverky: Izy, Stázinka, Lucinka, Nikolka, Beátka, Ella a Nelča, kamzíci: Julča, Eda, Matěj P., Vašek, František, Kuba B. a Kuba M.. Děti si mohly navlíkat sněhuláky z korálků, ze kterých vznikla krásná ozdoba. Další ozdobu si mohly vyrobit z dřevěných připravených tvarů – hvězdička, stromeček a bančička, kterou si děti mohly pomocí speciálních fix namalovat. Nechyběla ani výroba vánočních přáních. Velmi oblíbené bylo i vyškrabování a taky ubrousková metoda na kachličky, ze kterých pak vznikly krásné tácky pod hrnečky. A aby si děti vyrobily i něco dobrého, mohly si udělat své vlastní čokoládové bonbóny – buď mléčná nebo bílá čokoláda. Formičky jsme strčili do mrazáku a na konci schůzky si děti mohly na bonbónech pochutnat. Bonbóny se jim moc povedly. Jen času bylo tentokrát nějak moc málo a tak jsme dětem slíbili, že příště můžou v tvoření pokračovat.

  

Naše schůzka 127. schůzka - 30.11.2023 – Výroba kulis na jednodenní výpravu

Na výpravě na Olší jsme od Stáni dostali úkol, první byl, abychom si nastudovali, jak vznikly křesťanské Vánoce a pak jsme měli vyhotovit kulisy do betléma (oslíka, kravičku a ovce). Lenka se chopila povídání o Vánocích, protože je na tom v tomto ohledu určitě lépe než já. Děti poslouchaly a u toho malovaly na obrovské kartony kulisy. Někdo obtahoval, někdo maloval a většina vymalovávala. Byla to taková správná týmová práce. Netrvalo to dlouho a v klubovně byla veliká podobizna oslíka a kravičky, s krásnou temně modrou oblohou s jasnými hvězdami. Na menších kartonech tu bylo hned malé stádo ovcí s beránky. Děti si daly opravdu hodně záležet a my jenom doufáme, že se Stáně budou naše výtvory líbit.

Výprava na Olší – ptáci a sovy - 24.-26.11.2023

Listopadová výprava byla i letos naplánovaná do penzionu v Olší, kde nás ubytovala Danča Posádová. Celou výpravu měla na starost Lenča, ale nakonec ji přemohla nemoc a tak bylo na nás, abychom se s připraveným programem nějak popasovali. První na místě byla Dáša s dětmi a já s Ivou a dětmi jsme ji následovaly. Čekalo nás vyskládání a vybalení spousty věcí, což se nám povedlo tak akorát včas, než začaly najíždět ostatní děti a instruktoři. A nebývá tomu jinak, než že výpravu do Olší provází sníh a letos tomu nebylo jinak….sněžilo a sněžilo, až na krok vidět nebylo a všichni se mohli těšit na pořádnou sněhovou nadílku. Děti si po příjezdu vybalily věci a ubytovaly se do přidělených míst po družinách. Jenom družina rysů, měla svůj apartmán přes dvorek, aby nerušili ostatní. Když se všichni navečeřeli, pověděl jim Zdenda, tatínek Vašíka a Matěje něco o poštolkách a ukázal jim budku pro poštolky a vyprávěl jim, jak se taková budka staví. Pak si Petr připravil stezku po penzionu, kde děti poznávaly různé naše ptáky. A jelikož čas letěl jako o závod, bylo třeba zalehnout, abychom zítra měli na vše dost sil. Ráno nás k snídani čekaly výborné lívance, které pro nás připravila Danča. Poté následovala „ptačí rozcvička“ kterou si vzala na starosti Ivča. Když jsme se všichni najedli a rozcvičili, museli jsme si uklidit naše apartmány, stejně tak, jak na táboře uklízíme stany. Pak už se mohlo vyrazit ven na připravenou trasu – lanové hřiště – Bradlo – kopec nad Olším  a zpět. Barča nám vysvětlila pravidla hry. Na trase bylo celkem 6 zastávek se 7mi A4, kde jsme viděli nějaké zajímavosti z říše ptáků, naším úkolem bylo, si co nejvíce věcí zapamatovat – kde bylo jaké vejce, který pták měl jakou barvu, co se opakovalo….no prostě cokoliv, i to co by nám mohlo přijít nezajímavé. Po příchodu zpět na penzion, každá družina dostala papír s otázkami, na které museli odpovědět. Cestu jsme si zpestřili koulovačkou i návštěvou skály Bradlo. Když jsme se trošku osušili a vyplnili testík, ve kterém byli nakonec nejlepší kamzíci, dali jsme si oběd – sekanou s brambory. Bylo vidět, že děti byly pořádně vyhladověné. Během poledního klidu se vyráběla „krmítka pro ptáky z toaletních trubek“. S nápadem z internetu přišla Ivča. Trubka se potřela medem a obalila semínky. Pak už stačilo jen provléci provázek a bylo hotovo. Po poledním klidu k nám zavítal pan ornitolog, který s námi vyrazil ven a my se mohli podívat, jak se věší taková budka pro poštolky, musím říct, že to není vůbec jednoduchá věc. Po návratu na penzion jsme posvačili a pak už nás čekalo povídání s promítáním s panem ornitologem, což bylo neskutečně zajímavé a poutavé. Po vyčerpávající přednášce jsme si i my zahráli na ornitology – byli jsme rozděleni na dvě skupiny – první byly děti, co již chodí do školy, alespoň do druhé třídy, zbytek byli předškoláci a prvňáčci, vyšlo to tak akorát na půl. Každá půlka si vybrala svůj lísteček, jedni měli první jméno ptáka a ti druzí to druhé. Například jeden měl „ledňáček“ a musel si najít parťáka, který měl na lístečku „říční“. Chviličku to trvalo, než se nám všichni spárovali, ale nakonec se to povedlo. Pak šli ke stolu, kde z fotek vybrali právě toho svého ptáka a pak už tato dvojice vypracovala „referát“ o daném opeřenci, který poté všem přednesli. Musím říct, že se dětem práce ohromě povedly a to nejen po obsahové stránce, ale i po té grafické. K večeři jsme si pochutnali na hotdogu a pak už následovalo „kino“ a příběh o sovích strážcích. Sobota byla za námi a čekalo nás už jen tradiční nedělní balení, úklid a odjezd. Děkujeme moc Danče za ubytování, moc se nám tu líbilo.

  

Naše 126. schůzka - 23.11.2023 – Zvířata – stopy zvěře

Máme tu další naši schůzku a již taky trošku tradičně budeme opakovat zvířátka, a tentokrát to bude poznávání podle stop v přírodě, podle pobytových stop a nejoblíbenější poznávání podle srsti a podle paroží. Zúčastnili se rysové: Barča, Eliška a Tobík, kamzíci: Julča, František, Matěj P., Vašík, Eda, Kuba M., Kuba B., veverky: Ella, Nelča, Stázinka, Izy, Lucinka, Nikolka a Beátka. Už minule jsme si povídali, jak se zvířátka rozdělují a jaké znaky mají jednotlivé třídy zvířat, proto nebylo těžké poznat, komu patří „kůže“ které jsme si ukazovali. Všichni, i ti nejmenší, věděli, že srst mají právě savci. Pro někoho bylo nové si sáhnout, jak jemná je králičí kůže a pak zjistit, že naopak srst srnky je daleko hrubší. I parohy šli z ruky do ruky a taky z hlavy na hlavu. Až jsem se chvíli ztrácela v tom, zda jsem na schůzce s vlčky, či se srnkami, daňky, jeleny či muflony. Následovalo poznáváním pobytových stop, což jde dětem naprosto skvěle. Opět i nejmenší děti poznali, kdo nechal na louce kopeček hlíny, nebo od koho je pod stromem ta okousaná šiška. Poslední co nás čekalo bylo poznat zvíře, podle stopy např. ve sněhu. I tady je vidět, že děti si toho spoustu pamatují ze schůzek i z jarní výpravy na srub. Schůzku jsme zakončili výrobou komixů na téma zvířata z lesa. Byl to takový bláznivý nápad a ani ve snu mě nenapadlo, jak úžasné výtvory děti udělají. Použily k tomu razítka zvířátek, co máme v klubovně a tak výsledek opravdu stál za to. Nikdo tentokrát nechtěl skončit a někteří rodiče čekali opravdu dlouho, než se jim podařilo jejich ratolesti od komixů odtrhnout.

Naše 125. schůzka - 16.11.2023 – Cesta za světlem lesní moudrosti

Protože nás čeká výprava, která bude zaměřená na ptáky a sovy, první polovina schůzky byla zaměřená právě na ptáky. Chvilku jsme si o nich povídali a chvilku jsme pracovali po družinách a odpovídali jsme společně na spoustu zapeklitých otázek. V druhé polovině nás čekala procházka po světýlkách – za poznáním lesní moudrosti. Cesta na „kameňák“ byla vyznačena světýlky a po cestě nás čekalo celkem 5 zastávek – úvod, světlo lásky, světlo síly, světlo krásy a světlo pravdy. Celou cestou nás provázel příběh o mladém vlčkovi, který se stejně jako my, vypravil na cestu za poznáním. Vše jsme zakončili na „kameňáku“,  kde na děti čekala odměna v podobě teplého moštu a taky kynutých buchet. Po pořádně svačině jsme se vypravili zpátky ke klubovně. Děti prokázaly, že se umí pohybovat venku za tmy, bez použití baterky, zvládly pochod v zástupu i signály posílané tichou poštou. Dokonce se nám chvilku povedl i zákaz mluvení. Doufám, že děti si alespoň něco málo z příběhu o vlčkovi zapamatují.

Naše 124. schůzka - 9.11.2023 – Zvířata

Další naše schůzka musela vzhledem k počasí a brzkému setmění probíhat v klubovně. Dneska jsme si povídali o zvířátkách. Sešli jsme se v těchto počtech rysové: Barča a Eliška, veverky: Ella, Nelča, Dorotka, Stázinka, Pepča, Izy, Lucinka, Nikolka a Dorotka, kamzíci: Julča, Eda, Matěj N., Vašík, Matěj P., František, Kuba B. a Kuba M.. Nejprve jsme si říkali o rozdělení zvířátek do tříd a pak jak jednotlivé třídy mají své znaky. U zvířátek od vody jsme se chvilku zdrželi a povídali jsme si o nich detailněji, potom měly děti za úkol namalovat obrázky zvířat od vody – celkem tam měly být tři obrázky – první vodní rostlina, pak zvíře žijící u vody a pak nějaká naše ryba. Výkresy se dětem moc povedly a mohly s nimi hned vyzdobit nástěnky. Každá družina dostala přidělenou tu svojí, a mohla si jí udělat po svém. Nově tedy v klubovně můžete vidět nástěnku kamzíků, veverek a rysů – ještě dodělat každé družině celoroční bodování a nemá to chybu.

  

Rysové - týmovka v Lukách nad Jihlavou - 5.11.2023

Stáňa přišla s nápadem sem tam pro rysy uspořádat nějakou akci nad rámec běžných výprav, tak aby si užili čas strávený společně. A to hlavně s ohledem na to, že část rysů funguje v rámci Jihlavy, část v rámci Olší a část jezdí pouze na výpravy. Za mě to byl skvělý nápad budu moc a moc ráda, když se budou rysové tmelit jako parta, aby jednou měli zájem pokračovat ve vlčkách jako instruktoři, jsou totiž naše budoucnost. Stáni první nápad bylo užít si únikovou hru v Lukách nad Jihlavou, kde nedávno byli i kamzíci a moc si celou hru pochvalovali. Rysové se sešli v této sestavě: Barča, Ella V., Jirka, Viky, Filip a Ella M., Eliška, jako instruktoři s nimi vyrazila Stáňa a Bára a jako takový maskot jela i Julie. Hned na začátku jsme se rozdělili do dvou týmů 1) chytrá pětka - Stáňa, Viky, Ella M., Eliška a Filip, 2) rysové - Bára, Barča, Julie, Jirka a Ella V. Pán nám vysvětlil pravidla a jednotlivá družstva mohla vyrazit na trasu. Bylo pro ně připraveno celkem 14 místností, kdy v každé na tým čekaly hned dva úkoly - zelený a modrý. Dalším 15.úkolem byl pak balancovník s bludištěm, kde šlo získat až 6 bodů. Některé úkoly byly složité fyzicky a bylo potřeba překonat nástrahy ve výšce, či na podlaze, přelézt nebo podlézt, odlačit či se schovat...a jiné byly zase úkoly složité na myšlení, museli jsme luštit brajlovo písmo, počítat matematické rébusy, ale třeba i naházet tenisáky do děr či najít to správné zvukové tlačítko. Já můžu porovnávat a musím říct, že ty 2-3 roky rozdíl oproti kamzíkům bylo opravdu znát a někdy jsem měla problém rysům stíhat, nejen v rychlosti projití trasy, ale i v myšlenkových pochodech :) Po třech hodinách zápolení jsme skončili tak, že s 21 body vyhrál tým rysů, a správná pětka měla krásných 17 bodů, což je naprosto skvělý výkon. Myslím, že si to rysové moc užili a těším se, s čím Stáňa přijde příště!

   

Naše 123.schůzka - 2.11.2023 - Zdravověda

Další naše schůzka proběhla v klubovně, a protože nás bylo tentokrát míň a byla jsem na děti sama, pustili jsme se do opakování zdravovědy. Sešli jsme se v těchto počtech rysové: Barča, Eliška, veverky: Nelča, Ella, Izy, Beátka, Lucinka a Lucinka, kamzíci: Eda, Kuba B., Matěj P., Vašek a Julča. Na začátku jsme si zopakovali, co to ta zdravověda je, kdo musí poskytnout pomoc a jaké máme tísňové linky a jak si je nejlépe zapamatovat. Pak mi děti připomněly, jak by takový hovor na tísňovou linku měl vypadat a na co bychom nikdy neměli zapomenout. Samosebou nezapomněly ani na aplikaci záchranka a já myslím, že už není v Olší vlček, který by o ni alespoň jedenkrát neslyšel. Pak už jsem si s dětmi vyměnila roly a oni měli za úkol naučit něco mě. Každá družina dostala nějaký stav/zranění a musela odpovědět ve 4 bodech - jak vypadá daný stav/zranění, co cítí pacient, co musíme dělat a co v žádném případě dělat nesmíme. Když se mi pak vše snažili vysvětlit, měla jsem spoustu všetečných a někdy hloupých otázek, aby děti na nic nezapomněly. V prvním kole dostali veverky odřené koleno, kamzíci krev z nosu a rysové klíště a musím říct, že se s tím všichni popasovali skvěle a nikdo se nenechal ničím napálit. Ani slovo dezinfekce jim už nikomu nedělá problém, jako na začátku, když jsme se zdravovědou začínali. V druhém kole přišli na řadu stavy a úrazy těžší, veverky měli za úkol popsat zlomenou nohu, kamzíci bezvědomí a rysové resuscitaci. A i tady se vše povedlo na jedničku. Následovalo chvilkové povídání k jednodenní akci rysů a k nadcházející výpravě na Olší. Závěr schůzky pak patřil kreslení. 

 

Družinovka Veverky - 20. - 22.10.2023 - Slavonice

Výprava začala srazem v 15 hod. na Telčském vlakovém nádraží, odkud holky jely vlakem do Slavonic, kde jsme byly ubytované na evangelické faře. Po příjezdu jsme si nachystali spaní a společně jsme si dali večeři – párky v rohlíku. Po večeři jsme si skvěle užili a zatancovali na naší soukromé diskotéce. Asi ve 21 hod. jsme šli spát.

V sobotu ráno se většina dětí probudila brzo, asi v 5:30, ale vydrželi jsme ležet až do 7 hod. Po ranní hygieně jsme si dali snídani (chleba s marmeládou), holky si potom chvilku malovaly a potom jsme společně pekly strašidelné slané zákusky z listového těsta. Asi v 9:30 jsme se odebrali na slavonické náměstí, kde jsme si v keramické dílně každá namalovala svůj vlastní hrneček. Zhruba v poledne jsme se vrátili na ubytování a dali si oběd (slepičí polévku a těstoviny s boloňskou omáčkou). Po poledním klidu asi ve 14 hodin jsme zase chvilku tvořili, tentokrát svícny s halloweenskou tematikou ubrouskovou technikou. A protože bylo krásné počasí, svítilo sluníčko, tak jsme se šli ven vyvětrat. Šli jsme procházkou přes náměstí na nedaleké hřiště, kde se holky skvěle vyblbly. Dali jsme si svačinu – přesnídávku s piškotama a potom jsme šli okolo říčky na sportovní hřiště, kde všichni zkoušeli různé cvičební stroje. Skoro za tmy jsme přišli zpět na ubytování, dali jsme si večeři – co kdo chtěl – někdo chtěl ještě těstoviny od oběda, někdo chtěl chleba s paštikou. Po večeři za úplné tmy měly holky na farní zahradě připravenou stezku odvahy – po svíčkách. Bylo to fajn a nikdo se naštěstí nebál. Asi ve 20 hod jsme šli spát.

V neděli jsme se probudili asi až okolo 7 hod Po hygieně si holky rychle sbalily věci a šli se nasnídat – kakao a chleba/rohlík s marmeládou. Poté se uklízelo ubytování, holky pomáhaly nebo šly na zahrádku si pohrát s Pepčou a Nelinkou. Ještě před odchodem na vlak jsem se zastavily na náměstí pro hotové vypálené hrnečky, které jsme si včera namalovaly. Poté jsem nasedly na vlak a uháněly zpět do Telče za rodičemi.

Výprava byla fajn pohodová

 

Družinovka Kamzíci - 20. - 22.10.2023 - Malý Beranov

Kamzíci tentokrát na svou první samostatnou družinovku vyrazili do malé obce  blízko Jihlavy - Malý Beranov. Bydleli ve větším bytě, který zapůjčil Barči dědeček, který je momentálně v domově důchodců. Hned po příjezdu všech účastníků: Bára, Iva, Martin, Julie, František, Kuba M., Kuba K., Dominik, Tomášek, Kuba B., Eda, a Matěj N., jsme vyrazili ven na lanové hřiště, kde se všichni dostatečně vyřádili. Soutěž v nejrychlejším zdolání překážek vyhrál Kuba K. s časem 1:01 min., pak následoval fotbal, děti proti dospělákům, který kupodivu vyhráli dospěláci. A jelikož je od odvetného zápasu zachránila tma, mohli se radovat z vítězství. Po příchodu jsme se navečeřeli a následovala stolní hra kufr a příprava ležení. Spát se šlo kupodivu brzo, což všechny instruktory překvapilo. O to dřív se v sobotu vstávalo. Následovala snídaně, rohlík s nutelou, paštikou i máslem, jen si vybrat a k tomu ještě zelenina a ananas. Dopoledne jsme společně pekli "kosti" a "duchy" z listového těsta a sýra, u čehož se všichni vystřídali a kupodivu to kluky bavilo. Pak se šlo opět ven na lanové hřiště, kde všichni vydrželi až do oběda. K obědu byla polévka a špagety. Po chvilkovém poledním klidu jsme se šli projít do lesa a po rychlé svačině - jablko s červy :) - jsme nasedli k Báře a Ivě do aut a vyrazili směr Luka nad Jihlavou, kde na nás čekala "týmovka" - úniková hra na styl "pevnosti boyard". Byli jsme rozděleni do tří týmů, kdy každý instruktor měl 3 kazmíky. Následovalo 3h plné fyzicky i psychicky náročných úkolů, které potrápili i dospěláky. Těsně zvítězil tým "tygři", který si ale nechal při některých disciplínách poradit. Díky tomu se nám podařilo vysoutěžit 140 Kč pro tygry ze ZOO v Jihlavě. Užili jsme si ale spoustu zábavy a pokud někdo váhá, a hledá něco, co dokonale odrovná 3 dospěláky, neváhejte a vyrazte do Luk na "týmovku" :) Pak už následoval přesun zpět do Beranova, kde nás čekala halloweenská večeře - hod dog, kdy párek vypadal jako prst a kečup jako prst, mandarinkové dýně, z rána upečené kosti a duchové a k tomu barevný drink s "okem"....Celý večer pak zakončila pohádka "příšerky s.r.o. Neděle pak byla ve znamení úklidu a balení a cesty domů, musím říct, že jsme si to užili. 

 

Naše 122. schůzka - 19.10.223 - Rybník a jeho živočichové a rostliny

Po dlouhé době je na naší schůzce nehezké počasí, zrovna když jsme měli naplánovanou procházku okolo vypuštěného Olešského rybníka. Nedá se nic dělat, budeme si muset užít zábavu v klubovně. Sešli jsme se rysové: Barča a Eliška, kamzíci: Vašek, Matěj P., Matěj N., Eda, Kuba M., Julie a František, veverky: Nikolka, Lucinka, Julie, Stázinka, Pepča, Nelča, Beátka, Izy a Ella. Na začátku nám Lenka vyprávěla o tom, co všechno viděla při výlovu, jak rybáři výlov dělali a další zajímavé věci. Pak jsme si opakovali ryby, vodní živočichy i rostliny a stromy, které rostou v blízkosti vody. Pak už měly děti za úkol nakreslit na papír 3 obrázky - prvním měla být nějaká ryba, druhým jiný živočich od vody a třetím byla vodní rostlina. Musím uznat, že dětem se obrázky moc povedly. V závěru schůzky jsme si rozdělili tři nástěnky tak, že každá družina dostala 1 a tu si ozdobila dle svého uvážení. I toto se dětem moc povedlo. Už zítra čekají veverky s rysama a kamzíky družinovky, snad bude počasí přát a budou mít hezky. 

 

Instruktorská výprava - 13. - 14.10.2023 - Řídelov

A protože i instruktoři si zaslouží sem tam nějaké to povyražení, byla pro ně letos naplánovaná vůbec první instruktorská výprava. Rozhodli jsme se vyjet na boudu na Řídelově. Vše tu připravil Petr s Terezou, kteří nás netrpělivě očekávali. Chvíli po nich jsem dojela já, Iva a s námi 3 děti, které jsem však asi za hodinu odvezla k tatínkovi. Večer byl ve znamení posezení u ohně, kytary a taky oslavy narozenin Lenky, která přijela k večeru. Dalším, kdo nesměl chybět byla ještě Dáša a Martin. Jedlo se, pilo, zpívalo a veselilo. Spát se šlo až značně pozdě. Ráno jsem vstávala brzy, což ne všichni uvítali... Po snídani se chvilku dělalo dřevo a pak už byl na programu paintball, který nám zapůjčil kamarád Coody. Hráli jsme na 2 týmy - kamzíci: Bára, Iva a Martin, proti bobrům a veverkám: Petr, Tereza, Lenka a Dáša. Hrálo se několik her, jednou vyhrál jeden tým, pak zase druhý. Už ani nevím, kolik her jsme celkem zahráli. Já osobně začnu po této výpravě Petrovi říkat odstřelovač :) a Ivče komando :) . Po ukončení hry musela Terka odjet domů a ostatní únavou padli, kde zrovna byli, třeba i uprostřed cesty. Když jsme se vzpamatovali, ještě jsme Řídelov pouklidili, poradili se, co by bylo fajn udělat do budoucna a pak následoval konec akce. Někteří jeli domů, ale Bára, Iva, Lenka a Dáša si dali ještě trip z Řásné přes Pařezák, Míchovku až na Javořici. Po cestě sice trošku zmokly, ale užili si spoustu legrace, a s nimi i někteří návštěvníci Javořice :)

   

Naše 121. schůzka - 12.10.2023 - Míchova skála

I tento týden je ve čtvrtek krásné počasí, a tak vyrážíme ven. Tentokrát se však scházíme netradičně v Řásné u Velkopařezitého rybníku. I tentokrát se nás sešlo dost, rysové: Barča a Eliška, kamzíci: Vašek, Matěj P., Matěj N., Eda, Kuba B., Kuba M., Julie a František, veverky: Beátka, Nikolka, Lucinka, Štěpánka, Nelča, Dorotka, Stázinka, Izy, Ella a Pepča. Vyrážíme od hájenek Lesů ČR po zelené značce směrem k Míchově skále. Myslela jsem si, že budeme muset děti popohánět, ale opak byl pravdou, děti štrádovaly, že jsme měly problém jim stačit. Takže náš cíl - Míchova skála - byl zdolán v rekordním čase. Kdo z dětí chtěl, mohl se s asistencí dospěláků, podívat nahoru na skálu, a musím říct, že kromě Pepči a Dorotky, chtěly všechny děti. Takže čas utíkal...vystřídat tolik dětí na skále, to není jen tak. Cesta zpět se šla o poznání rychleji, není divu, když cesta vedla z kopce dolů. Závěr schůzky patřil sbírání kaštanů, kterých u hájenek bylo všude tolik, že prostě nešlo nepřestat :)

 

Naše 120. schůzka - 5.10.2023 - Stromy

Krásné počasí nám přeje pořád a my i na této schůzce můžeme vyrazit ven. Sešli jsme se v následujících počtech, rysové: Barča a Eliška, kamzíci: František, Vašek, Matěj P., Kuba B., Matěj N., Eda, Julie a Kuba M., veverky: Štěpánka, Stázinka, Ellinka, Nikolka, Lucinka, Beátka, Izy, Dorotka a Nelča. Nejprve jsme si o stromech řekli něco v klubovně. Co to vlastně stromy jsou, kam je řadíme a jak se dělí, popsali jsme si rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy a ukázali si jednotlivé větvičky. A protože stromů máme v naší přírodě víc než dost, byla to pořádná hromada větví. Kromě větví jsme měli k dispozici i kůru některých stromů a také jejich plody. Děti si tak mohly vše ošahat a vidět na vlastní oči. Hned potom jsme vyrazili ven, poznávat stromy přímo do přírody. Každá ze tří družin měla za úkol při cestě na "kameňák" najít a umět určit co nejvíce stromů. Hned jak jsme vyšli se všichni rozutekli a už Vašík trhal lupen z jasanu, Eliška sbírala borovicovou šišku a Stázinka se snažila najít pod smrkem nějakou tu spadlou větvičku. Než jsme došlo k boudě, měla každá družina plné ruce. Kamzíci v závěru trošku zaostali, ale veverky s rysama, ti měli snad 21 druhů, a to je co říct! Na kameňáku měly dál děti za úkol najít a určit co nejvíce šišek a taky kůr stromů, i tady se všechny tři družiny vyznamenaly! A protože učení už bylo až až, následoval chvilku volný program, který děti vyplnili schovávanou, stavěním domečku či zdolávaní různých "přírodních" překážek. A protože čas neúprosně běžel, museli jsme se vrátit zpět k úřadu.

  

Znalostní stezka na Olší - 24.9.2023

Původní plán na konec září 2023 byl tradiční Olešský desetiboj, ale protože byl termín vybrán až poměrně pozdě, nebylo možné obsadit instruktory všechna stanoviště. Proto se Bára s Lenkou domluvily, že místo desetiboje uspořádají vlčci v Olší znalostní stezku, aby se mohli rodiče i ostatní děti a dospěláci z Olší a okolí podívat, co že to vlastně v těch vlčkách s dětmi děláme, co se učíme a co už děti všechno umí. Stezka začínala i končila na lanovém hřiště, které stojí nedaleko Olší a vedla přes skálu Bradlo. Na děti i dospěláky čekalo celkem 12 stanovišť, kde plnili úkoly či odpovídali na nelehké otázky. Získaná písmena pak zapisovali do tajenky, kterou pak v cíli odevzdali. Stanoviště děti prověřila ze znalosti mapových i pochodových značek, rostlin, morseovky, stop, ohně, ryb, zvířat, uzlů, stromů, ale i ze zdravovědy. Všichni si mohli zkusit vyluštit zprávu, rybařit i resuscitaci v praxi. V cíli pak účastníky čekala nejen malá odměna v podobě karet či pexesa, ale i občerstvení, které zajistila obec Olší a masozávod Krahulčí. Stezky se nakonec zúčastnilo 41 dětí, což je úctyhodný počet. A protože na konci akce bylo v plánu slosovat odevzdané tajenky o další ceny, zdrželi se všichni až do konce. Nakonec bylo vylosováno 8 výherců - Kuba B., Nelča N., Matěj P., Eliška, Barča, Pepča, František a Nikolka, ti si mohli vybrat z plyšových zvířátek z lesa, knihou, stolní hrou a velkým kvalitním batohem. Myslím, že podle reakce rodičů a dětí se stezka líbila a za to jsme moc rádi!

 

 

Naše 119. schůzka - 21.9.2023 - Houby

 Na minulé schůzce jsem si všimla vyvěšeného plakátu, který odkazoval na výstavu hub, která měla být dne 21.9. v nově otevřeném muzeu v Telči. Je pravda, že na schůzce se nám podaří najít pěknou řadu hub, a to i několik druhů. Ale mykolog nikdo z nás není, a tak neváháme a další naši schůzku směřujeme do Telče, právě před muzeum. Scházíme se v hojném počtu, rysové: Barča, Filip a Eliška, kamzíci: Julie, Matěj N., Eda, Kuba B., Kuba M. a František, veverky: Pepča, Stázinka, Ella, Izy, Dorotka, Beátka, Lucinka, Nikolka a Nelča. První naše kroky vedou pochopitelně rovnou do muzea, kde si kromě xxx desítek hub prohlížíme i výstavu rašeliniště. Když už jsme se dostatečně vynadívali a zapamatovali si co nejvíce hub, vyrážíme ven, kde před muzeem usedáme na lavičky a svačíme. Kromě svačiny děti zkouší vyjmenovat co nejvíce hub si zamapatovaly a klobouk dolů, co vše jim utkvělo v hlavě. Čas také využívají družinky k plánování družinovek. Pak se přesouváme na hřiště pod hráz a odtud ještě na další hřiště na Tobiáškově ul.. A protože Lenka měla tento týden 40.narozeniny, dostávají děti od ní dobroty. Pak už pádíme v rychlém tempu kolem parního mlýna zpátky k muzeu, loučíme se a těšíme se na nedělní stezku. 

  

 

Družinovka RYSOVÉ - 16.-17.9.2023

Sešli jsme se dne 16.září 2023 v této sestavě: Rampa, Stáňa, Filip, Barča, Viktorka a Eliška v Krahulčí u obecního úřadu. Velice ochotná Janča a vedoucí Bára nám domluvili supééééér ubytko v této budově. Luxusní celý kulturní sál, kuchyňka i wécko, to vše nám bylo k dispozici. Poté, co jsme se ubytovali, tak jsme zjistili, že máme buď malé batůžky a nebo nevyhovující. Né tedy všichni, abych nekřivdila. Takže byla hra batohy batohy vyměňte se. Potom jsme nandali baťohy a botky a vyrazili jsme pěšky do Mrákotína. Procházky byla super, hlavně počasí nám skvěle přálo, tak se nám skvěle brebentilo do kroku. Za chvilku už jsme seděli v místní malebné hospůdce a už jsme baštili kuřecí řízek a bramborovou kaši. Zalili jsme to bezinkovou limčou a spokojení vyrazili směr Telč. Nooo, ale aby jsme měli dostatek energie, tak jsme si po cestě u paní Marušky koupili ještě zmrzlinu. Cesta do Telče nám skvěle ubíhala a my cestou prodebatili spoustu užitečných informací. V Telči jsme zamířili na lezeckou stěnu, kterou jsme si již na táboře odhlasovali a všichni jsme si pěkně zalezli a zablbli. Pak jsme se odměnili dobrůtkama, co jsme si nesli . Na náměstí v Telči jsme si dali rozchod a pak jsme se ..... ? Co myslíte ? Zase odměnili. Dali jsme si zase zmrzlinu. A už jsme ťapkali směrem Krahulčí. A aby byla změna, tak druhou cestou. Stihli jsme si i zařádit na místních prolézačkách. V Krahulčí jsme navštívili Gumičku. Její dalmatinka měla štěňátka , tak jsme se podívali a poňuňali psí mimísky. Rampa nám přidělil nějaké dřevo a my se vydali vyfasovat si točeňák a hurá na místní hřiště. Opekli jsme si salámek a poté opět tělesné aktivity na hřišti. Nutno podotknout, že energie nám nechyběla ani po více jak 20ti kilometrech, co jsme nachodili. Na úřadě jsme si ještě před spaním zahráli nějaké ty stolní hry a opět se odměnili. Sicé né zmrzkou, ale brambůrkama a limčou. Zapluli jsme na podiu do spacáčků a chrupkali až do rána. Ráno ňamková snídaně s bezva povídáním. Pak úklid, nádobí a ještě zbyl čas probrat ty batohy pro velké Rysáky a zahrát si stolní tenis. No a v 10 hodin přijeli rodičové. To nám to uběhlo . Už se těšíme na další výpravu.

 

Naše 118. schůzka - 14.9.2023 - Ryby

Máme tu druhou schůzku a venku panuje krásné počasí. Neváháme ani chvilku a program na dnešek plánujeme venku. Scházíme se v těchto počtech, rysové: Barča, Tobík a Eliška, kamzíci: Matěj P., Vašek, František, Kuba B., Kuba M. a Julie, veverky: Dorotka, Beátka, Nelča, Ella, Stázinka, Nikolka a Lucinka. Prvních 15 minut jsme v klubovně a ukazujeme si ryby, zvířata od vody i vodní rostliny a zkouším, co děti všechno umí. Pak už vyrážíme směrem k rybníčkům "Na Bejkovci". Po cestě se díváme i po houbách a vida....pak že nerostou. Na prvního kozáka, kterého objevila Barča nečekáme dlouho. Následuje křemenáč Kuby M. i pravák Vaška....a pak další a další kousky. Nacházíme i babku, pančák a bedlu. Než dojdeme k rybníku, máme plné ruce. Až si říkám, že dnešní téma měly být houby a ne ryby. U rybníka se ale vracíme k původnímu tématu a povídáme si a ukazujeme vše, co patří k vodě. Pak se přesouváme na kameňák, kde dětem ukazuji liščí noru a u ní nacházíme dost ohlodaný paroh. A protože děti mě moc prosí, aby si mohly chvilku hrát u boudy na kameňáku, jdeme přímo tam a nechávám dětem chvilku prostoru v lese, který každý využívá jinak. Někdo hraje na schovávanou, někdo si udělal prolézačky z padlých stromů, jiní staví domečky či sbírají houby a peří, které se tu sem tam objeví. V závěru ještě děti poznávají z obrázků ryby, obojživelníky a plazy. Pak už se vyrážíme zpět před úřad, kde na všechny již čekají rodiče. 

 

Naše 117. schůzka - 7.9.2023 - úvodní schůzka

Je tu další školní rok a naše pravidelné schůzky mohou opět začít. Dneska je hezky a tak můžeme vyrazit i tentokrát ven. Scházíme se tentokrát v 16:30 hod. na Olší před obecním úřadem. Rysové: Eliška a Barča, Kamzíci: Eda, Matěj N., Matěj P., Vašek, Kuba B., Julie, František, Veverky: Ella, Beátka, Nelča, Nikolka, Lucinka, Dorotka, Stázinka a Pepík. Prvně vezmeme děti do klubovny, kde si řekneme, co mají nosit na schůzky, rozdělíme se do družinek, zopakujeme si naše signály. Pak už zkoušíme signály prakticky. Když děti zvládají nástup i se po družinách rychlo-spočítat, vyrážíme cestou na Hadravu. Cestou poznáváme stromy a rostliny a taky zkoušíme další signály - schovat se, i ty družinové, ale ze všeho nejvíce opakujeme nástup. U boudy Honzy z Olší si dáváme svačinu a malou pauzu, před výstupem do kopce. Kopec nám dává zabrat a tak další pauza je nahoře na kopci, kde se rozdávají zasloužené bonbony. A protože času nemáme moc, jdeme rovnou na lanové hřiště, aby si ho děti alespoň chviličku užily. Pak už následuje cesta zpět a první schůzka letošního školního roku je za námi. 

 

Tábor 2023 - ROBIN HOOD 

30.7. - 12.8.2023

 

Naše 116. schůzka - 22.6.2023 - vyhlášení celoročního bodování

 Je tu poslední schůzka letošního školního roku. A protože já jsme byla doma s nemocnou Julinkou, zakončila naši celoroční činnost s dětmi Lenka. Na programu bylo zhodnocení celého školního roku, pochválení dětí za jejich přístup i plnění úkolů, za to, jak jezdily na výpravy a chodily na schůzky. A aby nezůstalo jen u pochval, došlo i na vyhlášení celoročního bodování a rozdání očekávaných cen. Úplně nejvíc bodů ze všech se nakonec podařilo nasbírat Františkovi, kdy v těsném závěsu byla Stázinka, Barča a Ellinka. Ti si tak mohli jít vybírat ceny jako první. Pro všechny byla připravena taška s různorodým obsahem, který si děti vybraly podle toho, čemu dávají přednost. Zda se jedná o malování, tvoření, hry, sport, táborové vybavení apod.. A kromě tašky si mohl každý vybrat jednoho z hromady plyšáků, které jsme dostali. A aby těch překvapení nebylo málo, tak byla pro děti nachystaná i hostina v podobě pizzy, melounu, hroznového vína i limonád. Na poslední půl hodinku všichni vyrazili na hřiště, kde mimo jiné společně natočili pro mě video "děkujeme Báro", což mě neskutečně potěšilo :). Pak už nezbývalo nic jiného, než se rozloučit a těšit se na tábor, který nás čeká.

 

Olympiáda na srubu - 16. - 18.6.2023

Poslední výpravu na srub má na starosti Petr a Stáňa. Scházíme se postupně na srubu, kde se už tradičně rozkládá ležení, děti večeří a užívají si večer v lese. Ráno najíždí další instruktoři - Stáňa, Martin, Filip a Tinka a začíná sportovní dopoledne. Pro děti je nachystáno několik stanovišť - hod, lukostřelba, běh, ale i vis a další. Všechny děti si odsportují všechna stanoviště a čeká nás zasloužená svačina. Dopoledne trávíme venku a tak nám pořádně vyhládne. Naštěstí nás čeká výborný oběd a tentokrát ho vařil náš šéf kuchař David. Máme nudlovou polévku a taky rýži a kuřecí maso. Musím říct, že oběd byl naprosto famózní! V poledním klidu přichází děti ze zprávou, kterou našli v táborovém kruhu. Jelikož prší, tak si ji společně čteme nahoře ve srubu. Ve zprávě se dozvídáme, že přítel přírody, který nám před pár lety zanechal sekeru, seslal její druhou polovinu, slavnostní táborový pařez. Ten nacházíme v táborovém kruhu. Jsme moc rádi, protože letos na táboře budeme moct poprvé zaseknout táborovou sekeru. Protože pořád prší opakujeme věci na odborku topograf a šifrant a instruktoři mají mezi tím školení k první pomoci se záchranářem Zdendou. Po svačině začínají děti plnit odborku topograf a šifrant. Plní si ji na několika stanovištích - mapa, mapové značky, šifry a morseovka, hvězdy.... a střídají se tam jak na běžícím páse. Myslím, že jsme s plněním odborek za poslední dvě výpravy určitě pohnuli. K večeři jsou špekáčky a zbytky od oběda. Večer mají instruktoři ještě školení BOZP a PO, které si perfektně připravil Peťa. Pak už je tu poslední noc na poslední výpravě a pak už jen těšení se na tábor. V neděli už je na programu balení, úklid a odjezd domů. 

 

Naše 115. schůzka - 15.6.2023 - opékání špekáčků

Naše předposlední schůzka je ve velmi malých počtech, jelikož ZŠ v Krahulčí, kam chodí tak třetina vlčků, má dvoudenní výlet a taky naše řady opět prořídly vlivem nemoci. Nám to ale nevadí, a i tak ve skromném počtu rysové: , kamzíci: , veverky: , vyrážíme směrem na kameňák. Zde hrajeme různé hry, stavíme domečky, učíme se rozdělávat oheň a taky uklízíme naši boudu. A jelikož máme oheň, tak si společně opečeme špekáčky a jiné pochutiny na ohni. Taky si vyprávíme o táboře co nás v srpnu čeká a o naši poslední letošní schůzce, která proběhne příští týden. Pak už se všichni můžeme těšit na prázdniny a taky na náš tábor, jak Bára prozradila, tentokrát v duchu středověku. 

 

Naše 114. schůzka - 8.6.2023 - topograf

Počasí je letos opravdu aprílové, i když duben již dávno skončil. Za ty 4 roky si nepamatuji, že by kdy bylo tak deštivé jaro a začátek léta. I na dnešní schůzku proto zůstáváme v klubovně a vzhledem k blížící se výpravě, budeme probírat téma odborky topograf. Sešli jsme se v těchto počtech rysové: Barča a Eliška, veverky: Ella, Stázinka, Julinka, Amálka, Izy, Pepča, Beátka a Nelča a kamzíci: František, Kuba M., Matěj, Eda a Honzík. Na začátku jsme si vyprávěli o odborkách a šátku a taky proč je plníme. Pak přišlo na řadu opakování učiva na odborku topograf, kterou budeme plnit na posední výpravě. Zopakovali jsme si mapu jako takovou, jakou barvou se co vyznačuje, zopakovali jsme si taky mapové značky. Pak přišly na řadu značky pochodové, ale i tajné značení v podobě třeba mohyly či trojnožky. Povídali jsme si o šifrách, morseovce, okolí klubovky i srubu. Děti si také vyzkoušely nakreslit jednoduchý plánek či mapku. V závěru schůzky pak děti zkoušely na busole najít sever a taky určit jednoduchý azimut. Pokud si ti šikovnější zapamatují, co jsme dnes opakovali, mají odborku topograf jistou!

 

Naše 113. schůzka - 1.6.2023 - muzeum Vysočiny v Telči

Dnes je den dětí, a proto i naše schůzka bude v mnohém jiná. Tentokrát se scházíme v Telči, před nově otevřeným muzeem. Scházíme se v těchto počtech - rysové: Barča a Eliška, veverky: Julie, Ella, Stázinka, Pepča, Nikolka, Rozárka, Beátka, Amálka a Anetka, kamzíci: Kuba B., Matěj N., Honzík, František, Vašek, Kuba M., Eda a Matěj P.. V muzeu nás provedla Renča, členka oddílu Vlčat z Jihlavy, od kterých si půjčujeme tábořiště, a která celou novou výstavu v Telči připravila. Výstava je zaměřená na rašeliniště a mi se dozvídáme spoustu nových informací. Na konci nás čekají ještě pracovní listy, které děti krásně zvládají. Poté už se kolem rybníka přesouváme na náměstí, kde dětem kupujeme zmrzlinu a myslím, že jsme na pěknou chvíli úplně zablokovali cukrárnu u Itala. Každý si vychutnával tu svou oblíbenou zmrzlinu, než jsme se přesunuli na parkoviště na bývalém zimním stadionu, kde na děti už čekali rodiče. 

 

Naše 112. schůzka - 25.5.2023 - procházka na Bradlo, rostliny

Konečně zase na naši schůzku svítí sluníčko a je krásné počasí. Vyrážíme proto tentokrát ven. Sešli jsme se v těchto počtech, rysové: Barča a Eliška, veverky: Ella, Julie, Izy, Stázinka, Nelča a Dorotka, kamzíci: Vašek, Kuba B., Kuba M., František, Matěj P., Matěj N. a Eda. Společně vyrážíme na kopec nad Olší a cestou sbíráme všechny možné rostliny a postupně je poznáváme. Nahoře na kopci se občerstvujeme a v mapě hledáme náš dnešní cíl - skálu Bradlo - a tak děti vyráží podle mapy a já je nechávám nás vést. Na Bradle se znovu občerstvujeme a já dětem čtu pověst o čertovi, jak stavěl hrad Roštejn. Poté pokračujeme na lanové hřiště, které ani tentokrát jenom nemíjíme, ale nechávám děti si zablbnout. Když uplynul všechen čas, musíme se vrátit k úřadu a na další schůzku se můžeme těšit v Telči. 

 

 

Naše 111. schůzka - 18.5.2023 - šifry

Sešli jsme se v těchto počtech: rysové - Barča a Eliška, veverky - Julča, Beátka, Izy, Dorotka, Maruška, Ella a Nelča, kamzíci - Kuba B., Kuba M. a Matěj N.. Na dnešní schůzce jsme se věnovali šifrám. Začali jsme povídáním, co to šifra je a na zopakování jsme začali morseovkou. Protože máme stále nové členy, začala jsme úplně tím nejjednodušším a to je vytleskáváním slabik, tak aby děti, a to i ty školkové, poznaly, kolik slabik má pomocné slovo a mohly tak určit počet znaků. Pak jsme zkoušeli, zda zjistí, jaká slabika je krátká a jaká dlouhá, co tedy bude tečka a co čárka. Všichni nakonec zvládli své písmeno určit a tak se mohlo jít na samotné šifrování. Každý měl za úkol napsat v morseovce své jméno, školáci i příjmení. Někdo to měl hned, někomu to trvalo trošku déle, ale nakonec, jsme se k tomu dobrali úplně všichni. Poté školkáčci dostali úkol namalovat obrázek vlka a ti, co jsou školou povinní pokračovali ve složitějších šifrách. Hned první šifra se zapisovala podle části tabulky, ve které se jednotlivá písmena nacházela a jejich pořadí ve znaku ještě doplňovala tečka. Stačilo tabulku namalovat na tabuli a hned to bylo jasné. Všem se nakonec podařilo zašifrovat své jméno. Pak následovalo opakování šifry - pozadu a taky objedno. Závěr schůzky patřil k tradičně oblíbené činnosti a tím je psaní "tajným" inkoustem. Nejedná se o žádné kouzlo, ale pouze o psaní citrónovou šťávou a nebo mlékem. Poté, co vzkaz zaschne, vypadá papír jako čistý. Když ho ale zahřejete, objeví se na něm váš vzkaz či obrázek. Dětem se podařilo "vykouzlit" nádherné tajné vzkazy, kdy některé si nechali kouzelné odhalení až na doma. 

Naše 110. schůzka - 11.5.2023 - opakování zvířata

Sešli jsme se v těchto počtech: kamzíci - Honzík, Kuba M., Vašek, Matěj, Kuba B. a Fanda, rysové: Barča, Tobík, Eliška, veverky: Julinka, Ella, Stázinka, Izabelka, Beátka, Maruška, Dorotka, Nelča, Rozárka a Kačenka. Než vůbec schůzka začala, vzaly si děti razítka a omalovánky a začaly tvořit krásné výtvory, které jsem přerušila až připraveným programem. Na dnešní schůzce jsme si shrnuli to, co jsme se naučili na výpravě a zopakovali jsme si to pro ty, co jet na výpravu nemohli. Koukala jsem, kolik si ti, co byli, toho pamatovali. Snad nebylo nic, co by si nevzpomněli. A musím říct, že i Kačenka, Tobík, Matěj a Vašík je doplňovali naprosto skvěle. Myslím, že můžu říct, že děti jsou opravdu zběhlé v téhle oblasti. V závěru schůzky jsme si zahráli stolní hry, šachy a multitrio les. Na závěr jsme uklidili klubovnu a rozešli se domů. 

 

Velká výprava na srub - 5. - 8.5.2023 - Jestliže, kdyby, možná....

Po příjezdu a ubytování jsme se navečeřeli a prošli si okolí srubu a nováčky tak seznámili s hranicemi. Poté jsme si sedli v táborovém kruhu a seznámili se všichni mezi sebou, protože mezi námi bylo plno nových tváří. Poté nám Barča vykládala o tom, co nás na výpravě čeká, a že celá výprava bude zaměřená na rostliny a zvířátka. Pak už následovalo povídání o rostlinách, houbách a stromech. Po úvodních slovech vyrážíme na botanickou stezku, kde poznáváme rostliny, stromy i houby. Některé jsou k poznání na živo, jiné pouze na obrázcích. Stezka vedla na louku, přes severák až na hadí louku. Kde světe div se, nekvetla vlastně vůbec žádná kytka. Takže poznávání na louce bylo hlavně z fotografií. Cestu zpět jsme si po družinách zpestřili plížením a dobytím srubu. Večer se ještě hrál fotbal a sportovalo se, či se malovali zvířecí či kytičkové omalovánky. Poté už následovalo ukládání a večerní pohádka - knížka s pravdivými příběhy - o vydrýskovi. Sobotní ráno vstáváme relativně brzo, jak už po první noci na výpravě bývá. K snídani máme zbytky ze včerejška a taky buchty od maminek a tak není divu, že si člověk nemůže vybrat, co si dát dříve. Místo rozcvičky hrajeme seznamovací hru na sochy, která děti baví. Pak nám Barča vypráví o zvířatech a vysvětluje rozdíl mezi jednotlivými třídami zvířat. Následuje slovní hra - poznávání zvířat. Dopoledne mají děti ještě za úkol sestavit z přírodního materiálu obrázek zvířete své družiny. Jako nejkrásnější obrázek byl vyhodnocen ten veverek, ale lentilky si vysloužila každá družina.  Po dopolední svačině jsme si zahráli na zahřátí bojovku na vlky a ovečky. Pak už byla pro děti připravena stopovací hra. Celkem vedly stopy na 4 strany (Janštejn, bukáč, dolů k silnici a k buku). Děti sledovaly stopy 4 zvířat - lišky, prasete, srnky a zajíce. Po cestě děti čekala mezizastávka, kde se dozvěděly další informace o zvířatech jako např. pobytové stopy, stopy zvířat, nejnebezpečnější zvířata v ČR i nejvzácnější zvířata ČR. Na konci stopovací trasy pak byla křížovka s tajenkou, která byla potřeba vyluštit. Po výborném obědě od babičky Andrejky a po poledním klidu si děti plnily odborky, malovali se kameny a taky se hrál fotbal. Dospěláci se též pustili do pořízování tyčí na týpka. Večer byl ve znamení výroby ptačích budek, odléváním stop a sportu. Následovalo ukládání a uspávání, kdy se pokračovalo ve čtení vydrýska. Nedělní ráno se už nevstávalo tak brzy, jako v sobotu. K snídani byl chleba s máslem a se sýrem. Pak následovala rozcvička a pohybové hry, kdy velký úspěch měla hra na "brtníka" kde exceloval Petr S. a Ellinka z Jihlavy. Pak nám Barča ukázala kůže, parohy, peří a další věci, týkající se zvířat. Pak nás navštívily dvě pracovnice lesní správy - Jitka a Kristýna, které dětem přiblížily lesní pedagogiku. Začali jsme v táborovém kruhu, kdy každý dostal lesnický klobouk se jménem a dozvěděli jsme se první informace o lese a zvířatech a rostlinách. Pak už jsme pokračovali do bukáče a dál kolem kameňáku na plynáč a zpět do tábora. Po cestě bylo připraveno několik stanovišť a úkolů. Závěr byl v táborovém kruhu, kde si družiny ořízly s asistencí Martina, kolečko a na to narazily stopu vybraného zvířete. Nakonec dostali kolečko úplně všichni, aby měli památku. Zároveň dostaly děti magnetky a taky bonbon. Pak už jsme šli rovnou na oběd, výborná nudlová polévka a taky sekačka s bramborem. Po poledním klidu se sportovalo a taky se chytala závěrečná znalostní stezka, na kterou se vyrazilo těsně před svačinou. Bylo celkem 8 stanovišť a 9 týmů, takže vždy jeden tým se posilňoval svačinou. Stanoviště byly poskládány tak, aby si děti ověřily nabyté znalosti. Vítězem, se ztrátou pouhého jednoho bodu byla dvojice Barča a Nelly z rysů, druhý byl tým veverek - Ellinka, Julinka a Niky a společném třetím místě byli Ellinka a Eliška z rysů a Jirka a Táďa z rysů. Ale musím říct, že všichni předvedli skvělý výkon. Večer se malovalo na kameny a odlévaly se ještě další stopy. Uspávalo se opět vydrýskem, který se tentokrát dočetl. Pondělí už bylo klasicky ve znamení balení a úklidu a také odjezdu. Bylo to moc super a veliké díky patří Filipovi a Martinovi za opořízování tyčí na týpka!

  

 Naše 109. schůzka - 4.5.2023 - pochodové značky

Sešli jsme se v těchto počtech: kamzíci - František, Honzík, Matěj, Vašík a Kuba B., veverky: Stázinka, Pepík, Izy, Anetka, Amálka a Dorotka. Děti se tentokrát pod vedením Lenči vydaly na lanové hřiště. Zde si kromě sportovních aktivit také zahrály mnoho dalších drobných a rychlých her - největší úspěch měla variace na rybičky a rybáře - tentokrát v podobě krtci a žížaly. Nechyběla ani cukr, káva, limonáda....nebo třeba schovávaná. A abychom si jenom nehráli, vysvětlili jsme si tentokrát něco o pochodových značkách, co jsou a jak se vyrábí. Děti pak dostaly předlohu na papíře a měly za úkol vytvořit různé značky - jednou použili klacíky, jindy kamínky nebo třeba šišky. Šlo jim to parádně a tak doufám, že se při stopovačce nikdy nikdo neztratí :) 

 

 

Naše 108. schůzka - 27.4.2023 - úklid obce

Sešli jsme se v těchto počtech: kamzíci - Kuba M., Vašek, Matěj a Fanda, rysové: Barča a Eliška, veverky: Julinka, Ella, Stázinka, Izabelka, Beátka, Kačenka, Dorotka. Úklid obce je už tak trošku každoroční tradicí. A k mému velkému překvapení se úklid obce mezi dětmi řadí na nejvyšší stupně oblíbenosti. Než ale začneme uklízet obec, sedneme si v klubovně a povídáme si o tom, proč je důležité uklízet, udržovat přírodu v čistotě a proč např. třídit odpad a recyklovat. Seznamujeme děti s tím, do kterých kontejnerů a proč patří jaký odpad. A v závěru našeho povídání si ukazujeme nebezpečný odpad, který nechci, aby děti sbíraly, ale aby vždy přivolali dospělého. Jedná se např. o injekční stříkačky, sklo, chemikálie, kosti, zbraně i hygienické pomůcky od krve. Po všem vyčerpávajícím povídání konečně vyrážíme sbírat odpad po vsi. Děti se do toho opět opřely s vervou a tak mizí všechny odpadky, které potkáváme. U bývalého kontejneru se zdržujeme o poznání déle a děti sbírají a sbírají. Když zavelím, že pokračujeme, je to s velkou nevolí. Do vsi se vracíme přes louku a končíme zase u klubovny. Po důkladném umytí rukou následuje odměna v podobě zmrzliny, kterou všichni vítají. Závěr schůzky probíhá na hřišti. 

Výprava do Bukové - 21. - 23.4.2023

Na dubnovou výpravu jsme vyrazili do obce Buková, která leží nedaleko Třeště. Výpravu si pro nás připravila Barča Vidláková za asistence babičky Andrejky. Byli jsme ubytovaní v místním kulturním domě, kde jsme si v sále rozložili karimatky a i tak zbylo ještě místo na sednutí u stolů. Každá družina měla svůj vlastní stůl. Vedle budovy bylo hned oplocené sportovní hřiště, které jsme během výpravy nesčetněkrát využili. Páteční odpoledne bylo ve znamení najíždění účastníků a vybalování. Pak se děti navečeřely a vyrazili jsme zahrát si hry a taky fotbálek. Den zakončila procházka po vesnici a taky hraní na kytaru. V sobotu ráno děti vstávaly hodně brzy, a tak jsme pohodlně stihl snídani, rozcvičku i focení. Pak děti prosily, aby mohly na hřiště a tak se sportovalo před tím, než jsme vyrazili na špiónskou hru po vesnici. Chodilo se po družinách a úkolem bylo najít spoustu míst podle fotek, které jsme dostaly. Taktiky byly různé, ale nakonec všichni byli úspěšní a za své snažení si vysloužili "herní" peníze, aby si v neděli mohli něco "koupit". Odpoledne byl opět na programu sport, hry i malování křídami. Po odpolední svačině jsme vyráběli přívěsky z pryskyřice a rostlinek. Pak už jsme se rozdělili na několik skupin - někdo šel uklízet v okolí kulturního domu, někdo uklízel hřiště jiní rovnali sportovní vybavení. K večeři byly výborné těstoviny s rajčatovou omáčkou, a protože děti vstávaly opravdu brzo, šlo se v sobotu o poznání dříve spát. Na usínání nám Barča opět zahrála na kytaru, aby se nám usínalo lépe. Neděle byla oproti tropické sobotě hodně zamračená a sem tam i sprchlo. Všichni jsme si pobalili věci a následovala snídaně formou bufetu, kde si děti mohly koupit spoustu laskomin a skvělých nápojů. Po dlouhé snídani už jsme začali s úklidem a také začali přijíždět rodiče, takže jsme se společně rozloučili. Výprava byla super a doufám, že se do Bukové ještě někdy vrátíme.

Naše 107. schůzka - 20.4.2023 - návštěva HZS a PČR Telč

Sešli jsme se v těchto počtech: kamzíci - Eda, Matěj N., Honzík, Kuba M., Vašek, Matěj a Fanda, rysové: Barča a Eliška, veverky: Julinka, Ella, Stázinka, Izabelka, Beátka, Maruška, Dorotka, Nelča, Rozárka a Pepík. Tentokrát jsme se nesešli v Olší v klubovně, ale sraz byl v Telči, na bývalém zimním stadionu. Ze stadionu jsme vyrazili na nedalekou hasičskou a policejní stanici. Prvně jsme zavítali k hasičům, ti nás přivítali s otevřenou náručí. Ukázali nám celý vozový park, včetně 30m žebříku. V autech měli spoustu zajímavého vybavení, děti si zkusily nůžky, které se používají na vystříhávání lidí z havarovaných aut. Kromě aut jsme měli možnost vidět i hasičskou stanici včetně věže. Pak následoval přechod k policii a jejich autům a vybavení. Děti měly možnost si zkusit dechovou zkoušku, viděli test na drogy, mohly vidět v akci lustraci řidiče. Vyzkoušely si neprůstřelné vesty, helmy i ostastatní věci z policejního opasku. Z policejní stanice děti asi nejvíc zaujala cela pro pachatele. A protože se čas nachýlil, museli jsme jít zpět na zimák a poté domů. Děkujeme hasičům a policistům za krásnou ukázku.

 

Naše 106. schůzka - 13.4.2023 - Zdravověda

Sešli jsme se v těchto počtech: kamzíci - Eda, Matěj N., Kuba B., Kuba M., Vašek, Matěj a Fanda, rysové: Tobík, Barča a Eliška, veverky: Julinka, Ella, Stázinka, Izabelka, Beátka, Maruška, Dorotka, Nelča, Amálka, Anetka a Pepík. Program dnešní schůzky byla zdravověda a tentokrát to byla drobná poranění. Nejprve jsme si zopakovali to, co jsme si doposud říkali, neboť opakování je matka moudrosti, navíc máme tu i nové členky a členy a pro některé je to první setkání se zdravovědou vůbec. Nechybělo tak opakování tísňových linek, co má hovor obsahovat i to, co znamená aplikace záchranka. Pak už jsme přešli na drobná poranění, snad každý měl odřené koleno, říznutí, někomu tekla krev z nosu či měl třísku či puchýř. Nebylo tak těžké přijít na to, co s takovým poraněním dělat. Děti byly opět neskutečně šikovné. V závěru schůzky jsme si pak vyzkoušeli v praxi, jak se váže masivní krvácení, jak se zavazuje pochroumaný kotník případně říznutí na prstu. Za chvilku se začala klubovna plnit obvázanými dětmi, až se někteří rodiče, co přišly pro své děti vyděsily. Za úkol měly děti doma obvázat mamku, taťku či plyšáka, aby dostaly do celoročního bodování tlapku.

 

Naše 105. schůzka - 6.4.2023 - Velikonoční tvoření

Velikonoční tvoření proběhlo opět v Olší na úřadě a jak už je dobrým zvykem, účast byla veliká. Rysové: Barča, Eliška. Kamzíci: Fanda, Vašek, Matěj, Matěj, Eda, Kuba a Kuba. Veverky: Ellinka, Julinka, Stazinka, Rózka, Anetka, Amálka, Izy, Nikolka, Lucinka, Beátka, Nelča, Kačenka a Maruška. Kromě vlčků na tvoření později dorazili dospěláci a děti z Olší. Pro děti bylo připraveno hned několik možností, jak zdobit vajíčka. Nejoblíbenější již tradičně bylo malování vajíček voskem. Dále byla možnost si vajíčka obarvit v barvách - tentokrát děti měly k dispozici hned 5 barev. Po obarvení se vajíčka zdobila obtisky. Další možností bylo obarvit vajíčka v cibulových slupkách s přírodninami. A poslední možnost zdobení vajíček byly košilky. Tuto techniku zvládají i ty úplně nejmenší děti. Kromě zdobení vajíček si děti mohly uplést pomlázky a nebo si vyrobit některou z velikonočních dekorací. Těch bylo připraveno hned několik. Například velikonoční přání, zápichy, dekorace z ruliček od toaletního papíru, dekorace z polystyrénových vajec i veselý králíček. Děti nevěděly co dřív a tak není divu, že po 2 hodinách se jim končit nechtělo a tak někteří rodiče museli na své děti počkat. Kdo nechvátal, mohl si ještě v závěru opéct klobásku na ohni za úřadem. Tvoření se moc povedlo, a už se těšíme, jaké bude to příští. 

Brigáda na Řídelově - 1.4.2023 - sázení stromků

Je tu 1.duben a tak na tento aprílový den připadá brigáda. Jelikož na Řídelově máme v bezplatném pronájmu boudu a kus lesa, od pana Podzimka, je nutné tu taky trošku pomoc. A jelikož je les po kůrovci částečně vykácený, netýká se pomoc ničeho jiného než výsadby nových stromků. Počasí je doslova aprílové, a tak celý pátek proprší a někteří uvažují, že se brigáda zruší. Nakonec čekáme na sobotu a doslova se modlíme za lepší počasí. Evidentě se naše snaha vyplatila a i přes to, že se v sobotu ráno budíme do zataženého dne, kdy trošku mrholí, než dorazíme s Ivou na Řídelov, začíná se obloha protrhávat. Potkáváme se zde s Petrem a radujeme se nad hezkým počasím. Rychle připravujeme všechny věci, Petr roztápí kamna a dává vařit vodu na čaj. Před 8h se k nám přidává Pája s manželem Zbyňkem a jdou se mnou a Ivou vyměřovat mýtinu k zasázení. Petr naopak vyráží k obecnímu úřadu, kde je sraz ostatních. Za nedlouho nás doplňují Kuba s tatínkem Petrem, Eliška s Kubou a maminkou Luckou, Ellinka s Maxíkem a mamkou Zuzkou a jejich tři kamarádi. Doráží i Dáša s Miškou a Tomáškem a v patách jim je Rampa i Jiřík, Tomášek a jejich mamka. Na nic nečekáme a pouštíme se do práce, kopeme díry, sázíme stromky a ke spokojenosti všech také kontrolujeme, zda stromky v zemi drží :) Práce nám jde hezky od ruky, takže Petr si nakonec bere několik dětí a jde zpracovat spadlý strom a taky několik soušek v okolí boudy. Před polednem se k nám ještě přidává Kačenka a tatínek. K obědu si opékáme buřty a klobásy, které na celou akci zajistila maminka Honzíka - Maruška. Jsou výborné, a tak si někteří ještě přidáváme. Před 13 h máme hotovo a tak společně posedíme u ohně, tedy my dospěláci posedíme, děti běhají plné elánu po lese. Musím říct, že počasí nám tentokrát vyšlo úplně na jedničku, a jsem ráda, že deštivá předpověď vůbec nevyšla. Po 14 h začínáme sklízet věci a postupně se loučit. Já, Iva a Petr však ještě pokračujeme do Kostelce, kde pořízujeme tyče na týpý. Vše balíme kolem 17 h a vracíme se do Krahulčí, kde navečer proběhne táborová rada.

 

Naše 104. schůzka - rostliny - 30.3.2023

Předposlední naše schůzka končila vysazením různých semínek a tak jsme se k tomu na naší dnešní schůzce vrátili. Sešli jsme se v těchto počtech, veverky: Julie, Ella, Anetka, Amálka, Maruška, Stázinka, kamzíci: Eda, Matěj N., Vašek, Matěj P., Kuba B. a František, rysové: Barča a Eliška. Na začátku se děti chlubily, jak jim rostou jejich zasazená semínka a musím říct, že téměř v každém případě se nějaká ta rostlinka měla čile k světu. Pak už jsme si začali povídat o tom, co se děje se semínkem, když se zasadí. Potom jsme se rozdělili do 3 skupinek, respektive družinek - kamzíci, veverky a rysové. Každý tým měl za úkol napsat, co nejvíce nekvetoucích rostlin, poté rostlin, co naopak kvetou žlutě, bíle i modře....a musím říct, že nejvíce šly tyto úkoly veverkám, které celkem získaly 30b, za nimi byli rysové s 26b a poslední kamzíci, kteří mají ještě mezery, ti získali jen 18b. Pak jsme si pustili video o jarních rostlinkách a taky video o 5ti nejjedovatějších rostlinách v České republice. Po videu následovala paměťová hra, jak jinak než s rostlinami. Závěr schůzky patřil výrobě listů o jednotlivých rostlinách, které se dětem neskutečně povedly.

 

Naše 103. schůzka - stopy - 23.3.2023

Jelikož zrovna dneska je veliká akce pro předškoláky na základní škole v Krahulčí, kam musela vyrazit většina vlčků, je dnešní schůzka v menších počtech. Veverky: Stázinka, Pepča, Kačenka, Amálka, Anetka, Dorotka, Maruška a Izy, kamzíci: Vašík, Kuba B., Kuba M.. Schůzku tentokrát vedla Lenka a moc se jí to povedlo. Společně jsme vyrazili na hřiště, kde si děti prvně užily trošku volné zábavy a pak jsme si zahráli společně několik her - schovávaná, krtci a žížaly a cukr, káva....limonáda. Pak se děti rozdělily na 3 skupinky a z přírodního materiálu měly vyrobit kamzíka a nebo veverku, což se jim moc povedlo. Schůzka utekla jako voda a přes nevoli všech dětí se muselo jít zpátky.

 

Naše 102. schůzka - sázení - 16.3.2023

Konečně je venku hezky a můžeme vyrazit alespoň na chviličku do přírody. Scházíme se v těchto počtech - veverky: Julinka, Ellinka, Anetka, Izy, Maruška a Dorotka, kamzíci: Vašík, František, Kuba, Eda a Honzík, rysové: Barča, Eliška a Tobík. Vyrážíme společně na kameňák a po cestě opakujeme stromy, co jsme se učili minule. Koukám, co si děti všechno zapamatovaly. Na kameňáku dětem pokládám otázky a mají za úkol tu donést borovou šišku, tu najít modřín, trefit šiškou strom...ale nejtěžší úkol byl nakonec ten, kdy měly najít volně rostoucí jalovec. Nakonec se jim to s malou nápovědou přeci jen podařilo. Pak nechávám dětem prostor pro volnou zábavu, stavění domečků, schovávanou a vůbec jen tak si užívání jara v přírodě. S hrstkou si začínáme povídat u ohniště o nováčkovských zkouškách, slibu i táboře. O tom, jakou by si přáli hru a jaký úkol. Všichni se svorně shodli, že chtějí nějaký strašidelný noční úkol.....no tak to jsem opravdu zvědavá :) Po chvilce se vracíme na úřad, kde schůzka pokračuje. Sázíme zde semínka rostlin - konkrétně melounu, rajčátek, okrasných dýní i okurek. Taky zkoušíme zasadit bukvici, žalud, kaštan i semínka z borovice. Jsem zvědavá, kdo z nás něco vypěstuje! Na konci schůzky uklízíme všudypřítomnou hlínu a já jsem moc ráda, jak se děti úklidu zhostily! Jsou to šikovní vlčci!

 

Naše 101. schůzka - stromy - 9.3.2023

Je začátek března, ale na jaro to venku ještě opravdu nevypadá. Proto i dnešní schůzka proběhne v klubovně. Sešli jsme se v těchto počtech, kamzíci: Vašek, Matěj, František, Kuba B., Honzík a Matěj N., veverky: Julinka, Izabelka, Stázinka, Ellinka, Dorotka a Maruška, rysové: Barča a Eliška. Dnešní schůzku si povídáme o stromech. Proč jsou les a stromy důležité, jaké stromy máme, jaký je rozdíl mezi jehličnatými a listnatými stromy. Vyprávíme si o tom, jak takový strom vlastně roste a z čeho se skládá. Pak už přichází na řadu samotné poznávání stromů. Nejprve si ukazujeme zalaminované listy. Holky dávají klukům pořádně na frak a já si říkám, že budeme muset s kamzíky pořádně zabrat :) Poté poznáváme jehličnaté stromy jednak podle větviček a jednak podle šišek. A abychom nebyli troškaři, učíme se už i jednotlivé druhy borovic :) Jsem zvědavá, jestli si je vůbec někdo zapamatuje. V závěru schůzky děti vyrábí poznávací karty na stromy, kde strom nebo jeho části namalují a pak na kartu dopíší, co o daném stromu ví. Kdo z vlčků ještě neumí psát, tak pouze maluje. Na konci schůzku tu máme hned několik obsáhlých karet a spoustu hezkých obrázků. 

    

Naše 100. schůzka - jubilejní oslava - 2.3.2023

Je to tu, 100.schůzka! To je něco, nikdy by mě nenapadlo, že se jeden nápad může v něco takového proměnit. Jsem ráda, že díky vám všem, si člověk může plnit svoje sny. Sešli jsme se v těchto počtech: veverky: Dorotka, Maruška, Julinka, Ellinka, Anetka, Amálka, Nikolka, Izabelka, Kačenka, Stázinka, Rozárka a Viktorka, kamzíci: Matěj, Vašek, František, Kuba B., Honzík a Pepča, rysové: Barča a Eliška. Na začátku schůzky jsem od dětí (Vašík, Fanda, Matěj a Stázinka) dostala krásnou velkou kytici, za těch 100.schůzek, což mě úplně dostalo :) . Dnešní schůzka nejen, že byla jubilejní, ale byla i vyráběcí. Děti si mohly namíchat svůj vlastní koktejl, nazdobit dortíky-muffiny, vyrobit jednohubky i chlebíčky a na závěr i špízy z ovoce a čokolády. Myslím, že se vše povedlo a všichni jsme se dobře bavili. Zbyly i chlebíčky pro rodiče a děti měly pochopitelně největší radost z balónků z heliem, který každý dostal. Jedlo se a pilo a samozřejmě veselilo!

Naše 99. schůzka - planety, vesmír - 16.3.2023

Jelikož Julinka měla ještě neštovice, vedla tuto schůzku Lenka. A jelikož neštovice mělo ještě hodně dalších, sešlo se nás tentokrát méně než obvykle. Kamzíci: František, Vašík a Matěj, veverky: Anetka, Amálka, Dorotka, Stázinka a Izabelka, rysové: Barča. Lenka všem vyprávěla o naší sluneční soustavě, o planetách a jak to všechno ve vesmíru chodí. A aby si děti celou schůzku jenom nepovídaly, tak si sluneční soustavu mohly vyrobit. Každý si vymaloval slunce a všechny planety, poté je zalaminoval, děrovačkou proděravil a pak navázal tak, jak jdou ve skutečnosti za sebou - Slunce, Merkur, Venuše, Země, Marz, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Dobrovolný úkol na příští schůzku, která bude po jarních prázdninách, bude nakreslit si do notýsků 3 souhvězdí. 

 

Maškarní výprava na Ježkovec - 10. - 12.2.2023 (Ivča K.)

Je tu první víkendová výprava v tomto roce a už se nikdo nemůže dočkat. Po roce opět vyrážíme na srub Ježkovec, který nám i letos bezplatně zapůjčil pan Kovář. První na místo přijíždí vedoucí výpravy Ivča s Dominikem a Kubou a Bára s Barčou a Ellinkou. Všichni společnými silami chystají ležení i vybalují věci, které budou pro zdárný chod výpravy nezbytné. Trošku mám pocit, že sem jedeme na měsíc, když vidím všechny ty krabice. Postupně se k nám přidávají další a další a další děti, až je na Ivče trošku vidět nervozita, aby se všem výprava líbila. Po nutném vybalení věcí a uložení všech účastníků se scházíme k večeři. Po večeři nám Ivča vypráví o masopustu a všech tradicích a zvyklostech, které se k němu váží. Pak už po družinách - tentokrát rysové, kamzíci, veverky, bobři a lišky (holky od bobrů) plníme první úkol a to je vyluštění křížovky. Všem se to nakonec podařilo a přichází na řadu stezka odvahy, anebo cesta za medvědem. Kdo chce, může se přihlásit, a protože je tu hodně nových účastníků, povolujeme i dvojice či trojice. Stezku všem zpestřila Emička a myslím, že někteří na to hned tak nezapomenou. Všichni ale setkání s medvědem přežili ve zdraví a stezka byla úspěšná. Pak následuje několik kolektivních her, než zaženeme děti do spacáčků. Instruktoři pokračují radou a společenskou hrou kufr, kdy některé obrázky, pantomima či popis....zůstanou legendární. Ráno děti vstávají jak jinak než brzy. Proto s nedočkavci chystáme snídani, chleba s máslem a marmeládou. Po snídani je na programu procházka a tak vyrážíme ven. Cestu si zpestříme bojovkou, kdy musíme dvěma medvědům ukrást jejich koblihy (tenisáky), k velkému překvapení pak měníme tenisáky za opravdové koblihy-donuty a přesnídávku. Před obědem se vracíme zpět. Celý unavení a vyzmrzaní uvítáme oběd a polední klid. Pak už tu je příprava karnevalu a výběr naší vlčkovské vlajky. Poté co všichni přítomní odhlasují už nás vítá Ivča co by hippies a Barča co by pirát. Zahajují karneval a dávají pokyn k převlečení se do kostýmů. Všem to moc sluší a je zde neuvěřitelná směsice postav a zvířat. Začínáme tančit a také soutěžit, kdy se vším pomáhá i Stáňa a jako super vložku vystoupil Petr a Filip v boxerském zápasu. Následuje svačina formou švédských stolů, kdy součástí jsou i zabíjačkové pochoutky. Poté, co jsme se dostatečně posilnili pokračujeme v soutěžích i tanci. Celý karneval vrcholí dlouho očekávanou tombolou, kdy nakonec nikdo nepřijde zkrátka. Všichni jsou spokojení a my jsme za to moc rády. Večer už je v poklidném duchu stolních her, a jelikož jsme vstávali vskutku brzo, již o půl 9 jdeme na kutě. Neděle se nese tradičně v duchu balení a úklidu. Výprava byla super a těšíme na další!

 

Naše 98. schůzka - stopy - 9.2.2023

Tentokrát jsme sešli vzhledem k epidemii neštovic v malém počtu, ale přesto jsme si schůzku užili. Kamzíci: František, Vašek, Matěj a Kuba M., veverky: Ellinka, Julinka, Stázinka, Anetka, Amálka a Izabelka, rysové: Barča a Eliška. A protože venku panovalo krásné zimní počasí vydali jsme se ven. Šli jsme na kameňák, kde bylo naším cílem donést zvířátkům do krmelce nějaké ty dobroty. Je pravda, že Kuba M. chtěl zvířátkům hodně dopřát protože si na schůzku donesl obrovský pytel plný sena, který museli nést všichni kamzíci a nakonec to dopadlo tak, že jsem ho nesla já. Cestou na kameňák na nás čekalo 8 zastávek, kdy děti viděli veliký obrázek zvířete, včetně jeho stopy. A protože byla zima a sníh, mohli jsme vidět i reálné stopy. Poznali jsme stopu psa, srnky, prasete i zajíce. Po příchodu na kameňák jsme si řekli, co patří do krmelce a co naopak ne. Pak už následovalo zakrmování a cesta zpět, kterou si děti krátily klouzáním se po všudypřítomném shěho-ledu. Když jsme na závěr schůzky dorazili do klubovny čekala nás tu Lenka, Ella a Julinka, které tu zatopili, aby zde bylo krásně teplo. A protože přesně dnes měl František narozeniny, věnovali jsme zbytek schůzky oslavě jeho narozenin. František se se všemi podělil o svůj krásný vlčí dort a taky o dětský šampus. Od nás všech pak dostal malý dárek v podobě figurky vlka, sladkost a houbové kvarteto. 

 

 

Naše 97. schůzka - výroba karnevalových masek - 2.2.2023

Blíží se maškarní výprava a tak jsem na naši další schůzku vymyslela, že si vyrobíme karnevalové masky. Veverky: Kačenka, Stázinka, Dorotka a Maruška, kamzíci: Matěj, Vašek, Kuba B., Kuba M., Eda, Matěj, František a rysové: Barča, Tobík a Eliška. Na začátku schůzky jsme ještě zopakovali mapové značky z minulé schůzky, zkontrolovali jsme dobrovolný úkol a taky se rozdělili na holky a kluky na rychlou křížovku z mapových značek, které byly poschovávány po klubovně. Musím říct, že holky byly skoro o polovinu rychlejší než kluci, i když i těm se podařilo nakonec tajenku vyluštit. Potom si každý vybral svou masku a začal ji pečlivě vybarvovat. Kdo měl hotovo, podlepil masku čtvrtkou a pak celou masku vystřihnul. Pak už nezbývalo nic víc, než připevnit gumičku a maska byla na světě. Někteří stihli masky rovnou dvě, jiní si dali záležet a měli masku jen jednu. Všechny masky byly moc povedené!

 

Naše 96. schůzka - mapa, busola - 19.1.2023

I tentokrát jsme měli ještě pěknou řádku vlčků nemocných, ale už to bylo lepší než minulý týden. Z rysů přišly: Barča a Eliška, veverky: Ellinka, Julinka, Pepík a Stázinka, kamzíci: Vašek, Matěj, František, Matěj, Kubík B. a Kuba M.. Dnes jsem si připravila na schůzku povídání o mapě, mapových značkách a základní info o busole. Většina vlčků už se z mapou seznámila při předchozích schůzkách, a tak novinkou to dnes bylo hlavně pro 3 nové kamzíky. Začali jsme mapou samotnou, jak se co na mapě značí a proč, co to mapa je a taky si všichni zkusili naseverovat mapu. Pak už byly na řadě mapové značky, nejdřív je probrat a pak si vyzkoušet. Následoval nákres našeho tábořiště, tak jak si ho děti pamatují z léta. Musím říct, že nákresy se jim moc povedly. Pak už jsem rozdala jen nakopírované mapové značky do notýsků a děti si mohly nakreslit své vlastní mapy, kde měly použít alespoň 3 mapové značky. Ani jsme se nenadály a byl tu konec schůzky.

Naše 95. schůzka - morseovka - 12.1.2023

Další naše schůzka byla hodně poznamenaná vysokou nemocností vlčků a tak se nás sešlo jen pár. Rysové: Barča a Eliška, veverky: Ella, Julie, Dorotka, Maruška, Anetka a Amálka, kamzíci: Honzík a Kubík. Na začátku schůzky jsme si zopakovali morseovku a zkontrolovali úkol z minulého týdne. Pak jsme se rozdělili na 2 poloviny, kdy jedna chtěla vyrábět plakát lesa z razítek a druhou si chtěla zahrát deskovou hru. Postupně jsme se prostřídali tak, že každý nakonec dělal i plakát i razítka. V závěru schůzky jsme ještě zprovoznili naši novou stíratelnou tabuli, kterou budeme nově v klubovně využívat. Dětem se zalíbila natolik, že se jim ani ze schůzky nechtělo. 

Naše 94. schůzka - výroba deníčků - 5.1.2023

První schůzka v novém roce proběhla 5.1.2023. Sešli jsme se v následujících počtech, rysové: Barča a Eliška, kamzíci: Honzík, Matěj, Vašek, František, Pepík, Eda, Matěj a Kuba, veverky: Julinka, Ellinka, Stázinka, Rozárka a Kačenka. Začátkem roku začíná u vlčků i celoroční bodování. Děti budou do tabulku dostávat tlapku a to nejen za účast na schůzkách a akcích, ale i za plnění úkolů. Na vánoční schůzce dostaly děti domů úkol, vystříhat, nalepit a vymalovat obrázek s ptáky. A na dnešní schůzce hotový úkol donesli Barča, Ellinka, František a Stázinka. Protože plno vlčků přibylo, rozhodli jsme se, že si vyrobíme "chytré" sešity na pomůcky, co budeme na schůzce dostávat. Všichni se do výroby sešitů pustili s vervou, a za chvilku už byla klubovna plná nejrůznější notůsků, kdy jeden byl hezčí než druhý. Děti je zdobily obrázky zvířat, květin, ale i razítky či vlastními malbami. Když byly notýsky hotové, řekli jsme si něco málo o morseově abecedě (v podání dětí...tkz. mrzejovce), zopakovali jsme krátkou a dlouhou slabiku a také vytleskávání a je vidět, že většina zkušenějších vlčků už to hravě zvládá. Jako první děti dostaly do sešitu právě tabulku s morseovkou. Po nalepení do sešitu a zašifrování svého jména následoval úklid a karetní či stolní hry. Úkol na příští týden zní....napsat větu min. o 5ti slovech v morseovce. 

 

Naše 93. schůzka - Vánoce u Vlčků - 22.12.2022

Poslední schůzka roku 2022 proběhla 2 dny před Vánocemi. I přes všechny nemoci jsme se sešli v hojném počtu. Rysové: Barča, Eliška a Tobík, kamzíci: Vašek, František, Matěj, Eda, Kuba B., Kuba M. a Honzík, veverky: Ellinka, Julinka, Stázinka, Pepča, Anetka, Amálka, Dorotka a Maruška. Měli jsme v klubovně krásně nazdobený stromeček, na stolech bylo nachystané cukroví a i děti spoustu cukroví donesly. Nejprve jsme si při konzumaci cukroví povídali o tom, kdo si co přeje od Ježíška, jaké je jeho nejoblíbenější cukroví, jaké jsou vánoční zvyky atd.. A abychom nebyli jen u toho povídání, zkusili si vlčkové rozkrojit jablíčko, všichni měli krásnou hvězdičku. Pak jsme si pustili lodičky, které děti bavily natolik, že si je vydržely pouštět a pozorovat snad 20 min. A protože se čas již nachýlil, venku se setmělo, tak jsme v klubovně poklidili a šli jsme ven, kde jsem si zazpívali u obecního stromečku koledy a taky si zaprskali prskavky. Pak jsme se vrátili do klubovny, a zjistili jsme, že nás navštívil Ježíšek a nechal nám tady plno balíčků. Děti se hned pustily do rozbalování dárků. Dostali jsme toho fůru. Nové knížky, mapu světa, razítka zvířátek i květin, nové hry i výtvarné potřeby, ale i něco, co si děti mohly vzít domů - sešit s vyplňovačkami a taky malý balíček pokémonů. Jelikož nám zbývalo ještě trošku času, hned se začalo s tiskáním a razítkováním.....a musím uznat, že razítka ...to byl Ježíšku ale nápad, který se moc povedl.

 

Vánoční jednodenní výprava - 17.12.2022 - Stáňa

I letošní vánoční jednodenní výpravu si vzala na starosti Stáňa. A i tentokrát jsme na ni obě skupinky - jako Olší, tak Jihlava, vyrazily vlakem. Našim cílem byla vesnice Přímělkov, která je kousek od vesnice Luka nad Jihlavou. Cestu vlakem jsme si užili a hlavně děti z Olší měly spoustu času pustit se po cestě do dobrot, co jim maminky nachystaly. V Přímělkově si celou skupinu vzala na povel Stáňa vedla nás neomylně k nedalekému hradu Rokštejn. Po cestě nám vyprávěla pověst o místní princezně, která našla zalíbení ve vánočních stromcích a světýlkách. Tato princezna však byla zakleta v bílou paní a vysvobodit jí může pouze dobrý skutek. Naše děti se rozhodly princeznu vysvobodit, najít jí stromeček a tento ozdobit. Hlavním hledačem stromečku byl v "kuličkovém" hlasování zvolen Petr a děti mu pomohly vydřepovat a vyskákat 4 nápovědy - hrad, okolo, vlevo a čelo. Netrvalo to dlouho a stromeček byl nalezen a děti začaly se zdobením, někdo použil ozdoby vyrobené doma, někteří ozdoby, co vyrobili na schůzce. Po nazdobení stromečku jsme zazpívali několik koled. Během našeho zpěvu se na vyvýšeném místě zjevila bílá paní a nechala nám na zemi balíček. V něm si každý vylosoval barevnou šňůrku na krk.  A protože bylo mrazivo a zima, vypravili jsme se zpět do Přímělkova. Zde jsme navštívili místní nově-vznikající kavárnu, kde jsme dostali teplý čaj a polévku. Děti si po jídle mohly zakoupit domácí koláče či jiné pochutiny a byl zde pro ně připraven i tvořící koutek. Posilněni a s plno výrobky jsme se odebrali na vlak a zase zpět směr Jihlava a taky směr Telč. Bylo to moc fajn.

 

Naše 92. schůzka - 8.12.2022 - Zdravověda

Máme tu další týden, Vánoce se nezadržitelně blíží, a my máme další schůzku. Je pravda, že s ohledem na nemoci se nás tentokrát sešlo méně, ale to vůbec nevadilo. Veverky: Ellinka, Julinka, Kačenka a Dorotka, kamzíci: Vašík, Kubík, Matěj, František, Eda a Matěj, rysové: Hynek, Tobík, Barča a Eliška. Na úvod jsme si zopakovali, co je to první pomoc, kdo ji musí poskytnout a proč. A jelikož všichni mají za sebou schůzky, výpravu záchranáři či dokonce příměstský tábor malý záchranář, šlo nám vše rychle od ruky. Pak následovaly tísňové linky, čísla i co musí obsahovat hovor samotný. Pak jsme si ukazovali lékárničky a oba týmy (holky a kluci) měli za úkol vypsat, co si myslí, že by mělo být v družinové lékárničce...a myslím, že až na pár drobností, napsali úplně vše. Pak si ukazujeme lékárničku na výpravu a pak už přecházíme k tomu, co dělat v případě, že se něco stane. Dětem to jde vážně od ruky a tak přecházíme k bezvědomí a resuscitaci. Všichni si zkouší masáž srdce, a někteří i přes to, že jsem řekla, že dýchat nebudeme, tak i dýchání z úst do úst.... Ale musím uznat, že dýchali naprosto správně :) V závěru má každý za úkol vyplnit testíček na telefonní čísla a na to, co musí obsahovat hovor na tísňovou linku a závěr je tu. Děti dostávají omalovánky se záchranáři, sladkou odměnu a pouštíme si videa s první pomocí.

 

Naše 91. schůzka - 1.12.2022 - Vánoční tvoření

Téma dnešní schůzky je vánoční tvoření a sešli jsme se v těchto počtech - veverky: Pepík, Stázinka, Julinka, Ellinka, Amálka, Anetka, Rozárka a Kačenka, kamzíci: Vašek, Matěj, Kuba, Matěj, Eda, Honzík, František a rysové: Barča. Na tvoření byly 3 stanoviště. Na prvním se vyráběly vánoční svícínky, kdy děti prvně pomalovaly vánočními motivy hliněný květináč, vyplnily ho florexem a doprostřed daly svíčku. Pak kolem dokola vypíchaly jedlové větvičky, dozdobili ozdůbkami a zlatým či stříbrným čaprčím a svícínek byl hotov. Na druhém stanovišti se vyráběla vánoční přání, buď na bílý nebo na barevný papír. Na bílý jsme použili inkoust, který jsme po zachnutí zmizíkovali. Na barevný se lepili přírodní motivy z vánočního balícího papíru. Děti si mohly udělat přání hned několik. Hlavně František byl jak výrobna na přání. Na posledním třetím stanovišti děti zdobili vánoční perníčky. Někteří počkali až zaschnou, jiní je jedli hned po ozdobení. Myslím, že jsme si vánoční tvoření užili, a že si domů donesli spoustu hezkých věcí.

Naše 90.  schůzka - 24.11.2022 - Zvířata

Dnešní schůzka byla trošku netradiční, jelikož naše instruktorka Bára měla narozeniny a přinesla spoustu dobrot na snězení a k pití všichni dostali limonádu. I tentokrát se nás sešlo dost - veverky: Ellinka, Julinka, Stázinka, Pepík, Amálka, Anetka a Dorotka, kamzíci: Vašek, Matěj, František, Eda, Matěj a rysové: Barča, Eliška a Tobík. A abychom jen neseděli a necpali se dobrotami, tak jsme si povídali o zvířátkách, co už o nich víme...jak se dělí, jak a podle čeho je poznáme. Jaký je rozdíl mezi stopami. Poznávali jsme zvířata podle pobytových stop i podle zvuku. Pak si děti ve dvojicích či samostatně vybrali obrázek zvířete a podle knížky nebo naučného listu si připravili o zvířeti svůj vlastní "referát", někdo psal, někdo maloval, vše co o daném zvířátku věděl a nebo co se dozvěděl z knížky. Na závěr schůzky všichni své "referáty" představili. Musím uznat, že dětem se to moc povedlo, a že si zapamatovali o svých zvířatech opravdu mnoho informací.

Detektivní výprava 18. - 20.11.2022

Poslední letošní víkendová výprava byla troško netradiční než ostatní. Vyrazili jsme na Olší, kde jsme tentokrát byli ubytovaní v penzionu U Posádů, kam nás Dana pozvala. V penzionu to je opravdu moc krásné a můžeme ho všem doporučit. Všichni jsme se sešli po 17 h, rozložili jsme si spaní, někdo v apartmánech, někdo v patře v herně. Instruktoři nás přivítali v policejních tričkách a někteří i v uniformě :) Až jsme se všichni sešli, rozdělili jsme se ke stolům po družinách a Barča nám začala říkat o policejní práci a taky o tom, jak v archivu policejního oddělení v Telči našla jeden odložený spis, který se týká přímo Olší i penzionu, kde jsme byli ubytovaní. Dokonce spis měla i u sebe, aby nám vysvětlila, co vše musí policie dělat na místě činu, ale i jak probíhá šetření samotného případu. Ze spisu jsme se dozvěděli, že v roce 1954 se z místní kapličky ztratily náboženské předměty - váza, svícny i knihy. Policie tenkrát podezřívala 2 mladíky, ale ani jednomu nic dokázat nemohla. Po nějakém čase v Rakousku zatkli jednoho z pachatelů, který měl u sebe část lupu. Pachatele zavřeli, ale on ve vězení zemřel. Proto se případ odložil úplně. Zbylá část lupu se nikdy nenašla. Děti napadlo, že bychom mohly prohledat penzion, jestli část lupu není schovaná zde, jelikož druhý pachatel, zde přebýval. Ráno jsme se šli všichni společně podívat do kapličky, kde mělo ke krádeži dojít a taky jsme se poptali po vesnici, zda si někdo něco nepamatuje. Při šetření ve vesnici jsme se dozvěděli, že Ondřej Hulín (pachatel ze statku) často chodil na psí hřbitov, ale přitom nikdy žádného psa neměl, což dětem přišlo podezřelé. Po návratu na penzion vyzpovídaly děti i majitele penzionu - Zdeňka Posáda, který jim vyprávěl o přestavbě, ale i o místech, kde zatím ještě nic nepředělávali. Šli jsme se do těchto míst podívat a ve starém stole byl objeven deník Ondřeje Hulína. Z něho jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí, třeba to, že miloval Toničku, ale starosta s jejich sňatkem nesouhlasil, taky to, že chodil na psí hřbitov navštěvovat Astu, přitom neměl psa....a pak to, že utekl ze vsi a Astu na svém místě nechal. Všechno do sebe zapadalo a děti napadlo, zda "Asta" nakonec není druhá část lupu. Proto jsme se vypravili na psí hřbitov, což nebylo vzhledem ke sněhové nadílce úplně jednoduché. Na psím hřbitově jsme se podívali a ve skalách jsme našli místo, které bylo označené jako Asta. Přímo v tom místě pak děti vykopaly zbytek ukradených předmětů. Donesli jsme je na penzion a večer pak předali policii, kteří je zaevidovali a vrátili starostce obce Olší - Lence. Společně jsme se domluvili, že předměty se již do kaple vracet nebudou, aby je zase někdo neukradl. Večer bylo jako odměna kino a popcorn. V neděli už nás čekal jen úklid a odjezd domů. Bylo to moc fajn.

 

Naše 89. schůzka 10.11.2022 - Sv. Martin

Tentokrát si schůzku pro všechny připravila Lenka, a opět její schůzka stála za to. Jelikož je zítra svátek Sv. Martina, celá schůzka se nesla v tomto duchu. I přes všechny nemoci se nás sešlo hodně, rysové: Barča, Eliška a nově i Tobík, který byl do rysů přeřazen, kamzíci: Honzík, Eda, Matěj, Jakub B., František, Vašek a Matěj, veverky: Ella, Julča, Stázinka, Dorotka, Maruška, Rozárka, Anetka a Amálka. Hned na začátku schůzky Lenka přečetla příběh o sv. Martinovi a bylo důležité si co nejvíce věcí zapamatovat. Poté každá družina dostala básničku o svatém Martinovi, kde byly některá slova zašifrovaná a úkolem všech bylo, co nejdříve šifry rozluštit. Byla tam jak morseovka v mnoha podobách, tak i šifry pozadu či objedno. Všechny družiny básničku vyluštili, ale rysové byli přeci jen o dost rychlejší než ostatní. Pak následovala svatomartinská křížovka, kdy děti musely najít kartičky s otázkou v barvě svého týmu, kartiček bylo celkem 12, a odpověď zapsat do tabulky. Zde už byly síly vyrovnané. Pak jsme si společně vyrobili lampiónky a vyrazili jsme pod rouškou tmy na procházku, kde nás v závěru čekal krásně osvětlený poklad - lízatko pro každého. Pak už rychle cesta zpátky a alou domů. 

 

 

Naše 88. schůzka - 3.11.2022 - výroba stojánků na fixy

Další naše schůzka je tu, a protože minulý týden byly podzimní prázdniny, vidíme se všichni po 14ti dnech. Sešli jsme se v hojném počtu, rysové: tradičně Barča a Eliška, kamzíci: Vašek, Matěj, František, Matěj N., Kuba B., Kuba M., Honzík, veverky: Ella, Julča, Stázinka, Anetka, Amálka, Maruška a Dorotka. Po dlouhé době se naše schůzka nekonala venku, ale v klubovně, která není tak úplně jenom klubovna vlčků, tak jako to mají vlčci v Jihlavě, ale je to také obecní úřad a zároveň slouží jako místní hospůdka. Proto jsme se dnes vrhli trošku na úklid a zkrášlení naší klubovny, aby všichni viděli, že vlčci nejsou žádná prasátka a nepořádníci. A protože po loňském roce a i po táboře máme spoustu pastelek a fixů, je potřeba je roztřídit a taky pro ně vyrobit stojánky, aby se nám neválely v xxx krabicích. Děti se hned pustily do práce a šlo jim to náramně od ruky. Za chviličku už jsme měly stojánky na červené, zelené i černé fixy a další kvapem přibývaly. Pak už jen stačilo stojánky a boxy naplnit, uklidit v krabicích a popsat naše nové úložné boxy, kde je 16 zásuvek a tak bez popisku trvalo, než člověk našel, co hledal. Když bylo boxů dost, mohli si vlčci vyrobit boxíky i domů. Na závěr schůzky byla sladká odměna. Kdo tu měl rodiče, mohl jít domů a já s Lenkou a za pomoci Františka jsme ještě pověsili nástěnky a přesunuli jeden obraz na jinou stěnu. Myslím, že to máme teď v klubovně moc hezké. 

 

 

Družinovka kamzíci a veverky - 21. - 23.10.2022 (Bára, Lenka, Iva)

Poslední, kdo letos ještě neměl družinovku jsou kamzíci a veverky. Společně jsme tak vyrazili na srub. A protože s některými sourozenci je to složité, jela s námi i Barča, Eliška a Míša z rysů a taky Miška, která byla na táboře u bobrů. Sraz na srubu byl v 17h, ale již o hodinu dřív dorazila Bára s dětmi a Iva s dětmi. Rozdělali oheň ve srubu a taky ležení a netrpělivě očekávali příjezd ostatních, kteří na sebe nenechali dlouho čekat. A protože úkol od vlčátek, za půjčení srubu zněl jasně, spálit co největší část hromady klestí a dřeva, co byla za krbem, chopily se děti hned úkolu a pálily a pálily, snad celou družinovku. Noc z pátka na sobotu, byla teplá, ve srubu místy až tropická :) V sobotu ráno jsme byli rozděleni na 2 skupiny - holky a kluci - kdy holky byla kouzelnická kolej "dýněnky" a kluci "ducháčci". Po snídani, ke které byl chleba s paštikou, máslem nebo marmeládou, si všichni kouzelníci a kouzelnice vyrobili své kouzelnické hůlky, které ihned vyzkoušeli např. při zaklínadlo "mdloby na tebe" nebo taky "ztuhni" . A protože každá kolej potřebovala svého maskota, nevyrobili si ho děti jinak, než z dovezených dýní, které vydlabali. Vydlabávání se účastnili i dospělí, hlavně Iva a babi Andrejka, jelikož dýní bylo víc než dost. Lenka mezi tím tetovala zájemce třpytkovým tetováním, a že tam byla fronta :) Po výborném obědě nás čekal nelehký úkol. Každá kolej dostala svou zprávu v morseovce, co zprávu, byl to recept na přípravu posilujícího lektvaru. Zádrhel byl ten, že recept byl celý v morseovce. Každá kolej začala z luštěním, kdo neznal písmenko, musel udělat 25 dřepů, abychom jim ho prozradili. Dýněnky měly neskutečně rychle rozluštěný recept a už už nosili jednotlivé ingredience do kotlíku (jedlou houbu, 10x jehličí ze smrku, 5x list z buku....) jen 2 jim chyběli. Ani ducháčci se ale nenechali zahambit. Nakonec zbývalo jen získat skřetí moč a vílí prášek. Pro skřetí moč se muselo na rozcestí k buku za skřety (Iva a Bára), kteří nechtěli dát moč jen tak. Proto museli kouzelníci i čarodějky, kteří šli po kolejích, použít zaklínadlo ztuhni. Bylo vidět rozdíl, mezi kluky a holkami, kdy kluci si vyloženě tuto disciplínu užívali. Holky pak excelovaly naopak u víly, u které jsem musely uhádnout hádanku......   "Hlavu rozříznu, mozek vydlabu, oči vyloupnu, pusu do úsměvu dám. Když svíčku opatřím, posvítím na cestu zbloudilým duším!"......Dýně, ozvalo se sborově! A vílí prášek byl náš. Pak už musely obě koleje jenom uvařit lektvar, který musel 1,5 hod. se nechat odležet. Proces výroby lektvaru nebyl vůbec jednoduchý, ale oběma družinám se povedlo ho uvařit. Závěr, kdy lektvar vybublal skoro ven z kotlíku byl úžasný. Barča poctivě hlídala lektvar, aby ho nikdo nevyměnil a sama byla svědkem toho, jak změní barvu na černou. Což se nakonec stalo a první odvážlivec, kdo se napil tak zjistil, že posilující lektvar se nápadně podobá kofole. To bylo najednou zájemců o lektvar :) Všichni jsme se posilnili a vyrazili jsme na cestu s lampióny. Někdo šel po dvojici, jiný ve skupince. Všichni ale stezku, kterou osvětlovaly všechny vydlabané dýně prošli. Odměnou byl zbytek lektvaru a k večeři čarodějnické hot dogy. Po večeři a malování se šlo spát, protože dnešní budíček v 5h ráno, o který se postaral Domča s Kubou, kteří při cestě na záchod zbudili Pepču, byl hodně brzký. O budíček v neděli se již v 5:30 postaral Pepča sám :). Následovalo balení, snídaně a úklid srubu a okolí. Od 10h již mohly děti odjíždět s rodiči. Myslím, že jsme si naši společnou družinovku užili a moc děkujeme za půjčení srubu vlčátkům.  

 

Naše 87. schůzka - 20.10.2022 - pouštění draků

 Venku je nádherné počasí, vítr lehce pofukuje a tak je na čase, vyzkoušet naše draky, které jsme si vyrobili. Scházíme se v následujících počtech, rysové: Barča, Eliška, kamzíci: František, Vašek, Matěj, Honzík, Kuba B., Kuba M., Eda a Matěj, veverky: Ella, Julinka, Stázinka, Dorotka, Anetka, Amálka, Pepča a Rozárka. U úřadu jsme si rozebrali draky a dalo nám chvilku zabrat, než jsme rozmotali jejich ocasy a navázali šňůrky na pouštění. Pak už následoval přesun na kopec nad hřiště. Někdo pouštěl draka kupovaného, jiní toho, co si sami vyrobili. A byť se zdálo, že vítr fouká, opak byl pravdou, a proto...kdo běhal, ten létal. Nakonec se všem alespoň na chvíli podařilo draka do vzduchu dostat. Bára s Lenkou pak byly připraveny s izolepou, nůžkami a tyčkami opravovat havarované draky. A jelikož se brzy schovalo sluníčko a začala být vlezlá zima, přesunuli jsme se i s draky dolů na hřiště, kde jsme si po zbytek schůzky zasportovali. 

Družinovka rysové - 7. - 9.10.2022 (Stáňa, Rampa)

Naše družinka se sešla v obci Horní Myslová, kde jsme měli k užívání od obce celé místní kulturní středisko. Odložili jsme bagáž a vypravili jsme se pěšky do Telče. Bezpečnost nadevše, takže jsme navlékli apartní bezpečnostní vesty a vyrazili jsme. Naše první zastávka v Telči byla specificky sportovní. Větší šli s Rampou na lanovou dráhu a ti menší se Stáňou na lezeckou stěnu. Tinka měla funkci fotografa. Všichni jsme si mákli a tak jsme se mohli odměnit pizzou v Telči na náměstí. Potom jsme vyrazili přes Lipky ke kapli sv. Karla. Pak zpět do Telče na náměstí a přes zákoutí zpět , nyní už přes pole, do Horní Myslové. V nohách jsme měli víc než 13 kilometrů, ale to nás neodradilo si užít i večer v duchu her. Příjemně unavení , ale spokojení, jsme zalezli do spacáků a chrupkali až do rána. Po snídani dopoledne jsme ještě prozkoumali místní kulturák a užili ještě pár společných chvil.

 

Naše 86. schůzka - 6.10.2022 - procházka na Bradlo

Máme tu říjen a pořád ještě máme počasí na to,

abychom mohli na schůzce vyrazit ven. Dneska byla v plánu procházka na skalní útvar Bradlo spojená s úkoly. Sešli jsme se v těchto počtech - rysové: Barča a Eliška, kamzíci: Vašík, Matěj, Kuba M., Matěj, Kuba B. a František, veverky: Pepík, Nikolka, Ellinka, Julinka, Stázinka, Dorotka, Anetka, Amálka, Maruška a Rozárka. Od úřadu jsme pokračovali k lanovému hřišti, kde se nacházel první z mnoha úkolů. Poznávali jsme mapové značky, stromy, zvířata, rostliny, stopy i houby. Bylo přímo nádherně a les byl pořád plný hub a proto děti sbíraly a sbíraly, až to nebylo kam dávat. Celou procházku jsme zakončili na lanovém hřišti, kde se všichni ještě do sytosti vyřádili. 

 

Naše 85. schůzka - 29.9.2022 - vodní živočichové

 Na poslední zářijovou schůzku jsme vyrazili k vodě. Dnes bylo totiž v plánu povědět si něco o vodních živočiších, rybách i rostlinách rostoucích u vody. Sešli jsme se v těchto počtech - rysové: Barča a Eliška, kamzíci: Vašek, Matěj, František, Honzík, Matěj, Kuba M. a Tobík, veverky: Ella, Julinka, Stázinka, Nikolka, Rozárka, Maruška, Anetka, Amálka a Pepča. Pěkně v dvojstupu jsme se přesunuli k Olešskému rybníku, kde jsme pozorovali labutě i kačeny a i sem tam se nám podařilo spatřit mrskající se rybu. Povídali jsme si o zvířátkách i rostlinách u vody. Potom jsme se přesunuli k rybníkům "Na Bejkovci" a zde proběhlo hromadné sbírání žaludů. Všichni jich měli plné hrsti. Pak už následovala cesta zpět na úřad, s malou mezi zastávkou na křemenáče. Na úřadě jsme si ukázali krásné nové plakáty, které se pořídili na rybářskou výpravu a taky děti soutěžili o to, která družina z plakátů pozná nejvíce živočichů. Celou soutěž vyhráli o pouhý jeden bod rysové, druhé byly v závěsu veverky a kamzíci skončili poslední a musí se ještě ledacos naučit. Uvidíme, jak se jim bude dařit příště.

Naše 84. schůzka - 22.9.2022 - houby

Letošní rok je na houby úrodný, ne jako loni, kdy jsme se houby museli učit z obrázků. Konečně přišla na řadu schůzka, kdy jsme si vzali košíčky a vyrazili jsme do lesa. Sešli se tito vlčci - rysové: Barča a Eliška, kamzíci: Dan, Matěj, Kuba B., František, Vašek, Honzík, Eda, veverky: Kačenka, Lucinka, Rozárka, Nikolka, Anetka, Amála, Rozárka, Maruška, Stázinka, Ellinka a Julinka. Nejprve jsme si zopakovali, jak se chovat v lese a taky, co na houby s sebou vzít a do čeho se obléci. Pak už následovala tradiční trasa k rybníčkům a na kameňák. Po cestě jsme našli mnoho druhů hub - např. suchohřib, babku, lišku, bedlu, praváka, kozáka i malého křemenáče. Nechyběl ani klouzek, ryzec a mochomůrka červená, kterou jsme ale nesbírali. Každý vlček našel alespoň malou houbičku a pyšně ji nesl v košíčku a nejeden rodič měl navečer o zábavu postaráno.

 

Naše 83. schůzka - 15.9.2022 - výroba draků

Po delší době nás čeká vyráběcí schůzka. Dneska nebudeme vyrábět nic jiného, než létající draky. Sešli jsme se v této sestavě - rysové: Barča a Eliška, kamzíci: Eda, Matěj, Vašek, Matěj, František, veverky: Julinka, Stázinka, Ellinka, Nikolka, Amálka a Anetka, Kačenka, Maruška a Rozárka. A aby jsme toho neměli málo....vyráběli jsme hned 8 draků naráz....kdo chce kam....Ještě, že na schůzce byla i Lenka a Lucka, jinak bych ty draky s dětmi vyráběla ještě do teď. A i děti musím pochválit, šlo jim to přímo báječně. Nařezat tyčky, spojit je, udělat zářezy a navázat okolo provázek. Pak následovalo obalit draka papírem a taky mu vyrobit krásný a barevný ocas. Někteří rychlejší stihli draka i namalovat, jiní to udělali na následující schůzce. Draci se dětem opravdu moc povedly a já jsem zvědavá, zda budou i létat.

Rybářská výprava  - 9. - 11.9.2022 (Lenka, Iva H.)

Sraz byl v pátek v pět hodin v Radlicích (obec Volfířov) u Hospůdky Vladyka, kde jsme byli v místním kulturáčku ubytovaní. Než všichni dorazili, děti si hrály venku za hospůdkou na dětském hřišti. Když dojeli poslední z výpravy, Iva Hesová měla připravené povídání o rybách a na plakátu jim ukazovala ryby v reálné podobě. Večer proběhla diskotéka a po večeři šly děti spát.

Ráno nás všechny vzbudil nejmladší účastník Papča v 5.45 hodin. Rampa vymyslel průzkum vesnice, na který šli nakonec skoro všichni, protože jsme čekali na majitele, než nám uvaří kakao k snídani. Po snídani jsme nabalili jídlo k obědu a svačiny do batohů a děti si zabalily batohy s pitím a pláštěnkou. Po družinách jsme rozdali mapu a buzolu a děti musely určit, podle jakého azimutu dojdou do Lipnice. Poté jsme vyrazili po družinách do Lipnice (první šla družina Bobrů, pak Kamzíci s Veverkami a naposledy Rysové). Rysové měli za úkol uříznout 6 prutů na navázání vlasce. Po cestě je čekalo několik stanovišť, kde plnily různé úkoly a ověřovaly se jejich nabyté informace z předešlého dne.

Když jsme přicházeli do Lipnice, tak už se schylovalo k dešti, Martin (Ivči manžel) měl u rybníka pruty a ukazoval dětem, jak se nahazuje a co je vybavení rybáře, ale překazil nám to déšť. Utíkali jsme se schovat na rybárnu a jediní kteří nakonec zmokli byli Rysové. Děti už byly hladové, tak jsme si dali chleba s paštikou.

Na rybárně nám pan Hes ukázal prostory pro líheň a ryby, které si mohli všichni chytit do keseru a pohladit. Potom jsme směli nahodit naše navázané pruty na rybníčku na sádkách, kde byla malá pravděpodobnost, že něco chytíme a děti chytili dva okouny.

Mezi tím jsem šla já, Iva a Rampa rozdělat na náves oheň a začít vařit polévku k obědu a přichystat buřty na opékání. Opět nám pršelo, ale udělala se krásná duha, tak jsme se vydali stejným směrem hledat poklad (stejným směrem jsme se vraceli). Došli jsme zpátky do Radlic a než nám pan majitel udělal 13 výborných pizz, tak si děti vyrobily záložky do knihy (na barevný proužek papíru si lepily obrázky z černobílých rybářských časopisů a následně se zalaminovaly). Děti šly po večeři spát.

Ráno jsme vstávali v 7:30 a proběhla slíbená pyžamová párty s disko koulí. Před a po snídani jsme zabalili věci a uklidili sál. Děti si hrály opět na hřišti a pak pro ně začali jezdit rodiče. Prima výprava!

 

Naše 82. schůzka - 8.9.2022 - houby

Schůzku vedla Lenka. Sešli jsme se pro nemoc v menší skupině dětí. Téma byly houby, které jsem měla nasbírané. V první části jsme si řekli, jak se chováme v lese, co potřebujeme k houbaření a co si oblečeme. Potom jsme si ukázali houby na obrázcích i v reálu (jedlé a nejedlé). V druhé části děti doplňovaly pexetria na plakátech jako pexeso. A v závěrečné části malovaly houby a doplňovaly obrázky barevným papírem. Všechny byly hezké!

 

Naše 81. schůzka - 1.9.2022 - opakování

 1.9. začíná nejen školní rok, ale letos i naše první schůzka v novém školním roce. A protože je hezky, tradičně vyrážíme ven do přírody. A aby děti první schůzka bavila, máme po cestě nachystané úkoly pro družinky. Nejprve vyrážíme směrem po cestě pod Borovenský kopec a následuje cesta k Mašátovým rybníkům. Zde se rozdělujeme na tři skupiny - rysové: Barča a Eliška, kteří pokračují samostatně. Kamzíci: Vašík, Matěj, František, Tobík a Kuba B., kteří pokračují s Bárou a veverky: Kačenka, Štěpánka, Anetka, Amálka, Nikolka, Ellinka, Stázinka, Pepča a Julinka, kteří pokračují s Lenkou. Každá družina dostala tužku, busolu a vysílačku. Po cestě nás čekalo spousta úkolů, jako třeba hodit na kostce 6, poznat mapovou značku či jít podle azimutu, který nás nakonec zavedl k zašifrované zprávě, která byla celá v morseovce. Děti jí pomocí nápověd vyluštily a měly za úkol postavit vlčkovský znak. Všem družinám se nakonec povedlo úkol splnit. Pak už holky vyrazily stavět domečky a kamzíci s Julinkou si vzaly do parády vysílačky. Ani jsme se nenadáli a první letošní schůzka byla u konce, můžeme se těšit na další. 

 

Tábor 2022 - Stroj času 31.7.  - 13.8.2022

  

Naše 80. schůzka - 23.6.2022 - poslední schůzka

Školní rok končí a za týden už nás čekají prázdniny. Je tu poslední schůzka, která je zároveň 80. schůzka vůbec. Je krásné počasí a my vyrážíme na hřiště. Hodnotíme školní rok, jak se dětem dařilo a co vše jsme se naučili. Je zde posledních pár informací k táboru a pak už probíhá hlavně zábava. Hraje se fotbal i vybíjená. Máme zde nějaké dobroty, jako poděkování za práci dětí a v závěru děti čekal zmrzlinový pohár, který si každý vyrobil dle svých představ. Poslední schůzky se účastnili, kamzíci: Matěj, Vašek, František, Míša a Tobík, veverky: Ellinka, Julinka, Nikolka, Stázinka, Rozárka, Anetka, Amálka, Natálka, Kačenka a Štěpánka, rysové: Barča a Eliška.

 

 

Naše 79. schůzka - 17.6.2022 - balení batohů

Venku mělo být dneska krásné počasí a tak jsem již potřetí naplánovala na schůzku program balení batohů a stavění stanu. A tak jako 2x před tím, tak i tentokrát se počasí zkazilo tak, že nakonec bylo nutné vše udělat na hřišti pod střechou. Sešli jsme se v těchto počtech kamzíci: František a Pepík, veverky: Julinka, Ellinka, Stázinka, Rozárka, Kačenka, Štěpánka, Amálka a Anetka, rysové: Barča a Eliška. Každý si zkusil sbalit spacák a družinky měly za úkol sbalit batoh a vybrat z hromádky věcí, které patří na výpravu. Pak se společně stavěl stan, aby každý z nich věděl, jak na to. A protože se počasí umoudřilo, tak závěr schůzky proběhl na hřišti. Většina vlčků se zúčastnila fotbalového zápasu a zbytek využil k sportovním aktivitám prolézačky.

 

 

Naše 78. schůzka - 9.6.2022 - rostliny

Další schůzka už probíhala normálně na Olší, i když poprvé za 2 měsíce bylo počasí takové nejisté. I tak jsme ale vyrazili na hřiště. Sešli jsme se, veverky: Ellinka, Anetka, Nikolka, Julinka, Natálka, Kačenka a Štěpánka, kamzíci: Matěj, Vašek, Tobík a Tomášek, rysové: Eliška a Barča. Na hřišti jsme si povídali o rostlinách a kytičkách, protože někteří v této oblasti mají mezery a je důležité si je doplnit, aby mohli plnit odborky. Děti po družinách musely donést co nejvíce rostlin, které zvládnou pojmenovat a musím říct, že veverky se svými 12ti, mě ohromily. Nechyběla pampeliška, kopřiva, sedmikráska, rozrazil, pantoflíček, bříza, jitrocel, jetel, kopretina, hluchavka, pryskyřník a další...ani ostatní se nenechali zahambit. Pak už jsme soutěžili, kdo najde tu či onu rostlinku rychleji. A když už snad každý zvládl najít a pojmenovat jitrocel či jetel, nechala jsem děti chviličku odfrknout při hraní. Někdo lezl na prolézačkách, jiní hráli fotbal holky proti klukům, kde nakonec kluci vyhráli 3:1. Uvidíme, jaká bude příště odveta. Pak následoval přesun na úřad, kde jsme si za odměnu dali meloun a děti pokračovaly ve vymalovávání omalovánek s tématikou rostlinek a kytiček. Tobík a Vašík pak věnovali volný čas k plnění odborky znalec zvířat a znalec rostlin. Oběma se povedlo splnit vše a pokud příště donesou list do herbáře, obdrží ode mne nášivky odborek. Myslím, že na táboře nebude Ellinka a Barča jediné, co budou mít slibový šátek :)

 

Výprava záchranáři 3.-5.6.2022

Výprava záchranáři proběhla první červnový víkend na srubu, tam kam v létě jezdíme na tábor.  První na místo dorazila Iva a Bára s dětmi a společně připravily srub na příjezd ostatních a vybalili věci. Postupně na místo přijížděli další a další vlčci - Sofinka, Natálka, Lenka, Stázinka, František i Pepík, Štěpánka, Míša, Eliška, Nikolka, Nelinka, Bára, babi Andrea a Rozárka. Děti z Jihlavy v doprovodu Petra přišli od silnice po svých - byly to Anička, Alenka, Viky, Ella, Max, Dan, Kristýnka a Pepa. Každý si připravil ležení - někdo ve srubu, někdo v zavazadlovém prostoru auta - a po večeři jsme se všichni přesunuli do táborového kruhu. Zde jsme si povídali o první pomoci, o důležitých číslech, co musí obsahovat hovor na tísňovou linku. Dokonce jsme si i pustili pár záznamů z linky 155. Zbytek večera již probíhala volná zábava. V sobotu ráno dorazili ještě Táďa a Nelča, Tobík a Hynek s Janou. Po snídani - chleba s nutelou - jsme se přesunuli opět do táborového kruhu, kde jsme si říkali o krvácení a jak ho zastavit a děti i si zkusily používat tlakový obvaz a vázat drobné řezné rány. Nakonec byla vyhlášena soutěž, zda z Ivy a Báry dokáží děti udělat mumie. Musím říct, že se jim to povedlo. Mumie pak měly za úkol pochytat děti a děti zase musely před mumiemi utéct. Vše přerušil až příjezd dobrovolných hasičů z Batelova, kteří dětem přijeli ukázat techniku. Děti viděly, co se vozí v hasičském autě a co se na co používá. Dokonce si mohly zastříkat hadicí i na kbelíky, to si myslím, že je bavilo ze všeho nejvíce. Hasiči jim také vyprávěli o tom, co vše musí dělat. Před obědem jsme se s nimi rozloučili a mohli jsme se s chutí pustit do jídla - brambory a sekačka. Dalším, kdo dojel na místo byla Dáša, Tomášek, Miška a Nelinka, nejmenší vlček. V poledňáku pak ještě Julča, Klára, Áďa a Pája. Po poledním klidu a malém fotbálku dětem i instruktorům pověděl Zdenda, záchranář z Jihlavy, co dělat při bezvědomí a resuscitaci. Děti si pak vše zkoušely v praxi a dospěláci pokračovali ve školení první pomoci. Po svačině a drobném dešti si zkusili děti sádrování pod vedením Julči. Najednou to po tábořišti chodilo sáder :) Před večeří ještě proběhlo závěrečné přezkoušení, kdy družiny běhaly po 4 stanovištích, kde plnily různé úkoly (resuscitace, poranění nohy, krvácení i test), všechny družiny se do toho pustily a všem to vydařilo a ani déšť nám to nezkazil. Po večeři probíhal program ve srubu i venku. Venku si mohly děti zkusit namaskovat své zranění pomocí těsta a umělé krve a musím říct, že to tam za chvilku vypadalo jak na válečné frontě. Večer proběhla ještě pod vedením Petra stezka odvahy a pak už alou do pelechu. V neděli už se balilo a uklízelo, a když se nám moc nechtělo, museli jsme jet domů - podotýkám, že někteří si ještě jednou namaskovali rány a tak někteří rodiče měli mále infarkt :)

 

Naše 77. schůzka - 2.6.2022 - Pokémoni na Řídelově.

Od září máme k dispozici srub na Řídelově, ale ještě jsme se tam pořádně nedostali. A už vůbec ne s dětmi z Olší. Už zde byli instruktoři na brigádě i jihlavské děti na družinovce, ale my stále nic. Bylo na čase to změnit. Proto dnešní schůzka byla naplánovaná do Řídelova. Sešli jsme se - veverky: Kačenka, Štěpánka, Stázinka, Julinka, Ellinka, Natálka, Julinka, Nikolka  a Anetka. Kamzíci: Vašek, Matěj a František. Rysové: Barča, Rostík a Eliška. Sraz byl klasicky v 16hod., tentokrát ale před obecním úřadem v Řídelově. Odtud jsme se pěšky přesunuli přes louku až na okraj lesa. Po pár metrech už jsme mezi stromy uviděli dřevěnou boudu - náš srub. Srub i nejbližší okolí jsme si prohlédli a dětem se tu moc líbilo. Pak jsme jim oznámila, že houští nedaleko odtud se skrývají neznámé příšerky, a že našim úkolem je je pochytat. Děti běhaly a nosily kartičky s příšerkama - pokémonama. A protože tyto karty jsou novým hitem mezi dětmi, nechala jsme poté děti, aby si je rozdělily. Po svačince jsme se vydali na průzkum pod skalnatou strž. Po návratu zpátky k boudě byla volná zábava, kdy děti v závěru schůzky dostaly balíček kartiček, jako dárek ke dni dětí, který byl včera. Pak už jsme se museli vrátit zpět k obecnímu úřadu. Lenka i Dana si během schůzky udělaly zkoušku mlčení. 

 

Naše 76. schůzka - 26.5.2022 - Zvířata

Poslední květnová schůzka byla v mnohém jiná. Já jsem na ni původně neměla dorazit, a tak se její přípravy ujala Lenka. Nakonec jsem na schůzku taky přišla, ale celá byla v režii Lenky :) Sešli jsme se, kamzíci: Franta, Matěj, Vašek a Tobík, veverky: Julča, Julinka, Amálka, Anetka, Niky, Ellinka, Rozárka a Stázinka, rysové: Eliška, Barča a Rostík. A na takovém malém hostování Oliver z pražských skautů. Já, Vašík a Stázinka jsme se pustili do nováčkovské zkoušky mlčení, což se nám nakonec povedlo, i když mě teda až na druhý pokus. Prvně jsme vyrazili za Olší k rybníku "Paňáku", kde jsme nakrmili páreček labutí s mladými. Pověděli jsme si něco o vodním ptactvu i o labutích samotných. Potom jsme se po louce přesunuli na kameňák, kde jsme si zahráli několik her. Družinky měly za úkol si zapamatovat, co nejvíce karet a sestavit stejnou řadu, také měly po slalomu, který tak úplně nedopadl podle přestav :), získat kartu z pexesa a na konec přišla strategická hra - získávání stejných párů karet. A protože čas kvapil, museli jsme se vrátit. Závěr schůzky patřil povídání si o pokřiku, kdy Oliver nás seznámil s tím jejich. Myslím, že na pokřiku musíme zapracovat, protože by bylo hezké naše akce zakončovat pokřikem. Uvidíme, co se nám podaří vymyslet.

 

Olešský desetiboj - 21.5.2022

Na 21.5.2022 byl naplánován 2. Olešský desetiboj. Jsem ráda, že to konečně vyšlo, protože v posledních 2 letech byl již xxx krát zrušen kvůli pandemii kovidu. Naštěstí vyšlo i počasí, takže nakonec bylo ideální počasí na sportování. Kromě vlčků se mohly desetiboje zúčastnit i ostatní děti z Olší a okolí, a tak se to tu dětmi jenom hemžilo. Za vlčky soutěžili: Barča, Ellinka, Julinka, Míša B.,  Eliška, Vašík, Matěj, Tomášek, Natálka, Stázinka, František, Nelinka V., Rozárka K., Pepík a Filip. Hynek, Štěpánka a Kačenka bohužel na poslední chvíli omarodili. I instruktoři od vlčků nemohli chybět, a tak kromě mě tu moc pomáhali i Lenka, Jana, Dana, babi Andrea, Bára,  Áďa i Stáňa s Tinkou. Bez nich bychom to těžko zvládli. A nesmím zapomínat i na ostatní dospěláky, co se zapojili!!! I těm moc děkuji. Celkem na desetiboji soutěžilo 58 dětí a to v deseti disciplínách - vis, lehy/sedy, skok, hod do dálky, překážkový běh, dřepy, lukostřelba, hod na přesnost, sprint a dálkový běh. Výkony byly úžasné, kdy musím vyzvednout například dřepy za min., kdy rekord bylo neuvěřitelných 76 dřepů za 60s, což nechápu. Ale ani vlčci nezaháleli - Barča byla nejlepší ve visu a taky dřepů udělala neuvěřitelných 60, Ellinka jen o 2 méně, a společně s Filipem zvládli nejlépe lukostřelbu. František byl úžasný v hodu na přesnost. Stázinka skákala jako správná veverka a Míša B., Tomášek i Vašík předváděli skvělé výkony.  Všichni vlčci ukázali, že jim sport jde. Po odsoutěžení disciplín se hrál fotbal děti x dospělí, kdy nakonec děti vyhrály. Potom už následovalo předávání diplomů , medailí a cen, kdy na stupních vítězů nechyběli ani vlčci. V nejmenší kategorii Julinka obsadila 2.místo a Natálka 1. místo. Děti si poté užívaly zábavu, pila se limonáda, jedly se párky v rohlíku a děti neúnavně běhaly a běhaly a běhaly. Myslím, že jsme si krásně zasportovali a užili si to.

 

 

Naše  75. schůzka - 19.5.2022 - nováčkovské zkoušky, odborky

Další schůzka je tu a opět je hezky a my vyrážíme ven, tentokrát na kameňák. Veverky: Amálka, Anetka, Ellinka, Julinka, Niky a Stázinka, kamzíci: Máťa, František a Vašek, rysové: Rostík a Barča. Děti už naprosto neomylně doráží na kameňák. Zde si sedáme a povídáme si o nováčkovských zkouškách a o odborkách. Na našem letošním táboře totiž proběhne první slib a první vlčkové dostanou svůj slibový šátek, a to už něco znamená. Dokonce budou letos slibovat i někteří instruktoři. Děti jsou tak nadšené, že okamžitě všechny drží zkoušku mlčení, tj. že musí vydržet 1 hodinu mlčet. Nakonec se to povede Rostíkovi, Nikolce a Anetce. Ostatní to i přes několik pokusů nezvládli. Ale snažili se všichni. Rostík si ještě udělal i odborku znalec rostlin. Kromě odborek a nováčkovských zkoušek jsme hráli spoustu her - na lišky, stavění domečku, paměťovou hru aj. Čas nakonec utekl jako voda a spousta dětí odešla s tím, že budou držet přes týden zkoušku pevné vůle, tak jsem zvědavá, jak to dopadne, mě totiž zbývá už jen pár hodin a zkouška bude za mnou :)

Naše 74. schůzka - 12.5.2022 - ptáci

Je nádherné počasí a tak dnešní schůzku můžeme opět trávit venku. Scházíme se v těchto počtech: veverky: Ellinka, Julča, Amálka, Anetka, Julinka, Stázinka, Nikolka, Kačenka a Štěpánka, kamzíci: Vašek, Matěj, František, Tobík, Jáchym a Kryštof, rysové: Eliška, Rostík a Barča. Vyrazili jsme směrem k rybníku Hadrava a cestu jsme si krátili plněním úkolů z oblasti ptačí říše. Děti poznávaly ptáky podle zvuku, podle peří i podle obrázků. Běhaly i cvičily. U Hadravy jsme si dali pauzu na svačinku a na další úkoly, tentokrát se týkaly vodního ptactva. Za odměnu děti dostaly malinkaté čokoládky z obrázky zvířat z naší přírody, a to zvířátek žijících právě u rybníka. Potom jsme se pomalu vypravili náročnou cestu zpět, kterou jsme si opět zpestřili úkoly. 

 

Naše 73. schůzka - 5.5.2022 - Hvězdy

Na první květnovou schůzku jsem si připravila povídání si o noční obloze. Sešli jsme se v těchto počtech: rysové - Barča a Rostík, kamzíci: Vašek a Matěj, veverky: Julinka, Ellinka, Amálka, Anetka, Štěpánka, Kačenka, Nikolka a Rozárka. A protože bylo teplo, zůstali jsme na schůzku venku. Hned na začátku jsme se občerstvili bezovou limonádou, která na úřadě zbyla po čarodějnicích a vyrazili jsme na hřiště. Posedali jsme si a já dětem vyprávěla o noční obloze, hvězdách a souhvězdí a byla jsem mile překvapena, kolik toho děti o noční obloze ví. Dokonce věděly, že podle Polárky se ná najít sever, a že mohou sloužit hvězdy i k orientaci. Potom jsme se přesunuli na tenisové hřiště, které je vyasfaltované, a tak trošku připomíná noční nebe. Děti si vzaly malou nápovědu v podobě kartičce s vyobrazeným souhvězdím a taky křídy a začali na "obloze" malovat souhvězdí. Místo hvězd jim sloužili pampelišky či kameny a spojnice mezi hvězdami dělaly děti křídou. Někteří nakreslili 2 souhvězdí a měli hotovo, ale takový Vašek a Rostík, ty namalovali souhvězdích hned několik. Vašík nakonec udělal rekord se 16ti souhvězdími a právem byl vyhlášen nejlepším znalcem hvězdné oblohy. Po malování souhvězdí jsme se pověnovali úklidu hřiště a pak také tréninku na olešský desetiboj, který nás čeká koncem května. Děti si zkusily vis na tyči, a i tato disciplína jim šla skvěle. Vítězem byl Vašík nakonec s časem 2:37 min, kdy v těsném závěsu byla Anetka, Nikolka, Barča a Ella. Po malé občerstvovací pauze jsme si zahráli běhací hry jako je rybičky, rybičky a čáp ztratil čepičku. Konec schůzky už patřil volné zábavě na hřišti, kterou každý trávil jinak. 

 

Naše 72. schůzka - výlet do Mrákonína - 28.4.2022

Poslední dubnovou schůzku jsme měli na programu vlakové a autobusové spojení. Sešli jsme se celkem v hojném počtu, rysové: Barča, veverky: Ella, Julča, Štěpánka, Kačenka, Nikolka, Natálka, Julinka, Eliška, Anetka, Amálka a Rozárka, kamzíci: Matěj a Vašek. Prvně jsme si vysvětlili, jak, kde a proč hledat spojení. Děti se podívali na klasický autobusový řád i na vytisklé údaje z portálu idos.cz, naučily se, na co si dát pozor, co mít u sebe a jak se v dopravních prostředcích chovat. A abychom si vše ukázali v praxi, nasedli jsme na autobus do obce Mrákotín a užili si krátkou  cestu autobusem. V Mrákotíně jsme si zašli na výbornou točenou zmrzlinu, která je vyhlášená široko daleko. Když jsme se dostatečně posilnili, vyrazili jsme zpátky na Olší pěšky. Měli jsme totiž ještě nějaký čas, než jel autobus zpátky. Prošli jsme se do Dobré Vody a tam jsme opět nasedli do autobusu a nechali se na Olší popovést. Zbytek času jsme ztrávili na schůzce tím, že jsme šly na hřiště, kde jsme si malinko zasportovali.

 

Naše 71. schůzka - rostliny, stromy - 21.4.2022

Blíží se konec dubna a venku je tento týden opět docela hezky, proto i tentokrát vyrážíme ven. Scházíme se v těchto počtech: rysové: Barča a Rostík, kamzíci: Matěj a Vašek, veverky: Ella, Julie, Kačenka, Julča, Natálka, Amálka a Anetka. Společně vyrážíme k psímu hřbitovu, který je 2 km od Olší hluboko v lese. Děti šlapou, po cestě poznávají rostliny, keře i stromy, plní nejrůznější úkoly i malé soutěže. Poměrně rychle nacházíme psí hřbitov a také prozkoumáváme obrovské kameny v okolí. U jednoho nacházíme "kešku" a tak děti vyměňují drobné předměty za věci z "kešky". Vracíme se jinou cestou zpátky, kdy největším úkolem je najít křemen. Všem se to nakonec daří a na lanové hřiště docházíme obtěžkáni křemeny. Ještě si chviličku pohrát na hřišti a zase alou zpět. Po cestě nás bere Danča ke kravám podívat se na malé, včera narozené, telátka. Děti, které se nebojí, si je i pohladí. Pak už opravdu jdeme k úřadu a schůzka končí. Dnes budou děti určitě spát jako zabité, protože mají v nohách minimálně 4 km. 

Brigáda na Řídelově - 15.4.2022

Od září máme v podnájmu boudu a kus lesa u obce Řídelov. Abychom sem mohli začít pravidelně jezdit, bude nutné to tu trošku uzpůsobit našim potřebám. Bouda je sice krásná, ale uvnitř není dostatek místa. Po dohodě s majitelem můžeme vnitřek předělat z dvou dvoupatrových postelí na dvě patra. Místa bude hned dost. Bára a Rampa vyrazili na místo už ve středu 13.4., aby si Rampa naměřil, co potřebuje a také aby pokácel suchý strom, který se bude v pátek zpracovávat na dřevo na topení. V pátek přijíždí na místo první Bára, Iva, Dominik a Kuba, hned vzápětí se tu objevuje Bára, babi Andrea a taky Nela. A jelikož Kačenka bydlí, co by kamenem dohodil, i ona, Mirka, Petra, Natálka a Julinka se k nám připojují. Všichni jsou vybaveni nářadím, zásobou vody i jídla. Na nic nečekáme a hned si rozdělujeme úkoly. Mirka a Petra začnou připravovat táborový kruh, my ostatní jdeme sbírat odpadky, a že jich tu je. Všichni včetně dětí plníme jeden pytel za druhým, až jich je na okraji louky pořádná halda. Pak dojíždí na místo Petr, který veze i skříně od Stáni. Bára s Petrem vytahují skříně ven z auta a jdou donést pokácená části stromu na cestu. Zde je Petr krátí na špalíčky, které nosíme k boudě. Zde probíhá sekání dřeva, které jde od ruky jak Barče, Báře, tak i Ivě, holky by se i pohádaly, kdo půjde sekat. Navštěvuje nás i Stáňa s Martinem, jedou ve službě okolo, a Stáňa neodolá, aby si nějaké to polínko taky neposekala. Babi Andrea zatím vyklízí boudu a připravuje vše, na to, abychom mohli dovnitř dát skříně. A jelikož dřeva je opravdu hodně, protože Petr pořezal i padlou břízu, začíná Kuba, Nelča a Dominik rovnat dřevo pod postel a jde jim to přímo skvěle. Pak umisťujeme obě skříňky a hned to uvnitř vypadá skvěle. Poté následuje pauza na oběd, kávu a poté Petr a Bára Vidláková odjíždí. Na místě už zůstáváme jen holky, pokračuje sekání dřeva, jeho rovnání, úklid u táborového kruhu, dělání dřeva na topení v ohništi, úklid latríny, ale i průzkum okolí. Počasí se začíná horšit a my máme hotovo právě včas, neboť přichází průtrž mračen. Nám to ale nevadí, jsme pod střechou a pokračujeme umýváním nádobí a rovnáním do skříněk. Kolem 16h přijíždí zpátky Barča, doděláváme co musíme a pro dnešní den brigáda končí. Rozloučíme se a chceme odjíždět, když si Iva všimne Rampy. Zdravíme se s ním, ukazujeme mu, co jsme udělali a on si ještě něco málo přeměřuje. Pak už opravdu končíme. 

O

Velikonoční tvoření - 14.4.2022

Po dvouleté kovidové přestávce opět můžeme uspořádat velikonoční tvoření. Velikonoční tvoření je akce, kam kromě vlčků chodí i ostatní obyvatelé z Olší. Jednak se s místními potkáváme a také můžeme naoplátku něco udělat pro obec. Letošní rok nám přálo počasí, a proto i účast byla obrovská. Veverky: Julinka, Ellinka, Barča, Bára, Anežka, Amálka, Anetka, Nikolka, Kačenka a Stázinka, kamzíci: Vašík, Matěj, František, Pepík, Tobík, Rostík, Dominik a Kuba. Krom vlčků se akce zúčastnilo mnoho dalších maminek, tatínků i dětí z obce. Ještě že bylo hezky a mohly být některé stanoviště venku. Děti mohly zdobit vajíčka několika technikami - barvení s přírodninami v cibuli, zdobení košilkami, zdobení ubrouskovou technikou, zdobení voskem i barvení a zdobení obtisky. Dále si mohly vyrobit několik zápichů - kuřátko, vejce, zajíce nebo ovečku. Nechyběla ani dekorace velikonočního kuřátka a také pletení velikonoční pomlázky. Nově jsme zařadili i zdobení velikonočních perníčků, které mělo obrovský úspěch. Všechy výrobky byly moc hezké a povedené a já doufám, že se příští rok opět všichni potkáme na dalším tvoření.

Jarní výprava - 8.-10.4.2022 (Rampa)

Jarní výpravu si pro nás připravil Rampa a tentokrát jsme se vypravili dost daleko, náš cíl byl zámeček v malé obci jménem Lesní Hluboké, která leží nedaleko Velké Bíteše. Sraz byl v pátek v 17h, ale všichni jsme se sešli až kolem 18h. To už Rampa měl vše nachystané, uvnitř bylo teplo, pokoje připravené, herna vytopená...jen začít tvořit. Na výpravě jsme se sešli - kamzíci: Dominik, rysové: Barča a Rostík, bobři: Nelinka, Natálka, Martínek, Terezka a Anička, veverky: Kačenka, Ella, Nikolka a Rozárka. Za dospěláky se zúčastnili: Rampa, Barča, Bára, babi Andrea, Iva, Ivča a Petr. Děti si hned začaly v herně malovat a taky hrát stolní hry. V 19h jsme si dali společnou večeři, to už jsme všichni byli ubytovaní. Kolem 21h byla večerka. Děti se těšily tak, že ani nemohly dospat a tak vstávaly už po 6h. Snídaně byla formou švéckých stolů - chleba i rohlíky, marmeláda, máslo, tvrdý sýr, ale i výborná škvarková pomazánka. Dopoledne jsme strávili na zámečku a to především tvořením - děti pletly pomlázky, vyráběly velikonoční přání, zdobili vajíčka...nechaly naklíčit fazolky atd. Děti také začaly řešit záhadu zamčené truhly a objevovaly různá znamení po zámku. K obědu jsme si dali zeleninovou polévku s noky a taky bramborovou kaši se sekanou. Po poledním klidu jsme se vypravili na procházku k devíti křížům. Počasí bylo jako na houpačce, chvíli sněžilo, pak foukal silný vítr, pak zase svítilo sluníčko. U křížů jsme nechali jednu pomlázku, jako uctění památky bílé paní, která nám nechávala znamení po zámku. Cestu zpět jsme si trošku prodloužili, ale protože bylo hodně zima, tak jsme na svačinu již byli zpátky. Před vchodem do zámku na nás čekal vzkaz od bílé paní. Ve sklepeních na nás čekalo něco málo z jejích zásob a taky klíč k truhle. Ta ale byla prázdná, uvidíme ráno, řekli jsme si. Po svačině se tvořilo a kluci si pro nás také připravili opičí dráhu, která vedla přes všechny pokoje, pokračovala jízdou po matraci ze schodů dolů a končila dole v patře. Děti se do toho pustily s vervou a šlo jim to báječně. Vše přerušila až večeře. Potom se pokračovalo a závěr dne byl věnován soutěži týmů, kterou vedla babi Andrea. Po náročném dni všichni brzo usnuli. Ráno opět budíček po 6h, na programu byl tentokrát úklid, balení, snídaně, ale i otevření truhly, kde byl sladký poklad, vyhlášení výsledků opičí dráhy - vyhrála Barča a za kluky Dominik a také pokračovalo tvoření - zdobení perníčků. Těsně před odjezdem jsme ještě zahráli kuličky a pak už byl na řadě poslední nástup a výprava končí. Už teď se ale těšíme na další výpravu.

 

Naše 70. schůzka - 7.4.2022 (opakování)

Dnes už jsme se opět vypravili ven, i když počasí se trošičku mračilo.  Děti měly slíbeno, že se půjde na lanové hřiště. A abychom si taky trošičku něco zopakovali, na stromy v okolí jsem rozvěsila obrázky zvířat, rostlin, lesních plodů, hub, stop i mapových značek. Tentokrát se nás sešlo o něco víc než minule, kamzíci: Vašek, Rostík a Matěj, veverky: Barča, Ella, Julča, Bára, Natálka, Julinka, Kačenka, Amálka a Anetka. Děti jsem rozdělila do dvou týmů a postupně běhaly do lesa pro zadané obrázky. O pouhé dva body vyhrálo družstvo, kde byli kluci. Všechny děti si ale zasloužily sladkou odměnu. Pak už byl prostor pro volnou zábavu na lanovém hřišti. Na závěr schůzky jsme se přesunuli zpátky do klubovny, kde jsme si zahráli několik her - přefoukávanou, kde je mince nebo poznej zvíře...ani jsme se nenadáli, a byl tu konec schůzky. Tentorkát se však neuvidíme až za týden, ale rovnou zítra na výpravě.  

 

Naše 69. schůzka - 31.3.2022 (BESIP)

Poslední srpnovou schůzku musíme vzhledem k počasí strávit v klubovně. Tentokrát se věnujeme BESIP-bezpečnosti silničního provozu. Sešli jsme se v těchto počtech, kamzíci: Vašek, Míša, Tobík a Matěj, veverky: Barča, Ellinka, Kačenka, Štěpánka a Julinka. Nejprve jsme si vysvětlili, co to BESIP vůbec je. Všichni vlčci jezdí na kole nebo alespoň na koloběžce, a tak je důležité, aby věděli, jak se mají jako řidiči  chovat, jak má být jejich "vozítko" vybaveno, co jsou to dopravní předpisy a tak dále. Kromě jízdního kola a bezpečnostní přilby jsme si také pustili několik videí o cyklistech i crashtesty na přilby. Poté následovalo poznávání dopravních značek a běžné situace v dopravě. Závěr schůzky patřil rozdání drobností od PČR a také střelbě na cíl. Stříleli jsme z makety policejní pistole na kuličky a dětem to šlo perfektně. Doufám, že si odnesou z dnešní schůzky něco málo o bezpečnosti, to je věc, co se jim v životě určitě neztratí.

Naše 68. schůzka - 24.3.2022 (Mapa)

Je tu další týden a další schůzka. Je opět hezky a tak vyrážíme do přírody. Téma dnešní schůzky je mapa a busola. Scházíme se v těchto počtech, mravenci: Julinka, Julinka, Máťa a Pepík, lišáci: Rostík, František, Vašek a Míša, veverky: Barča, Bára, Ella, Natálka, Štěpánka, Kačenka a Anetka. Hned před úřadem rozdávám dětem zalaminované mapy a busoly a děti zkouší číst v mapě a taky ji naseverovat. Pak už jen říkám pokyny, kudy mají jít, zda po turistické značce, či silnici, zastavujeme se a děti hledají to co mají v mapě tak ve skutečnosti, tu je to kaple, tu křížek, pak zase rozcestí a opět uznat, že jim to jde skvěle. Nakonec naši trasu malinko změní harvestory, ale nám to nevadí. Bradlo, skalní útvar a cíl dnešní výpravy, dobýváme brzy. Zde nám ještě František a Vašek ukazují schvanou "kešku" a šup šup zpět, ať ještě stihneme dětské hřiště. Na dnešní schůzce si ještě kluci vymysleli, že na letošním táboře budou družinkou s názvem Kamzíci, takže možná změníme název družiny z lišáků na kamzíky :) uvidíme ještě, jak se nám rozhodnou holky. Návrh pro družinu velkých je "rysové", se kterým přišla Barča a Rostík a Nelča a Táďa se přidali.

 

Naše 67. schůzka - 17.3.2022 (úklid obce)

Dnes opět vyrážíme ven, nečeká nás dnes ale naše obvyklá činnost, ani žádné opékání buřtů nebo procházka, tentokrát budeme sbírat odpadky. Scházíme se v těchto počtech, Mravenci: Julinka, Stázinka a Máťa, lišáci: Vašek, František, Tobík a Míša, Veverky: Barča, Ella, Kačenka a Štěpánka. Začínáme v klubovně, kde jsou na stole připraveny různé odpady, sklo, porcelán, PET lahve, igelity, bio odpad, baterie, alobal, plechovky....a děti mají za úkol je roztřídit a barevné papíry tak, podle toho, do jak barevné popelnice patří. Děti vše rozdělí téměř bez chyby, vysvětluji jim, v čem je důležité třídění a recyklace a taky, proč do přírody odpadky nepatří. Na závěr si říkáme, jak dlouho trvá některým odpadům, než se v přírodě rozloží. Pak už hurá na to, nasazujeme rukavice a začínáme sbírat a odpadky přibývají rychlostí blesku. Mezi nejzajímavější kousky patří golfový míček, hrnec, stará hra, kufřík od nářadí, i mega igelit. Musím děti pochválit, protože se do všeho pustily s vervou a chutí a po nich zůstala jen krásná příroda. Jsem na ně pyšná. Závěr schůzky jsme strávili na hřišti, kde si děti zaslouženě pohrály a taky dostaly sladkou odměnu.

 

Naše 66. schůzka - 10.3.2022 (stopy)

Krásné jarní počasí přetrvává a my se opět na naši schůzku vydváváme ven, místo toho, abychom tvrdli v klubovně. Scházíme se v těchto počtech - Mravenci: Máťa, Julinka a Kryštof, Lišáci: Vašek, Jáchym a Rostík, Veverky:Barča, Ella, Amálka, Anetka, Bára, Štěpánka a Kačenka. Tentokrát vyrážíme na okruh kolem Mašátových rybníků a cestu si krátíme jednak vyplňování "jarní procházky", kdy každý obdrží papír, kde zaškrtává věci a zvířata, co vidí a jednak jsou po cestě rozmístěny obrázky zvířat, rostlin i stop. U Mašátových rybníků se posilňujeme svačinou a také obdivujeme bledule. Pak už přicházíme ke kameňáku,  kde hrajeme bojovku na letadlo a pašeráky. Děti musí na vytyčené místo - letiště, tajně a nenápadně propašovat svůj lísteček z jarní procházky a umístit ho do letadla (mezi kameny), musí si počínat zvlášť opatrně, aby je nezahlédla a nechytila ostraha letiště (Bára). Dětem se bojovka líbí, tak ji ještě opakujeme, pak ale už je čas odebrat se zpátky. Schůzka končí a my se těšíme na příští týden.

 

Naše 65. schůzka - 3.3.2022 (buřty)

Je březen a čas neuvěřitelně letí. Venku je sluníčko, i když zima a naše schůzky se pomalu, ale jistě přesouvají ven. Dnes jsme se s Lenkou shodly, že bychom mohli jít na procházku a opéct si buřtíky. Scházíme se v těchto počtech, mravenci: Julinka, Julinka, Máťa, Stázinka, Pepík, Viktorka, Anežka a Rozárka, lišáci: Rostík, Vašek, Franta a Tobík, veverky: Natálka, Barča, Bára, Ella, Anetka, Kačenka a Amálka. Od úřadu vyrážíme směrem k rybníku Hadrava a po cestě si opakujeme stromy a rostliny, protože i když je těsně po zimně, je toho v přírodě hodně co k vidění. Přicházíme na nové tábořiště, kde je obrovské místo pro oheň, stojí zde konstrukce pro týpýčko a i je zde udělané krásné sezení. Vytahujeme buřtíky a připravujeme oheň. Netrvá to dlouho a oheň hoří a opékají se první buřtíky. První spálí svůj rohlík Matěj hned vzápětí za ním je Ellinka. Poté co je přiložená zbylá březová kůra se i z dospěláckých buřtů stávají pěkní černoušci :) Zbylý čas trávíme hraním si v přírodě, kdy konec schůzky posouváme na 18h. Pak už nás čeká jen cesta zpět. Těšíme se na příští týden. 

 

Výprava na Ježkovec - 25.-27.2.2022 (Bára Vok.)

Poslední únorový víkend nás čekala první vícedenní výprava v tomto roce. Tentokrát jsme vyrazili na úplně nové místo - chata Ježkovec u Krasonic. Zapůjčenou jsme ji dostali od pana Kováře, který za půjčení celého areálu nechtěl vůbec nic. První na místo přijíždí Bára, Julinka, Ellinka a Barča a celý areál si přebírá od paní provozní. Dostává pokyny a poté začíná vše připravovat na příjezd prvních vlčků. Dalšími na místě jsou Natálka, Sofinka a Tobík, hned po nich Ivča, Kuba a Dominik, pak už jezdí jeden vlček za druhým - Janča s Hynkem, Filda, Kačenka, Vašík a také plné vozidlo vlčků z Jihlavy - Petr, Viky, Max, Ellinka, Jirka a Anička. Také doráží Natálka, Viktor a Kryštof. Přijíždí také David, kterého přivedla Stáňa, a který by nám měl na táboře vařit. Doufám, že se mu s námi bude líbit. Ani Bára s Nelčou nesmí chybět. Ještě Ivča, Martínek a Terezka. Rampa s Rostíkem doráží na s menším zpožděním. Nakonec doráží Lenka, Pepík, Stázinka a František. Každý se po příjezdu ubytuje, buď na jednom z dvou pater nebo v jednom ze dvou apartmánů. Potom následuje večeře, kdo si co dovezl a pak společný program venku. Už je tma a my se scházíme před chatou, máme jen pár baterek. Ivča nám čte první část příběhu o vlčkovi, který hledal lesní moudrost. Poté pokračujeme po svíčkách po cestě nedaleko chaty až k silnici. Celkem nás čekají 4 zastávky a 4 další části příběhu - světlo lásky, síly, krásy a pravdy. Pak už celý vyzmrzaní jdeme zpátky dovnitř. Tam nás čeká Stáňa, která mezitím dorazila a my vůbec nechápeme, jak se jí to povedlo, aniž by si jí kdokoliv všimnul. Chvilku ještě hrajeme společenské hry, malujeme nebo dobýváme to či ono patro, pak ale přijde pokyn na čištění zubů a převlečení do spacího. Čeká nás první noc na Ježkovci. Ráno vstáváme, respektive děti vstávájí, už v 6.30 hod. a tak s prvními nedočkavci jdeme uklízet stoly a chystat snídani - chleba s máslem a marmeládou a čaj. Po snídani Bára vyhlašuje, že která polovina chaty bude mít lépe uklizeno, bude při dopolední procházce dělat špióny. To by jste neviděli, jakým úprkem děti vyráží uklízet, a jak uklízí...Nakonec měly obě poloviny uklizeno tak pěkně, že si roli špiónů zkusili úplně všichni. Po nutném škrábání brambor a balení věcí na dopolední procházku v 9.00 hod. stojíme před chatou. Stáňa nám domluvila malé překvapení v podobě návštěvy policejního nehodářského auta. A tak čekáme a čekáme a už vyhlížíme skoro u silnice, když se konečně v 9:40 hod. přiřítí policejní auto. Policista a policistka nám vše ukazují, co vše auto umí a co vše mají a taky jak se poutá pachatel - Stáňa :) . A také od nich dostáváme jako dárek reflexní pásek. Děkujeme, a protože je opravdu větrno a zima, vyráží první skupina na "šipkovanou". Skupina z Olší to bere hodně poctivě a šipky dělají snad co 50 cm :) sem tam nějaký ten úkol a v polovině trasy se skupiny prohodí a také se posilní jablkem a sladkým řezem. Cesta zpátky je zakončená výstupem strání k chatě, kdy tuto cestu nám ztěžuje všudypřítomné  ostružiní. My nejsme ale žádné srábotky a tak chatu těsně před obědem dobýváme. Krom tedy Lenči s Pepíkem, s kočárem to vážně nešlo. V chatě na nás čeká kromě oběda - sekaná s bramborem a okurkou - i Dáša, Tomášek a Miška. Všichni jsme si moc pochutnali a je tu polední klid. Po něm nás čeká bojová hra. Děti jsou rozděleny do tří skupin - růžový, oranžový a modří. Každý tým má po chatě schované 4 díly zprávy, kterou musí najít, poskládat, a protože je v morseovce, tak také vyluštit. Zprávu všechny týmy nachází a sestavují poměrně rychle. S luštěním je to horší, ne všichni znají morseovku, proto jsou po chatě schované nápovědy. První nakonec ven vyráží tým růžových v závěsu s oranžovými. Venku se od Báry dozvídají další pravidla hry. Ve zprávě stálo, že kdo se chce večer najíst, ten si zaběhá, musí objevit stanoviště a získat suroviny, pak už si bude při přípravě večeře jen pískat. Celkem je v okolí chaty 5 stanovišť - knihovna, mlým, sad, farma, elektro a mlýn. Nejprve se musí objevit stanoviště knihovna a v ní recept, pak už se podle receptu získávají jednotlivé suroviny. Netrvá to dlouho a kolem chaty pobíhají děti s vejci, mlíkem i jahodami. V těsném závěru vítězí tým růžových a jako malou výhodu získávají mixér. Všichni se přesouváme do chaty na svačinu - rohlík s paštikou a okurkou. Po svačině pokračuje soutěžení týmů ve znalostních disciplínách, abychom si zopakovali, co umíme. Opakujeme zvířata, zdravovědu i uzly a vše je proloženo sportovními a dovednostními úkoly. Dokonce přichází i 2 úkoly pro dospěláky, aby se děti pobavily a dospěláci nenudili. Mezi klukama vyhrává Petr a mezi holkama Bára Vok., pak už je čas připravit konečně večeři, na což se děti moc těší. Za chvilku už to všude voní palačinkami a netrvá to dlouho a děti už se ládují. Nechybí jahody, broskve, borůvky, nutela ani šlehačka. Po chutné večeři je na programu tancování a společenské hry. Jako večerní program je připraveno promítání fotek z táborů, na které se všichni těší. K tomu nesmí chybět popcorn. Myslím, že všichni si fotky užíváme a těšíme se z nich i z videí, které Petr pouští. Jsme zase chvilku zpátky na táborech. Pak už nás čeká spánek. V noci musí odjet Viky, jelikož zvrací a zřejmě chytla střevní virózu. Ráno snídáme zbylé palačinky, bylo jich opravdu mraky-díky Dáše a Davidovi, a pak už nás čeká jen úklid a balení. Děti ještě chvíli hrají hry venku a pak po 11h začínáme postupně odjíždět. Bylo to moc fajn.

Naše 64. schůzka - 24.2.2022 - Uzly

Po jarních prázdninách je tu opět další z našich schůzek, tentokrát na téma uzly. Scházíme se v těchto počtech, mravenci: Máťa, Stázinka, Pepík a Julinka, veverky: Barča, Ella, Kačenka a Štěpánka, lišáci: Vašek, František a Rostík. Venku je nádherně, svítí sluníčko a je příjemně teplo, úplné jaro. Vyrážíme proto ven, jdeme na kameňák a tam si říkáme o uzlech, jak uchovávat provazy, jak vážeme jednotlivé uzly a na co je používáme. Začínáme liščí smyčkou, to je podle mě ten nejjednodušší uzel. Všechny děti, teda až na Pepíka :) , zvládají uvázat uzel bez sebevětších problémů. Pak zkoušíme ještě dračí smyčku a pohádku o drakovi a princezně a vše zakončujeme rybářskou spojkou pro nás tzv. "autíčky". Poté si zahrajeme na schovku a také honičku, kdy si navzájem bereme ocásky. Dětem se vůbec nechce zpátky, ale bohužel čas už se nachýlil a schůzka končí. Tentokrát se uvidíme už zítra, kdy začíná víkendová výprava na Ježkovec.

 

Naše 63. schůzka - 10.2.2022 - Sázení semínek

Máme tu další schůzku a naštěstí se nás tentokrát sešlo více než minule. Mravenci: Julinka, Stázinka, Julinka a Matěj, Lišáci: Rostík, Vašík a František, Veverky: Barča, Ella, Kačenka, Štěpánka, Natálka, Anetka a Amálka. A protože bylo dnes hezké počasí, dalo by se říct, že téměř jarní, tak jsme opět vyrazili ven. Děti si s sebou na schůzku donesly různé dobroty pro zvířátka, a proto jsme vyrazili na kameňák ke krmelci, kde jsme zvířátkům dobroty dali. Řekli jsme si taky, co zvířátkům dávat můžeme a co ne, a taky proč. V boudě jsme si ukázali obrovské vosí hnízdo, a taky si děti mohly prohlédnout, jak vypadá uvnitř. Pak děti poprosily, zda nemůžou chvíli stavět domečky a já jsem souhlasila. Protože jsme ale měli ještě program i v klubovně, za 15 minut jsme šli zase zpět. V klubovně si děti rozebraly květináčky a semínka, kdy největší boj byl o semínka melounu, papriky a rajčata zase tak moc na odbit nešla. Na stole se rozdělal pytel s hlínou a mohlo se začít sázet. Děti si připravené a zasázené květináčky donesly domů a já jsem strašně zvědavá, komu ze semínek vyrostou rostlinky a ještě víc zvědavá, zda někomu v létě začnou rostlinky i plodit. 

 Naše 62. schůzka - 3.2.2022 - Palačinky

Je tu další schůzka a děti si minule vybraly, že by rády vyráběly na schůzce něco k jídlu. Proč ne, řekla jsem si a naplánovala přípravu palačinek. Bohužel, zase se nám do programu neplánovaně vložil koronavirus a tak se začaly postupně téměř všechny děti odhlašovat. Nakonec nás zbývala jen hrstka, a proto jsem se rozhodla, že tentokrát uděláme schůzku u mne doma v Krahulčí, není potřeba tu totiž 2 h před schůzkou topit, aby zde bylo teplo. Sraz byl proto v 16h v Krahulčí. Sešli jsme se opravdu ve skromných počtech, mravenci: Julinka a Jéňa, lišáci: Rostík a Míša a veverky: Ella a Bára. Nejprve si vlčci trošku pohráli s legem, není divu, lego běžně na schůzce nemáme. Mezi tím jsem společně s Ondrou připravili těsto na palačinky a mohla začít samotná výroba. Byla to taková malá manufaktura. Někteří připravovali palačinky, jiní mazali a Julinka všem nakrájela jahody. Pak už nezbývalo nic jiného, než palačinky sníst :) Vypadalo to úžasně a určitě to i skvěle chutnalo. Pak si ještě všichni pohráli a schůzka mohla skončit, snad se příště sejdeme ve větších počtech.

 

Naše 61. schůzka - 27.1.2022 - Sáňkování

Poslední lednovou schůzku jsme naplánovali ven, je krásná zima a tak je potřeba užít si trošku těch sněhových radovánek. Sešli jsme se u úřadu, ale přesunuli jsme se na kopec za ves, tam kde na jaře pálíme čarodějnice. Je to vskutku obrovský kopec. Sešli jsme se v těchto počtech, mravenci: Pepík, Julinka, Stázinka a Matěj, lišáci: Rostík, František a Vašík, veverky: Barča, Ellinka, Kačenka, Amálka a Anetka. Někteří měli boby, někteří zase lopaty, ale na své si přišli úplně všichni. Jen já jsem byla chvílemi trošku ve stresu, protože to všem jezdilo hodně rychle a ani karamboly na sebe nenechaly dlouho čekat. Jen jsem doufala, že zdravovědu z minula nebudeme muset použít v praxi. Nejbláznivější a nejrychlejší jízdu předvedl Matěj na svých bobech s volantem, kdy projel až mezi domy k penzionu. Naštěstí to byla jedna jízda a pak už to bylo zase přiměřeně rychle. :) Nakonec jsme na místě vydrželi téměř celou schůzku a to i přes to, že začalo drobně mrholit a sněžit. Na úřad jsme se přesunuli až za tmy a kdyby to bylo na dětech, jezdíme ještě teď.

 

 

Naše 60. schůzka - 20.1.2022 - Zdravověda

Dnes jsme se opět věnovali zdravovědě, protože jsme minule určitě nestihli všechno. Sešli jsme se v následujících počtech, mravenci: Julinka, Anežka, Rozárka a Stázinka, lišáci: Rostík, František, Vašík a Tobík, veverky: Barča, Ellinka a Barča. Začali jsme malým opakováním z minula a musím říct, že děti vše hravě a úplně s přehledem zvládly a zapamatovaly si. Vždy mě to strašně potěší a dodá energii do dalších schůzek. Někteří dokonce doma "školily" rodiče v první pomoci. Pak už jsme se začali bavit o zlomeninách, podvrknutí, naštípnutí a všelijakých dalších úrazech končetin. Pak jsme si popsali a rozdělili obvazy a řekli si k čemu jednotlivé obvazy slouží. A abychom si jenom nepovídali, vzala jsem trojcípí šátek a ukázala dětem, na co všechno je užitečný. Nejen že se může u úrazů ruky použít jako závěs, ale můžeme díky němu svázat nohy k sobě při úrazech nohou, může sloužit jako hodně provizorní obvaz, dá se z něj udělat tzv. "pacička" i věneček při otevřených zlomeninách či cizích tělesech v dlani. Děti samosebou napadlo i použití ve slunečném počasí jako pokrývka hlavy nebo jako rozlišovací znamení týmů. Pak už děti s šátkem pracovali sami, a šlo jim to moc hezky. Další na programu byly obvazovací techniky - rukou, prstů, nohou i hlavy a taky práce s dlahami. I tohle šlo dětem skvěle a tak jsem vyhlásila soutěž o nejlepší ofačování mumie. Jako mumie byl zvolen Tobík a všichni se snažili ho zafačovat, co nejlíp to šlo. Jak se jim to povedlo, to se podívejte na fotky, ale můžu prozradit, že mumie to byla parádní! V závěru schůzky jsme si ještě ukázaly jak se vyrábí sádrová dlaha, kdy jako model šla Julinka. Pak už jen všechno zopakovat, dát pokyny k další schůzce, rozloučit se a opět domů. 

 

Naše 59. schůzka - 13.1.2022 - Zdravověda

Dnešní schůzku budeme věnovat zdravovědě a první pomoci. Jednu schůzku na toto téma jsme již na podzim měli, tak na něj můžeme navázat. Sešli jsme se v těchto počtech, mravenci: Julinka, Máťa, Stázinka a Rozárka, veverky: Bára, Ella, Nikolka, Amálka, Anetka, Barča, Štěpánka a Kačenka, lišáci: Vašík, František a Rostík. Na začátku jsme si zopakovali, co je první pomoc a v čem je důležitá, taky jsme si zopakovali všechna důležitá čísla. Potom jsme se podívali, že do mobilního telefonu si můžeme nainstalovat aplikaci záchranka, která je velice prospěšná. A protože, abychom mohli dobře poskytnout první pomoc, je důležité ji umět přivolat, začali jsme povídáním o tom, jak přivolat záchranku, co je důležité a proč. A že takový hovor může situaci hodně prospěti či ji hodně zkomplikovat jsme si ukázali na nahrávkách přímo z linky 155. Děti správně poznaly, kdy zúčastnění dělali věci dobře, a kde naopak jednali úplně špatně. Pak jsme si začali povídat o bezvědomí a resuscitaci, je pravda, že je to na začátek takové složitější, ale je to věc, se kterou se můžeme všichni setkat, a takový záklon hlavy, může někomu opravdu pomoci. Krom výkladu jsme si pustili i video z ukázkou a taky jsme si to celé mohli vyzkoušet přímo v klubovně, protože Bára s sebou měla resuscitační figuríny. Dospělou figurínu jsme pracovně nazvali Karel a já jsem dětem ukázala, jak se vše správně provádí, i jsme si řekli, že rytmus je stejný, jako písnička rolničky, rolničky, kterou si děti hned začaly prozpěvovat. Pak už přišlo na řadu dělat KPRku v akci a dětem to moc šlo, je pravda, že dospělou figurínu utáhnul správně jen Rostík a taky dospěláci (i ty jsme zapojili), ale malého Karla (figurínu miminka) zvládli správně resuscitovat i mravenečci, a jak jim to panečku šlo. V závěru jsem ještě zopakovalo to nejnutnější. Děti se chtěli podívat ještě na další videa k první pomoci a pak už byl čas se zase rozloučit. V první pomoci ale budeme pokračovat i příště. Musíme se pořádně učit, v červnu nás čeká výprava Záchranáři. 

 

 

Naše 58. schůzka - 6.1.2022 - zvířata

Konečně se můžeme zase sejít na schůzku! V prosinci naše vlčky ochromil koronavirus do té míry, že se v podstatě všechny naše schůzky musely zrušit. Děti i instruktoři byli buď pozitivní nebo v karanténě. Teď už je ale vše v pořádku a tak doufám, že se nám podobné opatření již vyhnou. Sešli jsme se v následujících počtech, mravenci: Julinka, Rozárka, Stázinka, Matěj a Pepík, lišáci: Rostík, Vašík a Fanda, veverky: Barča, Ella, Bára, Kačenka, Štěpánka, Nikolka, Amálka a Anetka. A protože jsme minule procvičovali zvířátka, navázala jsem na toto téma. Na začátku jsme zopakovali něco málo z minula a pak už pokračovali ve výkladu. Zvířátka kromě poznávání podle obrázku můžeme poznávat i pomocí různých jiných věcí - děti si vzpomněly, že můžeme poznávat zvířata podle zvuků. To bylo v přeplněné klubovně téměř nemožné, ale když děti byly chviličku potichu, mohli jsme si to pomocí knížky se zvuky zvířat vyzkoušet. Dalším poznáváním, bylo poznávání podle stop, které děti ovládají naprostě skvěle. Povídali jsme si také o poznávání zvířátek podle stop v přírodě, kdy jsem dětem řekla co v přírodě vidí, a ony hádaly zvíře - např. na louce vyrostl hliněný kopeček....děti správně uhodly, že jde o krtka. A protože ve vlčkách máme i krabici, která je plná kožešin zvířátek a taky paroží, zubů, pláství i ulit, mohly se děti podívat a taky poznávat zvířata podle toho, co jsme si ukazovali. A šlo jim to moc dobře. V závěru schůzky jsme si ukázali ještě peří a všichni naši vlčkové obdrželi jedno paví pero,které pro nás zajistila Ivča z Brna. Děti se mohly rozhodnout, zda si paví pero zalaminují či nikoliv. A protože jsme dostali od Lenky i kalendář se zvířaty, děti si obrázky vystříhaly a buď si je mohly zalaminovat, nebo doma použít na výrobu vlastního listu do encyklopedie. Schůzka utekla jako voda a už se můžeme těšit na příště, kdy nás bude čekat první pomoc.

 

18.12.2021 - Jednodenní vánoční výprava (Stáňa)

V prosinci nás ještě čekala poslední výprava v tomto kalendářním roce. Na starost ji měla Stáňa a myslím, že si připravila moc hezkou výpravu. Sraz byl o půl 10 v obci Kostelec a tak se musely obě naše skupiny na místo přesunout vlakem. Vlčci z Olší jeli vlakem z Telče a jihlavští vlčci vyrazili z Jihlavy. Sotva děti nasedly do vlaku už měly někteří potřebu svačit a pít, řekla bych, že ve vlaku asi nejlíp chutná. Vystupujeme v Kostelci a přesouváme se k místnímu obchodu, kde jihlaváci čekají na ostatní. Konečně v 9.30 hod. jsme všichni na místě a kromě nás všech tu jsou i Stáni kamarádi Tomáš a Filip, oba dva s dětmi a jedním loveckým psem. Tomáš je myslivec a Filip mu bude dělat asistenta. Jihlavští vlčci všem ukazují, jak se umí krásně pomocí čísel spočítat. Pak už vyrážíme na cestu vzhůru do kopce, mimo obec, pěkně do přírody. Po cestě do kopce si musíme dělat přestávky, protože hlavně pro kočárky je to velice náročná cesta. Myslivec Tomáš nás na zastávkách učí, jak se chovat v lese, co můžeme zvířátkům nosit za dobroty, k čemu slouží posedy i krmelce a taky jak se chovat, pokud v lese najdeme mládě. A protože jsou Vánoce a taky proto, že každý v batohu nese nějakou tu dobrotu pro zvířátka, zastavujeme i u krmelce, kde zvířátkům doboty necháváme. Sešlo se tu toho plno, kaštany, jablka, kedlubny, mrkve, zrní i slunečnicová semínka. To budou mít letos zvířátka bohatého Ježíška :) Tomáš nás dále upozorňuje na to, že je nejlepší jídlo jen tak položit do krmelce či na zem, nesmíme ho věšet na žádné provázky, protože by pak provázky mohly zvířátkům ublížit. Vyvarovat se máme také suchému pečivu, to většinou venku navlhne nebo zplesniví a je tudíž pro zvířátka taky nebezpečné. Po krátké pauze pokračujeme kolem rybníků do lesa, kde zůstáváme. Je potřeba připravit oheň a tak děti z lesa, jak mravenečci nosí kameny i dřevo. Netrvá to dlouho a už hoří oheň. Vyndaváme kotlík a trojnožku a Stáňa se začíná shánět po vodě, pohužel došlo asi k nějaké komunikační chybě, a tak máme vody míň než bychom potřebovali. Jsme ale vynalézavý a tak použijeme vodu, co si neseme na pití, co z toho, že je trošku ochucená citronem či šťávou....krom 2 instruktorek, to stejně nikdo nepoznal. Dáváme vařit polívku z pytlíku, která všem přišla moc k chuti. Nezbyla ani kapka. Děti hned čas využívají pro hru nebo stavění domečků a nikomu se ani nechce zpátky. Poté, co místo uklidíme, vyrážíme zpět do Kostelce. A protože cesta vede hlavně z kopce, jsme zpátky o poznání rychleji. Protože máme čas, krátíme si ho svačením, povídáním a hraním v čekárně na nádraží. Na rozloučenou dostaneme bonbóny přátelství a vlakem odjíždíme každá skupina na jinou stranu. Moc jsme si to užili.

 

  

 

Naše 57. schůzka - 25.11.2021 - (Zvířata)

Je tu poslední schůzka v měsíci listopadu a my se scházíme v těchto počtech, mravenci: Julinka, Stázinka, Matěj, Pepík a taky nový člen Honzík Binek, lišáci: Rostík, Tobík, Vašík, František a Míša, veverky: Barča, Ella, Štěpánka, Anetka a Amálka. Tentokrát máme na programu povídání si o zvířatech , a protože i v Jihlavě mají stejné téma, nemůžeme zvířátka poznávat podle parohů a kůže, ale volíme trošku jiné povídání si. Rozdělujeme si zvířata do skupin na savce, ptáky, obojživelníky, plazi, ryby a hmyz. U každého druhu si říkáme, jaké jsou hlavní poznávací znaky a taky se snažíme vyjmenovat co nejvíce zástupců. A opět mě děti překvapují, kolik toho ví. Pak hrajeme hru, kdy si já a i ostatní dospěláci myslí zvíře a snaží se ho pomocí nápověd přiblížit ostatním a děti hádají, co je to za zvíře. Velice dobře to šlo Ellince a úplně nejvíc asi Matějovi :) Poté si ještě zahrajeme hru multitrio les, kde děti sbírají na své archy kartičky s obrázky zvířat i rostlin. A aby nám to šlo lépe, jsme rozděleni do 2 skupin, jedna pracuje se mnou a druhá s Ondrou. V závěru schůzky si děti ještě přály malovat obrázky zvířátek a tak vyhlašujeme soutěž o nejhezčí obrázek. Dana nám ještě donesla moc dobré koblížky a taky chleba s pomazánkou a tak dneska nikdo nemá hlad a všichni si přišli na své. V úplněm závěru mě dospěláci a děti překvapují a přejí mi k včerejčím narozeninám, dostávám krásné dárky a o dobrůtky v podobě ořechů v čokoládě se hned rozděluji :) Všichni mě moc potěšili a já se už nemůžu dočkat další schůzky.

 

 

 Naše 56. schůzka - 18.11.2021 - (Šifry, morseovka)

Listopad máme v polovině a naše schůzky naštěstí stále pokračují, bohužel, v dalších týdnech to nevidím moc růžově. Tento týden nás čekalo téma morseovka a šifry, pro někoho to bylo opakování, pro někoho to bylo téma úplně nové. Sešli jsme se opět v nemocí oslabené sestavě, mravenci: Julinka, Pepík, Máťa a Stázinka, lišáci: Vašík, Fanda, Rostík a Míša, veverky: Barča, Ellinka, Amálka a Anetka. Bylo nás poměrně málo, ale na tohle téma možná i dobře. Začínáme povídáním, co to takové šifry jsou a na co je můžeme použít, a kde se s nimi potkat. Pak začínáme morseovkou, protože pro děti je nejbližší. Je super, že kromě tří dětí už všichni umí číst. Opakujeme co je krátká a dlouhá slabika a jak se slabikuje. Pak už děti vzpomínaly na nejrůznější písmena a jejich překlad do morseovky, šlo jim to skvěle, a pokud nevěděly, tak jsem ji pomocné slovo řekla, a oni zkoušely vymyslet, jak budou tečky a čárky. Pak jsme si ještě ukázali, že morseovka jde napsat xxx dalšími způsoby než pomocí teček a čárek, a že kromě psané formy může být i vysílaná pomocí baterky, vlajek...či pomocí zvuku. Pak už jsme se přesunuli ke klasické šifře. Všichni měli za úkol na papír si napsat svoje jméno např. VAŠEK a toto napsat v morseovce. Potom ho napsaly děti ještě odzadu KEŠAV....to bylo legrace, připadala jsem si jako v nějaké cizí zemi se spoustou zajímavých jmen...např. Aráb, Alle, Lachim... Dalším úkolem bylo zašifrovat pomocí šifry objedno....vždy napíšeme jedno písmeno dobře, druhé jakékoliv, třetí dobře....např. JULINKA.... JSUVLEIDNSKZA...to už na papíře vypadá jako holý nesmysl. Chudák František....tomu málem nestačil ani papír...jak dlouhé má jméno. Závěr schůzky už patřil tajným zprávám, to jsou takové, které na papíře nejsou vidět. Děti si správně vzpomněly, že už jsme se učily psát tajnou zprávu pomocí citrónové šťávy, kterou když zahřejeme nad svíčkou či na kamnech, vyjeví se. Dnes jsme k tomu přidaly další 2 způsoby tajné zprávy - 1) psaní mlékem a 2) zpráva napsaná bílou voskovkou. Mléko se odhaluje stejně jak citrónová šťáva nad plamenem, voskovka naopak tak, že zprávu přemalujeme barvou, my použili vodové barvy. A děti si samosebou vše vyzkoušely. To bylo na úřadě najednou tajných zpráv, jak citrónovou šťávou, tak mlékem...které jsem díky žehličce hned pomohla odhalit, tak i voskovkami, které si děti dokázaly odhalit samy. Ani jsme se nenadáli a byl tu konec schůzky. Tak zase příště se budu těšit. 

 

Naše 55. schůzka - 11.11.2021 - (KPZ)

Je tu další týden a já netrpělivě očekávám všechna vládní opatření a nařízení a jen se modlím, aby tato situace vydržela co nejdéle, a nemuseli jsme řešit problém jako v minulém roce a to je zákaz činnosti. Dnešní schůzka připadla na svátek Sv. Martina a tak si pro nás Lenka nachystala na závěr schůzky i lampiónový průvod právě s tématem Sv. Martina. Krom všech nemocí a neduhů nás začínají trápit i členové v karanténě a tak se nescházíme v plném počtu, nicméně dorazili - mravenci: Máťa, Rozárka, Julinka a Stázinka, lišáci: Vašík, Rostík, Míša a František, veverky: Barča, Ella, Bára, Anetka a Kačenka. Dnes si na schůzce vyprávíme o KPZtce, co to je a co by v ní také mělo být. A protože většina vlčků svou KPZtku ještě nemá, dáváme se do její výbory. Děti si rozeberou plechové krabičky, a protože jsou všechny dost podobné, ozdobí si je různými nálepkami a z druhé strany víčka buď podepíší nebo zde uvedou telefonní čísla na IZS složky. Pak už postupně dáváme do KPZtek, co je potřeba, složený papír, provázek, křídu, sirky, jehlu a niť, vatový tampón, obvaz i náplast, gumičky, hřebík i igelitový pytlík. Určitě jsme na spoustu věcí zapomněli, ale ty si tam už dodají děti doma. Byli zde i tak šikovní vlčci, že vyrobili KPZtky nemocným kamarádům nebo sourozencům - a tak o svou KPZtku nepřišla ani Štěpánka, Máťa, Rozárka a ani Nikolka. A ti, co KPZtku ještě nemají, nemusí zoufat, krabiček i náplní je ještě dost. Pak jsem ještě dětem rozdala papír, kde bylo nakresleno, co má být v KPZtce a děti tam jednu věc měly za úkol dokreslit. A pak už nás čekal lampiónový průvod, který připravila Lenka. Celkem byla 5 stanoviť a na každém jsme se dozvěděli něco o svátku Sv. Martin - co je to za svátek, jaké jsou symboly, jaké tradice....a musím říct, že opět si toho děti dost zapamatovaly. Na posledním stanovišti na všechny účastníky pochodu jak vlčky, tak místní děti (přidal se k nám totiž i Honzík s maminkou a Viktorka s babičkou a dědečkem) čekala truhlička s odměnou. V truhličce byl kromě zlatých čokoládových penízků i vzkaz od Sv. Martina.....Sladká odměna pro vás....p.s. na sníh si ještě budete muset počkat! Potom už jsme se odebrali k úřadu a pak každý domů. 

 

Jednodenní výprava - k prameni Dyje - 6.11.2021 (Barča V.)

Na první sobotu v listopadu byla naplánovaná jednodenní výprava k prameni Dyje. Výpravu měla na starosti Barča Vidláková a musím říct, že ji naplánovala a připravila moc dobře. Sraz byl v 10 hodin na rozcestí v blízkosti pramene. Sešli jsme se v těchto počtech - Olší: Bára, Barča, Ellinka, Julinka, Dana, Máťa, Vašík, Kačenka, Lenka, Pepík, Stázinka, František, Klára, Amálka, Anetka, Linda, Rampa, Rozárka, Nikolka a Rostík. Jihlava: Barča a Nelča a z Brna dorazila Iva, Dominik a Kuba. V místě, kde jsme se sešli, byla v ten den i zastávka klubu českých turistů a tak si mohly děti do notýsků dát i razítko. Barča, která pro nás připravovala trasu, měla malinko zpoždění a tak jí zastoupila vedoucí oddílu Bára. Vysvětlila nám, co nás dnes čeká, a že teď se vypravíme na procházku, při které budeme hledat obrázky zvířátek a ptáků, ale také to, co do přírody nepatří. Přešli jsme silnici a pokračovali v cestě a hned po několika metrech na nás čekaly první obrázky. Vždy jsme si o daném zvířeti či stopě něco málo řekli a pokračovali jsme dál. Tedy my jsme šli a děti přímo běžely....hold každý chtěl svůj obrázek stůj co stůj. Netrvalo to dlouho a došla Barča, která si vedení celé výpravy převzala. A jak bylo vidět, čekat nás měla náročná cesta. Barča totiž měla boty a část nohavic úplně od bláta. Co bychom ale byli za vlčky, kdyby nás tohle mělo zastavit. Pokračovali jsme proto v cestě, hledali obrázky zvířat, ptáků i odpadky a hračky co do lesa nepatří. Cesta byla čím dál více bahnitá, až jsme místy zvolili raději pochod lesem. Musím, ale vyzdvihnout šoférské dovednosti a odvahu Lenky, protože s Pepíkem v kočáru trasu prostě opět dala, jako klobouk dolů. Po cestě proběhla svačina a později i oběd. Na rozcestí se rozdělal oheň a všichni jsme si opekli buřtíky, a jelikož byla dnes v lese opravdu zima, i jsme se trošku ohřáli. Děti si pak volnou chvíli krátily stavěním domečků a pevností, které se jim povedly. Po odpočinku jsme pokračovali v cestě, která již nebyla blátivá a navíc jsme se dostali mimo les a tak jsme se i pěkně ohřáli na sluníčku, které svítilo celý den. Došli jsme až na louku, kde nám Barča řekla, že se nacházíme v blízkosti pramene a že máme hledat nějaký hodně košatý strom. Dětem se to povedlo, a když uviděly, že jsou u cíle, dokonce i běžely. U pramene se pustila Bára a Iva do čištění pramene od listí a děti se k nim s radostí přidaly. Pak jsme se posilnili svačinou a zahráli několik malých her. Úspěch měli hry jako rybičky, veverky, policisti a demonstranti i uzel. Dětem se ani nechtělo skončit. Čas ale plynul jako voda, takže ještě společné foto u pramene a šup zase dál. V 16 hodin jsme byli na místě a mohli jsme se rozejít každý ke svému vozidlu a odjet domů. Výprava se nám moc líbila!

 

 

Naše 54. schůzka - 4.11.2021 - Mapa

Scházíme se po 14ti dnech, jelikož na minulý čtvrtek připadl státní svátek. Téma dnešní schůzky je mapa a mapové značky. Pro některé to bude jen opakovaní a pro jiné úplná novinka. Stále máme hodně nemocných dětí, i přes to se scházíme v těchto počtech. Mravenci: Julinka, Stázinka a Julinka. Veverky: Barča, Ella, Natálka, Kačenka, Barča, Amálka a Anetka. Lišáci: Rostík, Vašík a Fanda. Na začátku schůzky se dětí ptám, na co si myslí, že schůzka bude a ony odpovídají....že asi něco z buzolou a taky s mapovými značkami, když se totiž rozhlídnou pořádně, na stole leží mapy a taky buzoly a všude po klubovně jsou na různých místech schované mapové značky. Začínáme si vyprávěním o tom, co to vlastně mapy jsou a proč je máme. Pak už přecházíme k obvyklému....jak se na mapě vyznačuje les, jak vodní plocha a jak třeba pole. Děti to zvládají skvěle, včetně malých mravenečků. Potom již následuje ode mne vyřčená mapová značka a úkolem dětí je jí najít v klubovně a poté i na mapě, kterou mají tři skupiny před sebou. Musím, říct, že není mapová značka, kterou by alespoň někdo neznal a jsem na děti moc pyšná. Ještě si říkáme něco o vrstevnicích a už je na řadě si vše zopakovat a máme před sebou kreslení map. Každý dostává na stůl ubrus a barvy a taky čtvrtku. Pak už dětem nechávám pustit na uzdu fantazii, jediná podmínka je, aby na mapě byl les a taky alespoň jedna mapová značka, což téměř všichni dodrží. A protože se kreativitě meze nekladou, máme mapy města, i turistickou mapu, máme mapu, kde les je vyznačen růžově a řeky zeleně a máme i mapy plné portálů na průchod do jiných světů :) Moc se dětem mapy povedly. Pak už zbývá jenom uklidit, kdy děti, co měly domalováno dřív si krátí čas hraním pexesa. Opět dnešní schůzka utekla jako voda a my budeme muset končit. Ještě že se s některými už v sobotu potkáme na jednodenní výpravě k pramenům řeky Dyje. 

 

 

Naše 53. schůzka - 21.10.2021 - Vitamínová bomba

Máme tu konec října a nemocných přibývá, nejen běžných nachlazení, ale i koronavirová čísla bohužel jdou rychle nahoru. Zařazuji proto pro tento týden schůzku s názvem vitamínová bomba. Už jednou jsme ji měli a měla veliký úspěch. Vzhledem k nemocím se scházíme v těchto počtech. Mravenci: Máťa, Julinka, Rozárka a Róza. Veverky: Barča, Ellinka, Amálka, Anetka, Nikolka a Kačenka. Lišáci: Vašík, Rostík a Míša. Když se scházíme uprostřed stolů na úřadě jsou už vyskládány různé dobroty, všechny možné druhy ovoce a zeleniny, je tu pečivo, šunka i sýr, mazadla i limonády. Děti mají tentokrát za úkol připravit si svou vlastní svačinu. A protože máme i pododborku vaření, můžou si splnit hned nějaký ten úkol.  Nejprve si děti vybírají pečivo, někdo ho zvládne překrojit sám, jiný si nechá pomoci, mazat ale zvládají všichni a to i Julinka s Máťou. Pak si každý bere na co má chuť, někdo šunku, jiný sýr nebo vysočinu. Svačinky se dozdobují zeleninkou a máme tu hned několik lákavých svačin v podobě lodiček, kočiček, myší či obličejů. Pak ochutnáváme některé druhy zeleniny a to by jste nevěřili, co dav udělá s dětmi. Jakmile si vezme jeden, ostatní taky neváhají. Potom už přicházejí na řadu ovocné špízy, na které se všichni moc těší. Krájíme jablka, hrušky, ananas, kiwi, jsou zde mandarinky, hrozny, jahody, borůvky i maliny.....no úplná vitamínová bomba. A jako překvapení na závěr, tatínek od Rozárky přináší čokoládovou fontánu a děti si můžou špízy doladit čokoládou....to ožívá i Rozárka Vidláková a olizuje se až za ušima. Myslím, že není dítě, které by nemělo pusu od čokolády. Potom si děti ještě ze zbylých surovin připravují svačiny na druhý den do školy a pak už následuje úklid a odchod domů. Příští týden je státní svátek, takže se sejdeme až v listopadu. 

 

 

Naše 52. schůzka - 14.10.2021 - Podzimní tvoření

Podzim je v plném proudu a nás čeká naše obvyklé podzimní tvoření. Na úřadě se scházíme už o trošičku dříve a tvoříme i s lidmi a dětmi z Olší. Přichází Dvořákovi - Maruška, Mikuláš a Honzík, Ďáskovi - Zdenka, Kristýnka a Davídek a taky Lucka s Rozárkou. Ve 4 na úřad přichází i vlčci a to v hojném počtu. Mravenci: Stázinka, Julinka, Máťa a Julinka. Veverky: Barča, Ellinka, Amálka, Anetka, Natálka a Barča. Lišáci: Rostík, Míša, Vašík, Tobík a Fanda. Na výběr děti mají hned z několik stanovišť, kde můžou tvořit. Můžou vydlabávat dýně, můžou si vyrábět strašidýlka z novin a látky, je zde obtiskávání listů, stvoření haloweenských strašidel z ruliček od toaletního papíru, jsou zde kamínky ubrouskovou technikou i lampiónky z PET lahví....Děti vystřídají všechna stanoviště - kdy mi přijde, že vždycky si vyberou všechny to stejné.... Nakonec domů odchází a po 18h a to ověnčeni spoustou výrobků. Ani my to pomalu do auta ani nemůžeme naložit. Myslím, že se tvoření vyvedlo, jen s těmi lampióny jsme ven nešli, protože bylo mizerné a deštivé počasí. Slíbila jsem ale dětem, že o lampiónový průvod nepřijdou, že si ho dáme na nějaké další schůzce!

 

 

 

Naše 51. schůzka - 7.10.2021 - Zdravověda

Máme tu další týden a čeká nás další schůzka. Tentokrát schůzka na téma zdravověda. Bohužel nemocných dětí přibývá a to nejen ve škole, ale i ve vlčkách, takže se nás tentokrát schází jenom pár. Mravenci: Julinka a Máťa, Veverky: Barča, Ellinka, Amálka, Anetka, Kačenka. Lišáci: Míša, Rostík, Vašík a Fanda. Začínáme zase úplnými začátky a to je jaká telefonní čísla jsou ta tísňová, jaká složka má které a při jakých případech volat hasiče, kdy policii a kdy záchranku. Taky si říkáme, co takový telefon má obsahovat a proč, na co si dát pozor a co určitě nedělat. Nikdo z dětí si ale telefonát, pochopitelně imaginární, nechce vyzkoušet a já je trápit nechci. Pokračujeme v poznávání těla, děti rozděluji na holky a na kluky a každá skupina dostává cedulky s částmi těla a oni mají za úkol tyto připevnit na správná místa. Za chvíli tu už stojí Vašík a Kačenka oblepeni cedulkami. Téměř všechno bylo správně. Potom děti přiřazovaly k telefonním číslům kartičky s obrázky a pak už jsem je nechala tvořit obrázky na téma první pomoc a složky integrovaného záchranného systému. Dětem se moc povedly a zdobí nástěnku v naší klubovně. Zdravovědě se budeme určitě věnovat zase někdy příště, protože jsme jí zdaleka neprobrali celou.

 

Výprava do Radíkova - 1. - 3.10.2021 (Petr)

Sraz byl v pátek v 17:00 hod. v Radíkově, č.p. 6 - u Petra na chalupě. Po příjezdu jsme si vybalili věci a k večeři jsme si připravili buřty na grilu. Po výborné večeři a třech pohádkách šli děti po 20h spát. Večer byla instruktorská rada - příprava na sobotní odborky. V sobotu ráno děti vstávaly v 6 hod., což ne všichni uvítali. Po snídani - chleba s marmeládou a kakao - jsme se vydali na špionážní výpravu, na které jsme si procvičili tajné značení v přírodě, pochodové značky a po cestě ještě instruktoři dětem ukazovali stromy, rostliny, zvířata....aby je trošičku připravili na odpolední plnění odborek. Šipky připravoval Petr, Natálka a Sofinka a cestu nám zpříjemnili mnoha úkoly, nejzajímavější bylo asi nalezení svačiny :) K obědu byla sekaná s bramborem a děti se jí už nemohly dočkat. Po poledním klidu se děti pustily do plnění odborek - zvířata - a to hned na dvou stanovištích, mapa, orientace a morseovka, rostliny, stromy a houby a zdravověda a taky ještě sportovní část. Jelikož na každém stanovišti toho bylo poměrně hodně, všichni všechno nestihli, ale to nevadí, plntit odborky můžeme celý rok. Po svačině část dětí šla hrát hru a část zůstala plnit odborky. Při hře se ale o provaz nešťastně poranil Maxík, naštěstí to nebylo ale nic vážného. Poté jsme se už všichni přesunuli do tepla dovnitř, kde instruktoři připravovali k večeři guláš a děti s některými instruktory hrály nahoře hry. Po večeři musela odjet Bára s dětmi, jelikož malá Barunka měla teplotu. Prostě a jasně - Bára nechtěla uklízet :) :) :) Děti se najedly a po celém náročném dni šly spát. Instruktoři si dali taneční kurz pod vedením Natálky a Sofči. V neděli děti opět vstávaly hodně brzo - v 6.30 hod.. Po snídani - chleba s paštikou nebo máslem a čaj - se začalo balit a uklízet a mezi 10 a 11 h se odjíždělo domů. 

Zapsala: Dáša a Lenka

 

 

Naše 50. schůzka - 30.9.2021 - Houby

Máme tu naši 50. schůzku, a protože je podzim, čeká nás opakovaní našich hub. Bohužel, letos houbařům počasí moc nepřeje a tak krom hnojníka a pár prašivek neroste prostě vůbec nic. Nevzdáváme to, a v místěch, kde se normálně krčí křemenáči, kozáci či bedly schovávám obrázky hub. Scházíme se v těchto počtech: Mravenci: Julinka, Máťa, Julinka a Natálka. Veverky: Barča, Ellinka, Kačenka, Štěpánka, Natálka, Amálka, Anetka. Lišáci: Rostík, Míša, Tobík, Vašík a Tomášek. A protože je pěkně, po nástupu u úřadu, zopakovaní si toho, co na houby máme mít oblečené, co s sebou na houby vzít a jak se chovat, vyrážíme směr kameňák. Po cestě nejen poznáváme houby, ale také opakujeme stromy z minulého týdne. Musím říct, že si jich děti pamatují většinu. Jsem na ně moc pyšná. Po příchodu na kameňák dávám rozchod a děti staví domečky z přírodního materiálu a nebo si prostě jen tak hrají v lese. Je nádherné počasí a my s maminkami trošku litujeme toho, že s sebou nemáme špekáčky. Přijde mi, že čas uběhl, že ani nevím jak a musím zavelet, jdeme zpátky, což se pochopitelně setkává s obrovskou nevolí. Před úřadem ještě všem připomínám, že zítra je výprava do Radíkova, a pak už se rozcházíme každý domů. 

 

 

Naše 49. schůzka - 23.9.2021 - Stromy

Máme tu třetí schůzku a tentokrát nám vyšlo přímo parádní počasí. Od rána svítí sluníčko a ani odpoledne tomu nemá být jinak. Měním proto původní plán pro mokrou variantu na variantu krásného počasí. Bohužel pořád je dost vlčků nemocných, proto se scházíme v nižších počtech. Mravenci: Julinka, Máťa, Julinka Veverky: Barča, Ellinka, Kačenka, Štěpánka, Barča a Natálka. Lišáci: Vašík, Rostík a Míša. S některými ještě před zahájením schůzky dokončujeme draky z minulého týdne, respektive pouze navazujeme šňůrky na pouštění, a protože kromě sluníčka i trošku pofukuje, vyrážíme ke hřišti draky vyzkoušet. První nahoře je překvapivě drak Barči a Rostíka, kteří si ho dělali úplně sami, klobouk dolů před tím, co dokázali. Nakonec se přesouváme pouštět draka všichni, a musím říct, že létají úplně všichni draci. Sem tam se některý zamotá, zlomí se mu tyčka či skončí v trnkách, my se ale nevzdáváme a pokračujeme v pouštění. Nakonec vše musím ukončit já, abychom taky stihli něco z toho, co mám v plánu. Dnes nás čeká povídání a poznávání stromů. Začínáme hned na kopci, určujeme všechny stromy a keře, co vidíme a nebo co potkáme cestou ke hřišti. Děti dokonce ochutnávají trnku, jestli opravdu chutná tak "divně", jak říkám. Někdo jí sní bez problémů, někdo prská všude okolo. Děti si také sbírají listy, které budu chtít zalaminovat na památku. Pod kaštanem se strhne doslova boj o to, kdo najde a bude tak mít svůj kaštan. Bohužel čas se hodně krátí, a tak se vracíme zpátky na úřad. Zde ukazuji dětem další dřeviny, krom jilmu a topolu úplně všechny co mohou ve volné přírodě vidět. Ukazujeme si větvičky, plody i zalaminované listy. Děti se ale nemůžou dočkat, kdy si udělají své vlastní. Vše jsme nakonec stihli, rozdala jsem fólie, někomu menší a někomu větší, děti si do nich naskládaly listy a já jim pak jejich výtvor zalaminovala. A tak si děti donesly domů na památku lístečky a doufám, že rodičům řekly, z jakého stromu jsou, protože po dnešní schůzce by to měli všechni vědět.

 

 

Naše 48. schůzka - 16.9.2021 - Draci

Dnešní schůzku jsem věnovala výrobě draků a to hlavně s ohledem na nestálé počasí a předpověď deště. A protože školní rok je v plném proudu, objevili se u našich vlčků první nemoci a neduhy. Proto se nás sešlo o poznání méně, než minulý týden. Mravenci: Julinka, Máťa, Stázinka a Pepík, Lišáci: Tobík, Vašík, František, Míša a Rostík, Veverky: Amálka, Anetka, Barunka, Barča a Ellinka. Protože je podzim výroba draků se přímo nabízí. Takže jsem rozdělila děti do 4 týmů - 1. tým vedla Klárka a byla v něm Amálka, Anetka a Barča, 2.tým vedla Lenka a byli v něm Stázinka, František a Míša, 3. tým byla samostatná jednotka Rostík a Barča a poslední tým jsem vedla já a byli tam Ellinka, Julča, Tobík, Vašík a Máťa. Nejprve jsem dětem vždy ukázala, jaký bude postup a oni pak pokračovaly samy. Nejprve bylo potřeba spojit dřevěný kříž, udělat zářezy a pak natáhnout šňůrku. Pak už se postupy lišily, někdo obkresloval draka na papír a někdo se pustil do ocasu. Dětem i dospělým to šlo velice dobře. Netrvalo to dlouho a klubovna byla plná draků. Naposled bylo potřeba draky namalovat a hlavně se domluvit na společném obrázku. Celou schůzku jsme zakončili společným fotem. Draky jsme nechaly v klubovně doschnout a pokud bude příště počasí, zkusíme je pustit, věřím, že určitě budou krásně létat. A Rostíkovi s Baruškou patří veliká poklona, protože zvládli draka udělat úplně sami.

 

Naše 47. schůzka - 9.9.2021 - záchranná stanice Telč

Je tu další školní rok a já jenom budu doufat, že bude v mnohém lepší než ten minulý. Budeme doufat, že se budeme moci normálně scházet, bez omezení a vládních nařízení a zákazů. Na první schůzku jsme vyrazili do záchranné stanice v Telči. Sraz byl před stanicí v 16:00 hod.. Sešli jsme se v hojném počtu - mravenci: Julinka, Natálka, Máťa, Rozárka, Rozárka, Honzík, Stázinka a Pepík, lišáci: Tobík, Filda, Vašík, František, Tomášek, Rostík, Míša a Hynek, veverky: Ellinka, Štěpánka, Kačenka, Natálka, Barča, Amálka, Anetka, Sofinka a Nikolka. No bylo nás požehnaně. Ve stanici nás přivítal pan Dvořák, který dětem pověděl o významu záchranné stanice, co má stanice za úkol i jak se chovat, když najdeme zraněné či opuštěné zvíře. Pak nám ukázal i zvířátka v záchranné stanici - jak již domácí, tak ta divoká, děti měly možnost vidět poštolky, výra, kunu, motáka, káně i krkavce. Jako bonus nám pan Dvořák dal ptačí peří, které využijeme na poznávání dravců. Poté se děti mohly ještě podívat na shozy zvěře a zkusit si zatroubit na roh, což nejvíce ze všech asi šlo Vašíkovi. Poté jsme se s panem Dvořákem rozloučili a slíbili jsme mu, že mu nasušíme nějaké pečivo pro zvířátka. Zbytek schůzky probíhal před záchrannou stanicí a děti kreslily křídami zvířata, kdy některé byly velmi povedené. Příští schůzka už nás čeká tradičně na Olší a já se už nemůžu dočkat.

 

1.8.-14.8.2021 - TÁBOR - STAROVĚKÉ ŘECKO

Letos jsme se vydali na tábor do starověkého Řecka, kdy kromě Olympiády nás čekal i úkolo od samotného Zeuse - najít a zavřít Pandořinu skříňku.

 

Naše 46. schůzka - závěr 24.6.2021

Sotva jsme se po veliké pauze začali scházet, je tu poslední schůzka v tomto školním roce, který byl více než netradiční. Na poslední schůzku mají děti připraveno slavnostní ukončení na hřišti, kde na ně kromě nejrůznějších dobrot čeká i pizza. Sešli jsme se v následujících počtech mravenci: Julinka, Máťa a Stázinka, veverky: Amálka, Adélka, Kačenka, Štěpánka, Baruška a Ellinka, lišáci: Tobík, Vašík, Hynek, Míša a Franišek. Bilancujeme nad uplynulým rokem a povídáme si o táboře, který nás čeká. U toho baštíme, až nám břicha pomalu nestačí. A abychom jenom nejedli a nefutrovali se, rozhodneme se na hřišti trošičku uklidit, rozdělujeme se na holky a kluky a prvním úkolem je vysbírat sportovní vybavení - schválně,který tým bude úspěšnější. Děti běhají a nosí vše, co některé děti nechaly venku, a že toho bylo plno. O fous vyhrávají kluci, přichází úkol č. 2, který tým nasbírá na hřišti více odpadků, a to na plné čáře vyhrávají holky. A protože nás na táboře čeká olympiáda, co se trošičku nepřipravit? Soutěžíme ve visu, kde děti předvádějí neskutečné výkony a taky ve dřepech a dalších disciplínách. Ani se nenadějeme a je tu konec schůzky. Takže ahoj a na táboře se budeme těšit.

 

 

Předtáborová brigáda na srub a jednodenní výprava v jednom :) - 18. - 20.6.2021

Konečně se můžeme sejít i jinak než na schůzce, je tu výprava, pro většinu sice jednodenní, ale i tak. Jelikož letos realizujeme první vlastní podsadové stany, je třeba tyto natřít, a nejlépe to půjde na srubu, kde je plno místa, zázemí a zároveň je sem naplánovaná sobotní jednodenka. Kromě podsad se musí do tábora stihnout postavit i Řecký chrám, takže je to jasné. Před výpravou a po ní proběhne i předtáborová brigáda. Sraz na srubu je od 15 hod. nicméně já, Baruška, Ellinka i Julinka na místo dorážíme již po druhé hodině. Odemykáme srub, vybalujeme věci a chystáme ležení. Ještě je čas tak hledám místo pro chrám a chystám ho - vymetám šišky a klacky a taky doslova pižlám pařez, co překáží. Ještě nemám hotovo a na místo přijíždí Bára s Nelinkou. Bára staví stan a Nelinka blbne s holkama. Pak už sedíme, jdeme mrknout do severáku a pořád čekáme na Petra a podsady, když v tom píííp - sms - Píše Petr, zdržím se, dorazím v 17h. Baruška už je nervózní a nemůže se dočkat. Na místo přijíždí Stáňa s návštěvou a tak je doprovázíme část cesty ke Kotrbě, my se za silnicí otáčíme a jdeme zpět, kdy cestou nahoru uklízíme z cesty všechny klacky a musím říct, že holčičky to vzaly fakt poctivě. Na srubu probíhá malá svačina a konečně přijíždí i Petr. Začíná akce "Z". Natíráme podsady a je tolik malých pomocníků, až na mě ani nevyjde štětec :) Na místo přijíždí, respektive přichází i Iva s Kubou a Domčou, takže štětců je fakt málo :) Musím ale říct, že se děti snaží a moc jim to jde. Mezi námi, podsady vypadají úplně úžasně a jsem moc pyšná na všechny, kdo se zapojili do schánění peněz, nebo kdo jakkoliv pomohl. Děti to po nějaké době přestává bavit a užívají si hraní na srubu a my pokračujeme, dokud všechny podsady, nejsou jednou natřené. Druhý nátěr bohužel nejde udělat, takže končíme. V tu chvíli na místo dojíždí Rampa, Rozárka, Rostík, Nikolka a Áďa, ale je moc pozdě začínat stavět chrám. Takže rychlá večeře a pak už alou začít uspávat. Ráno někteří vstávají už o půl sedmé a tak připravujeme snídani pro všechny - chleba s ramou a tvrdým sýrem a pak pokračujeme v natírání stanů. Postupně se budí všichni ze srubu, takže před 9h již jsme vzhůru a po snídani všichni. I poslední stany mají nátěr hotov a tak bude zbývat už jen jedna strana. Do tábořiště se postupně trousí jeden vlček za druhým - Jířa, Vojtíšek, Pepíno, Šimon i Simča, Viktorka, Ellinka i Maxík, Natálka, Kryštof i Viktor, Natálka, Tobík i Sofinka, Kačenka s Mirkou i Štěpánka s Pájou. No je nás tu požehnaně, někteří jsou už jako doma, jiní tu jsou úplně poprvé. Nechám všechny ještě rozkoukat, ale pak již pískám nástup, všechny s Jířou vítáme, vysvětlujeme jim co nás čeká a na co dát pozor, přeci jenom se tu bude i pracovat. Pak už vyrážíme si prohlídnout tábořiště - pěkně latrýny, srub, jídelnu, umývárku, louku i táborový kruh. Zde si sedáme a já a pak Jířa přestavujeme postupně všechny vlčky. Bavíme se také o táborových řádech a povinnostech. Následuje svačina a pak výprava do okolí - na zříceninu hradu Janštejn, kdy po cestě zkoušíme oddílové signály. Na Janštejně po skupinkách lezeme na věž. Poté se vracíme zpět a čas do oběda krátíme stavěním domečků a pevností, a musím říct, že děti byly velice kreativní :) Na místo dojíždí i Lenka, Fanda, Stázinka, Pepík a Vašík. Už se i ozývá motorovka a Rampy koncert může začít, chrám doslova roste před očima a musím říct, že Rampovi, Petrovi, Pepínovi a Šimonovi to jde skvěle a Stánička jim taky je co platná. Oběd byl vynikající, jen Stáňa a Bára místo jídla natírají poslední nátěr na podsady. Po poledním klidu vyrážíme k hraničnímu potoku se trochu osvěžit, cestu si opět krátíme signály ... (schovat se) a -. (nástup). U touláků zastavujeme si a vysvětlujeme si, proč je potok hraniční. Odkládáme u boudy věci a alou do potoka. Než jsem se nadála byl zástup vlčkou v potoce a pěkně hurá po proudu. Některým se brouzdání v potoce doslova líbilo a je fakt, že netrvalo dlouho a byli tu první, co se v potoce zmáčeli víc, než chtěli. Když jsme dostatečně ochlazeni, sedíme u touláků a díky Pepínovi a Šimonovi si pochutnáváme na výborných sušenkách. Dokonce jsme na boudě objevili vážku těsně po vylíhnutí a tak jí můžeme sledovat pěkně zblízka až do chvíle, než jí uschnou křídla a vydává se do světa. Po příchodu do tábořiště pijeme a děti posilněny ovocem jdou do táborového kruhu. Zde celý den shrnujeme, dětem rozdáváme sladkou odměnu a také obálky. V každé obálce je pozvánka na tábor, která každá má jednu ze 4 barev. A děti i my se dozvídáme rozvržení skupin pro letošní tábor - modří - Mykéňané, fialoví - Trójané, červení - Sparťané, žlutí - Athéňané. Pak už každý čas krátí jinak a postupně začínají děti odjíždět. Na místě zůstavají Bára, Baruška, Ellinka, Julinka, Iva, Kubík, Dominik, Rostík, Rozárka, Nikolka, Nelinka, Rampa a babi Andrea. Bára a Iva dodělávají chrám, respektive pobíjejí jeho zadní stěnu prkny, samosebou za asistence dětí, Rampa se naopak chopil přípravy večeře (špekáčky na vidlích), docela jsme si to chlapsky a žensky rozdělilii :) Po večeři se jedeme koupat ke Kotrbě, což bylo po horkém dni naprosto skvělé. Kotrba byla teplá a mokrá až na dno, vůbec se nám odtud nechtělo. Po příchodu ještě pokračujeme v obíjení chrámu a pak poměrně brzo zalézáme na kutě. Ráno vstáváme o poznání déle a jsme v jednom kole, přenést podsady na louku na sluníčko, sbalit, umýt nádobí, uklidit srub i okolí....a pak dlouhé čekání na Rampu, odjel pro náhradní bombu, ale vůbec se nám nevracel a celá stavba stála na něm. Během dopoledne odjíždí holky Vokřínkovi s tatínkem, pak odjíždí i Bára Vidláková. Když přijíždí Rampa vrháme se do práce. Kolem poledne už odjíždí Iva s klukama a pak babička s dětma, zůstávám jen já a Rampa a z posledních zbytků materiálu doděláváme chrám. Poté už odjíždí Rampa s Áďou a já s holkama dodělávám poslední práce a pak odjíždíme do Jihlávky vráti klíče od srubu Tondovi. Byl to moc hezký víkend.

 

Naše 45. schůzka - vodní bitva - 17.6.2021

Další čtvrtek je tu a máme tu tropický den. Co podnikneme, abychom se úplně neuvařili??? Než dojdem do nejbližšího lesa, budeme úplně zavaření. Chvilku přemýšlím a napadá mě vodní bitva, to by se mohlo dětem líbit, a je rozhodnuto! Scházíme se v těchto počtech veverky: Barča, Ella, Julča, Emička, Stázinka, Kačenka, Rozárka, Nikolka a Štěpánka. Lišáci: Kubík, Vašek, Máťa, František, Míša a Rostík. Dnes mám i parťáka Rampu a taky skvělou asistentku pro plnění balónků  - Danču (moc děkuji). A aby to nebylo jen tak, musí si děti munici - balónky zasloužit. Plní různé úkoly, jako třeba oběhnout hřiště, udělat dřepy, lehy/sedy, kliky, vylézt na horolezeckou stěnu i se třeba sklouznout, krom úkolů odpovídají i na spoustu zapeklitých otázek na téma, co se učíme ve vlčkách - takže například ze zdravovědy, mapa, morseova abeceda, stopy, rostliny, nářadí i třídění odpadu,myslím, že jsme na nic nezapomněli. A zase je musím pochválit, děti byly úžasné a zase nebylo nic, co by nevěděli (krom snad holubinky :) ). Za každé splnění úkolu či správné odpovědi dostávají balónky. Poté se přesouváme jedno družstvo k jedné brance, druhé družstvo k druhé brance a na hvízdnutí můžeme začít! Suchý nevyvázl nikdo, ani já - přijde mi, že jsem byla nejlepší terč :) potom už se jen převléct do suchého a ještě chvilku si užíváme na hřišti - střílí se z luku, hází se na koš, jezdí na klouzačce, hraje se v písku i se hraje fotbal. Konec schůzky je tu a příště nás čeká poslední.....to to zase uteklo!

Naše 44. schůzka - balení věcí - 10.6.2021

Týden utekl jako voda a zase je tu čtvrtek a naše pravidelná schůzka. Venku je nádherně, takže mě hned napadá, konečně si postavíme ten stan, který loni kvůli dešti několikrát nedopadl. Ve středu večer balím doma vše, co budeme potřebovat, abychom se naučili správně sbalit batoh, spacák i postavit stan. Ve čtvrtek se scházíme v těchto počtech - veverky: Ellinka, Barča, Julinka, Stázinka, Štěpánka a Natálka. Lišáci: Tobík, Vašík, Máťa, František, Tomášek, Míša a Hynek. Ještě nejsme ani všichni a začíná pršet, co pršet začíná lít jako z konve. Úprkem mizíme na hřiště, kde jsem naštěstí vše rozložila pod střechou, takže pohoda pohoda, v klidu v klidu. Jsme vlčci a my si vždycky poradíme. Začínáme tím, co máme mít s sebou sbalené na schůzku, na jednodenní výpravu i na výpravu na celý víkend, ukazujeme si KPZtku a slibujeme si, že si ji příští rok (pokud nás zase covid nezastaví) společně vyrobíme. Pak už následuje balení spacáků a všichni se toho zhostili velice dobře. Pak následuje balení batohu na vícedenní výpravu. Děti správně místo kufru berou krosnu a taky vytřídí věci, co do batohu nepatří. Někomu líp někomu malinko hůř, ale všem se nakonec batoh sbalit podaří. Pak už jen umět postavit stan! I to se nám daří - krom teda vypnutí - protože to na zámkové dlažbě fakt nejde :) Děti jsou opět naprosto úžasné a vše zvládají skvěle. Schůzku zakončujeme soutěží, kdo nejdéle vydrží ve visu a já jsem se nestačila divit. Rekord měl Tomášek, který vydržel téměř dvě a půl minuty. Ale nebyl sám, komu se podařilo pokořit hranici 2 minut, byl to i Vašík a Barča a Hynek k tomu neměl daleko. I já jsem se nakonec nechala strhnout a byla jsem ráda za 1 minutu a 2 sekundy :) ještě budu muset potrénovat. Schůzka končí a také přestává pršet, uvidíme, jaké počasí bude příští týden.

Naše 43. schůzka - oheň - 3.6.2021

Je tu další týden, prázdniny se nezadržitelně blíží a my máme další naši schůzku. Počasí nám naštěstí přeje, svítí sluníčko a v podstatě je oproti minulým několika týdnům nezvyklé horko. Měla jsem spoustu nápadů, co dělat, nicméně vzhledem k teplotě, se dnes uchýlíme do stínu lesa. Scházíme se před úřadem opět ve 4hod. odpoledne. Ještě před schůzkou si Fanda stihnul parádně rozbít koleno, takže jakož to pacient, zůstal odpočívat doma. Jinak jsme se opět sešli v hojném počtu. Veverky: Baruška, Julinka, Emička, Stázinka, Natálka, Štěpánka, Nikolka, Kačenka, Rozárka, Anetka a Amálka. Lišáci: Vašík, Máťa, Pepík, Tomášek, Hynek, Míša a Rostík. Tak jak loni kluci válcovali holky, tak po covidové přestávce to je naopak. Na nic nečekáme a vydáváme se směrem na kameňák. Po příchodu si děti usedají na lavičky kolem ohniště a já zjišťuji, že jsem doma nechala klíče od boudy, naštěstí je hezky, tak přístřeší před deštěm dnes jistě potřebovat nebudeme. Vysvětluji dětem, jak se dělá oheň a co je k tomu zapotřebí. Respektive se dětí ptám a ony mi to říkají, nosí jednotlivé věci - jako chrastí, březovou kůru i klacky. Vysvětlujeme si, kde se může oheň dělat, a kde ne a taky kdy by se oheň rozdělávat neměl. Taky si něco málo říkáme o popáleninách a bezpečnosti u ohně. V mezičase Hyneček objeví mrtvého slepýše a tak se všichni kocháme a i největší strašpytlové se odvažují si ho pohladit. Já asi 20x zopakuji, že slepýš není had, ale ještěrka se zakrnělými nožičkami. Pak už přijde na věc samotné opékání špekáčků. Dětí je tolik, že máme málo opíkáčků a tak vyhlašuji soutěž, kdo nepeče, staví z přírodního materiálu domeček nebo pevnost. Což vyburcovalo některé děti, co opékaly špekáčky k tomu, aby ho opekli co nejrychleji, aby mohly také stavět. Baruška třeba razí teorii, co je černé, to je opečené, a za chvíli se k ní přidává i Hynek a jeho rohlík. Za chvíli jsou děti po jídle a už zde začínají růst domy a pevnosti různých velikostí i tvarů. Vše zpestřuje Emička slovy mám klíště a já jsem ráda, že máme s sebou lékárničku - vytahuji jedno, dvě, tři klíšťata a říkám si, kde ta holka před schůzkou chodila....když nakonec vytáhneme Emičce 8 klíšťat, už jenom kroutím hlavou. Musela jsem jí jednotlivá místa označit dezinfekcí betadine (žlutí), aby maminka doma věděla, kde všude klíšťata měla. Naštěstí nikdo jiný si kamaráda z lesa neodnesl. V 17:45 hod. ukončuji soutěž a musí uznat, že všechny stavby jsou parádní a zaslouží si odměnu - příště budou bombóny. Pak už se všichni vracíme zpět a můžeme se těšit na příští týden!

 

Naše 42. schůzka - morseova abeceda - 27.5.2021

I tento týden nám přeje počasí a venku je nádherně, svítí sluníčko, a když trochu fouká, je moc hezky. Scházíme se ještě v hojnějším počtu než minule - veverky: Barča, Ellinka, Julinka, Emička, Stázinka, Nikolka, Rozárka, Štěpánka, Kačenka, Atetka i Amálka. Lišáci: Tobík, Kubík, Vašík, František, Pepíček, Míša, Hynek a Rostík. Tentokrát jsme vyrazili na kopec nad Olším, kde se pálí čarodějnice. Po cestě do kopce jsme dělali zastávky a opakovali jsme si kytičky. Když jsme konečně vystoupali na kopec posadili jsme se a trochu se posilnili. Já jsem dětem začala vyprávět o morseovce, o tom, že se tak kódují písmena abecedy, a že se to celé dělá pomocí teček a čárek. Pak už jsme u slov zkoušeli vytleskávat počet slabik a taky děti poznávaly, zda se jedná o krátkou či dlouho slabiku, tedy zda to bude tečka nebo čárka. Dětem to moc šlo a taky si hodně pamatovali již z minulého roku. Pro děti byla potom připravena hra. Rozdělili se na 2 týmy - lišáci a veverky a měli za úkol v okolí najít svou zprávu (oranžový nebo zelený papír), která byla rozstříhána na 5 dílů. Když zprávu našli, museli ji složit a nalepit na čtvrtku. Pak už nezbývalo nic jiného, než zprávu vyluštit. V nedalekém lese pak byly na stromech pověšeny na čtvrtkách písmena abecedy, pod nimi pomocné slovo a taky jak se píše v morseovce. Děti neúnavně běhaly a hledaly všechna písmena. Nakonec se jim téměř současně podařilo vyluštit zprávu, ve které byl poslední úkol. Musely z přírodního materiálu vyrobit obrázek našeho oddílového znaku - tj. lesní moudrost s vlčí stopou. A musím říct, že se toho oba týmy chopily úplně skvěle a jejich výtvory stály za to. Pak už jsme si povídali o tom, co to ten náš oddílový znak znamená. V závěru schůzky jsme si ještě zkusili morseovku v praxi, kdy jsem střídavě pískala signály schovat se (...) a nástup (-.). A dětem to moc šlo, Vašík dokonce se schoval tak, že by ho vůbec nikdo nenašel. Pak už jsme přes lanové hřiště vyrazili zpátky do Olší a už se těšíme na příště.

 

 Naše 41. schůzka - opakování - 20.5.2021

Hurá je to konečně tady, po téměř půl roce se může opět scházet na schůzkách i akcích a můžeme společně vyrážet na výpravy do přírody, učit se i tvořit, sportovat i hrát hry. Je to sice podmíněno několika opatřeními, ale ty lehce zvládneme, a pokud nám bude přát počasí, jistě vše proběhne bez chybičky. První schůzka měla proběhnout již před týdnem, ale počasí se rozhodlo, že bude pršet a pršet a pršet, a vzhledem k tomu, že na úřad kvůli epidemii nesmíme, musela se schůzka zrušit a mě nezbylo nic jiného, než netrpělivě sledovat počasí. Sraz byl v 15:50 hod. u úřadu případně 16:00 hod. u penzionu u Posádů. V 15:45 se obloha zatáhla a začaly padat první kapky vody. Byla jsem zoufalá, nicméně asi za 2 minuty přestalo pršet a obloha se začala projasňovat, schůzka bude!!! Jelikož družinka mravenečků dostatečně poporostla, můžou její členové doplnit lišáky a veverky, proto od teď máme pouze 2 družiny. Dokonce máme nové členky do družiny veverek. Na schůzku dorazili - veverky: Barča, Ella, Julinka, Emička, Nikolka, Anetka, Amálka, Štěpánka, Rozárka a Kačenka, lišáci: Kubík, Vašík, Máťa, Frata a Rostík. No sešlo se nás požehnaně a to tady nebyli zdaleka všichni. Pro děti jsem připravila procházku na psí hřbitov, kdy po cestě plnili zadané úkoly, kterých bylo celkem 11, na konci je čekala sladká odměna. Trošku jsem se bála, abychom vše do 18 hod. stihli, přeci jen to byla procházka na 4 km. Nicméně děti plné energie vyrazily tak, že jsme je museli zastavovat, aby tolik neběžely. Plnili všechny možné úkoly - sledovaly pochodvé značky, zopakovaly si důležitá telefonní čísla, šly po stopách, poznávaly rostliny, houby, lesní plody, stromy, ale i zvířata žijící u vody. Dokonce musely vydržet na další stanoviště jít naprosto potichu, aby dostaly sladkou odměnu a musím říct, že to zvládly úplně všichni. Taky luštily morseovku, četli z mapy, rozhodovaly co patří do KPZtky a co ne, no prostě plnily jeden úkol za druhým a šlo jim vše naprosto skvěle. I novým členkám, které se ihned perfektně zapojily a vůbec nebylo poznat, že jsou s námi po prvé. Na psí hřbitově jsme postavili mohylu, vyfotili se a dokonce jsme našli i "kešku". Cestu zpět nám krátiy další úkoly a pak jsme u posedu nalezli sladkou odměnu ve formě lentilek. Dokonce jsme měli ještě deset minutek čas, tak jsme navštívili lanové hřiště, pak už zpátky na úřad, rozloučit a můžeme se těšit na příští týden.

 Zdobení stromečku 24.12.2020

Již trošku tradičně jsme se sešli na Štědrý den na úřadě v 10h. Letošní zdobení stromečku bylo ale zase o trošku jiné. Na to, že tradičně chybí sníh už jsme si tak trošku zvykli, že by ale mrholilo, to se ještě nestalo. I přes nepřízeň počasí dorazila Baruška, Ellinka a Julinka a taky Tomášek s Natálkou a teta Renča. S malým zpožděním pak Rampa, Linda, Rostík, Nikča, Rozárka a nově i Áďa, sestřenice dětí. Děšť nedéšť, vypravili jsme se na Kameňák zakrmit zvířátka. Netrvalo dlouho a byli jsme na Kameňáku, sice nás nebylo moc, ale i přes to se v krmelci objevilo snad všechno, od suchého pečiva, semínek pro ptáčky, mrkve, kaštany, salát, jablka, brambory….no snad vše na co si můžete vzpomenout. Dokonce kousek od nás proběhly dvě srnky. A protože počasí bylo opravdu špatné a pršet začínalo čím dál více, přesunuli jsme se zrychlenou chůzí zpět na úřad. Po cestě se Ellinka s Tomáškem strkala tak, že Ellinka skončila celá v největší kaluži a musela se komplet převléci. No hlavně že se nestalo nic horšího. Na úřadě jsem se osušili a než se ohřál oběd – bramborový guláš, tak se hráli hry – multitrio les. Dětem se to moc líbilo a ani moc nechtěli hru kvůli obědu přerušovat. Nakonec ale všichni guláš snědli a dospěláci si i přidali. Po obědě jsme ještě chvíli poseděli, hráli jsme znovu hry, malovali si a cpali se cukrovím, abychom se v 13:30 hod. rozloučili, popřáli si krásné Vánoce a každý se odebral domů. Snad se v novém roce co nejdříve zase sejdeme.

 40. schůzka - Vánoční schůzka 2020

Sotva jsme minulý týden začali znovu chodit na schůzky, už je před námi poslední schůzka v tomto kalendářním roce. Navíc epidemiologická situace se stále zhoršuje a kdo ví, jak to s námi bude v novém roce. Tentokrát jsme se sešli v těchto počtech: mravenci - Rozárka K., Rozárka V., Julinka, Máťa a Stázinka, (Pepík), lišáci: Tobík, Vašík, Tomášek, František, Rostík a Hynek a veverky: Baruška, Ellinka a Nikolka. Schůzku jsme začali ozdobením malého umělého stromečku. Děti se do toho daly s vervou a tak za chviličku už stromeček byl nazdobený a rozsvícený. Pak si každý vybral svou skořápku a svíčku a vyrobili jsme si lodičky. Ty jsme poté pouštěli v hlubší pánvi. To děti moc bavilo a každý nakonec měl alespoň tři lodičky - prostě jedna nikdy nestačí. V mezičasech jsme uzobávali cukroví, taky slaňáky a taky nějaké to ovoce a zeleninu. Kdo chtěl vědět jak na tom v novém roce bude, rozkrojil si jablíčko a já můžu říct, že alespoň půlka z nás bude v novém roce zdravých. :) a ta druhá půlka jablíčko nerozkrajovala, aby jste si nemysleli, že měli křížek. A protože se čas nachýlil, odebrali jsem se před úřad, kde jsme prskali prskavky, na to se děti těšily moc a zase, kdo neměl alespoň tři, jako by tam nebyl. Následovalo zpívání koled, především rolničky, rolničky a pak už jsme se přesunuli zpátky na úřad. Zde na nás pod stromečkem čekala hromada dárků od vlčkovského ježíška. Byly zde notýsky, oddílová trička i čepice, knížky, tripexeso i kartičky s ptáky. Děti si hnedka vzali své notýsky a začali si je různě zdobit a malovat a na úřadě bylo najednou téměř hromové ticho. Musím říct, že mi zde bylo moc krásně a už se těším, až příští týden vyrazíme na štědrý den zdobit stromeček. 

39. schůzka - opékání buřtů

Hurá, hurá, hurá – konečně po víc než dvou měsících se můžeme sejít a podniknout něco vlčkovského. Je pravda, že můžeme jenom ven, protože 10lidí uvnitř bychom naplnili víc než dvakrát, ale my vyrážíme ven i přes nepřízeň počasí. To nám opravdu nepřeje, do tří hodin je relativně dobře, ale poté už začíná mrholit. I přes to všechno se scházíme v neuvěřitelných počtech – mravenci: Julinka, Natálka, Máťa, Stázinka, Rozárka, Áďa a všichni držte se Pepík (kterému mu byl pouhý jeden týden a byl to tak nejmladší vlček na schůzce vůbec), lišáci: Vašík, Jáchym, Kryštof, František, Tomášek, Rostík a Nikolas, veverky: Barča, Ellinka a Nikolka. Déšť nás nezastavuje a vyrážíme na kameňák, kde rozděláváme oheň a rodiče opékají buřty a děti si užívají volnosti v lese. Na jídlo se přesouváme do boudy, kde šero řešíme baterkami v mobilních telefonech. Musím uznat, že dát si takhle špekáček 10.12. má své kouzlo. Po jídle děti opět mizí v lese a my je už téměř ve tmě nemůže dostat zpátky na úřad. A to musím podotknout, že v tuhle chvíli už hustě prší. Naštěstí děti mají zimní oblečení a kombinézy, které nepromoknou. Na úřadě zůstávají některé děti a jiné odjíždí už domů. Děti hned malují a opět stejný problém, nemůžeme je dostat domů…..není se čemu divit, po dvou měsících…. Slibuju jim na příště vánoční schůzku a poté se už opravdu rozloučíme.

 

38. schůzka - stromy

Září uteklo jako voda a je tu říjen a naše první říjnová schůzka. Krom schůzek jsme měli na konec října a začátek podzimních prázdnin naplánovanou další výpravu na srub. Minule jsme si to moc užili a tak jsme si to chtěli co nevidět zopakovat. Vše se ale nakonec vyvinulo úplně jinak. Teď ale zpátky ke schůzce. Říkala jsem si, že bude škaredé počasí a tak si na úřadě vyrobíme draky a půjdeme je nějakou další schůzku pouštět, ale počasí bylo naopak moc hezké a tak jsem své plány musela přehodnotit. Sešli jsme se v těchto počtech – mravenci: Julinka, Máťa, Stázinka, Rozárka, lišáci: Vašek, František, Rostík, Míša B., Míša, Nikolas a Hynek, veverky: Barča, Ella, Emička a Nikolka. Hned co se nám povedlo se sejít jsme vyrazili k Horálkům na sběr kaštanů. Zde Ondra vylezl na kaštan a několikrát zatřásl a tak bylo hned co sbírat. A děti začaly připomínat mravenečky, kteří hledají v trávě perličky. Taška se začala po chviličce plnit kaštany. Musím děti pochválit, v trávě snad nezůstal jediný kaštan. To budou mít zvířátka v zimě radost. Potom jsme se přesunuli na sportovní hřiště a zde si zahráli několik her. Závěr schůzky už jsme strávili na úřadě, kde jsme podle větví poznávali snad všechny naše stromy a keře (jen Olše a Jilm chyběly….je pravda, co by dělala Olše na Olší J). Děti měly za úkol přiřaďovat lístečky k příslušným větvičkám a musím je opět pochválit, i takový akát, jasan nebo třeba hloh nakonec určily. Myslím, že i někteří dospělí koukali, jak jim to šlo. V šest hodin jsme se rozloučili a nikoho by ani ve snu nenapadlo, že se uvidíme až po víc než dvou měsících. Další schůzku jsem musela zrušit, jelikož jsem měla holky v karanténě a všechny další naše akce – schůzky i výpravu na srub už zrušila vládní opatření. Je to letos opravdu zvláštní rok, kdy se musíme vyrovnat s nemožností se scházet a podnikat spolu dobrodružství. My se ale nedáme a vydržíme!

 

 37. schůzka - lanové hřiště

První schůzka po výpravě byla pochopitelně plná dojmů a zážitků z uplynulé výpravy. Děti byly rozjívené a venku bylo stále příznivé počasí a tak jsme mohli vyrazit ven. Tentokrát jsem dala na přání dětí, které nezvolily nic jiného než lanové hřiště. Sešli jsme se v hojném počtu, mravenci: Julinka, Máťa, Stázinka a Natálka, lišáci: Vašík, Tobík, Filda, Tomášek, Rostík, Míša B., Míša, Nikolas a Hynek, veverky: Barča, Ellinka, Emička a Nikolka. Je pravda, že nám trvalo poměrně dlouhou dobu než jsme se sešli, což je trošku nešvar letošního roku, sraz je o půl páté a stejně dřív než ve třičtvrtě nevyrazíme. Budeme muset na tom zapracovat, jelikož na schůzku máme hodinu a půl a takto se zbytečně připravujeme o čas. Po cestě jsme si opakovali různé věci, jako jsou především stromy a rostliny a taky houby. Děti byly plné energie a tak jsme na lanovém hřišti zvolili nejprve běhací rybičky rybičky pojďte domů, následovaly další hry a úkoly. Nejvíce se dětem líbilo, když mě mohly trefovat šiškami J. Poté si někdo užíval lanových překážek a někdo si zahrál na schovávanou. A jelikož už byl závěr září, pomalu se začalo v lese smrákat. Vypravili jsme se tedy zpět, kdy jsme si po cestě zopakovali signály tichou poštou. Na úřadě jsme si ještě připomněli, že v neděli nás čeká Olešský desetiboj. Pak už jsme se museli rozloučit. Bohužel epidemiologická situace se zhoršovala a po poradě se starostou obce musel být desetiboj zrušen a už podruhé přesunut na neurčito. My ale vydržíme a snad na jaře se desetiboje dočkáme. 

18.-20.9.2020 – výprava na srub

Hned v září jsme naplánovali výpravu na srub. Po pravdě se nám po tábořišti moc stýskalo a těšili jsme se na víkend s kamarády, i s těmi, co s námi na Olší na schůzky pravidelně nejezdí. Sešli jsme se v následujícím pořadí, vlčci Olší: Barča, Ellinka, Julinka, Vašík, František, Stázinka, Rostík, Nikolka, Rozárka a Bára, Rampa a Lenka, vlčci Jihlava: Vojtíšek, Verča, Natálka, Ellinka, Anička, Pepíno, Jířa a Petr. A pak vlčci a další kamarádi, kteří s námi na schůzky pravidelně nejezdí, ale rádi se přidají na oddílové akce, přijeli Brňáci J Miška, Dáša, Kubík a Ivča a pak Julča s Kubou a ani vedoucí tábora Kočka nechyběla. Někdo přijel v pátek, někdo až v sobotu, někdo v sobotu odjel a někdo až v neděli, to ale není důležité a vypsání by trvalo půl stránky. Důležité je, že jsme se v dobré náladě sešli v pátek odpoledne na srubu. První na místě byly holky z Brna, pochopitelně, mají to nejdál J následovaly je Bára a holky a až poté konečně dorazila Jířa s dětma a klíčema J My si čas na klíče krátili sbíráním hub, které byly doslova na každém kroku. Hned jak to šlo, otevřela se brána a pak už i srub. Připravovali jsme ležení, děti běhaly po okolí a i na dřevo jsme stihly dojít. K večeři jsme si opekly buřty a jen co se setmělo, zahnali jsme děti do postele. Pohádka nesměla chybět a ani o písničku děti ochuzené nebyly. Pak následovala rada dospělých a večerní posezení a klábosení. Ráno vstávali první jihlavští vlčci a tak se s Jířou postarali o výbornou snídani – chleba s marmeládou. Po nezbytné ranní hygieně a snídani, jsme vyrazili na dřevo a poté už jsme rozděleni do dvou skupit – jihlavská a olešská – vyrazili na šipkovanou s úkoly. První volila trasu jihlavská skupina a musím říct, že se toho vůbec nebála. Terén byl velice náročný, řekla bych, že místy až drsný, kdy jsem obdivovala těhotnou Lenku, že zvládá v tomhle terénu s břichem vůbec jít a taky jsem obdivovala děti, že vůbec dokáží nějaké šipky objevit. Dokonce i nějaké úkoly jsme splnili, ale je fakt, že pak jsme sešli ze značené cesty a došli jsme k toulákům, kde jsme chtěli zkusit najít šipky na cestě. Za boudou ale čekala druhá skupina a tak jsme věděli, že jsme u cíle. U touláků jsme posvačili a role si pro změnu vyměnili. Snažili jsme se šipky dělat velké a čitelné, aby se už bloudění neopakovalo. Děti to bavilo a tak připravily spoustu úkolů, jako jít po čtyřech, nasbírat šišky, šiškami trefovat Petra….a tak…..Aby jste si nemysleli, Petr u touláků hodil Dášu do potoka a ona se musela i s Miškou vrátit  zpět, tak jsme mu to chtěli trošku oplatit! Po návratu na srub byl výborný oběd – sekaná se sýrem a brambory. Následoval polední klid, který každý vyplnil jinou činností, někdo odpočíval, někdo střílel lukem, jiní vegetili na louce. Po obědě se k nám přidal ještě Maty, vnouček Julči. Odpoledne následovala bojová hra v severáku – boj o vlajky. Úkolem bylo získat z vytyčeného prostoru všechny vlajky a nenechat se chytit. Jednou útočily děti na dospěláky, jindy dospěláci na děti. Vše se několikrát opakovala a já jsem si říkala, že nevím, kdo večer odpadne dřív! Po svačině totiž následovala příprava na Olešský desetiboj, který nás za týden čekal. Pro děti bylo připraveno sedm disciplín (běhání jsme záměrně vynechali, protože si ho při sportu užily až až) – skok, vis, lehy/sedy, dřepy, hod, lukostřelba a hod na přesnost. U každé disciplíny byl dospělák a děti dostaly kartičky a jednotlivé disciplíny obcházely. Dočkali jsme se mnoha nečekaných výsledků, kdy i třeba malá Julinka udělala za minutu přes 30 lehů/sedů, Pepíno byl skvělý ve dřepech, Nikolka ve visu, no prostě, nebyl tu nikdo, kdo by v něčem nezabodoval. Dokonce i dospěláci se nechali vyhecovat a Petr se pustil do dřepování, kdy udělal 50 dřepů, no na Pepínových 100 neměl a Bára chtěla porazit Petra, tak dřepovala a dřepovala, což po téměř probdělé noci nebylo vůbec jednoduché, ale 49, 50,51,52….je to tam teď klidně může umřít, ale ne…..ona pokračovala až na 101, kdy se s klepajícími nohami sesunula (stehna cítila ještě týden po výpravě J ) a aby toho nebylo málo přišla Jířa a vystřihla asi 130 dřepů a vypadalo to, že se ani moc nezdadýchala….no co Petře….budeš muset ještě trénovat. Poté děti obdržely diplomy a někteří začali odjíždět. Pro ostatní byla nachystána večeře. Poté jsem si myslela, že děti odpadnou, ale ony neúnavně běhaly, střílely z luku a jinak si hrály, takže do pelechu jsme je museli zahánět. Po o poznání klidnější noci následoval budíček a klasický nedělní program, balení, úklid, jídlo a odjezd. Bára a Jířa ještě na místě zůstaly a šly s dětma na procházku na Janštejn a do severáku na houby, evidentně se jim domů vůbec nechtělo, a není divu!

36. schůzka – oslava

Dnešního dne jsme měli na schůzku vyrazit na hřiště v obci a zasportovat si, zkusit si splnit nějakou zkoušku z odborky sportovce, ale vše bylo nakonec úplně jinak. Počasí ten den bylo opravdu hodně vrtkavé a tak chvilku bylo celkem hezky a chvilku lilo jako z konve. Takže jsme program přesunuli na úřad. A jelikož má v záři narozeniny Emička i Kubík Svátkovi, chtěli připravit pro vlčky malou oslavu. Maminka i s oběma oslavenci připravila na úřadě dobroty, ovoce, dort i dobré pití a tak přicházející vlčci se už nemohli dočkat. Dorazily i další nové tváře, tak doufám, že se jim s námi bude líbit. Mravenci: Julinka, Stázinka a Máťa, lišáci: Kubík, Rostík, Míša, Fratišek, Vašík a nováčci Míša a Nikolas, veverky: Baruška, Ellinka, Emička, Nikolka a nová posila Maruška.  Schůzku jsme začaly oslavou, protože děti by se stejně na nic jiného nesoustředili. Zazpívali jsme písničku hodně štěstí zdraví a předali drobné dárky. Pak už Emička rozdala dort a děti jedly, pily a bavily se. Po nějaké chvíli jsem začala lehce s opakováním z minula. Natrhala jsem si do košíčku pár hub (mezi nimi i mochomůrku či holubinku) a zkoušela jsem, jestli si děti něco pamatují. Musím je pochválit, protože věděly vše a tak jsem zařadila i poznávání fotografií, poté i zvířat a rostlin. Po tomto opáčku jsem se ptala, zda si pamatují, co je potřeba si sbalit na schůzku, co na jednodenní výpravu a co na výpravu na celý víkend. Sem tam si někdo přibalil něco, co zase tak úplně nepotřeboval, ale ve směs to bylo vše dobře. Dokonce si i pamatovali, co je KPZtka a co v ní má být a hned to pohotově vysvětlovali novým členům. Pak jsem všem připomněla, že zítra odjíždíme na výpravu na srub, a že se na všechny moc těšíme. Bylo vidět, že natěšená nejsem sama, že jsou natěšené i děti a i někteří rodiče. Venku se mezitím udělalo hezky a tak jsme posledních dvacet minut strávili venku za úřadem, kdy jsme novým členům ukazovali naše oddílové signály nástup -. a schovat se … Po prvé tápali i ostřílení táborníci, když jsme vše ale zopakovali po třetí, to by jste koukali, jak všichni věděli co mají dělat. Kdyby si nenachýlil čas konce, možná bychom tam běhali ještě teď.

35. schůzka  – houby

Konečně je to tady, je po prázdninách a my se můžeme opět scházet k naší činnosti. A jelikož je podzim, houbařská sezóna je v plném proudu, jen na čase si zopakovat houby. Ještě před schůzkou vyrážím na obhlídku okolí a nacházím nemalé množství hub – křemenáče, kozáky, praváky, ale i bedly, hřiby hnědé, mochomůrku červenou a taky mnoho dalších. Letos jsme začátek schůzky prodloužili až na 16:30, aby stíhala i Emička, která před tím ještě chodí na florbal. Hned na první schůzku se nás sešlo dost, mravenečci: Julinka, Natálka, Máťa, Stázinka a i Rozárka K., lišáci: Tobík, Vašík, Filda, Frata, Rostík a Tomášek, veverky: Barunka, Ellinka, Emička a Nikolka. Na začátku jsme si řekli, co je dobré mít na houbaření na sobě a proč a také do čeho houby sbíráme a do čeho ne. Zopakovali jsme si také, jak se v lese chováme, a že houby které neznáme, nesbíráme, ale ani do nich nekopeme. Šli jsme stejně jako loni, cestou kolem hřiště, kdy už u posledních chalup v ulici, jsme našli první kozáky a křemenáče, u křemenáčů byla cedulka, „to jsou naše houby na našem pozemku“, té jsme se zasmáli a pokračovali ke kontejneru a dále k rybníkům Na Bejkovci. Lísek pod kontejnerem byl z pravé strany plný hub a našli jsme od hadovky počínaje po praváky konče. Jen na hrázi rybníků na nás čekalo nemilé překvapení. Hříbky, které tu ještě před hodinou rostly, někdo stihl posbírat, a tak tu na nás čekala jen hromada odkrojků. Ale vlčci i přes tohle všechno našli dva zapomenuté praváky a nejmíň dva kozáky. Pak ještě zaběhnout na rožek pro bedly a zase pěkně s úlovkem zpátky na úřad. Časově jsme to měli tak tak, na úřadě ještě houby hezky rozdělit a pak už byl čas se rozloučit. 

27.7.-8.8.2020 - Tábor - Zlatá Horečka

 

Procházka na psí hřbitov – 30.6.2020

Jelikož nám naše čtvrteční schůzky chyběli, rozhodli jsme se, že se sejdeme a vypravíme se na malou procházku po okolí Olší. Sešli jsme se v následujících počtech: Baruška, Ellinka, Julinka, Tomášek, Natálka, Renča, Hynek a Jana. Od úřadu jsme vyrazili kolem lanového hřiště a Vokřínkovi studánky do zdejších lesů. Už po cestě jsme zjistili, že hub roste plno a začali jsme je sbírat. Našli jsme bedly, praváky i pančáky, dokonce i pár lišek. Pochod nám díky tomu trval o trošku déle, ale nám to vůbec nevadilo. Počasí nám přálo a v přírodě je prostě krásně. Už z dálky bylo vidět, jak uprostřed lesa vedle cesty trčí obrovský trojúhelníkový kámen. Psí hřbitov, takové tajemné místo. Hyneček sbírá „kešky“ a tak jsme mu pomohli tuto „kešku“ najít. Hyneček s maminkou nám potom vysvětlili princip „keškování". Cestou zpět jsme opět sbírali houby, bylo jich tolik, že jsme to málem ani neunesli J. Celou procházku jsme zakončili na hřišti, odkud jsme děti zase vůbec nemohli dostat domů. Už se všichni těšíme na tábor, už aby to bylo.

 Naše 34. schůzka - vyhodnocení celoročního bodování

A je tu konec školního roku a tím i našich schůzek. Dnešní schůzku jsem kromě her venku taky měla v plánu taky vyhodnoti celoroční bodování. Dorazili jsme v těchto počtech, mravenci: Natálka, Julinka, Máťa a Stázinka, veverky: Emička, Ellinka, Baruška a Nikolka, lišáci: Vašík, Filda, František, Tomášek, Rostík a Hynek. Hned po příchodu děti viděly na stolech rozložené ceny za celoroční bodování a mohly si je prohlédnout. Já už jsem měla bodování vyhodnocené a jako takovou malou pomocnou berličku měla sloužit znalostní soutěž na hřišti. Děti soutěžily a bojovaly jako o život a vůbec si užívaly krásný slunečný den venku. Tedy tentokrát s malým rozdílem, že se pořád ptaly, kdy už půjdeme pro ceny na úřad. Vítězem celoročního podování, kde hrála roli účast, plnění úkolů i znalosti, vyhrál Rostík a v těsném závěsu za ním byla Baruška, Ellinka a Nikolka. Ceny byly ale nachystány pro všechny, bez ohledu na umístění. Jen vybírat si mohli chodit od prvního místa. Byly zde knížky o přírodě, omalovánky, fixy, pexesa, tvořivé sady…co jen si člověk může představit J Každý vlček se těšil, až na něj dojde řada. Závěr schůzky již patřil užívání si dárků a cen. Všem moc děkuji za úžasný rok plný poznání a zážitků a jsem ráda, že jsme to i přes karanténu zvládli!

Naše 33. schůzka - palačinky

Tentokrát jsme sešli v této sestavě, Mravenci: Stázinka, Julinka, Natálka a Máťa. Veverky: Emička, Ellinka, Baruška a Nikolka. Lišáci: Rostík, Franta, Filda, Vašek, Tobík, Kubík a Míša. Počasí dneska připomínalo spíš aprílový duben než půlku června. Jak kdyby si to počasí letos vyměnilo. Dubnová karanténa byla samé slunce a zato červen je ubrečený, až hrůza. Ještě že máme tolik témat, které můžeme podnikat, i když je škaredě. Na dnešek jsem zvolila odbornost kuchtík a výrobu palačinek. Je to letos podruhé, kdy se „vaření“ věnujeme a vím, že děti to moc baví a ještě raději jsou, když se pak můžou pustit do jídla. Hned jak jsem dětem oznámila, že budeme vyrábět palačinky, bylo to jako v úle. Jeden odvažoval mouku, jiný cukr, někdo se učil rozbíjet vajíčka, jiný nalíval olej a mléko. Když došlo na mixování, vyzkoušeli si to postupně všichni, takže naše palačinky byly nepromixovanější na světě. Potom už následovalo samotné dělání palačinek v palačinkovači, kde si každý svou palačinku vyrobil. Kdo zrovna nedělal palačinku, krájel jahody, či chystal šlehačku. V jednu chvíli jsem si říkala, že je velká škoda, že nemáme alespoň 5 palačinkovačů. Fronta ještě nebyla u konce a byla tu další na přídavek. Dokonce jsme museli udělat novou dávku, kterou bravurně a bez pomoci a radění zvládla Emička s Tobíkem! Klobouk dolů, jak si vše krásně zapamatovali! Nakonec bylo palačinek tolik, že Vašík s Máťou ještě vzali domů taťkovi k večeři! Všichni ostatní si dnes večeři doma odpustili .